Související články

Česká republika podpoří na nadcházejícím summitu EU změny unijních smluv, pokud se budou vztahovat především na členské státy eurozóny a nepovedou k rozdělení unie či vytváření zvláštních bloků členských států či diskusních fór uvnitř EU. Stanovisko premiéra Petra Nečase sdělil jeho mluvčí Jan Osúch a v Senátu ho za premiéra tlumočil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ministr také zdůraznil, že "ČR jakožto stát, který se zavázal přijmout euro, má o diskusi o budoucí podobě eurozóny eminentní zájem". Česká vláda míní, že je třeba nejprve zjistit, co by se mělo s funkčností eurozóny udělat a následně hledat právní cesty k tomuto cíli. Česko podle Nečase upřednostňuje využívání nynějšího právního rámce EU, pokud je ale nedostatečný, je lepší zvážit změnu smluv než evropské právo "kreativně ohýbat". Na změnu smluv EU a větší centralizaci rozpočtů členských zemí tlačí kvůli dluhové krizi v eurozóně zejména Německo a Francie.

Pokud padne euro, čeká Českou republiku podle ministra financí Miroslava Kalouska boj o přežití. Píše to deník Právo. Krach eurozóny, který podle něj není "vůbec nereálný", by měl osudný dopad na ČR a musela by padnout všechna ideologická tabu - ať už daňová, nebo týkající se sociálního státu.

Praha je devátou turisticky nejatraktivnější metropolí v Evropě. Na prvních pozicích se umístily Paříž, Amsterdam a Řím. Vyplývá to z průzkumu, který mezi 24 evropskými metropolemi uskutečnila společnost Roland Berger. Podle ní ale Praze chybí jasná a veřejně dostupná strategie propagace cestovního ruchu, proti ostatním evropským velkoměstům má rovněž nedostatky v oblasti dopravní infrastruktury. Oprostit by se zároveň měla od nelichotivé nálepky laciné destinace a zaměřit se na movitější klientelu. Míru atraktivity hodnotila Roland Berger na základě turistických kritérií. Hodnotil se například počet přenocování, dlouhodobý vývoj kapacity lůžek a přístupnost destinace leteckou dopravou.

Moldavsko patří díky svému reformnímu úsilí a proevropské orientaci k prioritním zemím pro rozvojovou pomoc z ČR i celé Visegrádské skupiny, řekl novinářům český premiér Petr Nečas po setkání se svým moldavským protějškem Vladem Filatem. Zdůraznil, že evropské snahy postsovětské republiky mají plnou podporu Prahy. Moldavsko je také příležitostí pro české investice, Nečas zdůraznil zájem o investice do energetické či dopravní infrastruktury. Příští rok bude Moldavsko, jedna z pěti pro Prahu prioritních zemí v rozvojové pomoci, největším příjemcem české rozvojové pomoci, připomněl Nečas. Podle informací ČTK je pro něj počítáno s 66,5 milionem korun. Před tiskovou konferencí zástupci české a moldavské vlády podepsali dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd a smlouvu o sociálním zabezpečení.

Lodní dopravci sdružení v Evropské unii říčních rejdařů (EBU) podporují české kolegy při prosazování požadavku celoročního splavnění Labe. Na setkání s novináři to uvedl prezident EBU André Auderset. Celoročnímu splavnění Labe by podle něj mohlo výrazně pomoci nedávné zařazení této řeky do evropské sítě páteřních komunikací TEN-T. Podle Auderseta zahraniční rejdaři čekají pouze na výstavbu plavebního stupně v Děčíně, který by celoročně garantoval minimální hloubku Labe na 1,4 metru. Evropská komise potvrdila Labe jako součást transevropské sítě vodních cest s kategorií IV. To podle předsedy Sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR Milana Raby znamená, že by měla splňovat určité parametry, například celoroční minimální hloubku 1,2 metru. Takovýchto parametrů ale řeka nedosahuje právě zejména v příhraničním úseku s Německem.

Státní energetické koncepce se aktualizací z původních šesti variant zúžila na dva možné scénáře, které nyní budou projednány v meziresortním připomínkovém řízení. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Pavel Vlček. Jeden ze scénářů počítá s rozsáhlým využitím obnovitelných zdrojů, druhý klade důraz na jadernou energetiku. Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii doporučuje vládě schválení scénáře s pracovním názvem A2, který předpokládá maximální využití domácích zdrojů. "Předpokládaným rozvojem jaderné energetiky významným způsobem redukuje očekávanou výši emisí skleníkových plynů, ale zdaleka nevede k naplnění avizovaných cílů EU v boji proti klimatickým změnám," uvedl Vlček.

Vrchní soud v Praze rozhodne, který soud by se měl zabývat případem údajně nezákonného rozdělování evropských dotací na rozvoj regionů v Jihočeském a Plzeňském kraji. Kauza se týká páté výzvy Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad, která byla vyhlášena v březnu 2009 a v níž mělo být rozděleno přes 3,7 miliardy korun. Státní zastupitelství sice podalo obžalobu k Městskému soudu v Praze, ten však dospěl k závěru, že by měl kauzu řešit Krajský soud v Českých Budějovicích. Obžalobě ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě a poškozování finančních zájmů Evropských společenství čelí bývalý ředitel Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Jiří Trnka a jeho bývalý podřízený - vedoucí územního odboru implementace programu České Budějovice Martin Půlpytel. Hrozí jim až dvanáctileté tresty vězení. Mezi svědky v kauze patří podle informací ČTK vedle někdejší ministryně zdravotnictví Emmerové například i předseda jihočeské ODS a náměstek jihočeského hejtmana, nynější ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Evropská komise souhlasí, aby Česká republika použila šest miliard korun z operačního programu Životní prostředí na projekty zaměřené na zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji. Podle prohlášení komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel a volné hospodářské soutěže, je pomoc v souladu s unijním právem. Peníze mají pomoci modernizovat a tím odprašnit ocelárny a další provozy v Moravskoslezském kraji, který v posledních letech trpí častým smogem.

Nadpoloviční většina Čechů míní, že Česká republika patří v rámci EU mezi průměrně se rozvíjející země. Bezmála čtyřicet procent lidí vidí ČR jako zemi rozvíjející se jen slabě a šest procent dotázaných v aktuálním průzkumu společnosti STEM uvedlo, že Česko je zemí rozvíjející se úspěšně. Výrazná většina lidí si myslí, že Česko bude průměrnou zemí EU i za deset let. Průzkumu společnosti STEM se uskutečnil od 31. října do 7. listopadu letošního roku a zúčastnilo se ho 1257 lidí starších 18 let.

Evropská unie se v posledních letech vzdálila od některých ideálů otců zakladatelů evropského sjednocení. Novinářům to řekl pražský arcibiskup Dominik Duka. Podle něj by sedmadvacítka neměla být jen ekonomickým projektem. Na jeho postoj k unii se ho žurnalisté ptali po křtu knihy prezidenta Václava Klause Evropská integrace bez iluzí, kterého se Duka zúčastnil. Pražský arcibiskup po křtu Klausovy knihy řekl, že patří k dobrým sousedským vztahům na taková setkání s prezidentem chodit. Klausův nejnovější příspěvek ke kritice EU už prý četl a prezidentovy úvahy ho zajímaly. Necítí se ale prý kompetentní k tomu, aby vstupoval do ekonomické diskuse o situaci EU.