Související články

Půjčit, či nepůjčit? Poměrně zásadní polemika se rozhořela zejména mezi českými politiky o tom, zda poskytnou Mezinárodnímu měnového fondu finanční prostředky na pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Byť už se pro poskytnutí této půjčky v neděli vyslovili šéfové TOP 09 a ČSSD, opravdovou debatu rozhýbal svým odmítavým stanoviskem až v pondělí prezident Václav Klaus.

Čeští představitelé stále hledají vlastní názor na eurozónu, zatímco Evropa se už dohaduje, kolik rychlostí bude mít nová unie. To tvrdí Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin.

České vládě nezbývá mnoho jiných možností, než ve stanovené lhůtě potvrdit Mezinárodnímu měnovému fondu, že Česko je ochotno poskytnout další zdroje na podporu boje s krizí. V Otázkách Václava Moravce to připustil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Celkem má jít o 200 miliard eur a na ČR by připadala částka asi 3,5 miliardy eur, tedy 89 miliard korun. "Dle mého názoru nám mnoho jiných možností nezbyde," konstatoval Schwarzenberg. Jeho oponent v diskusi, předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka, ujistil, že pokud se vláda rozhodne účastnit se evropské integrace, může v tomto směru počítat s podporou ČSSD. Zdůraznil, že jde o prosperitu země. Řekl také, že jde o částku, která se Česku vrátí na příspěvcích z EU během dvou let. Poskytnutí miliard na boj s krizí ovšem odmítají koaliční Věci veřejné. Premiér Petr Nečas (ODS) v pátek po summitu uvedl, že se teprve rozhodne, zda se ČR připojí k nově vznikající evropské mezivládní smlouvě o záchraně eura. Podle něj vše bude záviset na konečné podobě dokumentu, z něhož jsou zatím hotové jen teze.

O tom, zda se Česká republika připojí k nově vznikající evropské mezivládní smlouvě o záchraně eura, se teprve rozhodne. Řekl to po skončení summitu EU český premiér Petr Nečas. Podle něj vše bude záviset na konečné podobě dokumentu, z něhož jsou zatím k dispozici jen teze. "Nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z celé řady důvodů. V prvé řadě z důvodu, že nikdo vlastně nezná její obsah," podotkl Nečas. Konkrétní podoba dokumentu, z něhož jsou zatím známé podle premiéra jen obecné teze, by měla být hotova do března. Řadu věcí, které hodlá eurozóna pomocí smlouvy zavést, je Česku sympatická a podporuje je. Jde třeba o usilování o vyrovnané rozpočty či o automatičtější trestání těch, kteří poruší dohodnutá pravidla. Na stranu druhou se Praha podle premiéra obává možnosti případného ohrožení rozpočtové suverenity či zásahů do kompetencí jednotlivých zemí, například v sociální a důchodové oblasti. Není prý rovněž jasné, jaké by měla smlouva dopady na vnitřní trh a na posuzování národních rozpočtů.

Češi by měli přijetí společné evropské měny posoudit v referendu, protože současné euro je odlišné od toho původního, o kterém se hlasovalo v referendu před přistoupením České republiky k Evropské unii. Před začátkem ostře sledovaného unijního summitu v Bruselu to prohlásil český premiér Petr Nečas. Odlišnost eura spočívá podle premiéra v chystaném zavedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má být schopen zadluženým zemím platícím eurem půjčit až 500 miliard eur (zhruba 12,7 bilionu Kč). Eurozóna chce údajně spustit ESM již v příštím roce. Původní start byl přitom plánován v polovině roku 2013. Tento záchranný mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).

Případná další recese v Evropě může mít na českou ekonomiku podobný dopad, jako měla globální krize v letech 2008 a 2009. Na konferenci Bankovního institutu VŠ nazvané Finanční krize - existuje ještě dobré řešení? to řekl viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. V roce 2009 hrubý domácí produkt ČR kvůli dopadům celosvětové krize klesl o 4,7 procenta. Hlavním kanálem šíření případné krize do Česka bude podle Vladimíra Tomšíka zahraniční obchod, na kterém je tuzemská ekonomika závislá. Vladimír Tomšík zopakoval, že český bankovní sektor je v dobré kondici. Jako tlumič případných šoků by měl působit i kurz koruny. Zranitelnost finančního systému v Evropě následkem dluhové krize zemí eurozóny podle viceguvernéra Tomšíka roste. Stoupá nebezpečí nákazy v eurozóně i mimo ni. Objevují se signály o vysychání zdrojů pro financování reálné ekonomiky. "Krize v eurozóně má podobu krize dluhové, její příčiny jsou ale prý hlubší a komplikovanější. Řešení chybí," dodal.

Česko se zatím nepřipojí k nové reformní smlouvě, na níž se v rámci záchrany eura na summitu v Bruselu dohodla většina států Evropské unie. Británie se připojit odmítla, Češi a další nečlenské země eurozóny to ještě zváží a chtějí vše konzultovat s parlamenty.

Ministr kultury Jiří Besser (STAN) rezignoval. Skončit ve funkci se rozhodl proto, že necítil podporu kolegů a nedostal prostor se před nimi obhájit. Ráno odeslal rezignační dopis premiérovi Petru Nečasovi (ODS). Předseda vlády pak ministrovu demisi převzal. Novinářům řekl, že Besserův krok očekával. Demisi doručí na Hrad kvůli nabitému programu až příští týden. Od TOP 09 a STAN čeká, že mu po neděli předloží nominaci na Besserova nástupce. Bývalý starosta Berouna měl podíl ve společnosti Comoros Group, jejímž prostřednictvím koupil byt na Floridě. Na kauzu upozornil minulý čtvrtek internetový deník Insider. Ministr poté své angažmá ve firmě a podpisy pod smlouvami k jejímu bytu na Floridě vysvětloval tak, že chtěl pomoci příteli, podnikateli Pavlu Hráchovi. Ten byl již dříve odsouzen za uplácení ve státní konsolidační agentuře. Besser v pondělí řekl, že je připraven odejít, pokud mu bude prokázáno korupční jednání. Chtěl však před tím předložit kabinetu připravený zákon o církevních restitucích. Koaliční politici mu ale dali najevo, že jim jeho kauza vadí.

Senát podle očekávání navrhl upravit zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek. Nová pravidla mají zlepšit vymáhání či zajišťování pohledávek týkajících se daní, poplatků, cel a dalších podobných plateb mezi zeměmi EU. Senátoři nicméně doporučili v zákoně zpřesnit některé termíny a také požadavky na žádosti o vymáhání nebo zajištění pohledávky. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s úpravami souhlasil. Norma se tak vrací Poslanecké sněmovně.

Sněmovna zřejmě umožní jednodušší uznávání odborné kvalifikace zahraničních expertů, kteří přijedou do Česka pracovat jen nakrátko. Změny včetně jednotné evidence expertů navrhla vláda v návaznosti na předpisy EU. Novelu postoupili poslanci beze změn do závěrečného schvalování. Novela podle ministerstva školství zlepší možnosti příhraničních pracovníků, neboť odbourá administrativu při jednorázových pracovních výkonech. Například rakouský chirurg, který by přijel do Česka kvůli operaci, by se pouze ohlásil kompetentnímu orgánu.