Související články

Všechny mimopražské základní školy mohou začít čerpat peníze z EU. Ministerstvo školství oznámilo, že vyhlásilo výzvu k čerpání celkem 4,5 miliardy korun z EU. Ty mohou školy získávat zjednodušeným systémem bez zbytečného papírování. Podobný systém se chystá i pro střední školy a pedagogické fakulty. Projekt se týká téměř 4500 základních škol, peníze mohou dostávat do roku 2012. Dotace budou moci využít na sedm oblastí vzdělávání, třeba na podporu výuky jazyků, zlepšení čtenářské gramotnosti nebo vzdělávání učitelů.

Česko neplní podmínky potřebné k přijetí eura, uvedla Evropská komise. Brusel ve zprávě o připravenosti devíti zemí EU na vstup do eurozóny Praze vytýká nedostatek ambicí ve fiskální strategii. Český plán na nápravu nadměrného schodku v letech 2011 a 2012 neobsahuje dostatek konkrétních opatření na výdajové straně, uvedla komise. Ministerstvo financí s výtkami EU souhlasí. "Fiskální strategie na příští roky postrádá ambice a fiskální cíle jsou předmětem rizik jak na příjmové, tak na výdajové straně," píše se v materiálu u ČR. Ministerstvo financí ovšem podle mluvčího Ondřeje Jakoba konkrétní opatření v Konvergenčním programu záměrně neuvedla s tím, že tak musí učinit vláda vzešlá z květnových voleb. "ČR bude muset učinit řadu opatření na ozdravení veřejných financí a MF je má připravené," uvedl. Návrhy vláda podle Jakoba do Bruselu zašle pravděpodobně do začátku července. "Pokud nebude zformována již nová vláda, učiní tak vláda stávající," dodal. Zpráva hodnotí pokrok na cestě k euru u devíti členských zemí EU, kromě ČR u Estonska, Bulharska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Ty jednotnou evropskou měnu zatím nepřijaly, avšak v přístupových smlouvách se k tomu zavázaly, ač bez data, kdy by se tak mělo stát. Británie a Dánsko se k přijetí eura nezavázaly. Jediným státem ze zmiňované devítky zemí, který podmínky pro euro plní, je Estonsko.

Eurozóna je už připravena zachraňovat nejen Řecko, ale také další své členy, kteří by se mohli dostat do finančních potíží. Vytváření záchranného balíčku nebude mít na Česko přímý dopad. Zčásti se ale na této pomoci může také podílet. A hlavně samo bude mít co dělat, aby se vyhnulo dluhovým potížím.

Masivní záchranný balíček v hodnotě 500 miliard eur (13 bilionů korun), který schválila EU kvůli obavám z prohlubování dluhové krize, nebude mít na Česko žádný přímý dopad. V Bruselu to řekl český ministr financí Eduard Janota. Hlavním garantem balíčku jsou země eurozóny. Podle Janoty by se Praha finančně podílela případně jen zprostředkovaně, a to skrze rezervy ve stávajícím unijním rozpočtu. Ministři financí vypočetli, že na ČR připadají zhruba čtyři miliardy korun ročně.

Podíl českých vysokoškoláků ve věkové skupině 30 až 39 let je druhý nejnižší v EU. Podle Českého statistického úřadu zaostávají Češi i v celoživotním vzdělávání. Třicátníci a čtyřicátníci přitom patří k nejpočetnějším skupinám v populaci, jejich kvalifikace a pracovní uplatnění budou českou ekonomiku výrazně ovlivňovat v příštích dvaceti letech. Zatímco v EU má z lidí mezi 30 až 34 rokem vysokoškolský diplom přes 32 procent, v Česku je to jen 18 procent. Mezi Čechy ve věku 35 až 39 let má pak vysokoškolské vzdělání jen necelých 16 procent lidí. V březnu přitom Evropská komise zveřejnila plán Evropa 2020, podle kterého by mělo mít za deset let 40 procent lidí ve věku 30 až 34 let vysokoškolský titul.

České zdravotnictví dostane z EU půl miliardy korun na prevenci a rehabilitaci. Ministerstvo posílí screening rakoviny, prevenci dětských úrazů, zubních kazů u dětí či cukrovky. Uvedla to ministryně Dana Jurásková. Na tuto část prevence půjde 300 milionů korun. Dalších 200 milionů je určeno na snížení zdravotních rizik, vybavení pracovišť a preventivních rehabilitačních programů, a také na ochranu před infekcemi šířenými v nemocnicích. Přesvědčit lidi, aby na prevenci chodili a dbali o zdravý životní styl, lze podle Juráskové jedině tím, že pochopí jejich důležitost. Lidé podle ní musejí dostat informace, co mají k dispozici, co jim hradí zdravotní pojišťovna, jakým způsobem se mohou do programu zapojit. Musejí se dozvědět, co jim které vyšetření přináší, jaké znamená časové zatížení, zda je nepříjemné, co jím lze zjistit a také ovlivnit.

Česko by se podle prezidenta Václava Klause mělo za každou cenu bránit tomu, aby se podílelo na placení škod v zemích eurozóny, které se ocitnou v podobné krizi, jakou nyní prožívá Řecko. Vyplývá to z rozhovoru pro časopis Týden, který vyjde v pondělí. "Je jasné, že takový tlak tady bude. Ale naší povinností je se mu za každou cenu bránit," uvedl. "My jsme do tohoto pochybného projektu nevstoupili a dlouhodobě se u nás o tom vede navýsost politická polemika," poznamenal Klaus. Přesvědčivý je přitom podle něj i postoj české společnosti, jejíž většina si podle průzkumů přijetí evropské měny nepřeje. Řecko se v současnosti potýká s vysokými dluhy. Evropská unie se ale obává, že řecká krize by se mohla rozšířit i na další země, především do Portugalska a Španělska. Například výnosy španělských i portugalských dluhopisů v poslední době rostou, což značně prodražuje financování jejich státního dluhu. Řecká krize podle Klause může vést v unii k ještě větší regulaci a centralizaci, ačkoli nadlouho posledním podobným krokem původně měla být nedávno schválená lisabonská smlouva. "A najednou jsou tady snahy začít regulovat bankovní systémy shora nebo centralizovat rozpočtovou politiku v jednotlivých zemích. To jsou věci, které by se nikdo neodvážil do lisabonské smlouvy napsat, protože by bývala nikdy neprošla," uvedl Klaus.

Premiér Jan Fischer v pondělí a úterý navštíví Francii, kde se mimo jiné setká se svým francouzským protějškem Frančoisem Fillonem a ministryní hospodářství Christine Lagardeovou. Cesta má podle tiskové zprávy úřadu vlády především bilaterální rozměr, premiér chce ale projednat i evropskou agendu včetně ekonomické krize. Fischerova pracovní cesta má být prvním bilaterálním setkáním s nejvyššími francouzskými představiteli od konce českého předsednictví v EU loni v červnu. Jisté napětí provázelo vzájemné česko-francouzské vztahy během loňského roku. Česko v lednu převzalo od Francouzů předsednictví EU, což řada evropských politiků i médií, zejména francouzských listů, nesla už od počátku s obavami. Kvůli výměně Topolánkovy vlády, některým diplomatickým přehmatům nebo příliš ostrým výrokům českých politiků, bylo po šesti měsících české předsednictví v zahraničí hodnoceno spíše negativně. Francouzské listy jeho konec označily za úlevu.

O projektu Východního partnerství, který EU loni odstartovala s šesti postsovětskými zeměmi, hovořil v Praze český premiér Jan Fischer s předsedou arménské vlády Tigranem Sarkisjanem. Východní partnerství má za cíl umožnit bližší spolupráci Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny se zeměmi Evropské unie. Projekt sedmadvacítka zahájila loni v Praze během českého předsednictví. Má za úkol usnadnit těmto zemím přístup na evropský trh a dlouhodobě si klade za cíl vytvoření zóny volného obchodu. Uvedené státy mohou uzavírat s EU asociační dohody, které jsou ovšem podmíněny například přijetím některých evropských standardů týkajících se ochrany lidských práv či spoluprací zemí s mezinárodními institucemi, jako je Rada Evropy nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Fischer a Sarkisjan hovořili také o obchodu a o tom, jak by české firmy mohly uspět na arménském trhu. Do Arménie české firmy v minulosti vyvážely například turbíny pro vodní elektrárny. Čeští vědci spolupracují na zvyšování bezpečnosti tamních jaderných elektráren. Arménie má zájem především o zařízení pro potravinářský průmysl, modernizaci letišť, technologie pro zemědělství a také o sklářské výrobky. Zajímavou příležitostí pro české firmy by mohla být rekonstrukce a rozšíření jerevanského metra, financované z prostředků Evropské banky pro obnovu a rozvoj, a zapojení do výstavby nových vodních energetických zdrojů.

Evropská unie bude muset přijímat víc zodpovědnosti nejen za vlastní bezpečnost, ale i za její zajištění v mezinárodním měřítku, řekl ministr pro EU Juraj Chmiel na konferenci o bezpečnosti a o lisabonské smlouvě. Chmiel míní, že Spojené státy na sebe nebudou chtít v budoucnu brát tak velké břemeno zodpovědnosti za dění ve světě jako nyní. Dodal, že v současnosti se pokládají základy fungování unie po přijetí lisabonské smlouvy a že Česká republika se do těchto aktivit intenzivně zapojuje.