Související články

České republice se zřejmě nepodaří dosáhnout cíle stanoveného v obnovené Lisabonské strategii, kterým je zvýšit celkové výdaje na výzkum a vývoj do roku 2010 na tři procenta. Třetina by přitom měla plynout z veřejných rozpočtů a dvě třetiny ze zdrojů soukromých. Vyplývá to z analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2007. Dokument projedná vláda na středečním zasedání. V předkládací zprávě se píše, že v Česku stále ještě nenastalo potřebné zvýšení výkonnosti výzkumu a vývoje a jeho přínosy pro ekonomiku a společnost zůstávají nízké. Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v absolutním vyjádření podle analýzy rostou, ale výdaje vyjádřené podílem na hrubém domácím produktu v podstatě stagnují. Opakovaně vyhlášeného cíle zvýšit výdaje státního rozpočtu na 0,7 procenta HDP se doposud nepodařilo dosáhnout. Celkový podíl výdajů na výzkum a vývoj na hrubém domácím produktu vzrostl podle Českého statistického úřadu v roce 2006 na 1,55 procenta HDP oproti 1,41 procenta v roce 2005.

Města, která usilují o peníze z Evropské unie na výstavbu čistíren odpadních vod a na další vodohospodářské projekty, na finance nejspíš dosáhnou. Na některé projekty však mohou dostat výrazně méně, než původně předpokládala. Vyplývá to z podrobností dohody mezi ČR a Evropskou unií. Bruselu se původně nelíbilo, že některá města mají uzavřené dlouhodobé smlouvy s vodohospodářskými podniky. Řada z nich dokonce na několik desítek let. Tuto překážku se vyjednávačům nakonec podařilo překonat, ale za cenu ústupků. Komise peníze na čističky sice dá, ale v menším objemu. Jednotlivé projekty bude totiž posuzovat podle délky smluv mezi městy a provozovateli vodohospodářské infrastruktury. Původně mohla města dostat z Evropské unie až 85 procent finančních prostředků, například na výstavbu čističky. Nyní u smluv uzavřených až do roku 2022 mohou dostat maximálně 30 procent. Zbytek si budou obce muset obstarat samy.

Český prezident Václav Klaus se v pátek na závěr návštěvy v Británii sešel v severoirském hlavním městě Belfastu s místními politiky, ale také se skupinou Čechů, kteří ve městě pracují. Po jednání s místopředsedou provinční vlády Martinem McGuinnessem prezident Klaus řekl, že Severní Irsko je považováno za stabilizující se zemi a že by to mělo být signálem i pro české podnikatele a turisty. "Musím zdůraznit, že tato návštěva byla velmi oceňována v Londýně, když jsme mluvili s (premiérem) Gordonem Brownem, když jsme mluvili s královnou, když jsme mluvili s ministrem zahraničí - všichni oceňovali, že se jedeme podívat do Severního Irska, protože považují to, co se zde děje, za významnou věc," zdůraznil český prezident. McGuinness s poukazem na české občany pracující v provincii řekl, že vláda je zde vítá a že chce využít jejich kvalifikace.

Evropská unie učinila ve čtvrtek důležitý krok k rozšíření tzv. schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol o devět zemí unie. Ministři vnitra uzavřeli neformální politickou dohodu o rozšíření ´schengenu´ na pozemních hranicích od 21. prosince. V Česku ale zároveň probíhá domácí spor kvůli tomu, že hranice by měla dál zůstat uzavřena na Šumavě. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Lékaři ze zemí EU by měli mít v blízké budoucnosti lehčí podmínky pro nastartování práce v Česku. Vláda schválila novelu zákona o uznávání odborných kvalifikací, která má zjednodušit procedury při žádosti zahraničních lékařů o profesní působení v Česku. "Nyní je to tak, že když si chce lékař otevřít praxi, musí mít oprávnění a předem doložit, že splňuje personální a věcné vybavení. Cizinci, který chce léčit příležitostně, bude stačit oznámení, že se tak stalo. Vychází se z toho, že podmínky splnil v členském státě," uvedla již dříve náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová. Zákon podle ní přinese automatické uznání profesní kvalifikace.

Konkurenceschopnost České republiky klesá. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise. Její výsledky potvrzují trend, který minulý týden již odhalila podobná zpráva Světového ekonomického fóra (WEF). Podle Bruselu konkurenceschopnost Česka přispívá k ekonomickému růstu země méně, než je tomu obvyklé ve většině zemí Evropské unie. Česká republika si dokonce v tomto ohledu vede nejhůře spolu s Německem, Francií, Itálií a Belgií. U těchto zemí je příspěvek konkurenceschopnosti k ekonomickému růstu podle statistik Evropské komise, které vycházejí z dat Groningenského centra pro růst a rozvoj, záporný. Ve zbývajících členských zemí EU je naopak kladný. Nejlépe si v rámci unie vede Irsko, které má výrazný náskok před ostatními zeměmi. Na druhém místě se drží Slovensko, za nímž následují Lucembursko a Polsko. Ve statistikách nejsou zahrnuty pobaltské státy (Estonsko, Litva a Lotyšsko), Malta, Kypr a Bulharsko s Rumunskem.

Pád konkurenceschopnosti České republiky předvídá i zpráva WEF. Česká republika skončila v celosvětovém žebříčku na 33. příčce, a pohoršila si tak proti loňsku o dvě respektive o čtyři místa. Podle původní metodiky, s kterou ale nelze letošní výsledky příliš srovnávat, bylo Česko loni 29., podle nového výpočtu ale bylo na 31. místě. Pro Českou republiku se podle Světového ekonomického fóra jako nejproblematičtější jeví daně, nízká efektivita státních úřadů, špatně fungující trh práce, korupce a daňová regulace.

Česká zahraniční politika se v poslední době dost často stává předmětem vášnivých debat mezi vládní koalicí a opozicí. Její kritici tvrdí, že není konzistentní, vládními představiteli prosazována nedůsledně a nedostatečně, hlavou státu pak rozporuplně. Politologa Bohumila Doležala jsem se zeptal na jeho názor.

Evropská charta práv spotřebitelů energie, kterou chystá Evropská komise, by měla podle Senátu obsahovat pouze shrnutí dosavadních práv. Měla by zlepšit orientaci a informovanost spotřebitelů v podmínkách liberalizovaného trhu s elektřinou a plynem, ne formulaci nových nároků. Horní komora se na tom shodla navzdory nesouhlasu zástupců ČSSD. Senátoři se postavili proti omezením možnosti odpojit spotřebitele od energie, pokud by za ni neplatil. Nesouhlasili ani se zavedením nižších tarifů pro zvláštní skupinu spotřebitelů, neboť by zvýšené náklady museli ostatní zaplatit. Podle horní komory k podpoře chudých slouží již sociální dávky. Senátoři kritizovali také opakované užívání neurčitých pojmů jako "ohrožený spotřebitel" nebo "energetická chudoba" v návrhu charty. "Je to zase jeden z příkladů, kdy ta říše dobra chce mermomocí pro nás všechny to nejlepší a dělá pro to všechno, dokud nás nezničí," prohlásil na adresu charty předseda senátního ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). "Není žádná šílenost dostatečně šílená, aby v tom mocném úřednickém aparátu Evropské unie nenašla sluchu," dodal. Podle Kubery vůbec nejde o lidi staré a postižené, ale o ty, které by zaplacení elektřiny nebo plynu připravilo o peníze "na chlast, na cigarety", za které utratí většinu sociálních dávek. Senátor ČSSD a odborářský předák Milan Štěch takové hodnocení odmítl jako jednoduchou populistickou a nezodpovědnou zkratku. Podle něj by bylo stejné tvrdit, že "bohatí jsou ti, kteří si nakradli".

Definitivní rozhodnutí o rozšíření schengenské zóny o devět nových členských zemí Evropské unie - včetně České republiky - padne až v prosinci v Bruselu. Po pátečním pražském jednání ministrů vnitra ale už takřka není pochyb, že pozemní hraniční kontroly skončí ještě do letošních Vánoc.

Pokud se v krátké době nepodaří schválit operační program životní prostředí a uvolnit tak evropské peníze na budování čistíren odpadních vod, Česko do roku 2010 těžko splní závazek daný v tomto směru Evropské unii. Po jednání vlády to uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Kabinet se zabýval zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, podle nějž Česku stále více hrozí, že závazku vůči EU v čištění odpadních v termínu nedostojí. V takovém případě by následovaly sankce.

Vláda v roce 2000 schválila plán, který počítal s finančními částkami i s uskutečněním jednotlivých vodohospodářských staveb. Podle NKÚ však stát neplní ročně aktualizované strategie financování a řada akcí se posouvá na léta 2008 až 2010. Podle příslušné evropské směrnice musí být například všechna sídla nad 2000 ekvivalentních obyvatel vybavena kanalizací pro svod odpadních vod. Městské odpadní vody v sídlech a aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel musí být před vypuštěním přiměřeně čištěny, v celcích nad 10.000 obyvatel musí být čištěny podle ještě přísnějších požadavků.