Související články

Až do konce měsíce bude skupina inspektorů Evropské komise prověřovat v České republice plnění unijních hygienických a veterinárních směrnic. "Bude to rozhodující inspekce pro konečné hodnocení těsně před vstupem Česka do unie," řekl v této souvislosti mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Další podrobnosti zjišťoval Josef Kubeczka.

Český člen Evropské komise, ať jím bude od 1. května Miloš Kužvart či kdokoli jiný, si ze všech českých politiků přijde na zdaleka nejlepší peníze. Základní plat člena kolegia EK činí totiž podle letos upravených předpisů 18.106,64 eura, tedy nějakých 580.000 korun měsíčně. Půl milionu nemá v Česku prezident, natož premiér (berou 167.200 a 134.700 korun). Ti, i kdyby se započetli příspěvky na výdaje spojené s funkcí (155.600 a 17.200), nemohou soupeřit ani s českým generálním ředitelem v Evropské komisi. Ten bude pobírat měsíčně 16.094 eur (515.000 korun). Zatím není jasné, které generální ředitelství by mělo Česku připadnout, je však velmi pravděpodobné, že jeden takto vysoký úřad dostane. Jmenování generálního ředitele se očekává spíše na podzim, až se bude exekutiva EU

Předseda ODS Mirek Topolánek je přesvědčen o tom, že Evropa nemůže mít "jiné zahraničněpolitické zájmy, než mají Spojené státy americké". Uvedl to v rozhovoru otištěném v sobotním Právu. "Nemluvím o ekonomice, mluvím o obraně proti terorismu, o hrozbě rozšiřování zbraní hromadného ničení," vysvětlil Topolánek. Podle něj bylo hlubokým omylem, oč se na summitu v Římě "pokoušela například francouzská reprezentace - snažení o vysokou míru evropské autonomie bez vazby se Spojenými státy americkými minimálně ve vojenské a bezpečnostní oblasti". Předseda občanských demokratů připustil, že je přirozené, aby Evropa měla šedesát let po válce potřebu se emancipovat. "Proto jsme taky nikdy neřekli, že Evropa nemůže mít společnou zahraniční politiku, jen jsme odmítali, aby to byl diktát. Jistěže by bylo velmi pozitivní, kdyby ta společná zahraniční politika vedla k tomu, že Evropa bude na zbrojení a na boj proti terorismu vynakládat takové prostředky, jaké na to věnují Spojené státy," míní Topolánek. Zatím však toho podle něj není Evropa kvůli svým sociálním programům schopna a v řadě zbrojních systémů zaostává. "Za této situace jsme přesvědčeni, že snaha o vytvoření paralelní obranné struktury vedle struktury NATO bude mít za následek oslabení celkové světové bezpečnosti, a tedy i bezpečnosti samotné Evropy," dodal.

Vládní Unie svobody-DEU je přesvědčena o tom, že existují lepší kandidáti na evropského komisaře za Českou republiku, než je sociálnědemokratický favorit Miloš Kužvart. Vedení unionistů v sobotu vlastního adepta do Evropské komise nenavrhlo, ačkoliv se to očekávalo. Podle předsedy strany Petra Mareše si ale dokáže představit nominaci lidí typu diplomata Alexandra Vondry nebo velvyslance České republiky v Bruselu Pavla Teličky. "US-DEU konstatuje, že Miloš Kužvart je kandidátem ČSSD a sociální demokracie je odpovědna za jeho kvalitu. US-DEU by dala přednost kandidátům s dostatečnou mezinárodní zkušeností. US-DEU si dovede představit i návrh tří kandidátů za Českou republiku," citoval Mareš sobotní usnesení republikového výboru strany. Dosud se počítalo s tím, že vláda navrhne jen jednoho kandidáta na prvního českého komisaře. Další koaliční strana, KDU-ČSL, navrhla soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, někdejší poslankyni Ivanu Janů. I lidovci mají ke Kužvartovi výhrady. Sociální demokraté, lidovci a unionisté budou o nominaci do Evropské komise jednat na úterním koaličním jednání.

I když mají koaliční i opoziční parlamentní strany vůči Miloši Kužvartovi jako kandidátovi ČSSD na evropského komisaře výhrady, sociální demokracie neuvažuje o jiném kandidátovi. Novinářům to v sobotu v Brně řekl předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. "Miloš Kužvart splňuje všechny vysoké požadavky. Nevidím druhou osobu srovnatelných kvalit, která by byla k dispozici," řekl Špidla. Rozhodnutí ČSSD o Kužvartovi jako kandidátovi bylo podle něj "uvážené a velmi pevné". Podle premiéra má Kužvart jako bývalý ministr životního prostředí bohaté zkušenosti z exekutivy a z funkce odešel jako ministr úspěšný. "A že se nestal znovu ministrem bylo dáno tím, že jsem se rozhodl vytvořit koaliční uskupení," uvedl premiér. Doplnil, že Kužvartova agenda, tedy životní prostředí, je klíčová nejen pro Českou republiku, ale i Evropskou unii. Špidla připomněl, že Kužvart v minulosti neselhal ani jako člověk; nebyl členem komunistické strany ani politickým turistou.

Opozičním občanským demokratům a komunistům nevadí ani tak konkrétní jméno jako fakt, že vládní koalice výběr českého zástupce v Evropské komisi nekonzultuje s opozicí. Prezident Václav Klaus nominaci sociálnědemokratického politika komentoval stručně: "Pro mě kandidatura pana Kužvarta do funkce evropského komisaře není důvodem k tomu, abych začal držet hladovku," řekl Klaus novinářům během návštěvy Slovenska.

Někdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart by se mohl stát českým zástupcem v Evropské komisi. Jako kandidáta nejsilnější vládní strany Kužvarta představil premiér a šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla. Menší vládní strany nominaci přijaly s rozpaky. Opozici zase vadí, že s ní kabinet o společném českém zástupci v Bruselu nejednal.

Značný prostor věnují deníky skutečnosti, že ČSSD jako nejsilnější vládní strana zvolila za svého kandidáta na post evropského komisaře bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda bude Miloš Kužvart lepším komisařem než Bedřich Moldan či soudkyně Ivana Janů. Podle listu však nejen veřejnost, ale ani sami komisaři nevědí, čím vlastně budou. "Bude komise jen jakýsi úřad pro dodržování norem, nebo se z ní postupně stane něco jako evropská vláda," uvažuje komentátor. Rozhodně se však podle něj "chleba láme"

Českým zástupcem v Evropské komisi bude zřejmě jmenován Miloš Kužvart, bývalý sociálně demokratický ministr životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Přísně utajované jméno budoucího českého komisaře oznámil premiér Vladimír Špidla ve středu po jednání poslaneckého klubu sociální demokracie. Ve sněmovně máme svého zpravodaje Mikuláše Kroupu:

Statistiku zahraničního obchodu s Evropskou unií čeká radikální změna. Současné celní deklarace nahradí nový systém Intrastat a 30 tisíc českých vývozců a dovozců bude po vstupu do EU odevzdávat zcela nové formuláře. Ze systému budou osvobozené firmy, jejichž dovoz za rok nedosáhl dva miliony a vývoz čtyři miliony korun. Na úterní tiskové konferenci to uvedli zástupci Českého statistického úřadu a Generálního ředitelství cel. Drobní vývozci a dovozci v systému být nemusejí, protože se na zahraničním obchodu podílejí pouze jedním procentem a ČSÚ tyto údaje s pomocí daňových úřadů dopočítá. Do 100 milionů korun bude administrativa zjednodušená a firmy nebudou muset vyplňovat některé kolonky.

Českou republiku navštíví každoročně miliony turistů z celého světa. Často se však stává, že si z pobytu odvážejí smíšené dojmy. Nejvíce si stěžují na to, že úroveň ubytování neodpovídá standartu, a na který jsou zvyklí a který jim slibovala kategorie hotelu. To by se však mělo změnit. Od nového roku platí v této oblasti nová pravidla. Více v rubrice Jaromíra Marka.

Dorovnání přímých plateb až na 52 procent úrovně, která je běžná v Evropské unii, přislíbil zemědělcům na sobotním setkání v Mikulově resortní ministr Jaroslav Palas. Pomocí přesunů v rámci rozpočtové kapitoly ministerstva totiž posílí zdroje, které dosud umožňovaly dotace jen 48procentní. "Je to možné brát jako realitu; mám určité možnosti přesunů v rámci celé kapitoly 25 miliard korun," uvedl ministr.

Čeští zemědělci se tak dostanou na dotační úroveň sousedů na Slovensku. Letos mají tuzemští agrárníci dostat z EU přímé platby na tamní čtvrtinové úrovni a stát může na základě kodaňských dohod s unií tyto dotace doplatit až na 55 procent.

Palas zemědělce informoval také o tom, že získá potřebné peníze i na rozvoj venkova, kde EU přidá čtyři koruny ke každé koruně ze státních zdrojů. Česko má na tento program uvolnit 1,1 miliardy a EU 4,5 miliardy Kč.

Pěstitelé i chovatelé z Břeclavska přesto neskrývali obavy ze vstupu do Evropské unie. Předseda představenstva okresní agrární komory Jan Hajda upozornil, že loňské sucho mělo největší dopad právě na jižní okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo, kde dosáhl výpadek tržeb až 800 milionů korun. Většina firem tak bojovala o zachování existence a stát je podle Hajdy místo pomoci nutil uvádět půdu do klidu. Ministr však tvrdí, že neměl jinou možnost.

"Do resortu šlo téměř 3,7 miliardy korun, z toho dvě miliardy právě přes uvedení půdy do klidu," vysvětlil Palas. Dalších asi 1,4 miliardy korun získali zemědělci jako náhradu za zaorání.

Ministr spolu s premiérem Vladimírem Špidlou zemědělce dnes povzbuzovali, že pokud jsou schopní, v Evropské unii obstojí. Za dva rozhodující úkoly označili zajištění potravinové bezpečnosti a mimoprodukční funkce zemědělství. "Vypracujeme navíc dotační titul asi 200 milionů korun k tomu, aby se každý zemědělec mohl pojistit," uzavřel Palas.