Související články

Kabinet požádá sněmovnu, aby v prvním čtení schválila novelu, která má ukončit spor s Evropskou komisí o výklad části českých pravidel pro posuzování vlivů (EIA). Po zasedání vlády, které nové znění zákona podpořilo, to řekl premiér Petr Nečas. Státu kvůli při hrozí vysoké sankce. Jednovětá novela má také uhladit cestu výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Spor se týká práv účastníků řízení obrátit se na soud. Novela jim má výslovně umožnit podat žalobu i v případě, že posuzování bylo zahájeno před 11. prosincem 2009. To je datum, kdy Česko pod tlakem Evropské komise právo soudního přezkumu uvedlo do své legislativy. Podle komise ale tato novela nezajistila plnou kompatibilitu evropského práva s českým kvůli přechodným ustanovením. Evropská komise vede kvůli části zákona s Českou republikou řízení od roku 2007. V kauze už nad Českem vynesl Evropský soudní dvůr rozsudek za nečinnost loni 10. června, tehdy bez finančního trestu. Nyní je podle důvodové zprávy k návrhu ministerstva životního prostředí zveřejněné v elektronické vládní knihovně spor už ve fázi, kdy může komise u soudu finanční sankce žádat.

Prezident Václav Klaus na Pražském hradě představil svou novou knihu, v níž ostře kritizuje vývoj v Evropské unii. V útlé publikaci nazvané Evropská integrace bez iluzí prezident opakuje své tradiční argumenty proti hlubší integraci EU. Klaus v knize také píše, že na české politické scéně dnes není žádná strana, která by se na základě správných idejí dokázala postavit projektu unifikace Evropy. Prezident při křtu knihy v Míčovně Pražského hradu nicméně na dotaz novinářů uvedl, že ČR nemá jinou alternativu než být součástí hlavního evropského integračního uskupení. To se ale podle něj ocitlo ve slepé uličce. Místo dalšího prohlubování integrace, je podle něj řešením návrat zpět k organizaci, v níž dominují národní státy.

Bezpečnostní architektura Evropy je příliš složitá a v krizi nefunguje. V hlavním referátu to na úterní konferenci Nová bezpečnostní architektura Evropy - spolupráce pro XXI. století v Praze řekl prorektor pořádající Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Oskar Krejčí. V Evropě podle něj působí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Severoatlantická aliance (NATO), Partnerství pro mír kolem NATO či Rada Rusko - NATO. Když se ale objeví skutečná krize, jako byl například konflikt na Balkáně nebo rusko-gruzínská válka, tak tyto organizace přestanou fungovat, nesejdou se a nejsou schopny hledat mírové řešení. Nabízí se proto otázka, zda jsou vůbec zapotřebí nebo zda je možné je něčím nahradit. Oskar Krejčí přitom vidí "velké hodnotové nedorozumění" mezi Bruselem a Moskvou, ale i mezi Bruselem a Pekingem. Na světě existuje podle Oskara Krejčího mnoho míst, kde by mohl propuknout velký konflikt, například v Gruzii, Ázerbájdžánu nebo naposled v Sýrii, kde jsou "zamrzlé" problémy a kde se výrazně zbrojí. Pravda podle něj je, že význam evropského teritoria klesá.

Bývalý eurokomisař a mluvčí stínové vlády ČSSD pro evropské záležitosti Vladimír Špidla varoval před tím, že Česká republika na konci roku přijde až o čtyři miliardy korun kvůli špatnému čerpání evropských dotací. V dalších letech podle něj hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Týdeník European Voice nedávno napsal, že Česko patří v Evropské unii mezi země nejhůře spravující evropské dotace. Někdejší eurokomisař upozornil na to, že Česko musí podle unijních pravidel stihnout do konce letošního roku vyčerpat evropské dotace z roku 2008. Peníze, které stát nedokázal v operačních programech použít, Česku v Bruselu propadnou. Daleko horší situace může ale podle Špidly nastat v příštích letech, kdy by Česku mohly kvůli špatnému čerpání peněz v Bruselu propadnout desítky miliard korun. Do problémů se podle něj příští rok dostane až sedm operačních programů. Vláda by podle mluvčího ČSSD pro otázky EU měla nejpozději příští rok převést peníze z operačních programů, které mají s čerpáním problémy, do těch, které čerpají dobře. Přesuny peněz mezi jednotlivými programy je podle něj nutné co nejdříve začít dojednávat s Evropskou komisí (EK). Stát by podle něj také měl urychlit četnost výzev pro čerpání peněz a zkrátit termíny pro hodnocení žádostí o dotace a posuzování plateb u schválených projektů.

Evropská komise by podle zdrojů ČTK měla ve čtvrtek oznámit, že zastavila právní kroky proti České republice kvůli výběru vojenských transportních letadel CASA. Brusel vytýkal Česku, že nedodrželo předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek. Pohnal ho kvůli tomu dokonce až k soudu EU. Evropská komise nechtěla tyto informace oficiálně komentovat s tím, že pravidelný měsíční balíček týkající se procedur pro porušení unijního práva bude zveřejněn ve čtvrtek. V něm by mohl být i případ ČR a zakázky na zmiňované letouny. Dva různé zdroje ČTK potvrdily, že řízení proti Praze komise zastaví. Problém tendru souvisel s tím, že podle Bruselu mělo Česko vypsat k této zakázce na dodávku čtyř vojenských taktických letadel v hodnotě 132 milionů eur výběrové řízení. Pořízení čtyř letounů schválila vláda Mirka Topolánka. Kontrakt byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu.

Předloha ČSSD, která má zvýšit ochranu spotřebitelů při uzavírání smluv mimo obchodní prostory, by mohla být podle vlády v rozporu s chystanou evropskou směrnicí. Kabinet proto ve středu podle návrhu stanoviska asi doporučí se schvalováním novely vyčkat, případně ji upravit. Sociální demokraté navrhli vyškrtnout z občanského zákoníku ustanovení, podle kterého lidé nemohou rychle a bez sankcí odstoupit od spotřebitelské smlouvy, pokud ji podepsali u sebe doma. Podnikatelé tuto výjimku údajně často zneužívají hlavně při předváděcích akcích. Kabinet podle návrhu stanoviska vyšší ochranu spotřebitelů obecně podporuje. Poukazuje ale na návrh evropské směrnice, podle kterého by v některých případech spotřebitel od smlouvy odstoupit nemohl. Šlo by o situace, kdy lidé výslovně požádají podnikatele, aby je navštívil doma kvůli opravě nebo údržbě jejich majetku. Směrnice bude pro členské státy závazná. Předloha ČSSD míří podle autorů proti podnikatelům, kteří nechávají lidi na předváděcích akcích podepisovat prohlášení o tom, že si výslovně sjednali návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Případně prý také není výjimečné, že se lidé nechají svézt z akce i se zbožím domů, kde podnikateli potvrzení podepíšou.

Premiér Petr Nečas bude v úterý hostit ve Strakově akademii předsedu estonské vlády Andruse Ansipa. K tématům jednání bude podle tiskového odboru úřadu vlády patřit ekonomická a bezpečnostní spolupráce zemí, energetické otázky a aktuální vývoj v Evropské unii. Pobaltská země s 1,4 milionu obyvatel vstoupila jako první z postsovětských států do eurozóny, platit se tam začalo eurem letos v lednu. Vlastní koruny se Estonsko vzdalo v době, kdy státy platícími evropskou jednotnou měnou otřásá krize. Před vstupem do eurozóny Estonsko tvrdě zasáhla hospodářská krize a země se v roce 2009 ocitla mezi pěti státy, kterým se dařilo při posuzování vývoje HDP vůbec nejhůř na světě. Vypořádává se s poměrně velkou nezaměstnaností, která se z hodnot kolem šesti procent v roce 2008 vyšplhala ke konci minulého roku až na takřka 20 procent. Nyní nicméně estonská ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v rámci eurozóny a celé EU. Zemi pomáhá k růstu výroba elektroniky. Klíčovým exportérem je tam švédská společnost Ericsson, vliv má ale i strojírenský koncern ABB. Největším obchodním partnerem Estonska jsou Finsko, Švédsko a Rusko. Loni Estonsko navštívil šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, dostalo se mu díků za střežení vzdušného prostoru Pobaltí v roce 2009 českými stíhačkami. Příští rok se čeští piloti na čtyři měsíce do jeho ochrany opět zapojí.

Nadstandardy ve zdravotnictví za přípatek je tématem článku Mladé fronty Dnes. Seznam zpoplatněných nadstandardů, které vejdou v platnost od začátku příštího roku, je zatím krátký. Lidé budou doplácet například za očkování na pneumokoky nebo za materiál, jako je lehčí plastová sádra nebo oční čočky.

Evropský parlament by neměl podporovat zakotvení české výjimky z lisabonské smlouvy do unijních smluv. Při své návštěvě Prahy to řekl britský europoslanec Andrew Duff, který je v europarlamentu zpravodajem pro tuto záležitost. Duff se v Praze sešel s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) a se senátory. V plánu je i schůzka s předsedou Ústavního soudu. Duff svou zprávu předloží europarlamentu v pondělí. Přijetím výjimky z listiny základních práv EU podmínil svůj podpis lisabonské smlouvy v roce 2009 prezident Václav Klaus. Chtěl tak prý zaručit ochranu českého majetku před nároky sudetských Němců. Kabinet se letos koncem srpna dohodl na tom, že bude sjednání české výjimky prosazovat. Podle Duffa je jediný účinek protokolu takový, že "vytváří právní nejistotu a politický zmatek" a nepřispívá k posílení základních práv v EU. Místo toho by prý "pozitivním signálem české vlády a parlamentu bylo, kdyby partnerům v EU pomohly k vytvoření jasného právního rámce na ochranu základních práv". Českou výjimku musí odhlasovat všech 27 členských států. Hrozí ale, že by schvalování mohlo ztroskotat i v Praze. ČSSD, která má v Senátu většinu, výjimku odmítá.

Česká republika bude prosazovat v unijním rozpočtu pro roky 2014 až 2020 snížení výdajů na společnou zemědělskou politiku EU. Peníze by měly směřovat na posílení konkurenceschopnosti EU, a ne na zakonzervování současného stavu, řekl na dnešní konferenci k unijnímu rozpočtu premiér Petr Nečas. "Evropa postupně zaostává za dalšími globálními ekonomickými hráči a pokud nenasměrujeme rozpočet tímto směrem, tak se ztráta bude prohlubovat. Z hlediska dlouhodobého rozvoje se tak musíme zaměřit hlavně na konkurenceschopnost," uvedl premiér. Prostředky vynaložené na společnou zemědělskou politiku jsou vynaloženy pouze na zachování status quo, dodal. Země, které dnes nejvíce čelí krizi v EU, jsou zároveň největšími příjemci zemědělských dotací, upozornil premiér. Celkově podle něj rozpočet není třeba redukovat ani navyšovat. "Podpora konkurenceschopnosti by se měla stát perspektivou, ze které bychom se měli dívat na rozpočet. Smysl mají jen takové výdaje, které ji podpoří," dodal premiér Nečas. Podle ministra financí Miroslava Kalouska se vláda nedomnívá, že by měl být rozpočet EU vyšší než jedno procento hrubého domácího produktu EU. Podle něj by to bylo primárně na úkor méně vyspělých členských stát.