Související články

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bude na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie k nelegální migraci prosazovat, aby se EU zaměřila na boj proti převaděčům a na pomoc uprchlíkům v zemích původu. Uvedl to po jednání vlády, která schválila mandát pro premiéra v Bruselu. Desetibodový plán Evropské komise s opatřeními proti převážení migrantů ve Středomoří je česká vláda podle Sobotky "v zásadě" připravená podpořit. Na ochraně vnějších hranic unie by se podle něj měla EU více podílet jako celek prostřednictvím agentury Frontex a větší podporou Europolu. Stabilizace severoafrického regionu a zejména Libye by se podle Sobotky měla stát zahraničněpolitickou prioritou EU.

Společnost Gazprom zneužívá své dominantní postavení ve střední a východní Evropě a porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže, míní Evropská komise. V osmi zemích regionu, včetně České republiky, tato ruská firma podle komise znemožňuje konkurenci na trhu s plynem. Gazpromu evropská exekutiva poslala seznam svých námitek vůči jeho postupům, společnost má na odpověď 12 týdnů. Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margethe Vestagerová před novináři uvedla, že Gazprom údajně vytvářel umělé překážky pro tok plynu z určitých středoevropských zemí do jiných států, a tím mohl omezovat přeshraniční konkurenci. Nepřiměřeně vysoké ceny si podle ní firma účtovala Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku. Gazprom je ve střední a východní Evropě dominantním dodavatelem plynu, jeho podíl na trhu je nadpoloviční, v některých zemích regionu dokonce stoprocentní. Gazprom odmítl obvinění Evropské komise jako nepodložená.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble by uvítal vstup České republiky a Polska do eurozóny. Ve středu to Schäuble prohlásil v panelové diskuzi na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Tématem rokování, které vedl mimo jiné i český ekonom Jan Švejnar, byla Evropa a otázky společné evropské měny. Praha a Varšava prozatím nemají pevně stanovený termín, kdy euro přijmou. Předpokládá se, že se tak stane nejdříve v roce 2020.

Česku hrozí, že přijde až o 40 miliard korun z prostředků EU, pokud se nepodaří znovu schválit dopravní projekty, na které se vztahuje novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ta bude účinná od 1. dubna. Na Žofínském fóru to uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Podle něj jde o projekty, které jsou většinou již postavené a i z velké části zaplacené, Česko však na ně nebude moci čerpat finance z evropského operačního programu doprava. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše novela zákona o EIA komplikuje investorskou přípravu staveb. Státní fond dopravní infrastruktury počítá v rozpočtu na letošní rok s výdaji v rekordní výši 94 miliard korun. V polovině letošního roku by mělo být schváleno financování projektů z evropského operačního programu doprava na roky 2014 až 2020.

V noci na neděli začne letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, takže dnešní noc bude o hodinu kratší. Letní čas potrvá téměř sedm měsíců a skončí 25. října. V Evropě a Severní Americe se ve většině států používá, v ČR každoročně už 36 let. Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. Stále ale existují snahy ho zrušit. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Proti německému zákonu o minimální mzdě, který zahraničním dopravcům komplikuje práci v EU, před budovou Evropského parlamentu v Bruselu protestovali autodopravci ze zemí z východu Evropské unie, včetně České republiky. Problematikou se zabývají také europoslanci, kteří od Evropské komise chtějí znát její názor na situaci. Německo je ostře kritizováno za to, jak jeho úřady vykládají nový zákon o minimální mzdě. Podle nich totiž platí také pro řidiče nákladních aut ze zahraničí. Německé ministerstvo práce tvrdí, že na 8,50 eura (235 Kč) za hodinu mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa. Řidiči by u sebe prý měli mít doklady, že takové peníze skutečně berou.

"Jakýkoliv řidič kamionu, který vjede na německé území, by musel být honorován minimální mzdou, která je v současné době čtyřikrát vyšší, než je tomu v ČR. To je pro české dopravce naprosto likvidační," řekl ČTK Tomáš Bicera, ředitel Institutu silniční dopravy Česmad Bohemia. Mluvčí Česmad Martin Felix upozornil, že německá úprava není v souladu s českou a autodopravci se tak vlastně rozhodují, zda raději porušit německé nebo české zákony. Věc přináší navíc obrovskou administrativní zátěž, s nutností kompletně ji vést v němčině. Český lidovecký europoslanec Pavel Svoboda míní, že poslední slovo ve sporu bude mít zřejmě až soud EU.

V posledních letech v Praze přibývá cizinců z EU, kromě východních zemí i na příklad Španělska. Nejvíc je stále Ukrajinců, Slováků a Vietnamců. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Centra pro integraci cizinců Vladislav Günter. Služby centra využívají cizinci, kteří potřebují pomoci s komunikací s úřady, hledáním práce či výukou češtiny. Cizinci z evropských zemí tvoří podle Güntera už téměř pětinu klientů centra. Nárůst podle něj souvisí s tím, že Praha patří mezi nejbohatší regiony v Evropě.

"Pro pracovní agentury je dnes mnohem jednodušší si lidi najmout například v Bulharsku či Rumunsku a zaměstnat je bez jakýchkoliv omezení," uvedl ředitel centra. Centrum vyhledávají i Italové nebo Španělé. Zájem mají často o pracovní poradenství. "Ve Španělsku je stále ještě málo příležitostí, takže někteří vezmou za vděk i něčím naprosto podřadným v Praze," vysvětlil Günter. Některé projekty, které pomáhají cizincům s integrací, se navíc na občany EU nevztahují, paradoxně protože jsou financované z unijních peněz, například Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

Česko podepsalo Úmluvu Rady Evropy proti ilegálnímu obchodu s lidskými orgány, která je první mezinárodní dohodou o prevenci proti této trestné činnosti. Dokument je otevřen k podpisu všem státům světa. Celkem tak zatím učinilo 14 evropských zemí. Úmluva vstoupí vlastnost poté, co ji ratifikuje pět států, upřesnilo tiskové středisko RE.

Policie v sedmi evropských zemích včetně České republiky podnikla v úterý razii proti síti převáděčů, která za uplynulých pět měsíců pomohla asi 10.000 lidí z Kosova dostat se nelegálně do západní Evropy. Zadrženo bylo 46 lidí, z toho 16 v Česku, napsala s odvoláním na rakouské vyšetřovatele rakouská tisková agentura APA. Do akce se zapojila mimo jiné i policie z Kosova, Slovenska, Rakouska či Německa.

Masový odchod lékařů do ciziny zůstává velkým problémem českého zdravotnictví, který ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) za rok a čtvrt ve funkci nevyřešil. Na Žofínském fóru se na tom shodli prezident lékařské komory Milan Kubek a předseda lékařských odborů Martin Engel. Ročně odejde do zahraničí ihned po škole 200 lékařů, což je pětina ročníku, a dalších až 200 lékařů s kvalifikací. Hledají lepší podmínky, peníze i systém vzdělávání. Podle údajů komory v ČR pracuje 38.624 lékařů. Ministerstvo zdravotnictví podle náměstka Josefa Vymazala situaci řeší. Platy letos stouply o pět procent a vzdělávání se změní od 1. ledna 2016.

"Odchod je skutečně veliký a důvodem jsou extrémní rozdíly v platech, kdy absolvent v Německu dostane pětinásobek toho, co v české nemocnici. Je to i dodržování evropské směrnice o pracovní době v Německu a její porušování v Česku, a rovněž nepřátelský systém specializačního vzdělávání v Česku," shrnul Kubek s tím, že pro českého lékaře je mnohem snazší získat atestaci v Norimberku než v Praze. "A dokud se toto nezmění, pak budou lékaři odcházet a dramaticky klesne dostupnost i kvalita poskytované lékařské péče v Česku," varoval. Pokud letošní absolventi neuvidí, že se situace blíží k vyřešení, tak také odejdou, varoval Engel.