Související články

Za měsíc dostane prvních 400 základních škol dotace z Evropské unie na zkvalitnění výuky. Celkem se do výzvy vyhlášené v květnu zapojila už třetina z 4500 mimopražských základních škol. Každá škola může dostat v průměru kolem jednoho milionu korun, nejčastěji školy čerpají dotace na nové počítačové vybavení a na zlepšení výuky jazyků a přírodovědných oborů. Školy si mohou vybírat ze sedmi oblastí vzdělávání, na které chtějí peníze použít, třeba na zlepšení čtenářské gramotnosti, výuky matematiky nebo vzdělávání učitelů. Podle ministerstva školství mají ale školy zatím největší zájem o peníze na informační technologie, výuku jazyků a přírodovědných oborů. Celkem mohou školy do roku 2012 dostat kolem 4,5 miliardy korun, projekt je ale určen jen mimopražským školám. Podobný systém se chystá i pro střední školy a pedagogické fakulty.

Hodnota offsetových programů v budoucnu již nepřekročí objem zbrojních kontraktů, kterých se týkají. Úpravu pravidel pro tyto programy průmyslové spolupráce dnes schválila vláda, která je od pátku v demisi. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl premiér Jan Fischer. Například u stíhaček Gripen byl s jejich dodavatelem dohodnut offsetový program ve výši 130 procent hodnoty smlouvy o pronájmu těchto nadzvukových letounů. "Revize pravidel souvisí s implementací kodexu chování v offsetech. Česká republika se stala jeho signatářem v rámci svého členství v Evropské obranné agentuře," sdělil ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.

Tisíce lidí se v pátek sešly v Bruselu na největší ryze české akci v Belgii a jedné z největších v zahraničí. Na čtvrtý ročníku Czech Street Party, která se loni stala symbolickou tečkou za českým předsednictvím v Evropské unii, organizátoři pozvali kapely Support Lesbiens, Tleskač, Niceland, Bek Ofis či Tomáš Kočko Orchestr. Návštěvníci Czech Street Party v bruselské ulici Rue Caroly, kde sídlí české zastoupení při EU, mohli ochutnat i české regionální speciality. Kdo by však čekal knedlíky s vepřovým a se zelím, odcházel by zklamán. Kraje, které letos slaví desáté výročí od svého založení, se tentokrát zaměřily na méně známé lahůdky.

I na organizaci Czech Street Party se ovšem projevila hospodářská krize a v poslední době i populární snaha snižovat výdaje. Náklady na organizaci se však dělí mezi 16 subjektů, z nich většinu tvoří kraje. Česká mise při EU si pochvaluje, že organizace ji proto nepřijde příliš draho. "Dali jsme dohromady 16 partnerů a pro stálé zastoupení to vyjde v podstatě mnohem levněji než klasická recepce. Zájem o tuhle akci je ale mnohem větší, přitáhne mnohem víc lidí a mnohem víc se vryje do paměti," dodala velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová. Návštěvníci úsporná opatření poznají jen v případě, že se na českou kulturní událost v Bruselu vydali jen kvůli pivu a vínu. To bylo v minulých letech ve stáncích jednotlivých krajů zdarma, ale od letošního roku se za něj platí.

V Česku v uplynulém roce mělo minimálně jednou problém zaplatit pravidelné účty či koupit si jídlo nebo běžné spotřební zboží 15 procent domácností. Ukázaly to výsledky průzkumu Eurobarometr, který zveřejnila Evropská komise. Slovenské domácnosti na tom v tomto směru byly ještě o něco hůře, neboť jich tam podobné finanční potíže mělo dokonce 22 procent, což je osmé nejvyšší číslo v rámci 27členné EU. ČR patří 16. pozice. Největší potíže měly podle respondentů rodiny v Rumunsku. Tam totiž 43 procent lidí uvedlo, že jejich domácnost nemohla nějaký účet v uplynulých 12 měsících zaplatit. Naopak v Rakousku, v Dánsku či v Lucembursku se do obdobných potíží dostalo jen zhruba sedm procent z nich.

Evropská komise schválila České republice program finančních pobídek filmovým produkcím. Na základě tohoto programu bude moci stát vrátit filmovým producentům, kteří budou natáčet v Česku, část utracených peněz. Ministerstvo kultury požádalo Evropskou komisi o schválení pobídek už v lednu. Takzvaný program podpory filmového průmyslu v Česku má pomoci navrátit zejména zahraniční filmové štáby do českých exteriérů, a tak zastavit propad filmového průmyslu. Štáby by mohly dostávat zpět až 20 procent financí, které tu při natáčení prokazatelně utratí. Česko je jednou z posledních zemí, kde pobídky neexistují. Na program, který loni v říjnu schválila vláda, uvolní ministerstvo kultury půl miliardy korun. Vývoj objemu filmové produkce v České republice v letech 2002 až 2008 poznamenal prudký pokles zahraničních filmových produkcí.

Česko se ve čtvrtek na summitu v Bruselu spolu s Itálií postavilo proti zavedení nové bankovní daně. Novinářům to řekl český premiér Jan Fischer. Další státy si nicméně přejí v přípravách na zavedení daně pokračovat, o čemž Češi ani Italové neuvažují. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů. Nesouhlas české a italské vlády ovšem neznamená, že návrh je na úrovni celé EU zablokován. Zatím se totiž nejednalo o právně závazný text. Proti původnímu návrhu je nicméně zřejmé, že Česko si bude moci samo rozhodnout, zda daň zavede. Původně se uvažovalo, že daň bude muset zavést všech 27 členských států Evropské unie. Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby se vyvarovali situaci během finanční krize, kdy museli banky zachraňovat z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili. "Přijali jsme rozhodnutí o bankovní dani. To přispěje ke spravedlivému rozdělení nákladů finanční krize a k větší stabilitě finančního systému," řekl novinářům po skončení vrcholné schůzky EU unijní prezident Herman Van Rompuy.

Česku podle letošního indexu evropské ekonomické udržitelnosti, který poměřuje "hospodářské zdraví" zemí, patří v Evropské unii desátá příčka. Slovensko je podle bruselského analytického klubu EPC o příčku níže. Zatímco ČR si proti minulému indexu z roku 2007 polepšila hned o sedm pozic, Slovensko o jednu spadlo. Středisko evropské politiky (EPC) hodnotí každou zemi v šesti oblastech. Žebříček sestavuje na základě analýzy rozpočtového deficitu, národního dluhu, ekonomického růstu, konkurenceschopnosti, státní správy a korupce a také nákladů na stárnutí populace. Do kategorie zemí s nejvyšší udržitelností či zdravím ekonomiky podle letošního indexu patří Švédsko, Dánsko, Estonsko a Finsko. Ve skupině s vysokým zdravím hospodářství následují Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Rakousko. Česko patří do středové skupiny zemí, v níž jsou letos vedle něj i Británie, Slovensko, Polsko, Belgie, Bulharsko a Francie. Ještě v minulém indexu z roku 2007 Česká republika spadala do nižší kategorie "v ohrožení", ve které je v letošním hodnocení třeba Maďarsko či Irsko. Jako neudržitelné experti z EPC označili hospodářství Portugalska, Řecka a Itálie.

Strany se snaží najít uplatnění pro padlé předsedy, informovala Mladá fronta Dnes. ODS by Mirka Topolánka ráda viděla na postu vyslance pro energetiku středoevropských zemí. Chtějí expremiérovi najít důstojné místo, takové, které by mu neumožnilo nové vedení příliš kritizovat. Zda bývalý předseda ODS takové místo přijme, není jisté.

Úsporná opatření, která česká vláda přijala v uplynulých měsících k nápravě rozpočtového schodku, jsou dostatečná. To samé platí i o Slovensku. Uvedla to Evropská komise v hodnocení 12 členských států, které se nachází v takzvané proceduře pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten je v EU povolen na hranici tří procent HDP, ale většina států jej v současnosti nesplňuje. Česko se v proceduře, která pro něj může v extrémním případě, znamenat i zastavení přílivu evropských dotací, ocitlo na začátku prosince loňského roku. Rozpočtový schodek v roce 2009 totiž přesáhl povolenou hranici takřka dvojnásobně. Evropská unie tak po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do roku 2013. "Ve všech případech jsme dospěli k závěru, že přijatá opatření jsou dostatečná k dosažení rozpočtových cílů pro rok 2010. V mnoha případech jsme státy vyzvaly, aby co nejdříve specifikovala opatření, která hodlají přijmout i po roce 2010," uvedla komise.

Česká republika byla v získávání dotací z evropských fondů v letech 2007 až 2009 mírně pod průměrem členských zemí Evropské unie ze střední a východní Evropy. Podprůměrně čerpalo také Rumunsko, Bulharsko a Polsko. Nejúspěšnější byly naopak Estonsko a Litva a mírně lépe než ČR si vedlo Slovensko. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků analýzy společnosti KPMG. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jan Štoll ČTK sdělil, že současný stav čerpání evropských fondů odpovídá fázi implementace operačních programů. K 5. květnu dostali podle ministerstva pro místní rozvoj příjemci dotací v Česku v rámci současného programového období 2007 až 2013 proplaceno 123,7 miliardy korun. Ke stejnému datu úřady schválily celkem 14.349 projektů v hodnotě 335,4 miliardy korun. Na celé programové období je pro Českou republiku vyčleněno 26,69 miliardy eur, což je podle nynějšího kurzu zhruba 692 miliard korun.