Související články

Česká republika byla v získávání dotací z evropských fondů v letech 2007 až 2009 mírně pod průměrem členských zemí Evropské unie ze střední a východní Evropy. Podprůměrně čerpalo také Rumunsko, Bulharsko a Polsko. Nejúspěšnější byly naopak Estonsko a Litva a mírně lépe než ČR si vedlo Slovensko. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků analýzy společnosti KPMG. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jan Štoll ČTK sdělil, že současný stav čerpání evropských fondů odpovídá fázi implementace operačních programů. K 5. květnu dostali podle ministerstva pro místní rozvoj příjemci dotací v Česku v rámci současného programového období 2007 až 2013 proplaceno 123,7 miliardy korun. Ke stejnému datu úřady schválily celkem 14.349 projektů v hodnotě 335,4 miliardy korun. Na celé programové období je pro Českou republiku vyčleněno 26,69 miliardy eur, což je podle nynějšího kurzu zhruba 692 miliard korun.

Počet trestných činů spojených s rasismem v Česku v posledních letech klesá. Zhruba třetina Romů však uvádí, že byla terčem útoku či napadení. Vyplývá to ze zprávy agentury Evropské unie (EU) pro základní práva, kterou v Evropském parlamentu představil její šéf Morten Kjaerum. Agentura porovnává počet trestných činů s rasistickým pozadím od roku 2000 do roku 2008. V Česku jich na začátku desetiletí policisté zaznamenali celkem 364, přičemž vrchol přišel o dva roky později, kdy se počet trestných činů vyšplhal až na 473. Od té doby nicméně počet rasisticky motivovaných trestných činů v Česku klesá. V roce 2008 jich policisté evidují 217, což je proti vrcholu úbytek o více než polovinu. Srovnatelně velké evropské státy přitom zaznamenaly opačný trend. Počet oficiálně registrovaných napadení však nemusí nutně odrážet jejich skutečný stav. Plných 32 procent Romů žijících v Česku totiž podle unijní agentury vypovědělo, že bylo terčem napadení, útoku či hrozeb, které měly rasistické pozadí. To z českých Romů podle zprávy dělá jednu z nejohroženějších menšin v Evropě.

Česká republika odmítá podezření, že výběrem vojenských transportních letadel CASA mohla porušit pravidla EU pro veřejné zakázky. Evropská komise kvůli tomu Praze pohrozila soudem. Ministr obrany Martin Barták v Bruselu řekl, že premiér Jan Fischer o tom napsal šéfovi komise Josému Barrosovi. V dopise vyjádřil výrazné výhrady vůči postupu výkonného orgánu EU, který v 27členném bloku dohlíží na dodržování volné hospodářské soutěže a unijních pravidel. Mluvčí vlády Roman Prorok ČTK řekl, že se premiér ohradil proti tomu, že komise zveřejnila své stanovisko k nákupu letadel pro českou armádu dříve, než se s ním mohly seznámit úřady České republiky. "Vláda České republiky považuje takový postup Evropské komise za nekorektní," prohlásil Prorok. Dodal, že vláda svojí reakcí nezpochybňuje právo EK projednávat stížnosti na porušení práva EU a přijmout k nim odpovídající stanovisko. "Daný případ se však vyznačuje vysokou mírou bezpečnostní citlivosti. Vláda se proto navíc obává, že jeho zveřejnění může ohrozit bezpečnostní zájmy ČR. Ty se snažila chránit tím, že při nákupu využila možnosti, jaké jí v takové situaci unijní právo umožňuje," upozornil Prorok. "My se s tím rozhodně neztotožňujeme ani způsob, jakým jsme byli osloveni, nám nepřijde vhodný," řekl Barták na okraj jednání ministrů obrany zemí NATO. "Samozřejmě s tím rozhodnutím komise, nebo vyjádřením komise, zásadně nesouhlasíme," dodal. Ministerstvo obrany hodlá do Bruselu prostřednictvím české diplomacie zaslat v patřičné dvouměsíční lhůtě podrobnější zdůvodnění toho, proč si myslí, že vše proběhlo v pořádku. Barták slíbil, že odpověď bude velmi důrazná. Podle komise Česko mělo letadla vybrat na základě celoevropského tendru, ale místo toho o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo bez výběrového řízení. Možnost pořízení čtyř transportních letadel CASA C-295M vyráběných konsorciem EADS loni v dubnu schválila tehdejší vláda Mirka Topolánka. Nákup však byl terčem kritiky od samého začátku. Napadl jej mimo jiné italský výrobce transportních letounů Spartan, který o zakázku rovněž usiloval, ale vláda se nakonec rozhodla, že výběrové řízení nevypíše. Český antimonopolní úřad navíc nyní zkoumá smlouvy na servis letounů CASA, který opět bez výběrového řízení připadl společnosti Omnipol.

Je to právě měsíc, co se Estonci dočkali oznámení, že počínaje novým rokem 2011 i jejich země začne platit eurem a přestože ani ona nezůstala ušetřena dopadů finanční a ekonomické krize, panuje tam podle všeho celonárodní shoda, že je to krok správným směrem. Češi jsou naproti tomu vůči vstupu do eurozóny rezervovanější.

Ostrava je připravena do projektu Evropského hlavního města kultury 2015 investovat dvě miliardy korun. Rozhodli o tom na mimořádném jednání městští zastupitelé. Ostrava se o titul uchází s projektem přeměny výstaviště na Černé louce. Hodlá zde vybudovat vzorovou městskou čtvrť s novou koncertní síní, městskou galerií, hudebním pavilonem, kulturním inkubátorem a novými prostory pro bydlení. Město už navíc zahájilo výstavbu alternativní scény divadla loutek. V roce 2015 získají titul EHMK dvě města, jedno belgické a jedno české. O titul v ČR se spolu s Ostravou uchází také Plzeň. O konečném vítězi se rozhodne 8. září. Vítěze vybírá 13 porotců, šest je českých, sedm zahraničních.

Vláda pojede na summit Evropské unie do Bruselu 17. června jenom se základní verzí národních cílů unijní rozvojové strategie Evropa 2020. Prohlásil to po jednání tripartity premiér Jan Fischer. Zástupci odborů a zaměstnavatelů verzi strategie vypracovanou pro schůzku se zástupci vlády kritizovali, podobně jako stav prací na 13 krátkodobých opatřeních pro východiska z krize. "Máme za sebou jenom mezikrok, který do Bruselu odešleme v co nejstručnější podobě," prohlásil o strategii Fischer. Dokument bude doplněn i popisem stavu v zemi. Upozorní také, že vznikne nová vláda, která jediná na sebe může vzít za strategii politickou odpovědnost, dodal Fischer. Možnost odložit jednání o evropské strategii na evropské úrovni podle něj není, tempo přípravy se i jemu zdá velice rychlé.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl kritizoval už samotnou myšlenku dokumentu Evropa 2020. Je to podle něj mylný a chybný krok. "Připomínka z naší strany vůči vládě byla především v tom, aby naše odpověď byla velice krátká, a za druhé požadavek na stranu EU, ať řeší věci prioritní a věci, které skutečně mohou pomoci konkurenceschopnosti EU jako celku," řekl Míl.

Pardubický kraj jako první z regionů v Česku zrušil proplácení regulačních poplatků za pacienty. Téměř současně přišla z Bruselu neoficiální zpráva, že Evropská komise prý považuje proplácení zdravotnických poplatků u nás za diskriminační.

V těchto volbách rozhodujeme o méně věcech, než bychom chtěli, uvádí se v komentáři Hospodářských novin. Většina legislativy se totiž tvoří v Bruselu. Ani klíč k hospodářskému oživení neleží v Česku. Můžeme si tak odhlasovat cokoliv. To, co nám strany slibují, bude ale platit jen do doby, než se ukáže, jak to bude s růstem v Evropě.

Jak se po volbách promění česká zahraniční politika? Na co by se měla zaměřit? Jaké jsou priority jednotlivých stran? Tomu se v následujícím příspěvku věnuje Magdaléna Trusinová ze stanice Českého rozhlasu Rádio Česko:

Premiér Jan Fischer a předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek se na sobotní návštěvě v záplavami postižených oblastech severní Moravy shodli, že by se česká vláda měla pokusit získat na obnovu po povodních prostředky z Fondu solidarity EU, pokud to vzhledem k výši škod bude možné. Fischer s Buzkem se setkali v Karviné. Podle prvních odhadů by mohly celkové škody v kraji způsobené povodněmi dosáhnout 1,5 miliardy korun. Fischer a Buzek navštívili na severní Moravě města a obce, které nejvážněji postihly nynější povodně a následné sesuvy podmáčených svahů. Fišer kromě Karviné zavítal do Bohumína, Buzek přijel na Jablunkovsko a do Dolních Domaslavic na Frýdecko-Místecku, kde si prohlédl sesuv svahu nad přehradou Žermanice, kvůli němuž hrozí demolice několika rodinných domů.