Související články

Ukrajina má před sebou ještě velké množství reforem, a to i politických. V reakci na mezinárodní kritiku soudního procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou to v rozhovoru pro dnešní vydání berlínského deníku Der Tagesspiegel prohlásil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Do Evropské unie by podle něj měla být tato postsovětská republika přijata až poté, co se členy stanou balkánské země. "Ukrajina přesně ví, že má před sebou obrovské reformy - i politické," uvedl Schwarzenberg. Česko kvůli tomu nechce spěchat ani s podpisem asociační dohody, která je považována za předstupeň statusu kandidátské země EU, dokud Kyjev nesplní všechny podmínky. "V tom nás určitě podpoří vícero zemí. Nevěřím tomu, že EU zradí z čistě ekonomických důvodů své rámcové podmínky," poznamenal šéf české diplomacie.

Finanční trhy ve světě se v posledních dnech houpou, ceny akcií padají, eurozóna se nákupy dluhopisů snaží zachránit další krachující ekonomiky na jihu kontinentu a Spojené státy ztratily po desítkách let svůj AAA rating. Jaký to může mít dopad na českou ekonomiku? Je dostatečně stabilní, aby odolala recesi, kterou analytici očekávají? Poslední hospodářské ukazatele v Česku nedávají příliš optimismu. Začátkem týdne statistici zveřejnili, že nezaměstnanost roste a růst průmyslu se naopak zpomalil. Nad současným ekonomickým vývojem u nás se v dnešní

Ministerstvo školství si chce za 99 milionů korun najmout právníky na administrativu spojenou s čerpáním z fondů EU. Úřad proto vypsal výběrové řízení. Potvrdila to Kateřina Savičová z tiskového odboru ministerstva. Úřad má přitom samostatné právní oddělení. Externí právníci prý ale zajistí větší transparentnost. S čerpáním peněz mělo ministerstvo už dříve problémy. Do roku 2013 může Česko získat z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na nejrůznější výukové projekty celkem zhruba 45 miliard korun. Dalších 48 miliard je v programu Výzkum a vývoj pro inovace, určeny jsou na vědecké projekty.

Fyzikální ústav Akademie věd ČR dosud nevlastní pozemky ve středočeských Dolních Břežanech, kde má v rámci evropského projektu ELI (Extreme Light Infrastructure) vyrůst objekt s nejvýkonnějším laserem na světě. Uvedla to Česká televize (ČT). Cena parcel je 270 milionů korun, EU, která stavbu dotuje, však ze svých fondů tolik peněz nevyčlenila. Akademie věd finance na doplacení potřebné částky nemá a ministerstvo školství je odmítlo poskytnout. Evropská komise projekt za sedm miliard schválila letos v dubnu, centrum by mělo začít fungovat od roku 2014. Nejvýkonnější laser světa bude sloužit při zkoumání buněk nebo terapii nádorů. Podle zmocněnce pro projekt ELI Vlastimila Růžičky patří pozemky pražskému arcibiskupství. Na jejich výkup v minulosti existovaly dva posudky, jeden z nich počítal s cenou 3800 a druhý 1000 korun za metr čtvereční. "Poté, co se komise dozvěděla o problému s pozemky, navrhla udělat nezávislý posudek třetí strany," uvedl mluvčí Evropské komise pro regionální rozvoj Ton van Lierop s tím, že třetí posudek navrhl cenu za metr 2800 korun, což v celkové ploše tvoří částku 180 milionů korun. Touto sumou také Brusel vymezil svou finanční podporu.

Česká republika by neměla v Evropské unii prosazovat žádné velké změny v politice soudržnosti. V tiskové zprávě to sdělila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jen tak si podle rady vlády může Česko zabezpečit z EU po roce 2013 co nejvíc peněz. Cílem politiky soudržnosti, známé také jako kohezní politika, je hlavně vyrovnávat hospodářské a sociální rozdíly mezi evropskými regiony. Politika soudržnosti se v současném rozpočtovém období 2007 až 2013 dotýká zhruba třetiny rozpočtu Evropské unie. Peníze se přerozdělují většinou prostřednictvím strukturálních fondů. Nárok na finanční prostředky ze strukturálních fondů mají pouze takzvané znevýhodněné regiony, tedy například venkovské či problémové městské oblasti, nebo upadající průmyslové oblasti.

Ministerstvo školství dosud proplatilo z fondů Evropské unie pouze 20 miliard korun, do roku 2013 přitom může vyčerpat až 100 miliard. Podle ČSSD je proto jisté, že úřad ministra Josefa Dobeše (VV) nestihne vyčerpat všechny peníze. Senátor, stínový ministr školství a velký Dobešův odpůrce Marcel Chládek (ČSSD) proto v tiskové zprávě apeloval na premiéra Petra Nečase (ODS), aby Dobeše odvolal. Ministr Dobeš je ale se svou prací spokojen, čerpání dotací se prý zrychlilo. "Ve vládě takzvané rozpočtové odpovědnosti není přece možné tolerovat někoho, kdo svými neověřenými experimenty připravil oblast školství a daňové poplatníky o desítky až stovky milionů korun a nyní reálně ohrožuje pro naši zemi další miliardy korun z fondů EU," uvedl Chládek. Dobeš si nechal krátce po svém nástupu do funkce loni na podzim udělat audit ohledně toho, jak ministerstvo spravuje své dva operační programy zaměřené na vzdělávání a vědu. Ukázalo se, že jeho úřad patří k nejpomaleji čerpajícím institucím v Česku, mluvilo se proto o převedení části peněz pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Na základě výsledků auditu udělal Dobeš personální čistku. Poté ale neměl kdo vyřizovat žádosti o dotace, ministr si proto na tento úkol najal soukromou firmu. "Vláda se přiklonila k názoru, že ministerstvo školství v posledních měsících potvrdilo pokrok v čerpání, což je také názor Evropské komise," pochválili se ale minulý týden úředníci s tím, že díky zrychlení čerpání nemusí převádět peníze na ministerstvo práce. Do roku 2013 může Česko získat z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na nejrůznější výukové projekty celkem zhruba 45 miliard korun. Dalších 48 miliard je v programu Výzkum a vývoj pro inovace, určeny jsou na vědecké projekty.

Do České republiky zamíří z fondu Evropské unie pro životní prostředí LIFE+ 2,8 milionu eur (68,5 milionu korun). Mezi 183 vybranými projekty, o nichž informovala Evropská komise, jsou totiž i dva z ČR. Se svými návrhy uspěly Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze a také Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR. V prvním případě jde o projekt, jehož cílem je vytvořit mapu alternativních zdrojů energie, jejich výskytu a možností lokálního využití. Podle řešitele projektu profesora Pavla Tlustoše z ČZU by měla tato mapa sloužit při rozhodování o umísťování energetických projektů, například slunečních či větrných elektráren, s ohledem na jejích co nejefektivnější využití. Ústav experimentální medicíny dostane peníze na projekt týkající se výzkumu možných zdravotních rizik spjatých s vystavením lidí emisím z dieselových motorů v Praze.

Evropská komise zahájila právní kroky proti České republice kvůli předpisům o právech zákazníků v telekomunikacích. Brusel od ČR požaduje informace, zda daná pravidla zavedla, jak měla. Praha o tom totiž komisi včas neinformovala. Předpisy měly země "sedmadvacítky" převést do národního práva zhruba do konce května a informovat o tom měly také komisi. Jenže ČR a dalších 19 zemí, na které se Brusel obrátil, tak neučinily. Pravidla vyžadovaná Evropskou komisí mimo jiné obsahují právo zákazníka na změnu telekomunikačního operátora beze změny telefonního čísla, a to během jediného dne. Kromě toho se týkají třeba jasnějšího informování klientů o službách. Stejně jako Česko neinformovaly Brusel o převedení telekomunikační legislativy do svého práva všechny země unie s výjimkou Dánska, Finska, Estonska, Malty, Británie, Švédska a Irska. Tato sedmička totiž vše provedla v souladu s dohodnutým postupem.

Rozpočet na příští rok v podobě, v jaké ho navrhuje ministerstvo financí, by připravil resort dopravy o 19 až 40 miliard korun z evropských peněz. Tyto prostředky by resort nevyčerpal z unijního operačního programu Doprava. Skutečná částka by totiž závisela na konečné výši národních zdrojů přidělených resortu. Uvedl to ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). Na úterní radě ekonomických ministrů proto požadoval "spravedlivější" rozložení škrtů mezi ostatní rozpočtové kapitoly. Navrhovaný rozpočet má podle něj rezervy zejména v kapitole státního dluhu a všeobecné pokladní správě. Rozpočet resortu dopravy pro příští rok počítá s částkou 24,6 miliardy korun při zatím dohodnutých sazbách DPH ve výši 14 a 20 procent. V případě sjednocení sazeb DPH na 19 procentech by ministerstvo dopravy mělo získat zhruba 31 miliard korun. Optimální státní příspěvek resortu dopravy Dobeš vyčíslil na zhruba 48 miliard korun ročně. Věci veřejné se zvýšení DPH na 19 procent brání.

Evropská unie se definitivně dohodla na pravidlech pro ukládání jaderného odpadu. Bude muset být uchováván pod zemí v zajištěných skladech. Takové sice zatím nikde ve světě neexistují a jejich výstavba zabere nejméně dalších 40 let, ale unijní státy se budou muset na tato pravidla připravit. Do roku 2015 budou muset jednotlivé členské státy připravit národní strategie, kde určí, jak budou zacházet s jaderným odpadem. Budou také muset určit časový harmonogram pro výstavbu skladů jaderného odpadu. "Po mnoha letech nečinnosti se Evropská unie vůbec poprvé zavázala ke konečné likvidaci jaderného odpadu," pochvaloval si unijní dohodu v tiskovém prohlášení eurokomisař Günther Oettinger. Česko v současnosti vyhořelé jaderné palivo skladuje v meziskladech.