Související články

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek na vlastní žádost navštívil sídlo Evropské unie v Bruselu. V jeho novinářském doprovodu byla i naše kolegyně Magdalena Segertová z francouzské sekce Radia Praha, s níž se ve čtvrteční poledne telefonicky spojil Josef Kubeczka.

Česko vstoupí zanedlouho do Evropské unie. S unijními trhy je už také domácí ekonomika pevně svázána. To ale přirozeně neznamená, že by se čeští výrobci neměli poohlížet i po jiných trzích či vracet se tam, kde už jsme kdysi byli jako doma. A právě o tom pojednává dnešní ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Belgický premiér Guy Verhofstadt se na Pražském hradě setkal s českým prezidentem Václavem Klausem. "Mluvili jsme o všem, o evropské politice," řekl po schůzce Verhofstadt ČTK. Dotaz, o čem konkrétně s Klausem diskutoval, nechtěl komentovat. V úterý se belgický premiér setkal se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou. Také s ním jednal o evropské problematice. Český premiér vyjádřil během schůzky roztrpčení nad tím, že Belgie zavedla omezení vstupu českých občanů na svůj pracovní trh. Po květnovém rozšíření Evropské unie o deset států se Belgie hodlá chránit před příchodem pracovníků z nových členských zemí minimálně dva roky, stejně jako většina dalších současných členů bude nadále požadovat pracovní povolení.

První náměstek ministra zahraničí Jan Kohout se má stát novým českým velvyslancem při Evropské unii. O jeho nominaci do bruselské centrály podle informací ČTK rozhodla vláda na uzavřeném jednání. Kohout má v čele stálé české mise v EU vystřídat Pavla Teličku, který se od května stane evropským komisařem. Velvyslance na návrh kabinetu jmenuje prezident republiky. Kohout nedávno ČTK řekl, že pozice českého velvyslance v EU je jeden z nejdůležitějších diplomatických postů a že by ho taková práce zajímala. Změnu svého dosavadního působení nechtěl tehdy komentovat. O dvaačtyřicetiletém Kohoutovi se nedávno uvažovalo jako o kandidátovi na eurokomisaře, vláda ale nakonec dala přednost Teličkovi. Diplomat a dlouholetý vyjednavač s EU Telička narychlo nahradil poslance ČSSD Miloše Kužvarta, který se nečekaně vzdal nominace.

První náměstek ministra a státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout má s bruselskou administrativou zkušenosti, neboť zastřešuje českou politiku vůči EU. Byl také jedním z českých zástupců v Konventu, který se zabýval budoucím uspořádáním unie a návrhem evropské ústavy. Na ministerstvu zahraniční začal Kohout pracovat již v roce 1990.

Premiér Vladimír Špidla v Dublinu ocenil irskou vládu za to, že povolí zaměstnávání občanů České republiky po rozšíření Evropské unie. "Irsko dodrželo, co slíbilo. Jiné země ne," řekl na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bertiem Ahernem. Společně s irským ministerským předsedou Bertiem Ahernem hovořil převážně o postupu mezivládní konference EU. Shodli se v přání, aby ji bylo možno co nejdříve dokončit, a to pokud možno ještě za irského předsednictví do konce června. Podle Špidly to díky intenzivní práci předsednické země možné je. "Jist si tedy v žádném případě nejsem," dodal zároveň a tím zdůraznil, že další vývoj je stále na vážkách. Špidla zdůraznil, že podle jeho názoru by nebylo dobré svolávat mezivládní konferenci na nejvyšší úrovni do té doby, dokud nebudou prakticky všechny problémy vlastně vyřešeny, což se dosud nestalo.

Ahern, který jako premiér předsedající země nyní většinu jednání řídí, odmítl vyslovit odhad, jak blízko jsou šéfové evropských států a vlád ke kompromisu. "Myslím si, že vůbec není už žádných pochyb o tom, že (bude dodržena zásada) jedna země, jeden komisař," řekl ministerský předseda po jednání českým novinářům. Byly již podle jeho názoru vyřešeny prakticky všechny otázky, "kromě té jedné, klíčové, která se ukázala být tou, na níž to všechno klopýtlo, to jest otázka dvojité většiny a případně modelu z Nice". Český premiér si však je jist, že ať dopadne jednání o tom jakkoli, bude to v rámci mandátu, který k jednání dostala jeho vláda.

Komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů David Byrne nabídl Pavlovi Teličkovi předběžně některé konkrétní oblasti, za které by mohl nést v prvním půlroce působení v Evropské komisi osobně odpovědnost. Mohly by to být zejména aktivity spojené s rozšířením Evropské unie, kde by český komisař od 1. května po rozšíření dobře uplatnil své zkušenosti i vazby. Teličku očividně potěšilo, že v prvním období nebude jen členem kolegia EK, ale čeká ho konkrétní činnost. "Sám přišel s předběžnými návrhy, ve kterých oblastech bych mohl být přímo integrován do práce, do kterých kompetencí bych se mohl zapojit," řekl Telička po prvním setkání se svým budoucím partnerem a školitelem. "Je to pro mě velmi pozitivní, protože to umožní nejen se rychleji integrovat a lépe to tu poznat, ale skutečně pracovat." Byrne podle Teličkových slov naznačil, že by jeho kolega mohl převzít agendu rozšíření Evropské unie, dále pak tu oblast ochrany zdraví, jež se týká HIV-AIDS. Rád by na něj přenesl i některé zahraniční aktivity včetně přednáškové činnosti. O dalších možnostech Teličkova zapojení budou oba mluvit v příštích týdnech, přičemž Byrne očekává, že i budoucí český komisař přijde s konkrétními představami.

Českým eurokomisařem se stal dosavadní velvyslanec při EU Pavel Telička. Jaké budou jeho první kroky a jak hodnutí unie peripetie kolem nominace českého eurokomisaře...na to se jej ptal Jaromír Marek.

Vláda by v úterý měla sněmovně vysvětlovat, jak vybírá kandidáty do orgánů Evropské unie. Schůzi, kde o tom má premiér Vladimír Špidla (ČSSD) poslance informovat, vyvolala ODS. Vláda minulý týden rozhodla o tom, že kandidátem České republiky do Evropské komise bude dosavadní velvyslanec při EU Pavel Telička. Kabinet ho vybral jen několik dní poté, co se nominace vzdal poslanec ČSSD Miloš Kužvart. S Teličkovou kandidaturou nesouhlasí ODS a KDU-ČSL. Občanští demokraté mu vyčítají předlistopadové členství v KSČ, vyjednané podmínky členství v EU i to, že jako úředník a diplomat nemá v České republice politické zázemí. Telička uvedl, že svou minulost v KSČ nikdy netajil a že o výsledcích vyjednávání s Bruselem pravidelně informoval příslušné parlamentní výbory a nezaznamenal tehdy zásadní výtky. Teličkovo někdejší členství v komunistické straně vadí i koaličním lidovcům. KDU-ČSL a ODS žádají, aby byl komisařem po dočasné šestiměsíční období a aby jej na podzim, kdy vznikne nová komise, nahradil někdo jiný. Telička řekl, že kabinet ho jmenoval až do roku 2009, a z toho vychází při přípravě na své budoucí angažmá. Místopředseda ODS Jan Zahradil již minulý týden v této souvislosti vládu kritizoval a hovořil o "trafice" v Evropské investiční bance (EIB) pro bývalého předsedu US-DEU Ivana Pilipa. Lidové noviny (LN) 14. února uvedly, že funkci viceprezidenta EIB by mohl získat právě Pilip, o lidoveckém hejtmanovi kraje Vysočina Františku Dohnalovi se podle listu hovoří jako o možném kandidátovi na generálního ředitele v Evropské komisi. Bylo to ale ještě v době, kdy byl kandidátem na komisaře Kužvart.

Situace v Komunistické straně Čech a Moravy před květnovou volbou jejího nového předsedy, aktivity lidovců namířené proti drogám či úloha České republiky na Blízkém východě jsou některá z témat pondělních českých novin.

Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil kritizoval předsedu vlády a ČSSD Vladimíra Špidlu za způsob, jakým rozhodoval o jmenování diplomata Pavla Teličky do funkce evropského komisaře. Premiér nejenže nekonzultoval tuto nominaci s opozicí, ale nehrál "čistou hru" ani s poslanci vlastní strany, řekl Zahradil v diskusním pořadu televize Nova Sedmička. S odvoláním na důvěryhodné zdroje uvedl, že většina sociálních demokratů chtěla za komisaře spíše než Teličku prvního náměstka ministerstva zahraničí Jana Kohouta, který je členem nejsilnější vládní strany. ODS vyčítá Teličkovi předlistopadové členství v KSČ, vyjednané podmínky členství v EU i to, že jako úředník a diplomat nemá v České republice politické zázemí. Telička zopakoval, že svoji minulost v KSČ nikdy netajil, že o výsledcích vyjednávání s Bruselem pravidelně informoval příslušné parlamentní výbory a nezaznamenal tehdy zásadní výtky. Za svůj handicap nepovažuje ani fakt, že nemá exekutivní zkušenost - i když většina komisařů jsou bývalí politici, je tam i řada bývalých úředníků, diplomatů či akademiků.