Související články

Mezinárodní informační a osvětová kampaň nazvaná Evropský rok 2010, která se letos uskuteční ve všech 27 členských zemích EU a v Norsku a na Islandu, přinese českému neziskovému sektoru na boj se sociálním vyloučením asi 17 milionů korun. Polovina peněz půjde z fondů EU, druhou zaplatí ministerstvo práce. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Podle informací Eurostatu publikovaných tento týden je v Česku riziku chudoby vystaveno devět procent obyvatel, což je nejnižší procento v celé EU.

České zemědělství získá navíc téměř 1,5 miliardy korun z unijních prostředků. Dodatečné peníze podpoří přibližně 300 projektů Programu rozvoje venkova a budou směřovat zejména k chovatelům skotu a na podporu produkce obnovitelných zdrojů. O navýšení ve středu rozhodl unijní Výbor pro rozvoj venkova. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo navýšit zejména rozpočet pro opatření Modernizace zemědělských podniků (o 640 milionů) a Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům (o 350 milionů). Zhruba 270 milionů korun navíc podpoří využívání obnovitelných zdrojů, zejména budování bioplynových stanic, 190 milionů korun půjde na pozemkové úpravy s cílem zvýšení zadržování vody v krajině, snižování rizika eroze a povodní. Český venkov může v rámci Programu rozvoje venkova z evropských fondů v průběhu let 2007 až 2013 získat v přepočtu téměř 100 miliard korun. Dle údaje z konce loňského října program dosud podpořil zhruba 11.000 projektů za celkem 22 miliard korun.

Prezidenti České republiky a Polska Václav Klaus a Lech Kaczynski ve čtvrtek po společném jednání na Pražském hradě kritizovali podle nich nedostatečnou aktivitu EU při pomoci Haiti po ničivém zemětřesení. Kaczynski je na státní návštěvě České republiky. Evropská unie v pondělí přislíbila na bezprostřední humanitární pomoc a dlouhodobou rekonstrukci zemětřesením zničeného Haiti celkem 429 milionů eur (přes 11 miliard korun). Na rychlou pomoc dají členské země 92 milionů eur (2,4 miliardy korun) a Evropská komise 30 milionů eur (776 milionů Kč). V příštích měsících pak chce komise uvolnit dalších 107 milionů eur (2,8 miliardy Kč), které ale pochází z již dříve vyčleněných peněz. "Myslím, že to rozhodnutí nebylo nejlepší. Nehledě na hloubku (ekonomické) krize je Evropa s to poskytnout daleko více," komentoval rozhodnutí unie Kaczynski. Český prezident připomněl, že před prosincovým vstupem lisabonské smlouvy v platnost by v podobných případech byla velmi aktivní aktuální předsednická země EU, která by jednání vedla spolu s evropskými institucemi. "Teď je situace nová a poměrně neznámá. Výsledek je ten, že nejednal téměř nikdo," poznamenal Klaus.

Rekordních 639 milionů korun z Evropské unie dostanou moravskoslezské obce s 500 až 5000 obyvateli. Dotace z regionálního operačního programu (ROP) získá 77 projektů z 200 žádostí, které obce loni v květnu podaly. Obce si rozdělí historicky nejvyšší částku podporující rozvoj venkova v kraji. Do roku 2013 pro ně bylo vyčleněno 1,4 miliardy korun. Novinářům to řekli zástupci Regionální rady Moravskoslezsko, která v kraji rozděluje evropské peníze. Obce do 5000 obyvatel získaly z ROP už 615 milionů korun v rámci dvou předchozích výzev, v nichž uspělo 75 projektů. Do třetice pro ně regionální rada vyčlenila 300 milionů korun. Zájem obcí byl ale natolik velký, že částku navýšila; přesto téměř dvě třetiny žadatelů neuspěly. "Celkově požadovali rekordní 2,4 miliardy korun, což převýšilo celkovou možnost ROP," řekla zástupkyně ředitele úřadu regionální rady Kateřina Dostálová.

Lisabonská smlouva by neměla otevřít cestu k radikální unifikaci a centralizaci Evropské unie. Na čtvrtečním jednání se na tom shodl český prezident Václav Klaus se svým polským protějškem Lechem Kaczynským. Evropská unie by podle nich měla zůstat svazkem států, a nikoliv se měnit v superstát. Oba se zároveň vyslovili pro další rozšiřování unie. "Myslím, že se obě naše země musí naučit chovat v tomto novém právním rámci a zejména se musíme snažit, aby lisabonská smlouva nebyla pouhým otevřením dveří k další radikální unifikaci a centralizaci Evropy," řekl novinářům po jednání Klaus. "Oba se vyslovujeme pro svazek států a nevyplývá to z nějaké naší vzpoury, ale z klidné analýzy situace v Evropě, kde národní státy mají svoji vizi toho, co by mělo být," řekl Kaczynski. Zavádění smlouvy do praxe podle něj bude dlouhodobý proces, při němž by se mělo dbát na to, aby se demokracie v EU posilovala. Český a polský prezident se shodli také na podpoře dalšího rozšiřování EU. "Jsme velmi proti tomu, aby se z toho stal uzavřený klub," řekl Klaus. Kaczynski uvedl, že je přívržencem ambicí Gruzie na vstup do NATO. Také dveře EU by podle něj měly být pro tuto kavkazskou zemi otevřeny. Kvůli stabilizaci regionu a zdrojům ropy a plynu by podle něj EU měla těsně spolupracovat i s dalšími státy bývalého Sovětského svazu, jako jsou Turkmenistán, Ázerbájdžán či Kazachstán.

Cílem ČSSD je snížit schodky veřejných rozpočtů tak, aby Česko mohlo přijmout euro v letech 2014 až 2015. Na čtvrtečním brífinku během konference Hledání východisek ze současné hospodářské krize to řekl předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Sociální demokracie hodlá proti rozpočtovým schodkům bojovat vyšší daní pro bohaté a zvýšením daně z příjmů podniků. Dalšími cíly ekonomické politiky ČSSD bude podle Paroubka urychlení hospodářského růstu a boj proti nezaměstnanosti. Rozpočtovou stabilizaci vidí jako prioritu i místopředseda strany Bohuslav Sobotka. "Nejsme na pokraji bankrotu, nehrozí zhoršení ratingu ČR," uvedl. ČSSD chce podle Sobotky zvýšit příjmy státu a omezit výdaje státu tam, kde se plýtvá.

Deník Právo spekuluje o nových tvářích, které by se mohly objevit na kandidátkách velkých stran v květnových volbách do Poslanecké sněmovny. List píše výhradně o populárních ministrech z Fischerovy vlády, včetně samotného premiéra. Nestranický kabinet se totiž mezi lidmi těší velké oblibě a politické strany zvažují, zda do už připravených kandidátek pro jarní volby nesáhnout a nenabídnout některým ministrům kandidaturu do parlamentu.

Polsko a Česká republika by měly usilovat o to, aby Evropská unie byla demokratičtější. V předvečer státní návštěvy Česka, která začne ve čtvrtek, to v rozhovoru pro ČTK, Českou televizi a Český rozhlas řekl polský prezident Lech Kaczynski. "Tu aristokratickou republiku, kterou je Evropská unie, je třeba trochu zdemokratizovat," myslí si polský prezident. O tom, co se v sedmadvacítce děje, rozhoduje podle něho hlavně Německo a Francie, k nimž se občas připojuje Británie. "Skutečné rozhodování by se mělo dále vyvinout," prohlásil Kaczynski.

Kaczynského a jeho český protějšek Václava Klause spojuje skeptický pohled na Evropskou unii. Oba politici se stavěli proti přijetí lisabonské smlouvy reformující EU. Problém lisabonské smlouvy je podle Kaczynského nadále aktuální. "Je třeba bojovat proti tomu, aby nebyla považována za ústavu, protože ta se spojuje se státem a Evropská unie státem není," řekl polský prezident. Kaczynski si posteskl, že po období velmi úzké spolupráce mezi Polskem a Českem spolu Praha a Varšava nyní spolupracují méně. Podle něj je třeba kontakty znovu oživit.

Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy přijede v pátek 29. ledna na pracovní návštěvu Česka. Informaci ČTK potvrdil mluvčí vlády Roman Prorok. Bude to první návštěva prvního unijního prezidenta v České republice. Bývalého belgického premiéra Van Rompuye vybrala EU do svého čela na summitu loni v listopadu. Jeho hlavní činností by mělo být řízení evropských summitů.

Češi jsou chudobou ohroženi nejméně v celé Evropské unii. Tato hrozba zde prý visí asi nad devíti procenty lidí, zatímco unijní průměr je sedmnáct procent a v Lotyšsku nebo Rumunsku je riziku chudoby vystavena dokonce až čtvrtina obyvatel. Dodejme ale, že tato pro Čechy optimistická data nasbíral Evropský statistický úřad už v roce 2008 - a také že jsou velmi relativní.