Související články

Česká republika se tento pátek ujímá předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy. V čele výkonného orgánu instituce, která dohlíží na dodržování lidských práv, bude půl roku. Předsednictví od kyperského ministra zahraničí přebírá na zasedání ministerského výboru v Nikósii šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. České priority pro předsednictví zahrnují posílení ochrany zranitelných skupin lidí, debatu o dodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva nebo důraz na rozvoj občanské společnosti a podporu demokracie.

Evropská komise pohrozila zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Podle textu zprávy by měla také Česká republika, která dosud přijala jen 12 osob, urychleně přebírání obnovit. Pokud nenastane pokrok do zveřejnění další pravidelné zprávy v polovině června, nebude podle Avramopulose komise váhat, a vůči státům zahájí řízení, které po několika fázích může skončit až před evropským soudem. Podle údajů komise bylo k 12. květnu v rámci programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka jinam do EU přesunuto 18.418 lidí.

Lídři 27 zemí Evropské unie se na summitu v Bruselu bleskově dohodli na společných východiscích pro vyjednování o vystoupení Velké Británie z EU. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera diskuse trvala jen 15 minut, ČTK s odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj uvedla, že debata byla za všeobecného souhlasu ukončena během jedné minuty.

Senát schválil bez výhrad úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu z roku 2005, kterou Česko podepsalo teprve loni jako poslední ze zemí EU. Požadovaná opatření už ČR má zapracována zejména v trestním zákoníku či zákoně o mezinárodní justiční spolupráci, řekl senátorům ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). Smluvní státy by podle úmluvy měly trestat veřejné podněcování k terorismu, nábor a výcvik teroristů či jejich financování. Česko to má upraveno mimo jiné postihem propagace a podpory terorismu. Úmluva počítá také s ochranou, odškodněním a podporou obětem terorismu. Úmluva rovněž předpokládá, že smluvní státy by neměly odmítat žádosti o vydání teroristů s poukazem na to, že se dopustili politicky motivovaného trestného činu. Úmluva v této souvislosti umožňuje smluvním zemím vyhradit si výjimku, kterou by mohly uplatnit ale individuálně podle konkrétního případu. Dodatek k úmluvě z roku 2015 počítá s postihem spolčení za účelem terorismu, vycestování do zahraničí za účelem terorismu včetně jeho financování a organizace. Český právní řád toto jednání výslovně neupravuje. Organizování vycestování bude ale trestné jako účastenství ve formě organizátorství k trestnému činu podpory a propagace terorismu.

Senát schválil ratifikaci pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Naopak ve Sněmovně se debata o smlouvě protahuje, poslanci zatím nedokončili ani úvodní kolo jejího projednávání. Dohoda přitom nabyla platnosti už loni v listopadu. Ze států Evropské unie ji vedle Česka zatím neratifikovalo podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jen Nizozemsko. "Považuji za žádoucí, aby se Česká republika připojila ke globální solidaritě," řekl ministr Brabec. Senátory ujistil, že dohoda nebude pro Česko znamenat žádný další závazek nad rámec těch, které už byly přijaty v unii. Česko se zavázalo snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o dvě pětiny ve srovnání s rokem 1990. "Česká republika závazek úspěšně plní," zdůraznil ministr Brabec.

Šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš odmítá přijetí eura a jakékoliv další sbližování v rámci Evropské unie. Prosazovat bude vícerychlostní model Evropy, podle něj by země měly mít volbu integrovat se někde více, někde méně. Vicepremiér to řekl v rozhovoru pro týdeník Euro. Česko by podle něj samo mělo rozhodovat o tom, kdo bude v zemi pracovat, komu se poskytne humanitární pomoc. "Každý stát má nějaké zájmy, my musíme bojovat za české národní zájmy. My nechceme mít ten multikulturní model," dodal.

Premiér Bohuslav Sobotka se s eurokomisařkou Elžbietou Bieńkowskou shodl na nutnosti zlepšení fungování vnitřního trhu EU a boji proti protekcionismu některých zemí. Sobotka v této souvislosti zmínil například problémy českých řidičů dopravních vozidel ve Francii či Německu. Bieńkowská označila protekcionismus za jeden z největších problémů EU. "Některé země, zejména Německo, Francie, se snaží vynutit si respektování tamních pravidel o minimální mzdě vytvářením nových pravidel a administrativních povinností. Vytvářejí nové příležitosti, jak pokutovat dopravce. Vytváření byrokratických pastí je proces, který by se dělat neměl. Toto téma bychom měli silněji otevírat na půdě EU," uvedl Sobotka. Eurokomisařka ocenila, že česká ekonomika roste a daří se jí.

Česká republika v programovém období 2007 až 2013 vyčerpala z evropských fondů 96,4 procenta peněz, které měla k dispozici. Získala 25,8 miliardy eur (697 miliard Kč), nevyužila zhruba miliardu eur (26,34 miliardy Kč). ČTK to sdělila ministerstva financí a pro místní rozvoj. Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tak mohou ještě mírně změnit.

Budoucí právní postavení občanů Evropské unie v Británii a finanční závazky Spojeného království vůči evropské sedmadvacítce jsou tématy, která budou prioritou zemí visegrádské čtyřky při jednáních o takzvaném brexitu. Na jednání ve Varšavě se na tom shodli premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska (V4). Státy V4 chtějí co nejvíce ovlivnit mandát vyjednávačů, aby obsahoval i zájmy střední Evropy, udůraznil český premiér Bohuslav Sobotka. Jedním z hlavních zájmů je podle něj i udržení přístupu na britský trh. Šéfové středoevropských vlád rovněž znovu odmítli spojování debaty o migraci s návrhy na krácení dotací zemím, které odmítají přijímat uprchlíky.

Z České republiky každý rok odtékají výrazné prostředky nadnárodních firem, které pak chybějí české ekonomice, upozorňoval na jednáních v Bruselu šéf českého Senátu Milan Štěch. Výdělky a dividendy velkých společností podle něj často končí dokonce zcela mimo území Evropské unie. "Je potřeba, aby tyto peníze zůstaly v České republice, aby zůstaly v EU," řekl Štěch novinářům po svých dnešních setkáních s prvním místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a šéfem europarlamentu Antoniem Tajanim. Tyto finance přitom by podle něj Česko i Evropská unie uměly využít. "Už je potřebujeme na hospodářský a sociální rozvoj, potřebujeme je na společnou obrannou politiku, potřebujeme je na pomoc těm zemím, odkud k nám chodí migranti," vypočetl šéf českého Senátu.