Související články

Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl dnes v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni. Juncker také prohlásil, že všechny země EU chtějí demokratickou, prosperující a bezpečnou Evropu.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se v pátek sejde s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem k jednání o budoucnosti Evropské unie. Zaorálek to oznámil novinářům s tím, že chce s Junckerem mluvit o problému s nedostatečným sbližováním východní a západní části Evropské unie a chce mu také vysvětlit český nesouhlas s migrační politikou, kterou komise zastává. Politici se setkají v Praze v rámci mezinárodní bezpečnostní konference DESCOP. Česko nesouhlasí se systémem kvót na rozdělování migrantů mezi členské země EU a vláda v pondělí rozhodla, že země v rámci přerozdělovacího mechanismu nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka.

Evropská komise by měla pondělní oznámení české vlády, že Česko se už nebude podílet na přerozdělování uprchlíků podle kvót, brát jako každé jiné porušení unijních pravidel. Novinářům to řekl vysoce postavený diplomat nynějšího maltského předsednictví EU. Migrační problematika je jedním z bodů agendy pátečního jednání ministrů vnitra osmadvacítky v Lucemburku, podle Malty tam ale české rozhodnutí probíráno nejspíš nebude. "Naší pozicí je, že dál všechny povzbuzujeme, aby plnili přijatá rozhodnutí. Itálie a Řecko koneckonců solidaritu dál potřebují a není vyloučeno, že v blízké budoucnosti ji bude potřebovat zase někdo jiný. Proto prosazujeme splnění toho, co se dohodlo," vysvětlil novinářům maltský diplomat. Česká vláda v pondělí systém přerozdělování žadatelů o azyl původem ze Sýrie, Iráku a Eritreje, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku, označila za dysfunkční s tím, že na jeho základě už žádné migranty přijímat nebude. ČR přitom dosud převzala jen 12 lidí ze své kvóty přibližně 2600 osob a už více než rok do programu žádná místa ani nenabídla.

Premiér Bohuslav Sobotka a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve společném článku v americkém listu The Wall Street Journal (WSJ) napsali, že Evropská unie musí převzít svou obranu do svých rukou. Podle nich se starý kontinent příliš dlouho spoléhal na vnější pomoc a potřebuje nový plán posílení spolupráce a zvýšení výdajů na obranu. V textu oba politici uvedli, že poslední teroristický útok o víkendu v Londýně znovu připomněl, že "v Británii, Belgii či Francii" jsou lidé, kteří ohrožují nejcennější evropské hodnoty. EU, která je podle Sobotky a Junckera "domovem nejsvobodnější, nejotevřenější a nejtolerantnější společnosti" se po válkách a násilnostech z minulosti stala "baštou míru a stability v nestabilním světě". "Nemůžeme a nesmíme nic z toho považovat za samozřejmost," upozornili.

Česká republika si přeje, aby Evropská unie i v případě uplatnění konceptu vícerychlostní Evropy přijímala klíčová rozhodnutí za účasti všech svých členských států, řekl český premiér Bohuslav Sobotka v Bratislavě na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec, na které vystoupil v diskusním panelu se svým slovenským kolegou Robertem Ficem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Češi jsou největšími euroskeptiky z obyvatel sedmi zemí střední a jihovýchodní Evropy včetně Chorvatska. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který zveřejnili organizátoři mezinárodní konference Globsec, jež se v Bratislava konala od pátku. Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci uvedl, že ČR na vstupu do EU vydělala a že kritický názor veřejnosti souvisí s neschopností rychle vyřešit migrační krizi.

Podle sondáže považuje EU za dobrou věc 35 procent obyvatel České republiky, opačný názor zastává 26 procent respondentů. Více než dvě pětiny (41 procent) dotazovaných v ČR uvedlo, že země by měla zůstat v EU, pro vystoupení se vyslovilo 29 procent lidí.

Česko vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu (HDP) než vyspělé evropské země. V posledních letech navíc tento podíl klesal. Zatímco v roce 2010 dosahoval 8,6 procenta HDP, v roce 2015 to bylo 7,8 procenta. ČR se tak pohybuje pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP. Údaje o zdravotnických výdajích zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Pokud má EU zvládnout boj s terorismem, musí posilovat bezpečnostní spolupráci zemí a výměnu informací mezi bezpečnostními a tajnými službami. Nutné je udržet také dosavadní výměnu informací s Británií i po ukončení brexitu. Shodli se na tom v Praze premiéři Česka a Estonska Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Jüri Ratas. Předseda estonské vlády přijel do ČR představit priority pro evropské předsednictví, které jeho země přebírá od července. "Shodli jsme se na potřebě permanentně pracovat na posilování bezpečnostní spolupráce v rámci Evropy. Je evidentní, že pokud máme zvládnout boj s terorismem, pokud máme teroristy porazit a zvýšit bezpečnost občanů, vyžaduje to velmi intenzivní výměnu informací v rámci EU, mezi jednotlivými bezpečnostními strukturami, mezi jednotlivými tajnými službami," řekl po jednání s estonským protějškem premiér Sobotka. Podle premiéra Ratase teroristický útok v Manchesteru ukázal, jak je evropská jednota a spolupráce důležitá. "Naším primárním cílem je udržet soudržnou a jednotnou EU," uvedl Jüri Ratas.

Česká republika by se měla letos a v příštím roce snažit o udržitelnost svých veřejných financí, především v souvislosti se stárnutím populace, které zatěžuje důchodový a zdravotnický systém. Uvedla to Evropská komise ve svých doporučeních kroků, které by měla ČR udělat ke zlepšení svého hospodářského růstu. Zmíněna byla také potřeba účinnějšího vynakládání veřejných prostředků, především prostřednictvím silnějšího boje s korupcí a neefektivní praxí při veřejných zakázkách. Doporučení pro ČR zmiňují také vysoké zatížení podnikatelského prostředí regulacemi a administrativou.

Česká republika měla ke konci dubna smluvně zajištěno 26,2 procenta evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o necelých 160 miliard korun z celkově přidělených 648 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za evropské dotace zodpovědné, to zveřejnilo na svých stránkách. Do konce roku chce mít MMR smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz.