Související články

Tisíce lidé zaplavily ve čtvrtek náměstí větších měst, aby hlasitě protestovaly proti vládě a prezidentu Klausovi. Informuje o tom deník Právo.

Praha podle očekávání nezíská miliardovou dotaci na přestavbu ústřední čistírny, ministerstvo životního prostředí (MŽP) žádost o peníze do Bruselu vůbec nepošle. Informovalo o tom po jednání řídícího výboru operačního programu Životní prostředí ministerstvo. Potvrdilo tak dřívější informaci, kterou už na konci ledna uvedli zástupci Prahy. MŽP nedoporučilo ani dalších 26 projektů, mezi kterými je například oprava čistírny v České Lípě či výstavba kanalizace a vodovodu ve Vizovicích.

Pozastavení vyplácení dotací z fondů Evropské unie je ostuda České republiky a vážný problém pro státní rozpočet, kraje i města. Kvůli potížím s dotacemi možná vláda přistoupí k ještě razantnějším škrtům, než dosud avizovala. Novinářům to řekli předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a místopředseda strany Lubomír Zaorálek. Premiér Petr Nečas (ODS) však ve sněmovně při interpelacích prohlásil, že odpovědnost nese sociální demokracie a zejména její současný předseda Bohuslav Sobotka. Zdůvodnil to tak, že za vlády ČSSD v letech 2005 a 2006, kdy byl Sobotka ministrem financí, vznikl auditní systém, vůči kterému má nyní Evropská komise výhrady. Ministerstvo pro místní rozvoj ve středu potvrdilo informace o tom, že Česko nebude do června žádat Evropskou komisi (EK) o zpětné proplacení peněz, které stát vyplácí příjemcům dotací z evropských fondů. Příjemci dotací ale podle úřadu budou dostávat peníze bez změny dál. Nečas také potvrdil, že vláda obdržela od EK varovný dopis. V něm podle něj mimo jiné stojí stojí, že hlavním důvodem pozastavení plateb z evropských fondů je fungování auditního systému. Již ve středu také premiér uvedl, že do Prahy příští týden zamíří evropský komisař pro regionální záležitosti Johannes Hahn, aby zde jednal o českých problémech s čerpáním peněz z evropských fondů.

Prezident Václav Klaus podepsal dodatek k Evropské sociální chartě o kolektivních stížnostech, k čemuž ho před dvěma týdny na podnět sociální demokracie vyzval Senát. Oznámil to předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). Dokument, který obě komory parlamentu schválily v roce 2003, má umožnit podávání kolektivních stížností Radě Evropy na porušování sociálních práv. Sociální demokraté hodlali věc předat Ústavnímu soudu, pokud by Klaus výzvě nevyhověl. Senát už ve výzvě poukázal na verdikt ústavních soudců z roku 2009, podle něhož "prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu", pokud obě komory parlamentu s dokumentem vysloví souhlas. Klaus byl kvůli otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty terčem levicové kritiky už v době, kdy odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU.

Česko nebude do června žádat Evropskou komisi (EK) o zpětné proplacení peněz, které stát vyplácí příjemcům dotací z evropských fondů. Příjemci dotací ale budou dostávat peníze bez změny dál. Důvodem opatření jsou výtky EK vůči tuzemskému auditnímu a kontrolnímu systému. ČTK to řekla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Jana Jabůrková. "Je to jen technické opatření. Podobně to má asi 80 operačních programů v celé Evropské unii," uvedla Jabůrková. Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun už v pátek ČTK řekl, že celkové pozastavení přílivu peněz ze strukturálních fondů EU do Česka nehrozí. Opatření se týká čerpání z Evropského fondu pro regionální rozvoj, největšího strukturálního fondu EU, z něhož do České republiky proudí většina unijních peněz. Nespokojenost bruselských úředníků má napravit přesun auditu z řídících orgánů jednotlivých operačních programů na ministerstvo financí (MF). Úřad Miroslava Kalouska tak převezme auditní pravomoc nejen z regionů, ale i z ostatních ministerstev.

V Česku se v poslední době objevují problémy s čerpáním peněz z fondů. Hodně potíží má ministerstvo školství kvůli programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. U něj reálně hrozí, že by ČR mohla o peníze přijít. EK už kvůli problémům před časem pozastavila vyplacení 1,2 miliardy korun. Z programu by ČR mohla získat až 53 miliard korun a nyní se Praha snaží zabránit tomu, aby se celý program kvůli pochybením v ČR zastavil.

Česká republika může přijmout euro nejdříve v roce 2017. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Miroslava Singera na Žofínském fóru věnovaném veřejným financím. Otázka vstupu do eurozóny je navíc podle něj komplikována nejasným vývojem eurozóny po současné dluhové krizi. "Nejsem si jist, zda vstup do eurozóny ještě zažiji. Můj mandát končí v polovině roku 2016 a první seriózní obnovení debat o vstupu do eurozóny si umím představit kolem 2014 a 2015. Technické období před vstupem do eurozóny je dva roky. Když si to posčítám, tak se přiznám, že já nepovažuji za rozumné využívání mého času dramaticky přemýšlet o přijetí eura," uvedl guvernér. Česká vláda přitom podle premiéra Petra Nečase nadále počítá s přistoupením k euru. Vláda podle premiéra nebude jednat o výjimce z přistoupení k jednotné evropské měně, kterou prosazuje prezident Václav Klaus. Podle Nečase přistoupení k euru schválili občané v referendu o vstupu do Evropské unie a je to závazek Česka.

Ministerstvo spravedlnosti spustí 31. března novou aplikaci obchodního rejstříku. Sdělil to ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Hlavními výhodami bude jednodušší vyhledávání informací, jednodušší změny údajů a získávání elektronických údajů zdarma. Obchodní rejstřík je veřejný elektronický záznam, do kterého rejstříkové soudy zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. "Nová aplikace usnadní život podnikatelům i soudům, navíc ještě v letošním roce s jejím napojením na Evropský obchodní registr," uvedl Jiří Pospíšil. K financování projektu ministerstvo využilo peníze z evropských fondů, ze státního rozpočtu se hradilo 15 procent z celkových 80 milionů Kč nákladů.

Česko, i přes výhrady prezidenta Klause, nadále počítá s přijetím eura. V debatním pořadu České televize to řekl premiér Petr Nečas, který se v diskusi střetl s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Rozdílný pohled mají hlavně na zvyšování daně z přidané hodnoty či valorizaci důchodů. Oba se vyslovili i k výsledkům předčasných parlamentních voleb na Slovensku.

Česká vláda nadále počítá s přistoupením k euru. Nebude jednat o výjimce z přistoupení k jednotné evropské měně, kterou prosazuje prezident Václav Klaus. V diskusním pořadu České televize to uvedl premiér Petr Nečas (ODS). Termín přijetí eura Česko nyní nemá stanoven. "Prezident se obrátil na vládu s výzvou, aby dojednala výjimku z přistoupení k euru před rokem, já tento názor nesdílím, v tomto s panem prezidentem nesouhlasím, nevidím jeden jediný důvod, proč by to vláda ČR měla dělat," uvedl Petr Nečas. Podle něj přistoupení k euru schválili občané v referendu o vstupu do Evropské unie a je to závazek Česka. "Já nevidím jeden jediný důvod, proč vysílat naprosto zbytečný a falešný politický signál a především platit zbytečné politické náklady, protože případné vystoupení z eura musí schválit dalších 26 členských zemí. Poškodil by Česko a eurozónu," uvedl premiér.

České republice nehrozí i přes výtky Evropské komise ohledně provádění auditů a kontrol celkové pozastavení přílivu peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Po jednání se zástupci Evropské komise v Bruselu to ČTK řekl náměstek ministerstva pro místní rozvoj Daniel Braun. Kritiku Bruselu vůči Praze ale připustil. "Dohodli jsme se na krocích, které pokud Česká republika splní, tak Evropská komise nepřistoupí k zastavení programů," řekl Braun. Připustil, že obecně taková možnost zastavit čerpání existuje v případě zásadních potíží s programy. "Toto není na stole," řekl ke konkrétním problémům České republiky. Výtky komise se podle něj týkají auditního systému, kontrol či stability lidských zdrojů. "Já mohu potvrdit, že nebudou zastaveny operační programy," řekl. Dnešní jednání podle něj bylo dlouhodobě plánováno a souviselo s výměnou vedení příslušného generálního ředitelství Evropské komise. Další jednání se uskuteční 22. března.

V Česku se v poslední době objevují různé problémy s čerpáním peněz z fondů, ze kterých může získat stamiliardy korun. Hodně potíží má ministerstvo školství kvůli programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. U něj reálně hrozí, že by ČR mohla o peníze přijít. EK už kvůli problémům před časem pozastavila vyplacení 1,2 miliardy korun. Z programu by ČR mohla získat až 53 miliard korun a nyní Praha usiluje o to, jak zabránit tomu, aby se celý program kvůli pochybením v ČR nezastavil.