Související články

Na zámku v Lánech se ve čtvrtek setkal český prezident Václav Klaus se svým polským protějškem Lechem Kaczynskim. Hovořilo se především o lisabonská smlouvě. Co ze schůzky vyplynulo?

Česko dnes kritizovalo zprávu Evropské komise, podle níž v jednáních s USA o rozšíření jejich bezvízového programu nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku. Praha to považuje za absurdní. Jednání prý naopak výrazně pokročila a program se už brzy rozšíří o několik dalších zemí, včetně ČR. Vyplývá to z dnešního prohlášení představitelů českého ministerstva vnitra v Bruselu. Podle nich je také blízko uzavření úmluv s USA, které jsou nezbytné pro zařazení do bezvízového programu. "Není to pravda. K tomu pokroku došlo minimálně na národní úrovni," řekl o závěrech zprávy EK ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Komise ve středeční zprávě Washingtonu kvůli nedostatečnému pokroku v odstranění víz pro občany dalších zemí EU pohrozila tím, že by mohla navrhnout zavedení víz pro americké diplomaty.

Česká republika by mohla během předsednictví v EU připravovat úřad nového ministra zahraničí EU, pokud se bude schylovat k přijetí lisabonské smlouvy všemi členskými státy, uvedl dnes šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Jacek Saryusz-Wolski. Podle něj to je jeden z možných scénářů v zahraniční politice unie během českého šéfování. Naopak v případě oddalování přijetí lisabonské smlouvy bude Praha muset vyplnit mezeru, která vznikne, pokud ministr zahraničí EU nebude. "Oba scénáře budou velmi náročné," řekl dnes Saryusz-Wolski novinářům po jednání s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hovořili spolu především o přípravě předsednictví v EU, které na Prahu čeká za šest měsíců. Otěže přebere česká vláda v lednu od francouzské a půl roku bude mluvčím, tváří a koordinátorem celé sedmadvacítky.

Česká republika letos získala z pokladny Evropské unie mnohem více, nežli do ní sama poslala. Rozdíl částek, které z unie do ČR přitekly, a peněz, které stát do Bruselu odvedl, představuje za prvních šest měsíců letošního roku více než 26 miliard korun. Česko do unie poslalo 18 miliard a získalo více než 44 miliard. "Je to nejlepší výsledek od roku 2004," řekl po zasedání vlády ministr financí Miroslav Kalousek. O výsledné bilanci rozhodly příjmy ze strukturálních fondů. Celkové příjmy na takzvanou politiku soudržnosti včetně zálohových plateb na rozpočtové období 2007 až 2013 činily téměř 33 miliard korun. Politika soudržnosti má za cíl vyrovnávat rozdíly mezi méně rozvinutými regiony a zeměmi EU. Podle premiéra Mirka Topolánka bude ale Česko v budoucnosti do evropské pokladny více odvádět, než z ní získávat.

Vláda má nástroje, jak vyřešit neustále se snižující objem peněz z evropských fondů, který způsobuje sílící koruna. Po návštěvě ministerstva pro místní rozvoj (MMR) to řekl premiér Mirek Topolánek. Jako příklad uvedl čerpání evropských peněz v jiné měně, další možnosti odmítl upřesnit.

Zdroje ČTK z EU však uvádějí, že čerpání v jiné měně není možné. Podle jednoho z vysoce postavených úředníků Evropské komise je taková možnost nepřípustná. "Evropský rozpočet je celý v eurech. Není to prostě možné," řekl ČTK s tím, že podobný případ nepamatuje. Další zdroj označil čerpání dotací v jiné měně jen za obtížně představitelné. "Všechny smlouvy se týkají pouze eur, takže nemáme ponětí, jak by takový systém mohl úspěšně fungovat," uvedl.

K rekordně sílícímu kurzu koruny, která minulý týden poprvé prolomila hranici 23 korun za euro, se v Hospodářských novinách vyjadřuje premiér Mirek Topolánek.

Více než polovině zemí Evropské unie včetně Česka a Slovenska hrozí právní kroky ze strany Evropské komise kvůli tomu, že do svých legislativ nepřevedly pravidla proti praní špinavých peněz. Na svých webových stránkách o tom píše list Financial Times (FT). Česká republika již ovšem podle ministerstva financí směrnici do svého právního systému převedla. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu byl již zveřejněn ve Sbírce zákonů a platit začne od září. Pravidla unie přijala zejména s cílem zabránit či omezit možnosti financování terorismu. Eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy už napsal sedmi zemím, že unijní normu, která pravidla zahrnuje, do svých zákonů nepřevedly. Komisi tak prý nezbývá než přistoupit k právním krokům. Ty by mohly vést až k tomu, že země skončí před Evropským soudním dvorem a v konečném důsledku by mohly dostat finanční pokutu.

Češi mají slabé povědomí o tom, jak bude vypadat české předsednictví EU v příštím roce. Základní představu má jen 22 procent obyvatel České republiky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti STEM. O tom, že se Česko za půl roku postaví do čela EU, vědí v současnosti podle průzkumu asi dvě třetiny občanů. Necelá třetina obyvatel si myslí, že Česko je na předsednictví dobře připraveno. Červnového průzkumu agentury STEM se zúčastnilo 1244 respondentů.

Lidové noviny píší, že předseda zelených Martin Bursík si „vyrábí" delegáty pro klíčový volební sjezd strany. Přes prostředníky zakládá nové základní organizace Strany zelených, které čítají vždy jen tři členy. Každá taková organizace přitom vysílá na sjezd jednoho zástupce.

Lisabonská smlouva o fungování EU je v souladu s Ústavou ČR, konstatovala v pátek vláda. Informace deníku Právo a Lidových novin ČTK potvrdil vicepremiér pro EU Alexandr Vondra. Podle Vondry kabinet v pátek schválil odpověď na dotaz Ústavního soudu, který smlouvu posuzuje. Soud se vyjádří k tomu, zda by se ratifikací smlouvy neporušila česká ústava. "Ve stanovisku (vláda) uvádí, že lisabonskou smlouvu sjednala v dobré víře a na základě právních posudků, že lisabonská smlouva je v souladu s ústavním pořádkem České republiky," uvedl Vondra. Podle Lidových novin stanovisko vlády posuzuje jednotlivé pasáže smlouvy a dává je do kontextu toho, co napadají senátoři ODS. "V důsledku její ratifikace nedochází žádným způsobem ke změnám podstatných náležitostí demokratického právního státu, což by bylo nepřípustné," uvádí podle Lidových novin zpráva vlády. Práci na stanovisku kabinet přerušil před dvěma týdny, když o budoucnosti dokumentu rozhodovali v referendu Irové. Po zamítnutí smlouvy v irském veřejném hlasování se cesta lisabonské smlouvy, která má nově upravovat poměry v Evropské unii, zkomplikovala. Může totiž platit jen v případě, že ji ratifikují všechny členské státy unie. Evropští lídři se nicméně minulý pátek v Bruselu dohodli na tom, že ratifikace smlouvy pokračuje bez ohledu na výsledek irského referenda. EU očekává, že Irové krach referenda posoudí a v říjnu přijdou s nějakým stanoviskem, což by mělo naznačit další vývoj kolem smlouvy. Vondra předpokládá, že smlouva zřejmě nebude v nějaké třeba i pozměněné podobě v EU platit dříve než za 12 měsíců. Ve čtvrtek Vondra uvedl, že by bylo dobré, kdyby smlouvu Česko ratifikovalo ještě před zahájením českého předsednictví v EU v lednu 2009.