Související články

Snížení hodnocení dlouhodobé úvěrové spolehlivosti devíti zemí eurozóny není pro Česko dobrou zprávou. Samotné snížení ratingu překvapením není, prohloubení krize v zemích platících eurem však může dopadnout i na tuzemskou ekonomiku. Vyplývá to ze zjištění ČTK mezi analytiky. Ratingová agentura Standard & Poor's snížila hodnocení dlouhodobé úvěrové spolehlivosti devíti zemí eurozóny. Francie a Rakousko ztratily nejvyšší rating AAA, horší rating mají také Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Kypr, Malta a Slovinsko. S&P své rozhodnutí zdůvodnila nedostatečnými politickými kroky evropských představitelů k řešení současných problémů eurozóny.

"Všechny problémy eurozóny se nás dotýkají, jak bychom v ní byli," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jak dodal, rating Česka ale nyní v ohrožení není. Snížení úvěrové spolehlivosti části zemí eurozóny ale může podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka dál ztížit řešení dluhové krize v Evropě. "Klíčové je, že došlo ke snížení ratingu zemí jako je Rakousko a Francie, protože jejich rating je důležitý pro záchranný fond EFSF a jeho celkovou efektivní kapacitu," poznamenal Marek. Nyní podle něj bude nutné do fondu dodat víc peněz, nebo se bude muset eurozóna smířit s tím, že se kapacita fondu zhruba o třetinu sníží. Pro ředitelku společnosti Next Finance Markétu Šichtařovou je aktuální dění jen potvrzení teze, že fond EFSF je fikce. "Trh se začíná připravovat na to, že euro může přestat fungovat," řekla ČTK šéfka Next Finance.

Český prezident Václav Klaus odmítá iniciativu ODS, aby o připravované dohodě Evropské unie o rozpočtové odpovědnosti v Česku rozhodli občané. Klaus to řekl ČTK po setkání se svým rakouským kolegou Heinzem Fischerem, se kterým hovořil hlavně o evropských otázkách. "Já si myslím, že referendum není nezbytná věc. Já bych si velmi přál, aby politici vzali zodpovědnost do svých rukou a rozhodli o této věci sami. Utíkat k referendu není racionální," vyhlásil český prezident. Přijetí takové dohody Klaus už dříve v tomto týdnu odmítl a tento názor zopakoval i po schůzce s Fischerem. "Podle mého názoru fiskální unie je radikální likvidací suverenity evropských států. To nelze akceptovat," zdůraznil Klaus.

Možnost vypsání lidového hlasování o rozpočtové smlouvě nastínil místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra v rozhovoru pro Lidové noviny. "Mně se zdá evidentní, že to je nakročení k fiskálnímu federalismu, a pokud to takové nakročení skutečně bude, musíme potom dělat všechno, abychom referendum prosadili," uvedl Vondra. Klaus uvedl, že není přítelem pořádaní referend, protože výsledek stojí a padá na položené otázce.

Česko žije dalším nedorozuměním ve vládní koalici. Na začátku byla čtvrteční zpráva Lidových novin, podle které předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg tlačil na vládu, aby bez jakýchkoliv podmínek vstoupila do nové rozpočtové a hospodářské unie. V opačném případě měl deklarovat, že vystoupí z vlády.

Předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg tlačí na vládu, aby vstoupila do nové rozpočtové a hospodářské unie. Vzdala by se tak suverenity nad státním rozpočtem. Uvádějí to dnešní Lidové noviny.

Ministerstvu školství bude zřejmě dočasně zastaveno proplácení dotací z Evropské unie. Audit Evropské komise totiž zjistil chyby v v kontrolním systému a v několika projektech programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že má do února čas na nápravu.

Česká republika by se neměla vzdávat myšlenky přijmout euro, domnívají se analytici a odborníci oslovení ČTK. Euro jako měna ale bude pro ČR přínosem podle nich až v případě, že eurozóna projde zásadními změnami. V současnosti je pro ČR výhodnější ponechat si vlastní měnu, díky které může země lépe ustát výkyvy ekonomiky například i pomocí vlastní měnové politiky. V neděli 1. ledna to bude deset let od zahájení hotovostního oběhu eurových bankovek a mincí. Celkově projekt eura odborníci nehodnotí jednoznačně. Podle většiny z nich je sice úspěšným i když rozporuplným projektem. Další projekt eura označují jako chybný ekonomický projekt nebo "potápějící se Titanic". "Přes všechny současné i budoucí problémy očekáváme, že klíčové země EU euro jako projekt neopustí a že spíše dojde k rychlejší integraci unie jakožto celku. Nelze ale vyloučit, že tak nastane s menším počtem členů. ČR by rozhodně měla být součástí EU, a to nejen v dobách růstu, ale i v krizi," uvedl například předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.

Ministerstvu školství bude zřejmě dočasně zastaveno proplácení dotací z Evropské unie. Audit Evropské komise totiž zjistil chyby v zadávání veřejných zakázek v programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ČTK o tom informovalo ministerstvo. Z programu může ČR čerpat až 53 miliard korun. Podle náměstka ministra pro evropské záležitosti Michala Zaorálka už úřad problém řeší. Ministerstvo školství je kvůli čerpání prostředků z fondů EU dlouhodobě terčem kritiky. Podle předběžné zprávy zjistil audit nedostatky v kontrolním systému a v několika projektech realizovaných jak kraji, tak ministerstvem. Kvůli možnému pozastavení dotací už ministr školství Josef Dobeš (VV) požádal o schůzku premiéra Petra Nečase (ODS). "Jedná se o závažný problém České republiky. Na jeho řešení je tedy nezbytná spolupráce s dalšími úřady - s ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj," dodal Zaorálek. Ministerstvo školství nyní očekává pozastavení proplácení dotací do doby, než bude zjednána náprava. Podle Zaorálka vznikly nedostatky v letech 2008 a 2009 a špatně nastavenou kontrolu projektů má na svědomí minulé vedení. "Na základě doporučení auditu Evropské komise budou neprodleně přijata opatření ke zvýšení kontrolních mechanismů. Chci ubezpečit veřejnost, že se v žádném případě nejedná o zastavení programu jako takového," uvedl Zaorálek.

Zhruba jednu miliardu korun dostanou v roce 2012 z evropských peněz specializovaná iktová a cerebrovaskulární centra, která pečují o lidi s cévní mozkovou příhodou. Ta ročně postihne kolem 40.000 lidí. Ministerstvo podpoří 31 projektů, peníze dostanou vedle velkých fakultních a krajských nemocnic i menší nemocnice v bývalých okresních městech jako Písek, Vyškov nebo Česká Lípa, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

O naší půjčce na záchranu eura se stále jedná. Není jisté, zda Česká republika peníze půjčí a kolik to případně bude. Po pondělní telekonferenci ministrů financí Evropské unie byla z návrhu dohody o půjčce pro Mezinárodní měnový fond vypuštěna částka 3,5 miliard eur, kterou měla Česká republika poskytnout. Její zástupci upozornili na to, že podmínky půjčky by byly pro země mimo eurozónu méně výhodné, protože by musely poskytnout vlastní devizové rezervy.

Z návrhu dohody o půjčce pro Mezinárodní měnový fond (MMF), která má přispět k řešení dluhových problémů eurozóny, byla vypuštěna částka 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč) za Českou republiku. ČTK to řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Česko na pondělní telekonferenci ministrů financí EU upozornilo na to, že podmínky půjčky MMF by byly pro země mimo eurozónu méně výhodné, protože by muselo poskytnout vlastní devizové rezervy. O české půjčce pro MMF se bude dál jednat, dodal ministr. Česko poukázalo na to, že podíly zemí eurozóny a států neplatících eurem na půjčce se nepočítají podle stejného klíče, a země tak podstupují zcela odlišná rizika. "Země eurozóny posílají měnu, kterou jim natiskne Evropská centrální banka," řekl Kalousek ČTK a označil to za nefér. Český postoj podle ministra sdílely i další země mimo eurozónu. O jejich podílu na půjčce MMF a jeho případné výši se povedou další jednání, vyplynulo z pondělní telekonference. O poskytnutí české půjčky MMF na pomoc eurozóně se bude dál jednat v české vládě i na evropské úrovni, řekl Kalousek. Česká vláda o tom zatím nerozhodla, chce si k půjčce vyžádat další informace a analýzy.