Související články

Unijní agentuře pro vznikající družicový systém Galileo (GSA), která bude sídlit v Praze, bude šéfovat Carlo des Dorides z Itálie. Toho podporovala i Česká republika. ČTK o tom dnes informovala Evropská komise a české ministerstvo dopravy. "Zvolení italského kandidáta je pro ČR i samotné Galileo jednoznačně dobrá zpráva," uvedl vládní zmocněnec pro Galileo Karel Dobeš v prohlášení. "Jeho představa o budoucí podobě této agentury je totiž v silnější a větší agendě, než je tomu dosud, což by pro naše podniky znamenalo větší příležitosti k získání lukrativních zakázek," doplnil Dobeš. Dobeš vidí příležitosti pro české firmy hlavně ve vývoji aplikací pro Galileo a jeho uživatele. "Jde o byznys s nejvyšší přidanou hodnotou, výhledově díky němu mohou místní firmy, potažmo celá ČR, získat miliardy korun," odhadl.

Prezident Agrární komory Jan Veleba ve čtvrtek vyzval orgány státní správy, aby zakázaly až do vyšetření případu krmiv s rakovinotvorným dioxinem dovozy vepřového masa a vajec z Německa. Podle posledních informací bylo v Německu vyrobeno až 3000 tun krmného tuku kontaminovaného dioxinem, kvůli jehož výskytu ve vejcích a mase nechaly tamní úřady preventivně zavřít přes 1000 zemědělských farem a drůbežáren. Podle Státní veterinární správy může však o uzavření hranic členského státu EU rozhodnout pouze Evropská komise. "Lze skutečně zaručit, že je toto maso bezpečné?" vznesl řečnický dotaz Veleba. Podobný názor sdílí zástupci chovatelů a výrobců potravin. "Měl by se zastavit dovoz. Když ne zastavit, měl by se z každé zásilky, která sem směřuje, udělat na hranicích vzorek, rozbor a dokud se nezjistí, jestli je dobré nebo špatné, nepustit na trh," uvedl například Zdeněk Jandejsek z holdingu Rabbit Trhový Štěpánov.

Anesteziologové a chirurgové, jejichž výpovědi tvoří velký díl výpovědí v odborové akci Děkujeme, odcházíme, dostávají podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka bez problémů práci v cizině už řadu let. Souvisí to podle něj s tím, že chybějí v celé EU. Obecně pak je tam zájem o všechny profese s velkým vytížením, tedy i o nemocniční gynekology, porodníky a internisty. "Práce anesteziologa je extrémně náročná, je jich málo všude v Evropě, protože moderní medicína dělá stále víc invazivních zákroků, kde je přítomnost anesteziologa nezbytná," řekl ČTK Milan Kubek. Na rozdíl od psychiatra, jehož práce spočívá v rozhovoru s pacientem, anesteziolog či chirurg toho s pacienty moc nenamluví. Stačí základní znalost jazyka. To podle Milana Kubka ale není hlavní důvod, proč právě oni jsou tak žádáni. Navíc noví zaměstnavatelé nabízejí, že jim zaplatí intenzivní jazykový kurz, kde vše doženou.

Ministři schválili novelu energetického zákona, která má přinést větší ochranu spotřebitelům a liberalizovat energetický trh. Jak řekl mluvčí vlády Jan Osúch, novela souvisí s nutností v letošním roce začlenit takzvaný třetí energetický balíček Evropské unie do českého právního řádu. Novela energetického zákona zavádí například oddělení plynárenských společností od provozovatele přenosové soustavy. Plynárenská skupina RWE již za tímto účelem počátkem loňského roku ze své dceřiné firmy RWE Transgas Net vytvořila Net4Gas, který provozuje páteřní síť plynovodů v ČR. "Na unbundling přenosových soustav klade Evropská komise velký důraz," řekl předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt. Nové pravidlo sice umožňuje mateřské společnosti si provozovatele přepravní soustavy ponechat ve svém vlastnictví, výrazně jsou však omezeny její vlastnická práva. Energetický balíček EU předpokládá, že tím bude posílena hospodářská soutěž a bezpečnost dodávek. V případě provozovatele tuzemské elektrické soustavy ČEPS nebylo nutné mnoho měnit, jeho hlavním akcionářem je stát.

Vláda schválila návrh novely zákona o České národní bance, která rozšiřuje působnost banky jako součásti nově vzniklého evropského systému dohledu nad finančním trhem. Ministerstvo financí kvůli požadavkům EU navrhuje, aby zákon Poslanecká sněmovna schválila již v prvním čtení, sdělil po schůzi kabinetu mluvčí vlády Jan Osúch. Evropský systém vznikl na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady jako reakce na finanční krizi. Vznikla tak Evropská rada pro systémová rizika a tři evropské orgány dohledu - pro bankovnictví, pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, a pro cenné papíry a trhy. Podnětem novému uspořádání systému dohledu nad finančními trhy se stala globální finanční krize, která podle EU odhalila závažné nedostatky při kontrole finančního trhu, a to jak na úrovni jednotlivých členských států, tak na úrovni integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů. Česká národní banka přitom rostoucí pravomoc orgánů EU dohlížejících na fungování finančního trhu dlouhodobě odmítá. Současné plány EU berou podle ČNB národním dohledovým orgánům pravomoci, ale odpovědnost za fungování trhu jim ponechávají stejnou.

Začátek roku je nejen dobou bilancování úspěchů a nezdarů roku minulého, ale také vizí, co nás čeká v nejbližších měsících. Ve svém novoročním projevu je shrnul prezident Václav Klaus. V dnešní rubrice uslyšíte alespoň některé myšlenky jeho předchůdce Václava Havla, jak zazněly 2. ledna v televizních Otázkách Václava Moravce. Vybírala z nich Milena Štráfeldová:

Reálné příjmy v zemědělství v Evropské unii se letos podle odhadů Evropského statistického úřadu (Eurostat) v přepočtu na jednoho pracovníka zvýšily v průměru o 12,3 procenta. Loni přitom klesly o 10,7 procenta. V Česku v letošním roce stouply o 3,1 procenta, což je sedmé nejnižší číslo v EU. Slovensko je letos jen o o jednu příčku nad Českem díky nárůstu o šest procent. Vůbec nejvíce reálné příjmy v zemědělství v letošním roce meziročně vzrostly v Dánsku, kde se příjem na pracovníka zvýšil o téměř 55 procent. V šesti státech naopak klesly, nejvýrazněji v Británii a Rumunsku shodně o víc než osm procent. Reálné příjmy ze zemědělství zahrnují příjmy vytvořené zemědělskými činnostmi a takovými nezemědělskými činnostmi, které od těch prvních nelze oddělit. Nejsou to však celkové příjmy zemědělsky hospodařících subjektů, neboť nepokrývají zisky z jiných zdrojů, například z nemovitostí, platy či sociální výhody.

Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o veřejných zakázkách, která má za cíl zabránit diskriminaci akciových společností s akciemi na majitele ucházet se o veřejné zakázky. Zákon má také předejít případné žalobě ze strany Evropské komise (EK) kvůli znevýhodňování těchto společností. O podpisu ČTK informoval prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Poslanci zachovali částečná omezení, která Senát požadoval zrušit jako neúčelná. Akciové společnosti tak například budou muset zadavateli zakázky poskytnout seznam všech svých akcionářů, kteří vlastní víc než deset procent akcií. Novela zmírňuje sporné ustanovení, které od letošního 15. září zcela vylučovalo společnosti s akciemi na majitele, respektive doručitele, z účasti ve veřejných tendrech. Prezident Klaus také podepsal novelu zákona, na jejímž základě si lidé budou moci vybrat, zda budou mít v budoucích elektronických občanských průkazech uvedeny údaje o rodinném stavu a místu bydliště. Změna má pomoci ochránit jejich soukromí.

Koaliční schůzka k podezřením z korupce okolo ministra životního prostředí Pavla Drobila se uskuteční v pátek odpoledne po návratu premiéra Petra Nečase ze summitu EU v Bruselu. Sdělil to mluvčí vlády Jan Osúch. O schůzku požádaly Věci veřejné, které Oetra Nečase vyzvaly, aby se vrátil do Prahy urychleně po skončení nezbytných jednání.

Evropská komise přistoupila na výpočet přidělování emisních povolenek pro české teplárenství na základě spalování uhlí; tuzemské teplárny by tak v roce 2013 měly bezplatně získat o 30 procent více povolenek a výrazně ušetřit na výrobě. Původně komise navrhovala příděl povolenek stanovovat na základě emisního faktoru zemního plynu, ten však většina českých tepláren zatím nevyužívá. ČTK to sdělil Pavel Zámyslický z odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP). "Dle interního odhadu MŽP bude vyšší množství povolenek znamenat úsporu nákladů až 1,45 miliardy Kč, což by se mělo pozitivně odrazit na účtech domácností, které tak mohou ročně ušetřit až 1000 Kč," uvedl náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč. Postupně se podle Zámyslického bude výpočet pro udělování povolenek teplárnám zpřísňovat a od roku 2018 se bude stanovovat na základě emisního faktoru zemního plynu.