Související články

Karel Gott zahájí 17. února v německém Bayreuthu tříměsíční zájezdovou show po Německu, Belgii, Dánsku, Rakousku a Švýcarsku. Vedle Gotta na společných koncertech vystoupí například hráč na harmoniku Michael Hirte, balet německé televizní společnosti MDR nebo francouzský klavírista Richard Clayderman. Série vystoupení skončí 8. května v Grefrathu. ČTK to řekl pracovník Gottova sekretariátu Jan Adam. "Nejedná se o turné v klasickém smyslu slova, protože Karel Gott již turné v německy mluvících zemích nedělá. V tomto případě je součástí velké zájezdové show nazvané Jarní festival popové hudby 2011, ve které účinkuje větší množství v České republice méně známých interpretů," uvedl Jan Adam. Dodal, že známý v Česku je snad klavírista Clayderman, držitel 267 zlatých a 70 platinových desek, který se proslavil po celém světě interpretací skladby Balada pro Adélku zkomponované skladatelem Paulem de Sennevillem.

Lidská práva jsou univerzální hodnotou a v éře globalizace by měla být vyžadována důrazněji, než tomu je nyní. Na konferenci o situaci v Barmě to řekl bývalý prezident Václav Havel. Snahy o demokratizaci Barmy podpořil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. ČR podle něj bude dále apelovat na dodržování lidských práv v této asijské zemi a chce přispět k tomu, aby jasný postoj k situaci v Barmě zaujala i Evropská unie. Na mezinárodní konferenci o situaci v Barmě se v Černínském paláci sešli čeští politici, zástupci EU a nevládních organizací. Představitelé barmské opozice se v Česku těší podpoře, tamní oficiální režim je naopak terčem kritiky.

Český Úřad pro ochranu osobních údajů se staví negativně k návrhu, aby úřady v EU měly přístup k údajům o leteckých pasažérech z mezinárodních linek. Návrh směrnice připravil Brusel v rámci boje proti terorismu. Podle ochránců soukromí ale efektivita takového opatření není průkazná, neboť teroristé mohou využít jiné dopravní prostředky. Úřad byl také proti podobným opatřením, která už vyžadují Spojené státy nebo Austrálie.

Podle návrhu by pověřený úřad údaje zpřístupnil dalším orgánům tak, aby je mohly porovnat s různými databázemi nebo seznamy podezřelých osob. Mezi těmito daty jsou třeba e-mailová adresa, informace o zavazadlech, o kreditní kartě nebo telefonní číslo. Úřady ale nebudou mít přístup k informacím, z nichž by šlo odvodit třeba rasový či etnický původ, náboženství cestujícího nebo jeho politické názory, zdůraznila komise.

Premiéři Česka a Francie Petr Nečas a Francois Fillon podepsali v Paříži plán spolupráce obou zemí do roku 2013. Dokument, který rozšiřuje a konkretizuje strategickou spolupráci Prahy a Paříže, klade důraz na energetiku, ale i školství, vědu či strojírenství. Po schůzce se svým francouzským protějškem si Nečas pochvaloval, že nedávné mnohdy skřípající vztahy mezi oběma státy jsou minulostí a nyní zaznamenaly "dynamický impuls". S Fillonem se ale bavili také o Evropské unii, především o paktu konkurenceschopnosti a protikrizovém mechanismu, tedy plánech Německa a Francie na stabilizaci eurozóny. Mezi zeměmi, jež zavedly euro jako své platidlo, však ČR dosud není.

Nečase doprovází někteří představitelé významných českých firem, nechybí ani šéf ČEZ Martin Roman. Právě ČEZ vypsal významné výběrové řízení na dostavbu své jaderné elektrárny v Temelíně a o lukrativní kontrakt má zájem i francouzská firma Areva. Je jedním ze tří uchazečů o zakázku dostavby jaderné elektrárny Temelín. Dalšími jsou americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

Česko bude mít k dispozici od roku 2014 v evropských fondech pravděpodobně míň peněz než nyní. Důvodem je hlavně vyšší výkon tuzemské ekonomiky. Na tiskové konferenci to řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. V současném programovém období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu kolem 26,7 miliardy eur. To je podle současného kurzu zhruba 642 miliard korun. O budoucím rozpočtu EU se však v Bruselu teprve jedná, mluvit o konkrétních částkách je tak zatím podle náměstka předčasné. Jasno bude až na konci roku 2012. V příštím období chce mít Česko pro čerpání dotací jednodušší administrativu i menší počet operačních programů. Uvedl to ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. V období 2014 až 2020 by dotace měly směřovat hlavně na rozvoj hospodářsky slabších regionů.

Eurozóna bude zřejmě dál slaďovat ekonomické politiky svých členských zemí, ukázal summit EU. Na něm Německo s Francií prezentovaly návrh na nový pakt pro konkurenceschopnost obsahující i některé kontroverzní věci, které se týkají reforem důchodových systémů či harmonizování daní. Pakt je určen hlavně pro státy eurozóny, avšak otevřen by mohl být i další zemím včetně Česka. To v něm podle premiéra Petra Nečase vidí některé pozitivní prvky, avšak jako velmi diskutabilní považuje pokus slaďovat daňový základ u firemních daní, který podle něj ale v podstatě znamená pokus o harmonizování přímých daní. "To je naprosto předčasné říkat, že by se to týkalo České republiky, soudí Nečas. Z některých menších zemí či od zástupců unijních institucí nad francouzsko-německou "hotovou věcí", jak plán někteří označili, zaznívala určitá frustrace. Nejde o první případ, kdy si tyto dvě silné země něco dohodnout a následně to společně prosazují, přičemž ostatní nemají takovou sílu je zastavit.

V březnu se uskuteční mimořádný summitu eurozóny, dohodli se evropští lídři na summitu v Bruselu. Řešit se na něm budou opatření k předcházení opakování současných dluhových krizí v potížích a nový francouzsko-německý plán na posílení konkurenceschopnosti. Podle českého premiéra Petra Nečase zatím není datum konání tohoto summitu upřesněno. Zřejmě se uskuteční někdy mezi 9. březnem a už dopředu plánovaným jarním summitem EU, který bude 24. až 25. března. Nečas dodal, že podobné setkání je něčím výjimečným. Podotkl také, že je možné, že se budou moci kromě lídrů 17 unijních zemí platících eurem zúčastnit i zástupci dalších unijních států.

Změnu lisabonské smlouvy o záchranném mechanismu pro státy EU, které se dostanou do hospodářských potíží, bude v ČR předem schvalovat parlament. Úpravy smlouvy bude po jejím podpisu muset stvrdit i prezident. Po jednání s prezidentem Václavem Klausem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) to řekl premiér Petr Nečas (ODS). O změně evropských pravidel se chce dohodnout i s opoziční ČSSD. Právě debata o tom, jak postupovat při schvalování úpravy lisabonské smlouvy, byla podle Petra Nečase hlavním tématem schůzky špiček české diplomacie na Hradě. Ze setkání podle něj nevyplynulo, jak se prezident k této věci postaví.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu devizového zákona, která umožní občanům členských států EU nakupovat v tuzemsku zemědělskou půdu. Zákaz jejího prodeje si vyjednalo Česko při vstupu do EU s tím, že výjimka skončí letos v květnu 2011. Dosud podle zákona cizinci zemědělskou půdu kupovat nesmějí. Desítky tisíc hektarů však již dnes vlastní zahraniční právnické osoby, které mají v ČR sídlo. Sousední státy na rozdíl od Česka zažádaly Brusel o prodloužení výjimky. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) opakovaně poslancům řekl, že existují dva způsoby, jak současný zákon obejít, takže mnoho půdy již cizinci vlastní. Na dotaz Kateřiny Konečné (KSČM) prohlásil, že neexistuje způsob, jak obcházení zákona zabránit, protože je obcházen naprosto legálně. Výjimka ohledně zákazu prodeje půdy, kterou si Česko při vstupu při vstupu do unie vyjednalo, byla podle ministra Kalouska systémová hloupost. Česká strana na ní podle jeho názoru nic nevydělala, ale na oplátku musela přistoupit na výjimku, která omezovala české občany ve volném pohybu osob.

Politička a diplomatka Jana Hybášková se má podle webu týdeníku Respekt stát velvyslankyní EU v Iráku. Unijní diplomatický zdroj v Bruselu ČTK řekl, že spekulace o působení bývalé české europoslankyně v diplomatické službě sedmadvacítky mají "reálný podklad". Hybášková se na dotaz ČTK k informacím nechtěla vyjádřit. Dříve byla velvyslankyní ČR ve Slovinsku, v Kuvajtu a Kataru. Vystudovala arabistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Diplomatický sbor EU vzniká na základě lisabonské smlouvy o fungování unie. V budoucnu by mohl mít až 8000 úředníků, z nichž víc než tisícovka budou diplomaté.

Vedle dosud sledovaných částic jemného prachu o velikosti deset mikrometrů bude stát podle požadavků EU monitorovat ještě částice čtyřikrát menší. Jsou škodlivější, protože se dostanou i do dolních cest dýchacích. Vláda schválila nařízení, které stanoví limity pro velmi jemný prach a pravidla pro rozmístění měřicích stanic, jak vyžaduje evropská směrnice, sdělil premiér Petr Nečas (ODS). Evropská komise v listopadu Česko vyzvala, aby do 24. ledna letošního roku přijala opatření definovaná směrnicí, která má pomoct Evropě zlepšit kvalitu vzduchu. Právě s jemným prachem má Česko problém zejména v zimě, kdy smog trápí především průmyslové části Moravskoslezského kraje. Pokud vláda normu nepřijme, komise hrozí žalobou u Soudního dvora EU a "uložením citelných sankcí", vyplývá z předlohy ministerstva životního prostředí zveřejněné v legislativní knihovně vlády. Nařízení vlády nepodléhá dalšímu schvalovacímu procesu, platit začne 15 dnů po přijetí. Vedle něj ministerstvo předložilo novelu zákona o ovzduší, která obsahuje konkrétní nástroje, jak množství prachu snižovat. Norma, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna, umožní například městům vyhlašovat nízkoemisní zóny.