Související články

Přesvědčení, že se do červnového summitu Evropské unie podaří dospět ke shodě o zásadách institucionální reformy společenství, v pátek v Berlíně vyjádřili ministři zahraničí Česka a Německa Karel Schwarzenberg a Frank-Walter Steinmeier. Oba také ocenili, že se stále více na mnohostranné úrovni diskutuje o zvažovaném americkém protiraketovém systému v Česku a Polsku, i když se názory Prahy a Berlína na tuto problematiku liší. "Obnova evropských institucí nesmí ztroskotat," řekl Steinmeier na společné tiskové konferenci se zřetelem na probíhající konzultace se všemi členskými zeměmi EU o nové smlouvě, která by měla řešit fungování unie rozšířené na 27 členů. Také Schwarzenberg věří, že se dospěje k "dobrým řešením". Zevrubně však ministři nechtěli debatu komentovat.

Bez příslušné prověrky se nyní v Česku k dokumentům NATO a EU dostane pouze pět státních činitelů - prezident, premiér, ministr zahraničí a předsedové obou komor parlamentu. Novelu zákona, která s tím počítá, podepsal prezident Václav Klaus. Zpřísnění pravidel po Česku žádala Severoatlantická aliance. Podle novely budou ostatní lidé k práci s tajnými dokumenty NATO a EU potřebovat osvědčení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Zákon dosud umožňoval, aby se s tajnými informacemi NATO a EU bez prověrky seznamovali všichni ministři, poslanci, senátoři, ale například i státní zástupci a soudci. Celkem šlo asi o 5000 lidí.

Česko se odvolá k Evropskému soudnímu dvoru proti pokutě téměř 12,3 milionu eur (350 milionů korun), kterou jí za údajně nadměrné předvstupní zásoby některých zemědělských a potravinářských výrobků vyměřila Evropská komise. První splátku penále má Česko do rozpočtu EU odvést do konce května. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče nebylo totiž prokázáno, že by Česko způsobilo nějaké narušení trhu EU. "Údajné nadměrné zásoby některých komodit nevyvolaly výkyvy na jednotném trhu a unijnímu rozpočtu v této souvislosti nevznikly žádné mimořádné náklady, byť jediné euro," uvedl již dříve Gandalovič. Penále se pro Česko týká drůbežího masa, konzervovaných žampionů, konzervovaných mandarinek a ananasu, pomerančového džusu a rýže.

Ve sporech o evropskou ústavu hrozí konflikt kolem budoucích práv národních parlamentů a přerozdělení hlasů členských zemí. Česká republika při jednáních o nové smlouvě o fungování Evropské unie žádá zavedení "červené karty", kterou by parlamenty 27 členských zemí mohly používat vůči unijním zákonům. Praha se také připojila k Polsku a požaduje změny v rozdělení hlasů v Radě EU, jaké navrhuje odmítnutá euroústava. ČTK to řekl český vyjednavač pro novou ústavní smlouvu Jan Zahradil. Podle německého listu Handelsblatt chtějí právo "červené karty" také Polsko a Nizozemsko.

Zahradil navíc řekl, že Česká republika chce změnit přerozdělení hlasů v Radě EU, kde členské státy definitivně schvalují zákony a opatření. Hlasy jsou rozděleny víceméně podle počtu obyvatel. Podle Zahradila rozdělení hlasů podle ústavy odmítnuté před dvěma lety ve Francii a Nizozemsku oslabovalo českou pozici oproti nynějšímu stavu, který upravuje smlouva z Nice z roku 2000. Podle českého europoslance je několik možností, jak hlasy přerozdělit.

Pokud jde o parlamenty, může podle představ Prahy, Varšavy a Haagu ztroskotat každé opatření, postaví-li se proti němu aspoň třetina národních parlamentů. Tři země, které patří mezi nejodhodlanější odpůrce euroústavy, by tak chtěly posílit v EU princip subsidiarity. Podle něj společenství přebírá jen úkoly, které nelze upravit na národní úrovni.

Zásadní kritiku z Bruselu za příliš velký deficit veřejných financí očekává ministr financí Miroslav Kalousek. Praha se totiž dobrovolně zavázala, že schodek nebude letos vyšší než 3,3 desetiny procenta hrubého domácího produktu. Jenže deficit bude asi 4 procenta, a to spolu s dalšími problémy znamená, že česká vláda neplní kritéria pro přijetí eura.

Ministr financí Miroslav Kalousek očekává zásadní kritiku z Bruselu za příliš velký deficit veřejných financí. Evropská komise zanedlouho projedná český konvergenční program, který je jakýmsi plánem na cestě České republiky k přijetí eura. Již nyní je přitom téměř jisté, že EK a poté i ministři financí EU vyjádří znepokojení nad rozpočtovým schodkem, který by měl letos činit čtyři procenta HDP. Česko se ale zavázalo, že nepřekročí 3,3 procenta HDP. "Kdyby kritika nezazněla, tak bych byl asi nejpřekvapenější člověk na světě," řekl v úterý novinářům v Bruselu během jednání ministrů financí Evropské unie. Podle něj pro nadměrný schodek českých veřejných financí neexistuje žádná omluva. "Je politika, pro kterou v době slušného ekonomického růstu neexistuje žádné jiné zdůvodnění než nezodpovědnost," dodal.

V otázce plánované reformy veřejných rozpočtů nenašla ve středu vláda s odboráři společnou řeč. Před třemi lety vstoupilo Česko do Evropské unie. V Česku pravděpodobně vznikne ústav, který se bude věnovat zkoumání éry komunismu a nacistické okupace Československa.

Energetická náročnost české ekonomiky je čtyřikrát větší, než je průměr Evropské unie. Hůře na tom v roce 2004 byly mezi nynějšími zeměmi unie jen Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Estonsko. Vyplývá to z pravidelné výroční zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise. Česká ekonomika potřebovala k vyrobení části hrubého domácího produktu (HDP) v hodnotě 1000 eur 852 kilogramů ropy, zatímco průměr v 25 zemích EU činil v roce 2004 něco málo přes 200 kilogramů. Nejúspornější ekonomiky mají Dánové, Němci a Rakušané. Ekonomika ČR nicméně snížila svou energetickou náročnost oproti roku 2003 o 40 kilogramů ropy na 1000 eur HDP a kopírovala v tom trend většiny EU. Celá unie v tomto směru zaostává za Japonskem, ale zhruba o polovinu předstihla USA.

Česká republika současně patří k většině nových členských států, kde klesly emise kysličníku uhličitého. V letech 1990 až 2004 se tyto emise snížily o 25,1 procenta, takže Praha nebude mít podle všeho problém splnit podmínky Kjótského protokolu o boji s globálním oteplováním. ČR patří také k sedmi zemím EU, kde emise tohoto skleníkového plynu poklesly i v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem (o 0,3 procenta).

Česko v nejbližší době zřejmě čeká kritika Evropské unie za příliš vysoký schodek veřejných financí. Ten by se měl letos pohybovat kolem čtyř procent hrubého domácího produktu, ačkoli se země zavázala, že letos bude hospodařit se schodkem maximálně 3,3 procenta HDP. Kritiku by Česká republika měla sklidit 10. července na zasedání ministrů financí, informoval ČTK zdroj, který si nepřál být jmenován. Vše se odehraje v rámci takzvaného řízení kvůli nadměrnému schodku veřejných financí. To zahájila unie s Českem v roce 2004. Tehdy také ministři české vládě dali soubor opatření, kterých bych se měla držet, aby byl schodek co nejmenší. Ministři však v červenci pravděpodobně konstatují, že Česko opatření nedodrželo, a možná ještě 10. července navrhnou opatření nová. ČR pak bude mít šest měsíců na to, aby patřičně zareagovala. Pokud se tak nestane, hrozí státu sankce, mezi něž může patřit zmrazení evropských dotací. To se však nikdy v historii EU nestalo.

Kritizovat Česko však nebudou jen ministři financí EU. Ještě předtím se dá očekávat kritika Evropské komise. Ta by měla do konce května schválit český konvergenční program, který je jakýmsi národním plánem na cestě k přijetí eura. Komise podle zdroje bude chtít vysvětlení, proč se český schodek prohlubuje, když ekonomika roste více než slušným tempem.

Čtyři ženy z Ostravy a Prahy budou v pátek zastupovat Českou republiku na Evropském setkání osob žijících v chudobě. Na mezinárodním fóru v Bruselu chtějí vyprávět své životní příběhy, a tím poukázat na problematiku chybějícího bydlení, lichvy nebo domácího násilí v sociálně vyloučených komunitách. Čtyřčlennou delegaci sestavilo losem ostravské sdružení Vzájemné soužití, které je členem Evropské sítě proti chudobě (EAPN). Například o problematice lichvářství bude hovořit šestatřicetiletá Soňa Holubová, která pracuje ve sdružení jako policejní asistentka. "V roce 2000 jsem sama byla obětí lichvy, proti které jsem se rozhodla bojovat poté, co lichváři zbili mojí sestru. Tehdy jsem si řekla: 'A dost'. Teď jsem ráda, že můžu pomáhat chudým obětem lichvy. Třikrát týdně navštěvuji za doprovodu policisty romské rodiny a podle potřeby řeším jejich problémy," řekla Holubová. Třiadvacetiletá Barbora Violová chce upozornit na umisťování dětí do ústavní péče ze sociálních důvodů. Oba její synové jsou v ústavech, tři roky se je snaží nezaměstnaná žena získat zpět do své péče.

Projevy žen budou na mezinárodním setkání zaznamenány a jako doporučení předány vedení Evropské komise. Setkání osob žijících v chudobě se v Bruselu koná pošesté. Loni se akce zúčastnilo přes 200 zástupců 23 evropských zemí. V Česku žilo v roce 2005 podle statistik téměř šest procent lidí pod hranicí chudoby, kterou určuje polovina průměrného měsíčního příjmu.