Související články

Oblast Kyjova byla před staletími pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších center germánského kmene Langobardů ve střední Evropě. Archeologové nalezli v uplynulých dnech při záchranném výzkumu v místě, kde vznikne obchodní centrum, 240 langobardských hrobů z konce 6. století. Tento nález nemá na Moravě obdoby, a vše dokonce nasvědčuje tomu, že kvůli němu bude nutné přepsat učebnice dějepisu, řekl ČTK vedoucí výzkumu Jaromír Šmerda z Masarykova muzea v Hodoníně. Podle dosavadních poznatků se Langobardi přesunuli při stěhování národů v roce 568 z oblasti karpatské kotliny na sever Itálie. Výzkum v Kyjově ale ukázal, že část z nich ve střední Evropě zůstala. "Nálezy z hrobů jasně dokazují, že tuto komunitu tvořila i vysoká aristokratická vrstva," uvedl archeolog. Odborníci nepředpokládali, že by se tak velké sídliště Langobardů mohlo na Moravě nacházet. Z hrobů byly vyzvednuty šperky - spony, přezky a náramky z korálků. Našly se i zbraně, a to například dva meče, mečíky a násady kopí. Jeden z ženských hrobů ukrýval i vědro pobité bronzovým plechem. K největším zajímavostem patří sedm hrobů, v nichž byli muži pohřbeni i se svými koňmi. U některých byly také ostatky jejich dalších oblíbených zvířat - psů a dravých ptáků užívaných k lovu. Patrně jde o pozůstatky významných kmenových vůdců a bojovníků.

Koaliční schůzka k podezřením z korupce okolo ministra životního prostředí Pavla Drobila se uskuteční v pátek odpoledne po návratu premiéra Petra Nečase ze summitu EU v Bruselu. Sdělil to mluvčí vlády Jan Osúch. O schůzku požádaly Věci veřejné, které Oetra Nečase vyzvaly, aby se vrátil do Prahy urychleně po skončení nezbytných jednání.

Evropská komise přistoupila na výpočet přidělování emisních povolenek pro české teplárenství na základě spalování uhlí; tuzemské teplárny by tak v roce 2013 měly bezplatně získat o 30 procent více povolenek a výrazně ušetřit na výrobě. Původně komise navrhovala příděl povolenek stanovovat na základě emisního faktoru zemního plynu, ten však většina českých tepláren zatím nevyužívá. ČTK to sdělil Pavel Zámyslický z odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP). "Dle interního odhadu MŽP bude vyšší množství povolenek znamenat úsporu nákladů až 1,45 miliardy Kč, což by se mělo pozitivně odrazit na účtech domácností, které tak mohou ročně ušetřit až 1000 Kč," uvedl náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč. Postupně se podle Zámyslického bude výpočet pro udělování povolenek teplárnám zpřísňovat a od roku 2018 se bude stanovovat na základě emisního faktoru zemního plynu.

O situaci v Afghánistánu, kde operují mezinárodní vojenské jednotky, finanční situaci a rozšíření Evropské unie a nadcházejícím unijním summitu debatovali v Praze britský ministr zahraničí William Hague a jeho český protějšek Karel Schwarzenberg. Shodli se, že na řadu témat, jako jsou například nutnost šetření ve veřejných výdajích či rozpočtové reformy, mají stejné názory. Británie má v Afghánistánu asi 9500 britských vojáků, z nichž většina je v provincii Hílmand. Česko plánuje navýšení své účasti, příští rok by tam mělo sloužit až 720 vojáků, tedy o zhruba dvě stovky více než letos.

Česko je ve 27členné Evropské unii podle hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu až 17. nejbohatší zemí a Slovensku patří až 20. příčka. Ukázala to studie Eurostatu. Podobně na tom Česko bylo i předchozích letech. Žebříčku vévodí jasně Lucembursko. HDP v přepočtu na obyvatele Eurostat měřil ve standardech kupní síly (PPS), což je jednotka užívaná při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do určité míry srovnávají rozdíly, které jinak panují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně se dá říct, že za jednu PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích. Představuje-li průměr za celou EU 100 PPS, pak v Česku bylo HDP na hlavu loni jen 82 PPS. Češi ale postupně bohatnou, neboť v roce 2007 to bylo 80 PPS a předloni 81 PPS. Ze starých členských zemí EU přesto za Českem figurují jen Portugalci (18. pozice, 80 PPS).

Česko a dalších pět členských států Evropské unie vyzvalo Evropskou komisi, aby připravila celoevropský zákaz popírání zločinů komunismu. Uvedl to český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Dopis pro Evropskou komisi podepsali ministři zahraničí ČR, Bulharska, Maďarska, Lotyšska, Litvy a Rumunska. "Jde o zásadní věc, že máme totalitní systémy měřit stejným měřítkem," řekl v Bruselu Schwarzenberg. Podle něj je popírání zločinů komunismu plně srovnatelné s popíráním zločinů nacismu, které je v mnoha zemích EU trestné. Dopis s požadavkem je adresovaný eurokomisařce pro spravedlnost a základní práva Viviane Redingové. Ta má ještě do konce letošního roku připravit speciální zprávu, kde by měla popírání zločinů komunismu zmínit. Ministři šesti členských států ale chtějí, aby připravila konkrétní legislativu.

Vládní protikorupční strategie je dobrý plán. Rozebírá problematiku do mrtě, přináší zajímavé nápady. A může fungovat. Má je jednu vadu - není to strategie, zdůrazňuje autor poznámky na titulní straně Hospodářských novin.

Evropský navigační systém Galileo bude sídlit v Praze. Definitivně to potvrdili ministři států Evropské unie. Česku to přinese hlavně prestiž, ale i peníze. Je to šance zejména pro vědce i firmy, které dodávají technologie.

Německá kancléřka v eurozóně ráda přivítá další členy, po žádné zemi však urychlené přijetí eura nepožaduje. Řekl to dnes mluvčí německé vlády Steffen Siebert. Reagoval tím na článek v sobotních Lidových novinách, podle něhož Merkelová přemlouvala nejvyšší představitele České republiky a Polska k co nejrychlejšímu přijetí eura, jakožto možné spojence proti rozpočtově nedisciplinovanému "jižnímu křídlu". "Německá vláda netlačí žádnou zemi k urychlení procesu vstupu (do eurozóny)," řekl mluvčí agentuře Reuters. Lidové noviny napsaly, že když v září přijel český premiér Petr Nečas navštívit do Berlína Merkelovou, řekla mu, že by Česko "ráda viděla v klubu". Merkelová naznačila, že Praha by patřila ke spojencům, s nimiž v eurozóně udělá pořádek. Nečas rozmluvu s kancléřkou nechce komentovat, zdroje z jeho okolí ale takovou větu kancléřky potvrzují.

Německá kancléřka Angela Merkelová navrhovala premiérovi Petrovi Nečasovi, aby Česko vyměnilo korunu za euro. Napsal to server lidovky.cz. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek ČTK řekl, že na tento krok není připravena eurozóna ani ČR. "Je to mimo ekonomickou realitu ve všech ohledech," uvedl Marek. Eurozóna podle něj nyní musí pracovat na tom, aby zajistila svoji stabilitu. A Česko musí ještě dodělat své domácí úkoly na poli rozpočtové politiky a dále pokračovat v přibližování se k eurozóně, co se týče úrovně i struktury ekonomiky, dodal. Když v září přijel Nečas navštívit do Berlína Merkelovou, ta mu podle informací LN řekla: "Rádi bychom vás viděli v klubu". Merkelová naznačila, že Praha by patřila ke spojencům, s nimiž v eurozóně udělá pořádek. Nečas rozmluvu s kancléřkou nechce komentovat, zdroje z jeho okolí ale takovou větu kancléřky potvrzují.