Související články

Češi v porovnání s ostatními Evropany loni "zchudli". Zatímco ještě v roce 2009 jim v přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele patřila v sedmadvacetičlenné EU 17. příčka, podle nově zveřejněných odhadů Eurostatu za rok 2010 klesli až na 19. pozici. Přeskočili je Malťané a Portugalci. Statistici ve srovnání použili takzvané standardy kupní síly (PPS), což je uměle vytvořená měnová jednotka užívaná k mezinárodním srovnáním. Do jisté míry se v ní totiž vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou měn jednotlivých států. Bohatství Čechů v tomto směru představuje 80 procent průměru EU, což je stejné jako v roce 2009, tehdy ale za ČR byly již zmiňovaná Malta i nyní dluhovou krizí těžce postižené Portugalsko. Nejlépe jsou na tom v unii Lucemburčané (283 procent průměru EU). Na opačném pólu naopak figurují Bulhaři (43 procent) a Rumuni (45 procent).

Pokud by se prohloubila dluhová krize v eurozóně, premiér Petr Nečas by prosazoval rychlejší snižování schodků veřejných financí. Cestou k tomu by mohlo podle něj být dočasné zvýšení nepřímých daní. Nečas to řekl v diskusním pořadu České televize jako svůj osobní názor. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky při prohloubení krize v eurozóně nedává urychlení snižování schodků veřejných financí ekonomický smysl. Zrychlení škrtů by podle něj mělo na ekonomiku negativní vliv. "Nedomnívám se, že by Česká republika byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu," uvedl šéf ČSSD.

O případném zvyšování nepřímých daní je Nečas v případě krizového vývoje v eurozóně ochoten diskutovat. Záleželo by na skutečných dopadech krize do české ekonomiky. "Například DPH by nebyla 17,5, ale 19 procentních bodů," uvedl premiér jako příklad. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka by naproti tomu podporoval spíše progresi ve zdanění občanů a vyšší zdanění firem. "Zvyšování nepřímých daní, to musíme skutečně odmítnout jako sociální demokracie, protože není možné zase ten problém vlády přenést na výdaje středně- a nízkopříjmových domácností," řekl Sobotka.

Ceny při sbližování sazeb daně z přidané hodnoty v příštím roce vzrostou v průměru o jeden procentní bod, uvedl premiér Petr Nečas. Nižší sazba DPH má podle návrhu vlády příští rok vzrůst z deseti na 14 procent. "Zvýšená sazba (DPH) za dva roky klesne. To znamená, že pro drtivou většinu zboží a služeb daň z přidané hodnoty klesne, nikoli že poroste. I v tom příštím roce je propočet jednoznačný, tedy ukazuje, že daňová hladina se zvedne všehovšudy o jeden procentní bod," řekl Nečas. Úpravy DPH navrhované vládou minulý týden podpořila v prvním čtení sněmovna. Příští rok se na 14 procent zvýší dolní sazba DPH, horní dvacetiprocentní sazba zůstane stejná. Od roku 2013 se obě sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Peníze z vybrané DPH mají podle dohody stran vládní koalice jít na velkou důchodovou reformu. Opozice se změnami DPH nesouhlasí. "Všechny tyto reformy se dají nazvat v zásadě zdražením," oponoval v ČT předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. "Pokud jde o daň z přidané hodnoty, tam vláda vytáhne z peněženek občanů více než 20 miliard korun ročně," dodal.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) se v návrhu nové koncepce zahraniční politiky chystá rozšířit kapitolu o NATO a chce se věnovat též vysvětlování kapitoly o EU, řekl ČTK jeho mluvčí Vít Kolář. Schwarzenberg to podle něj uvedl v reakci na výhrady, které ve vládě k návrhu měli premiér Petr Nečas a ministr obrany Alexandr Vondra (oba ODS). Se Schwarzenbergem se oni a prezident Václav Klaus střetli mimo jiné v pohledu na postoj vůči sedmadvacítce. Podle informací ČTK má ale českou pozici k EU detailněji řešit připravovaný zvláštní dokument, který koordinuje úřad vlády.

Schwarzenberg v Lidových novinách řekl, že Vondrovi a Nečasovi vadilo, že je v jím předložené koncepci příliš proevropský. Ministr nesouhlasí a namítá, že unijní záležitosti jsou i záležitosti České republiky. "Tady musím říci, že je třeba si uvědomit, že už se nejedná o problém vztahu my a EU. Jsme součástí unie, a když mluvíme o Evropské unii, mluvíme o nás. Je nutné brát na vědomí, že my ji také tvoříme, musíme se na práci unie podílet, jinak ten výsledek nebude odpovídat našim představám," doplnil ministr. K výtkám týkajícím se NATO ministr zahraničí podotkl, že alianci zevrubně řeší už Bezpečnostní strategie státu, která se tvoří, a armádní bílá kniha. K pozměněné zahraniční koncepci by se vláda měla vrátit zhruba za měsíc. Opoziční ČSSD již dala najevo, že ji chce řešit i ve sněmovně.

Na zavedení eura v České republice teď není vhodná doba, mimo jiné i proto, že není jasné, jak to s jednotnou evropskou měnou dopadne. Listu Financial Times (FT) to řekl premiér Petr Nečas. Podobný postoj mají i zástupci většiny zemí ve střední a východní Evropě, které do Evropské unie vstoupily až v posledních letech. Eurozóna se potýká s dluhovou krizí, tři členské země z celkových 17 už byly nuceny požádat o mezinárodní finanční pomoc. "Jestliže pořád ještě neexistuje stoprocentně jednotný evropský trh, jestliže slabší země eurozóny musejí subvencovat ty bohatší, a když není jasné, jak to s eurem dopadne, pak na přijetí (eura) skutečně není vhodná doba," řekl Petr Nečas.

Všech 12 zemí Evropské unie, které do EU vstoupily od roku 2004, tedy včetně České republiky, má přitom po splnění určitých kritérií povinnost do eurozóny vstoupit. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl na nedávné konferenci Erste Bank podle FT řekl, že členství v eurozóně v řadě případů nepřispělo k reformám tak, jak se předpokládalo. Umožnilo ale "půjčovat si jako šetrný Němec, ale utrácet jako rozmařilý Řek". "Nikdo neví, jak bude eurozóna v budoucnu vypadat. Je těžké stanovit datum svatby, když nemáte jistotu, jak bude vypadat nevěsta," řekl Mojmír Hampl.

Lidové noviny pod titulkem Plané rady píšou, že doporučení z Bruselu ztratila význam. Článek reaguje na úterní doporučení ohledně zvyšování věku odchodu do důchodu a jiná.

Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky i přes námitky Němců a Rakušanů přece jen získají chráněné označení Evropské unie. Rozhodly o tom země "sedmadvacítky". Předcházela tomu ale komplikovaná jednání, která se táhla téměř sedm let. Němečtí a rakouští výrobci používají německou verzi výrazu "Karlovarské oplatky". Po dobu pěti let nicméně budou moci být používány i německé názvy. Po vypršení tohoto přechodného období ale tento název budou smět používat jen případní držitelé historických ochranných známek, uvedlo české stálé zastoupení v prohlášení.

Na unijních seznamech výrobků s chráněným označením figuruje zhruba tisíc různých produktů, z nichž zhruba tři desítky jsou z České republiky. Jsou to třeba Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník nebo Hořické trubičky.

Objem komunálního odpadu, který skončil na skládkách v Česku, od roku 2003 do roku 2009 neklesl. Stále jde zhruba o 70 procent odpadu. V západní Evropě ho přitom ze skládek ubývá, z větší části jej spalují. Na mezinárodním vodohospodářském a ekologickém veletrhu Watenvi, který začal v Brně, to uvedl Jaromír Manhart z odboru odpadů ministerstva životního prostředí. V Česku je podle něj v současnosti 179 skládek, v minulých letech jich bylo o něco méně, protože některé byly uzavřeny. "Objem odpadu, který končí na skládkách, je ovšem stabilní," dodal Jaromír Manhart. Zhruba 30 procent odpadu, který neskončí na skládkách, je podle něj materiálově nebo energeticky využit. Podle něj není pravděpodobné, že by se poměr odpadu, který skončí na skládkách, v roce 2010 změnil. Statistiky za loňských rok se ale zatím ještě zpracovávají.

Česká diplomacie bude zvažovat, jaká velvyslanectví v Evropě by mohla zrušit. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga "nastává čas udělat probírku". Šéf diplomacie to řekl na úterním zasedání sněmovního zahraničního výboru při projednávání návrhu nové koncepce české zahraniční politiky. O rušení zastupitelských úřadů se hovořilo již loni. S názorem, že by některá velvyslanectví v EU Česko mohlo postrádat, přišel prezident Václav Klaus. "Asi se bez toho neobejdeme," řekl ministr Schwarzenberg k možnému rušení diplomatických misí. Ministr zahraničí ovšem nechtěl prozradit, jakých zemí by se chystaný krok mohl týkat. Uvedl pouze, že takové vyjádření by bylo předčasné. "Nemohu říct, dokud to nebudou vědět dotyčné státy. To by bylo vysoce nezdvořilé," dodal. Podle českého velvyslance v USA Petra Gandaloviče pokračující integrace EU úplně proměnila roli zastupitelských úřadů v Evropě. Důležité jsou jen jako místo pro sladění pozic se spojenci v EU před klíčovými jednáními sedmadvacítky.

V Litohlavech na Rokycansku začala kompletní rekonstrukce Terapeutické komunity Vršíček, kde se dobrovolně léčí hlavně mladí muži závislí na drogách, alkoholu a hracích automatech. Od května 2012 se kapacita jediné podobné komunity v Plzeňském kraji zvýší z 12 na 20 lůžek a léčit se tam budou také ženy. Úpravy bývalé hájenky přijdou na téměř 22 milionů korun, řekla koordinátorka projektu Ivona Pavelková ze Střediska křesťanské pomoci Plzeň (SKP), které komunitu provozuje. Pobyt v komunitě trvá od devíti do 12 měsíců. Po skončení léčby mohou klienti přejít do Střediska následné péče - Chráněné bydlení, které provozuje plzeňská organizace Point 14. Klienty Vršíčku jsou zhruba ze 30 procent muži závislí na heroinu, stejné procento zastupují závislí na pervitinu a dalších 30 procent muži s kombinovanými závislostmi, deset procent činí alkoholici či gambleři. Někteří z nich mají také různé psychózy, deprese či trpí schizofrenií.

Evropská komise navrhla Česku kvůli erozi zemědělské půdy pokutu 180 milionů korun. Ministerstvo zemědělství nyní rozhodnutí EK studuje a nevyloučilo odvolání. Sdělila to mluvčí MZe Tereza Dvořáčková, podle které mohla být sankce až ve výši 1 miliardy. Díky aktivitě ministerstva je na spodní hranici možného rozpětí. Ministr Ivan Fuksa upozornil, že po jeho nástupu do funkce byly podmínky hospodaření na zemědělské půdě výrazně zpřísněny, čímž MZe předešlo vyšší pokutě ze strany EU. Erozí je nyní v Česku ohrožena téměř polovina orné půdy. Smývání ornice a tím i zhoršování kvality půdního fondu a vod má zamezit Fuksou iniciované vládní nařízení, které od 1. července rozšíří platnost takzvaných standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (známých pod názvem GAEC) i na mírně erozně ohrožené půdy.