Související články

Podle premiéra Petra Nečase je důležitější než pakt rozpočtové kázně, k němuž se Česko jako jediné s Británií odmítlo připojit, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost. Řekl to v Bruselu před začátkem summitu Evropské unie. Právě dokončení vnitřního trhu a růst konkurenceschopnosti EU budou témata, která chce Nečas na dvoudenním summitu v Bruselu zdůrazňovat. ČR se také zapojila do iniciativy více než desítky zemí, které v tomto smyslu napsaly evropským partnerům dopis. Nečas například podotkl, že až 80 procent hrubého domácího produktu EU vytvářejí služby, avšak jen 60 procent tohoto sektoru je plně liberalizováno. Právě to by ČR chtěla změnit. Na zmiňovaném paktu se většina EU dohodla v reakci na současnou dluhovou krizi. Smlouva má zvýšit fiskální disciplínu. Státy by na jejím základě měly mimo jiné zavést do svých legislativ pravidlo vyrovnaného či přebytkového strukturálního rozpočtu. Z ekonomického střednědobého a dlouhodobého hlediska je dokončení vnitřního trhu podle českého premiéra klíčové pro evropskou integraci.

Česká republika získá z unijního programu rozdávání potravin pro chudé, který v minulosti kritizovala, pro letošek necelých 136.000 eur (3,4 milionu korun). To je vůbec nejméně z 20 zemí EU, které nějaké finance z programu dostanou. Celkově se mezi ně rozdělí 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Například Itálie získá takřka 96 milionů eur (2,4 miliardy eur), ukázala data zveřejněná v úterý Evropskou komisí. Po Česku nejméně získá ještě Lucembursko (172.000 eur) a Malta, které ale připadne už 722 milionů eur. Program poběží ještě letos a příští rok. V každém z nich by se mělo na tyto účely vyčlenit 500 milionů eur.

Vláda schválila, že se Česká republika na nadcházejícím summitu lídrů Evropské unie nepřipojí ke smlouvě o fiskální unii. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Vyplynulo to podle něj z toho, že koalice v této věci zatím nenalezla shodu. Premiér zopakoval, že ČR má možnost se ke smlouvě v budoucnu ještě připojit. Vládní strany podle něj o českém postoji ke smlouvě budou dále jednat, vyjasnit si prý musí, zda smlouva znamená přesun pravomocí z národní úrovně na nadnárodní. Zdůraznil, že ČR prosadila možnost připojit se ke smlouvě v budoucnu. "Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo, že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů," řekl premiér Nečas.

K větší otevřenosti evropské ekonomiky a posílení evropského vývozu do dalších částí světa vyzval český premiér Petr Nečas ve své středeční přednášce na prestižní Londýnské ekonomické škole (LSE). Zdůraznil, že podle jeho názoru není životaschopnou strategií uchýlit se v EU k politice protekcionismu a příliš silně se orientovat na domácí poptávku. Vyzval k posilování hospodářských svazků s mnoha zeměmi, kromě USA například s Čínou. Uvedl také, že má-li evropská měnová unie přežít, musí se transformovat do unie fiskální. "Zatímco zbytek světa se již dokáže, jak se zdá, obejít bez poptávky Evropy, naše stabilita a růst jsou závislé na obchodní interakci s jinými velkými světovými ekonomikami," poznamenal Petr Nečas ve své přednášce. Připomněl, že podle údajů Evropské komise by ukončení všech jednání o smlouvách o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi mohlo přinést ročně až 90 miliard euro do hrubého domácího produktu unie.

Zemědělství patří v Česku stále k nejrizikovějším odvětvím k podnikání. Téměř každá druhá společnost působící v tomto oboru je ohrožena krachem, vyplývá z analýzy, jejíž výsledky dnes zveřejnila společnost ČEKIA. Podnikání v zemědělství komplikují přísné unijní předpisy či rostoucí dovozy levných potravin. Podíl oboru na tuzemské ekonomice dlouhodobě klesá. Ve srovnání se zbytkem národního hospodářství působí v zemědělství o třetinu méně firem spadající do kategorie "vynikající". Úpadek hrozí o 123 procent více firmám, než činí průměr zbytku ekonomiky. "Příčiny lze spatřovat zejména v sílících konkurenčních tlacích a dodatečných investicích nutných pro dodržení platných norem kladených na technologii chovatelských zařízení, zachování životního prostředí a dalších hygienických předpisů," uvedla analytička Čekie Petra Štěpánová.

Prosazení dluhové brzdy v podobě finanční ústavy je prioritou pro vládní ODS, která se bude v této věci snažit dosáhnout širokého politického konsenzu. Plyne to z pondělního usnesení širšího vedení občanských demokratů, kteří také ocenili odpovědnou fiskální politiku koaliční vlády vedené jejich předsedou Petrem Nečasem. Premiéra doma i na evropské úrovni stana podporuje také ve vyjednávání o smlouvě evropských zemí o rozpočtové odpovědnosti. Petr Nečas se jménem ČR na evropském summitu odmítl připojit k připravovanému dokumentu, který má zajistit především větší rozpočtovou odpovědnost zemí eurozóny. Nevyloučil ale připojení v budoucnosti. Kromě ČR rozhodnutí nyní svůj podpis nepřipojovat ze zemí EU deklarovala jen Velká Británie. Předseda vlády si za tento postoj vysloužil kritiku nejen od opoziční ČSSD, ale i od vládní TOP 09 ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Obě strany míní, že ČR by se k takzvanému fiskálnímu kompaktu připojit měla.

Podíl České republiky na vývozu Evropské unie v posledních letech postupně roste, tuzemští exportéři ale vzhledem k velikosti české ekonomiky nemají ve vývozních statistikách EU hlavní slovo. Největším exportérem v EU je Německo. Vyplývá to z publikace Česká republika v mezinárodním srovnání, kterou vydal Český statistický úřad. V roce 2000 se Česko na celkovém vývozu z EU podílelo půl procentem a v následujících letech se jeho podíl postupně zvyšoval o desetiny procenta. Díky tomu se v roce 2007 český vývoz na celkovém exportu EU podílel už 1,1 procenta a v roce 2010 byl tento podíl 1,2 procenta. Nejvyšší podíl na vývozu EU dlouhodobě vykazuje Německo, na které v roce 2010 připadalo 28 procent exportu EU. Významným exportérem je také Francie (11,4 procenta), Itálie (10,7 procenta) či Velká Británie (10,5 procenta). Naopak nejmenší podíl exportu EU podle údajů ČSÚ připadá na Kypr (takřka nulový), Maltu (0,1 procenta), Litvu (0,2 procenta), Řecko (0,5 procenta) Bulharsko (0,5 procenta) či Slovensko (0,6 procenta). Export je v posledních letech hnacím motorem české ekonomiky. Obrat zahraničního obchodu ČR loni stoupl o 596,5 miliardy korun na 5,5408 bilionu korun. Vývoz vzrostl o 13,2 procenta a dovoz o 10,9 procenta.

Premiér Petr Nečas (ODS) doporučuje hlavám států EU počkat se zmrazením dotací EU pro Maďarsko do doby, než budou známa další doporučení pro zemi v postupu při nadměrném schodku a podmínky, za nichž bude zmrazení opět zrušeno. Předseda vlády v prohlášení pro média uvedl, že návrh Evropské komise zmrazit Maďarsku 495 milionů eur (asi 12,4 miliardy korun) z fondů EU je obtížné podpořit, neboť pozastavení dotací je podle něj krajní nástroj. Evropská komise navrhla zmrazit Maďarsku 495 milionů eur (asi 12,4 miliardy korun) z kohezních fondů, z nichž se v rámci snahy podporovat chudší regiony rozdělují v Evropské unii miliardy eur. Důvodem je, že Budapešť dlouhodobě nedělá dost na snížení nadměrného rozpočtového deficitu pod kýženou hranici tří procent HDP. Za strany komise jde o bezprecedentní krok. Podle Nečase mohou takto závažné kroky Evropské komise ohrozit pověst dotčeného členského státu na finančních trzích a Evropská komise by před jejich navržením měla nejprve ve věci provést další odborné a nepolitické šetření. Nečas je podle prohlášení přesvědčen, že maďarská vláda si je plně vědoma svých závazků plynoucích ze členství v EU a provádí všechna opatření, jimiž by přesvědčila komisi o své dobré vůli k "dosažení uspokojivého pokroku v otázce rozpočtové disciplíny".

Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která umožňuje nákup státní zemědělské půdy v tuzemsku občanům EU, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska. Předloha souvisí s již schválenou novelou devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince. Novela má zároveň umožnit jednotlivcům, kteří nakoupí zemědělskou půdu, její převádění na právnické osoby, například družstva, v nichž jsou členy nebo v nichž působí. Podmínkou bude, aby tato firma na pozemcích hospodařila. Novela také zabezpečuje prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců. Až do konce dubna 2011 obyvatelé unie zemědělskou půdu v ČR po sedm let kupovat nesměli. Desítky tisíc hektarů však již předtím vlastnily zahraniční firmy, které měly v zemi sídlo, stejně jako občané EU, kteří na území ČR již tři roky pobývali a hospodařili.

Postoj České republiky k paktu rozpočtové disciplíny, k němuž se Praha odmítla připojit, v Evropské unii nikdo nechápe. V Bruselu to po jednání s kolegy ze zemí EU řekl český ministr financí Miroslav Kalousek z vládní TOP 09. Ta přistoupení k paktu na rozdíl od dalších koaličních partnerů podporuje. Premiér Petr Nečas (ODS) se na posledním summitu, kde se mezivládní smlouva o zpřísnění rozpočtové kázně v eurozóně dolaďovala, k ní odmítl připojit. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že mu to ani neumožňoval mandát daný vládou. Kromě ČR stejně odmítavý postoj zastávala z 27 států EU už jen Británie, která se proti paktu stavěla od samého začátku. Fiskální smlouva by měla být podepsána na summitu EU v belgické metropoli 1. a 2. března. Kalousek také uvítal dohodu eurozóny o poskytnutí dalšího záchranného balíku půjček pro Řecko. Zároveň ale velmi pochybuje, že bude plně naplněna. Právě to je ale podle něj nezbytné, aby se mohlo Řecko stabilizovat.