Související články

Socialistický francouzský prezident François Hollande bude v sobotu v Paříži jednat s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a levicovými šéfy vlád Rakouska, Slovenska, Belgie, Dánska, Itálie a Rumunska o prioritách příští Evropské komise. Informovala o tom dnes agentura AFP. Neformální schůzky svolané socialistickým prezidentem se zúčastní i německý vicekancléř a šéf sociálnědemokratické strany Sigmar Gabriel a bývalý předseda Evropského parlamentu a současný šéf socialistické skupiny v europarlamentu Martin Schulz. Sobotka ve čtvrtek informoval stálého předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye, že Česko chce rychlou dohodu Evropské unie na novém šéfovi Evropské komise, nejlépe koncem příštího týdne. ČR je přitom podle premiéra připravena podpořit kandidáta evropských lidovců a lucemburského expremiéra Jeana-Clauda Junckera.

Česko by pro svého příštího eurokomisaře rádo získalo oblast dopravy, průmyslu a podnikání nebo výzkumu a inovací. Uvažuje také o vnitřním trhu nebo energetice, i když především u první z těchto oblastí existuje pochybnost, jestli by se ji Česku podařilo získat. ČTK to řekly zdroje obeznámené s koaličním jednáním. Vládní strany by podle nich měly českého kandidáta do komise vybrat do dvou týdnů. Trojice koaličních stran zatím navrhovala rozdílné kandidáty na eurokomisaře - ČSSD bývalého ministra financí Pavla Mertlíka, ANO lídra své kandidátky do eurovoleb Pavla Teličku a lidovci dosavadní europoslankyni Zuzanu Roithovou. Podle některých zdrojů blízkých vyjednávání se ale už víceméně počítá s tím, že se eurokomisařem nestane nikdo z nich. Příští středu by tak koaliční rada už mohla jednat i o dalších jménech.

Část českého zákona o dani z příjmu, která se týká odvodů za zaměstnance zprostředkované firmě pracovní agenturou, je v rozporu s právem Evropské unie o volném pohybu osob. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU. Česká úprava rozlišuje, kdo musí platit zálohu na daň z příjmu, podle země sídla pracovní agentury. Soudní dvůr EU uvedl, že to představuje diskriminaci na základě země původu. Český zákon stanovuje, že v případě, kdy má pracovní agentura sídlo v cizině, musí zálohy na daň platit firma, která pracovníky zaměstnává. Má-li pracovní agentura sídlo v Česku, platí odvody za zaměstnance sama. Podle Soudního dvora EU je takové opatření diskriminační vůči zahraničním pracovním agenturám. Tím, že zákon přenáší víc administrativní zátěže na příjemce služeb zahraničních pracovních agentur, činí jejich nabídku méně atraktivní pro české firmy.

Česká republika loni zůstala sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. Nejbohatší zemí je i nadále s velkým náskokem Lucembursko, nejchudší zůstává Bulharsko. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Statistika ukázala, že Česká republika si vede lépe než většina zemí bývalého komunistického bloku. Předstihlo ji pouze Slovinsko. Je také bohatší než Řecko a Portugalsko. Hůře je na tom Česko v měření skutečné individuální spotřeby (ACI) na hlavu, které lépe odráží skutečnou materiální úroveň spotřeby domácností. Podle tohoto ukazatele skončilo Česko až na 22. místě a dosahuje pouze 72 procent unijního průměru. Před Českem se umístily Řecko, Litva, Slovinsko, Portugalsko, Polsko, ale také Slovensko.

Podle prezidenta Miloše Zemana lze stihnout přijetí eura v Česku do roku 2017. Řekl to na setkání se zaměstnanci sklářské společnosti Preciosa v Jablonci nad Nisou. Pro společnou evropskou měnu se podle Zemana vyslovují všechny české proevropské strany, ANO, TOP 09 a sociální demokracie. K tomu je ale podle prezidenta také třeba něco udělat: stanovit plán i termín přijetí eura a zvolit strategii přechodu z koruny na euro. "Já sám se domnívám, že se to dá stihnout do roku 2017, doufejme, že se to podaří," dodal. Na Slovensku a v Rakousku, kde už euro mají, je s ním podle Zemana spokojeno 70 procent obyvatel, není to ale podle něj jediný ani hlavní argument pro jeho zavedení. "Česká ekonomika je malá exportní ekonomika, 80 procent naší produkce se vyváží a tři čtvrtiny exportérů podporují zavedení eura, aby nebyli vystaveni takzvaným kurzovým rizikům," řekl prezident. To zvyšuje náklady českých podnikatelů a snižuje jejich konkurenceschopnost. Vláda prozatím pouze schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie, což zemi zaváže přijmout pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.

Evropská komise doporučila ukončit řízení kvůli nadměrnému deficitu, který vedla vůči České republice a dalším pěti zemím EU, Slovensku, Rakousku, Belgii, Dánsku a Nizozemsku. Návrh komise projednají ministři financí unijních států 20. června v Lucembursku. Česko se do řízení dostalo v roce 2009, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Česká republika dál neplní některé z podmínek potřebných pro případné přijetí společné evropské měny, uvedla Evropská komise v letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie na euro. Česko stále není součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí země být před zavedením společné měny nejméně dva roky. Dokument poukazuje také na to, že české zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem. Praha od poslední podobné zprávy z roku 2012 plní podmínku cenové stability. V období 12 měsíců do letošního dubna, kdy letošní zpráva začala vznikat, byla průměrná míra inflace 0,9 procenta, tedy bezpečně pod hranicí 1,7 procenta. Česko nemá problémy ani s podmínkou dlouhodobé výše úrokových sazeb.

Česko by mělo zjednodušit svůj daňový systém a vylepšit výběr daní. Praze to mimo jiné doporučuje Evropská komise. Materiál v sedmi bodech zmiňuje také potřebu zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému či posílení efektivity a výkonnosti úřadů práce. Ještě letos by měl být podle komise přijat zákon o státní službě. Zákon, jehož přijetí je jednou z podmínek čerpání prostředků z evropských fondů, by měl podle komise zajistit stabilní, výkonnou a profesionální státní administrativu. Samotné čerpání evropských fondů je prý také potřeba zlepšit, především zjednodušením celého systému, zvýšením jeho kapacit a vyřešením možných konfliktů zájmů. Komise doporučuje také zatraktivnění učitelské profese a podporu škol s žáky z nižších příjmových skupin. Navrhuje i větší zapojení sociálně znevýhodněných a romských dětí, především na nižších stupních škol.

Evropská komise doporučila ukončit řízení kvůli nadměrnému deficitu vedené vůči České republice a dalším pěti zemím EU: Slovensku, Rakousku, Belgii, Dánsku a Nizozemsku. Návrh komise projednají ministři financí unijních států 20. června v Lucembursku. Společně s Českou republikou komise navrhla stejný postup vůči Belgii, Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Slovensku. V současnosti je řízení kvůli nadměrnému deficitu vedeno vůči 17 členským zemím EU. Pokud ministři v Lucemburku návrh komise potvrdí, klesne tedy jejich počet na 11. Na jaře 2011 bylo v tomto procesu dokonce 24 z tehdejších 27 členských zemí unie. Česko se do řízení dostalo v roce 2009, tehdy deficit veřejných financí dosáhl 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), referenční hodnota jsou přitom tři procenta. V potřebné lhůtě byl pak snižován, až v roce 2013 dosáhl hodnoty 1,5 procenta HDP. Vládní konvergenční program nyní předpokládá růst deficitu letos na 1,8 procenta a v roce 2015 na 2,3 procenta HDP. Premiér Bohuslav Sobotka už dříve upozornil, že příští rok bude fakticky deficit 2,8 procenta kvůli jednorázovému zaúčtování platby za pronájem stíhaček Gripen.

České památky a další projekty z oblasti kulturního dědictví mohou v příštím programovacím období EU získat až 430 milionů euro (11,8 miliardy korun), tedy přibližně stejně jako v období končícím. S těmito penězi počítá připravovaný Integrovaný regionální operační program (IROP), přičemž uvedená suma zahrnuje i přírodní dědictví a odpovídá devíti procentům z celého tohoto programu. Prostředky bude možné použít na projekty z celé ČR kromě Prahy. "Program bude v červnu předložen vládě ke schválení a poté Evropské komisi. Podle předchozích zkušeností je možné, že jednotlivé aktivity ještě doznají změn," sdělila ČTK Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj. V letech 2007 až 2013 šlo na projekty z evropských fondů v oblasti kulturního dědictví, mezi nimiž Česko upřednostnilo nákladné rekonstrukce nemovitých památek, přibližně sedm miliard korun přes Integrovaný operační program (IOP). Garantem bylo ministerstvo kultury, vybralo asi dvě desítky projektů za přibližně 150 až 500 milionů korun. Dokončené jsou zatím jen tři, vila Tugendhat v Brně, Národní centrum fotografie a dílna tapiserií Jindřichův Hradec a oblast Dolních Vítkovic s konverzí plynojemu na kulturní dům.