Související články

Česko podle ministra financí Eduarda Janoty nesplní požadavek Bruselu, aby do roku 2013 snížilo podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu pod tři procenta. Janota to řekl Lidovým novinám. "Zatím nejsme schopni snížit výdaje v roce 2011 a 2012 o jedno procento z letošních 5,3 nebo 5,4 procenta tak, jak požaduje EU," uvedl. Vláda podle ministra přizná Bruselu neschopnost snižovat rozpočtový deficit do konce ledna. Do Bruselu chce doručit tzv. konvergenční program a také plán, jak by měl stát postupovat, aby ho nezaskočil ekonomický růst po odeznění recese. "Konvergenční program ale nebude pro Brusel veselé čtení," varoval Janota. Pokud se snížení schodku pod tři procenta HDP do roku 2013 nepodaří, stane se přijetí eura v ČR ve střednědobém horizontu utopií. Již letos Česko s největší pravděpodobností bude moci očekávat zahájení řízení kvůli vysokému schodku státního rozpočtu.

Česko prohrálo u Evropského soudního dvora v Lucemburku, který je vůbec nejvýše postaveným soudem v EU, spor s Evropskou komisí o důchodové pojištění zaměstnanců. Češi totiž do svého práva nezavedli evropskou směrnici, která penzijní pojištění upravuje. Měli tak přitom učinit do září roku 2005. ČTK o tom informoval Evropský soudní dvůr. Sankcím se ČR ale zatím vyhne, bude muset nejspíš zaplatit jen soudní výlohy, které jsou zanedbatelné.

Český kandidát na eurokomisaře pro rozšíření Evropské unie Štefan Füle po svém úterním vystoupení před europoslanci sklidil úspěch napříč politickými stranami. Vyplývá to z odpovědí poslanců všech důležitých parlamentních frakcí. Podle některých byl bývalý český ministr pro evropské záležitosti dokonce lepší než unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová, která v parlamentu vystupovala v pondělí. Prakticky jediná kritika na Füleho adresu zazněla z úst nizozemského krajně pravicového europoslance Barryho Madlenera. Ten se kandidáta přímo zeptal na jeho členství v komunistické straně a vyzval jej, aby se omluvil. Füle tak ale přímo před europoslanci neučinil, v českých médiích se však již několikrát omluvil. Barry Madlener prý ale nemá pochyby, že Füle funkci eurokomisaře zvládne.

Vláda do měsíce sdělí Evropské unii českou pozici k povinnému zavádění tělesných skenerů na letištích. Ministr vnitra Martin Pecina to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zároveň uvedl, že zavádění skenerů podporuje, podle něj s ním ale nesouhlasí ministr dopravy Gustav Slamečka. Slamečka podle Peciny vnímá především problémy, které by zavádění skenerů přineslo na letištích. "Bylo by to opatření, které by mělo své nemalé náklady a bylo by to opatření, které by bylo nepříjemné pro lidi," přiznal ministr vnitra. Skenery by podle českých zákonů musela nakoupit jednotlivá mezinárodní letiště na vlastní náklady. "Já, který jsem zodpovědný za bezpečnost, bych si samozřejmě přál, aby ty skenery byly postupně zaváděny. Třeba ze začátku jen pro pasažéry na lety do Spojených států a do Izraele, které jsou z hlediska bezpečnosti nejproblematičtější," doplnil Pecina. Generální ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák v pořadu uvedl, že letiště zatím skenery pořizovat nehodlá. Počká na zákonné rozhodnutí, kterým stát určuje minimální bezpečnostní standardy na českých letištích. Záměr umístit tělesné skenery na svých letištích oznámily v minulých dnech Francie, Nizozemsko, Británie a Itálie, a to v souvislosti s vánočním pokusem o atentát na americké letadlo směřující z Amsterodamu do Detroitu. Nigerijský sebevražedný útočník přitom použil výbušninu, kterou zřejmě nebyly klasické bezpečnostní rámy schopny zjistit. Na skeneru by se ale prý objevila.

Začátkem minulého týdne, krátce před koncem roku, nabyl účinnosti zákon o volném pohybu služeb. Do českého právního řádu vtěluje evropskou směrnici, označovanou za jeden z nejvýznamnějších aktů evropského práva posledního desetiletí. Bude ale pro české podnikatele skutečně natolik přínosný?

Před týdnem jsme v této rubrice hodnotili prvních šest měsíců letošního roku, zejména pak české předsednictví Evropské unii a problémy s tím spojené. Dnes se ohlédneme za pololetím druhým.

Česko má v Evropské unii pověst velmi euroskeptické země, i když prý nezaslouženě. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to připustila česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. "S tímto názorem na Českou republiku se někdy dost těžko bojuje," prohlásila diplomatka, která v Bruselu působí zhruba dva roky. "Mám za to, že to neodpovídá názorům občanů v České republice," dodala. Poznamenala rovněž, že zástupci Prahy během půlročního předsednictví bloku, které se však odehrálo za výrazných vnitropolitických turbulencí ovlivňujících i chod předsednictví, získali hodně zkušeností.

Prezident Václav Klaus po zkušenostech s českým předsednictví EU soudí, že je to s unií ještě beznadějnější, než si kdy myslíval. Řekl to v pořadu Partie televize Prima. Lisabonská smlouva, podle které se bude sedmadvacet evropských států sdružených v EU příští desítky let řídit a kterou Česko ratifikovalo jako poslední členská země, je podle euroskeptika Klause dalším nežádoucím krokem k omezení svobody a demokracie v Evropě. Posteskl si, že se snažil tento proces několik let přibrzdit, a přiznal, že už zůstal sám. Podle Klause ještě "není všem dnům konec". Hlavní eurokrati v Bruselu už jistě zase přemýšlí, jak lisabonskou smlouvu posunout ještě dál, protože s ní je spousta eurokratů nespokojeno. "Exponenti Evropské unie se zabývají nepřetržitě jednou jedinou věcí, posilováním svých pravomocí," zdůraznil prezident.

Dnešní rubrika Ptejte se právníka bude na téma získávání zakázek českých společností v jiných členských státech EU a vysílání zaměstnanců do těchto států. Povinnosti s tím spojené probral s Magdalenou Vyškovskou z advokátní kanceláře Peterka partners Jan Hloch.

Zpřesnit podle pravidel Evropské unie dozor nad trhem a kontrolu výrobků dovážených ze třetích zemí má vládní návrh zákona, který podepsal prezident republiky Václav Klaus. Podpisem stvrdil také novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která upravuje odvádění daně při poskytování služeb.

Nová úprava dozoru nad trhem a kontroly zboží má zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb v rámci EU, neohrožovaly spotřebitele ani životní prostředí. Zákon má nabýt účinnosti k 1. lednu příštího roku. Je souborem novel zákonů o technických požadavcích na výrobky, o rostlinné péči, o hnojivech, o obecné bezpečnosti výrobků a o české obchodní inspekci. Dozor nad uváděním stanovených výrobků na trh bude vykonávat například Česká obchodní inspekce, Český báňský úřad, Drážní úřad a další zákonem určené instituce. Pokud budou mít podezření, že výrobek nesplňuje požadavky zákona, budou mít právo zakázat jeho prodej po dobu nutnou pro kontrolu.

Prezidentem podepsaná novela zákona o DPH má sladit české právo s evropským. Stanovuje, ve kterém členském státě EU vznikla povinnost přiznat daň za poskytnutou službu a kdo tuto povinnost má. Nově má platit základní pravidlo, že se tyto služby budou zdaňovat ve státě EU, v němž se nachází jejich příjemce. Ti pak budou mít povinnost DPH přiznat a zaplatit.