Související články

Pravidla pro cizince, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt či o mezinárodní ochranu, se zpřísní. Počítá s tím novela cizineckého a azylového zákona, kterou ve středu schválil Senát. Právní norma souvisí se vstupem Česka do schengenského prostoru a s pádem hraničních kontrol 21. prosince. Snaží se mimo jiné bránit fingovaným sňatkům s cizinci ze zemí mimo EU. Takoví partneři českých občanů by již nedostávali trvalý pobyt v ČR automaticky, ale až po dvou letech života v Česku. Do té doby by v zemi pobývali s povolením přechodným. Cizinci žádající o víza budou muset podle novely nově odevzdat takzvané biometrické údaje - tedy například otisky prstů. Novinkou v zákoně je také povinnost složit při udílení povolení k trvalému pobytu zkoušku z českého jazyka. Také podmínka se netýká občanů zemí EU.

Třeboňský kapr, zřejmě nejznámější rybí ochranná známka v Česku, získal evropskou ochranu ve formě chráněného zeměpisného označení. Udělila mu jí Evropská komise. ČTK o tom v pátek informovala budějovická advokátní, patentová a známková kancelář Kudrlička & Sedlák, která žádost pro Rybářství Třeboň vyřizovala. Proti registraci nepřišla žádná námitka. "Letos novou formu ochrany už nestihneme využít. Ale v příštím roce s ní v marketingu plně počítáme. Kvalita třeboňských ryb je známá, ale evropské logo to ještě zvýrazní. Navíc spotřebitelům v Rakousku a Francii, kteří jsou za kvalitu ochotni platit, umožní rychlou orientaci," řekl před časem Hospodářským novinám Rudolf Provázek, šéf obchodní společnosti Fish Market, která třeboňského kapra prodává. V seznamu Evropské komise mělo Česko zatím devět položek. Třeboňský kapr se stal jubilejní desátou.

Evropská komise schválila sedm regionálních operačních programů, jejichž prostřednictvím v příštích šesti letech z Evropské unie poputuje do českých krajů zhruba 125 miliard korun. Smlouvy s jednotlivými regiony mají zástupci EK podepsat 13. prosince. Česká republika se při příležitosti rekordního přílivu peněz z unijní pokladny rozdělila na sedm regionů. Nejvíce finančních prostředků získá region Severozápad, který se skládá z Ústeckého a Karlovarského kraje. Celkem jde o 745,91 milionu eur, v přepočtu asi 20,14 miliardy korun. Nejméně naopak získají Středočeši, zhruba 559 milionů eur (asi 15 miliard korun). Většina z evropských peněz padne hlavně na výstavbu silnic a další infrastruktury.

Lidé, kteří si na Česko stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli regulovanému nájemnému, hrubě zkreslili údaje o hospodaření svého domu, mají pochybné plné moci a svůj majetek získali dobrovolně i se závazky. Uvádí to vládní zmocněnec pro zastupování státu u štrasburského soudu Vít Schorm v návrhu odpovědi k žalobě, kterou se majitelé domů domáhají od státu miliardového odškodného. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Ve více než dvousetstránkovém návrhu odpovědi je zpochybňován i počet stížností, kterých má být zhruba 4800. "Vláda považuje za nutné brát poněkud s rezervou počet stěžovatelů, kteří se obrátili na soud se stížností na regulaci nájemného v České republice," je napsáno v návrhu s tím, že připojení k žádosti je velmi jednoduché. Majitelé domů chtějí ve Štrasburku po českém státu žádat až 50 miliard korun jako náhradu škody, která jim vznikla jako rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. Soud požádal českou vládu o odpovědi na devět okruhů otázek, které se regulace nájemného týkají. Vládní stanovisko má zamířit k soudu do konce roku.

Dodavatelé v EU možná budou moci vyrábět náhradní díly používané k opravám automobilů, které budou identické s těmi originálními od automobilek, aniž by tím porušovali normy týkající se duševního vlastnictví. Jeden z výborů Evropského parlamentu v úterý schválil návrh Evropské komise, proti němuž se však staví řada členských zemí včetně Česka a Slovenska. Obávají se toho, že uvolnění trhu by mohlo vést k odlivu výroby do zahraničí. Týkat by se to mohlo například blatníků či dalších součástek. Oproti návrhu komise ale zpráva, kterou v úterý jednomyslně podpořil výbor pro právní záležitosti EP, počítá s pětiletým přechodným obdobím. Až po uplynutí této doby od vstupu směrnice v platnost by tak byl trh s těmito součástkami plně uvolněn. Podmínkou však je souhlas celého EP a hlavně Rady EU, přičemž tam mohou nastat hlavní komplikace.

Česká republika návrh EK nepodporuje, protože se domnívá, že rozmělňuje ochranu duševního vlastnictví. Navíc se podobně jako další země obává, že by mohlo dojít k odlivu výroby do zahraniční a možná i mimo EU. Podobně se k tomu staví i Německo, Francie, Švédsko i další země. Česku se zřejmě návrh nebude příliš líbit ani v případě, že se podaří prosadit ono pětileté přechodné období.

Termín přijetí společné evropské měny v roce 2012 v České republice je podle premiéra Mirka Topolánka nereálný. Premiér to řekl v nedělní polední diskusi České televize. Podle Topolánka je potřeba nejprve provést reformy penzijního a zdravotního systému. Přijetí eura v roce 2012 by podle Topolánka znamenalo rozhodnout již v příštím roce o vstupu do měnového systému ERM II, předstupně zavedení eura, a začít plnit všechny podmínky Evropské unie. To si v situaci neuskutečněných reforem důchodů či zdravotního systému nedokáže představit.

Po rychlém přijetí eura volají především exportéři, kterým nyní posilující koruna zdražuje jejich výrobky v zahraničí. Vstup do eurozóny by podle nich přinesl rovněž stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách. Ekonomové sdružení do tzv. eurotýmu, nezávislé skupiny odborníků, tvrdí, že přistoupení k euru je reálné v roce 2013. "Je dost pravděpodobné, že nás při přijetí eura okolní země předběhnou a staneme se neeurovým ostrůvkem v srdci Evropy," řekl minulý týden makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Čeští ekonomové vesměs uvádějí, že přijetí eura by v nejbližších několika letech přineslo Česku spíše více komplikací než výhod. Předčasný vstup do eurozóny by přibrzdil snižování rozdílů mezi ČR a vyspělejšími evropskými zeměmi, a zřejmě i zvýšil inflaci.

Podle harmonogramu, který dojednal vicepremiér Martin Bursík (Strana zelených) s Bruselem, by měl být evropský program Výzkum a vývoj pro inovace schválen v březnu příštího roku. Vyjednávání sporného programu přebral Bursík po exministryni školství a stranické kolegyni Daně Kuchtové, když ho prezident pověřil dočasným vedením úřadu. Bursík řekl, že s materiálem, jak ho poslalo ministerstvo školství Evropské komisi před několika týdny, nesouhlasí konference rektorů a vládní výbor pro vědu a výzkum. Hodlá proto spolu s nimi v blízké době založit pracovní skupiny, které definují priority, na jejichž základě vzniknou takzvaná centra excelence v určitých oblastech výzkumu a vědy. Do nich pak budou prioritně směřovat finance EU, celkem Brusel na tento program Česku nabídne 70 miliard korun.

Premiér Mirek Topolánek podpořil úsilí Turecka o plnohodnotné členství v Evropské unii. Po čtvrtečním jednání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Praze prohlásil, že i přes těžkosti na obou stranách považuje propojení obou civilizačních okruhů za jedinou možnou cestu. Turecko si v nedávné hodnotící zprávě Evropské komise opět vysloužilo kritiku za malý pokrok v oblasti lidských práv. Na druhé straně se Ankaře podařilo překonat politickou a institucionální krizi, která je před nedávnem postihla při volbě tureckého prezidenta. Podle komise navíc Turci pokročili v legislativních reformách veřejné správy a soudnictví.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva rozhodl, že v případě někdejšího zařazení 18 romských dětí z Ostravska do zvláštních škol Česká republika porušila článek evropské úmluvy o lidských právech, který se týká zákazu diskriminace, a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání. Velký senát tak zvrátil loňské rozhodnutí nižší instance soudu v opačném smyslu, proti kterému se stěžovatelé odvolali.Velký senát přisoudil každému z osmnácti stěžovatelů 4000 eur jako kompenzaci morální újmy a všem dohromady 10.000 eur jako náhradu soudních výdajů.

České republice se zřejmě nepodaří dosáhnout cíle stanoveného v obnovené Lisabonské strategii, kterým je zvýšit celkové výdaje na výzkum a vývoj do roku 2010 na tři procenta. Třetina by přitom měla plynout z veřejných rozpočtů a dvě třetiny ze zdrojů soukromých. Vyplývá to z analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2007. Dokument projedná vláda na středečním zasedání. V předkládací zprávě se píše, že v Česku stále ještě nenastalo potřebné zvýšení výkonnosti výzkumu a vývoje a jeho přínosy pro ekonomiku a společnost zůstávají nízké. Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v absolutním vyjádření podle analýzy rostou, ale výdaje vyjádřené podílem na hrubém domácím produktu v podstatě stagnují. Opakovaně vyhlášeného cíle zvýšit výdaje státního rozpočtu na 0,7 procenta HDP se doposud nepodařilo dosáhnout. Celkový podíl výdajů na výzkum a vývoj na hrubém domácím produktu vzrostl podle Českého statistického úřadu v roce 2006 na 1,55 procenta HDP oproti 1,41 procenta v roce 2005.