Související články

Státy, které zůstanou v Evropské unii po odchodu Velké Británie, mají příležitost EU zlepšit. Po schůzce šéfů států a vlád 27 unijních zemí to v Římě řekl premiér Bohuslav Sobotka. Klíčové je podle něj zachování jednoty a soudržnosti EU, která by měla být zárukou bezpečnosti. "To obnáší zajištění ochrany vnějších hranic, ale také společný boj proti terorismu, společný boj proti organizovanému zločinu," připomněl předseda české vlády. V EU by se podle Sobotky měla Česká republika vždy rozhodovat na základě svých národních zájmů, zda se v konkrétní oblasti účastnit projektů posílené spolupráce členských zemí unie.

V den 60. výročí podpisu římských smluv se lídři sedmadvacítky v deklaraci přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná. Text rovněž zmiňuje, že jednotlivé země postupují sice za jedním cílem, ale v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou. Právě otazníky kolem významu sousloví "vícerychlostní Evropa" byly tématem intenzivních zákulisních jednání. Země ze středu a východu Evropy se obávají odsunu na okraj EU, faktického krachu jednotného trhu a možného vyřazení z důležitých rozhodování.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bude na sobotním neformálním summitu Evropské unie v Římě prosazovat jednotu a bezpečnost. Vyplývá to z mandátu, který mu během zasedání schválila vláda. Summit připomene 60. výročí podpisu římských smluv, které jsou jedním ze základů evropské integrace. "Naším cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla efektivnější, užitečnější pro své občany a méně byrokratická," uvedl premiér. Zdůraznil, že členství v EU je důležité pro stabilitu i prosperitu Česka. Neformální summit v Itálii má kromě připomenutí římských smluv také ukázat odhodlání států bloku pokračovat společně i poté, co se z Evropské unie rozhodla odejít Británie. Největší diskuse vzbuzuje možné začlenění pojmu vícerychlostní Evropy do připravované deklarace, proti čemuž se staví především východoevropské země.

Skoro tři čtvrtiny Čechů mají pocit, že jako spotřebitelé nemají stejné postavení jako obyvatelé jiných evropských zemí. Většina z nich považuje za příčinu špatného postavení horší kvalitu zboží oproti například německému či rakouskému trhu. Vyplývá z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK. "Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45 až 59 lety a také lidé žijící v Praze," uvedli analytici. Pocit, že Češi jsou spotřebitelé druhé kategorie, má 73 procent respondentů. Pětina lidí zastává názor, že "všude je to tak nějak stejně" a dvě procenta dotázaných si myslí, že v Česku mají zákazníci lepší podmínky.

Průměrná kvalita vědců a málo projektů jsou hlavní důvody, proč v Česku jen málo badatelů dostane grant Evropské výzkumné rady (ERC), který je nyní v oboru považován za potvrzení excelence a špičkového výzkumu. Na konferenci k desátému výročí založení ERC to ČTK řekl člen Vědecké rady ERC Tomáš Jungwirth. Současnou situaci by podle něj mohlo změnit upravení struktur vědeckých institucí. Čeští vědci podávají k ERC zhruba dvakrát až třikrát méně žádostí o velkorysé prestižní granty než jejich kolegové z jiných zemí Evropské unie. A zatímco průměrná úspěšnost v EU se pohybuje okolo 12 procent, míra úspěšnosti ČR činí v průměru kolem pěti procent. Od roku 2007 putovalo k českým vědcům celkem 25 grantů v hodnotě 41 milionu eur, tedy zhruba miliardy korun. Například Rakousko pro srovnání získalo 189 grantů a Maďarsko 54.

Země Beneluxu - tedy Nizozemsko, Belgie a Lucembursko - zvou členy středoevropské visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) do Nizozemska k jednání o budoucnosti Evropské unie. Před začátkem neformální schůzky 27 členských států bloku to novinářům bez podrobností řekl nizozemský premiér Mark Rutte. Setkání by se podle informací ČTK mělo uskutečnit do léta. Podle zástupce jedné z visegrádských zemí se o věci začalo mluvit minulou neděli, kdy se v Bruselu na večeři sešli ministři zahraničí obou uskupení před pondělním jednáním šéfů diplomacií celé osmadvacítky. Iniciátorem nápadu bylo údajně Polsko, nynější předsednická země V4.

Za velký úspěch iniciativy zemí visegrádské skupiny pokládá český premiér Bohuslav Sobotka fakt, že závěry nynějšího summitu Evropské rady velmi pravděpodobně zmíní problém dvojí kvality potravin na jednotném evropském trhu. Při příchodu na jednání Sobotka připomněl, že premiéři Visegrádu, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, na věc počátkem měsíce poukázali na mimořádné schůzce ve Varšavě.

Střední Evropa by mohla přijít o svého zástupce v čele Evropské rady, pokud se kvůli postoji Polska otevře diskuse o alternativách k prodloužení mandátu stávajícímu šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Praha podporuje Tuskovo působení ve funkci dalšího 2,5 roku, někdejší polský premiér podle českého ministra zahraničí rozumí problémům a zájmům střední a východní Evropy. O tom, zda Tusk ve funkci setrvá, by se mělo ve čtvrtek rozhodnout na schůzce šéfů států a vlád osmadvacítky. Summit o věci rozhoduje kvalifikovanou většinou, Tuskovo pokračování je tedy pravděpodobné. Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), ale nyní přišla se jménem europoslance Jacka Saryusze-Wolského.

Státy Visegrádské čtyřky chtějí řešit problém dvojí kvality potravin. Provoz evidence tržeb je po zapojení obchodníků bez problémů. Poslanci podpořili výstavbu vysokorychlostních tratí v Česku. Policisté dostanou od července přidáno deset procent.

Brexit bude hlavním tématem čtvrtého setkání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s českými poslanci Evropského parlamentu. O vystoupení Velké Británie z EU a také budoucnosti evropské integrace mluvil předseda vlády s českými europoslanci naposled loni v říjnu. Minulý týden se na českých prioritách pro unijní jednání o brexitu shodli zástupci politických stran zastoupených ve Sněmovně. Dokumentem, který podepsali šéfové stran, by se měli řídit i europoslanci. Prioritami Česka pro jednání o ukončení členství Británie v EU jsou podle společného prohlášení zachovat stávající přístup na společný trh zboží a služeb, zajištění práv českých občanů a vyřešení rozpočtových záležitostí. Za zásadní považují předsedové stran i nastavení budoucích vztahů Česka a Británie ohledně vnitřní a vnější bezpečnosti.

Premiéři čtyř zemí visegrádské skupiny, Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, ve Varšavě schválili společné stanovisko k budoucnosti Evropské unie - přejí si reformu společenství při rovnosti všech členů. Kromě toho vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých unijních zemích. Prohlášení se společným stanoviskem k budoucnosti EU hodlají šéfové vlád skupiny V4 předložit na unijním summitu koncem března v Římě.