Související články

V Kuksu skončila rekonstrukce barokního hospitalu za téměř 440 milionů korun. Návštěvníci budou mít možnost památku poprvé navštívit 28. a 29. března, turistická sezona začne 1. dubna. Opravy se týkaly zchátralých částí areálu. Rekonstrukcí prošly i interiéry, v nichž se například podařilo odkrýt fresky Tanec smrti, které byly skryté pod nátěry. Opravy se dočkala také zahrada v areálu. Hospital Kuks bude nabízet kromě prohlídek také různé semináře, kurzy či výstavy. Celý projekt podpořila Evropská unie.

Barokní komplex v Kuksu začal stavět František Antonín Špork v roce 1692. Z původního rozsáhlého lázeňského areálu se dochoval pouze špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a kryptou. Zámek a některé další budovy vzaly za své při povodních a požáru. Světoznámá je Braunova sochařská výzdoba areálu.

Německý zákon o minimální mzdě, který komplikuje život dopravním firmám z ostatních zemí Evropské unie, neprospívá konkurenceschopnosti evropské dopravy a jde proti duchu společného trhu. Na jednání ministrů dopravy v Bruselu to řekl český ministr Dan Ťok. Proti německému postupu se ohradily také některé další země osmadvacítky. Podle německých úřadů se totiž německá minimální mzda vztahuje také na řidiče nákladních aut ze zahraničí po dobu, kdy pracují na území Německa.

Německý ministr dopravy Alexanderem Dobrindt podle Ťoka potvrdil, že na tranzitní dopravu se požadavek na minimální mzdu vztahovat nebude. Týkat by prý se neměl ani dopravy do přístavu v Hamburku, pokud automobil poveze zboží, které tam bude naloženo k další cestě lodí.

Český prezident Miloš Zeman je jedinou hlavou státu v rámci Evropské unie, která zatím potvrdila účast na vojenské přehlídce v Moskvě, jež se koná 9. května u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Uvedl to web EUObserver. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru sdělil, že prezident by neúčast považoval za urážku Rusů zemřelých při osvobozování Československa.

V dozorčích radách státních podniků v Česku připadla ženám necelá pětina křesel, obsadily zhruba desetinu postů ředitelů a jejich zástupců. Ženy pak tvoří pět procent členů dozorčích rad a 13 procent členů představenstev společností kotovaných na pražské burze. Ukázala to analýza Národohospodářského ústavu Akademie věd pro organizace Byznys pro společnost a Otevřená společnost. Autoři se zaměřili na 33 státních podniků a 13 společností na burze. ČTK o tom informovali zástupci platformy Byznys pro společnost. Podle návrhu evropské směrnice by ve velkých firmách měly ženy tvořit alespoň 40 procent osazenstva rad.

Česká republika musela kvůli výraznému nárůstu migrantů z Kosova v poslední době asi o sto míst posílit kapacitu svých zařízení pro uprchlíky. V Bruselu to ČTK a Českému rozhlasu řekl první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Na jednání ministrů vnitra EU ale podle něj zazněla informace, že migrační tlak z Balkánu směrem do Německa se nyní už zmenšuje. "Naše zařízení pro uprchlíky nebyla na tento zvýšený počet uchazečů připravena, a proto jsme museli navýšit kapacity jak v Zastávce u Brna tak v Bělé pod Bezdězem," uvedl Nováček. Původní kapacita 270 osob byla naplněna a bylo nutné ji o stovku míst doplnit, aby do nich mohli být soustředěni ti, které čeští policisté v zemi objeví.

Podíl romských žáků ve školách dětí s mírným mentálním postižením je v České republice stále nepoměrně vysoký, ale pozitivní změnu by mohla přinést opatření usilující o inkluzivní vzdělávání, tedy zařazování všech dětí do běžných škol. Usnesl se na tom výbor delegátů ministrů Rady Evropy. Orgán RE, který sdružuje velvyslance při RE, každoročně na jednom ze svých zasedání posuzuje, jak se Praha řídí rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007. Soud v něm Českou republiku odsoudil za diskriminační zařazování romských dětí do speciálních škol. V hodnocení výbor RE konstatoval, že nástroje, které předpokládá akční plán inkluzivního vzdělávání z roku 2012, jsou uplatňovány, ale vyjádřil znepokojení nad tím, že podle aktuálních statistik je podíl romských žáků ve zvláštních třídách nadále příliš vysoký, sdělil ČTK velvyslanec ČR při Radě Evropy Tomáš Boček. Výbor uvítal legislativní změny, které vyplývají z připravovaného školského zákona a vyzval české úřady, aby je uplatňovaly a aby v této oblasti rozšířily svou spolupráci s občanskou společností.

Evropská komise potvrdila české vládě, že přijímá její závazky k dokončení úprav služebního zákona. Česká republika tím splnila podmínku Evropské komise pro čerpání evropských peněz. ČTK to sdělil mluvčí vlády Martin Ayrer. Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová ČTK potvrdila velmi dobrou spolupráci komise s českou stranou v této věci. Vláda tak podle svého mluvčího vyjednávání s Evropskou komisí o služebním zákonu úspěšně ukončila. Dohodu české vlády a Evropské komise potvrdí výměna dopisů mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) s šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem po návratu předsedy vlády z Jižní Koreje, dodal Ayrer.

České republice hrozí, že bude muset vracet zhruba 7,5 miliardy korun z daně na bezplatné emisní povolenky. Tato daň z let 2011 a 2012 totiž podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který o tom informoval v tiskové zprávě, nebyla v souladu s právem EU, pokud jí podléhalo více než deset procent povolenek. Názor evropského soudu si vyžádal český Nejvyšší správní soud v případě stížnosti společnosti Ško-Energo, která je dodavatelem energií pro mladoboleslavskou Škodu Auto. Ministerstvo financí uvedlo, že rozhodnutí Soudního dvora EU respektuje, Nejvyšší správní soud se k záležitosti odmítl vyjádřit.

Použitých baterií vracejí Češi k recyklaci čím dál více. Loni to bylo 1097 tun, což je o 66 tun meziročně více a více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010. Představuje to však necelou třetinu všech baterií dodaných na trh, což by po zpřísnění směrnice Evropské unie od roku 2016 nestačilo. Informovala o tom nezisková společnost ECOBAT, která provozuje více než 19.000 míst zpětného odběru a recyklace přenosných baterií v Česku.

Česku letos zbývá vyčerpat 200 miliard korun z fondů EU z celkových 700 miliard korun, které mělo v letech 2007 až 2014 k dispozici. Řekla to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ministerstvo předpokládá, že se nepodaří vyčerpat desítky miliard korun. V krizovém scénáři resort počítá s tím, že Česko nedočerpá až 85 miliard korun. "Středně pesimistický scénář" MMR počítá s tím, že se letos Česku nepodaří vyčerpat 41 miliard korun. MMR varuje, že spousta příjemců dotací bude letos odstupovat od projektů, protože by je už letos nestihli. Často jde o projekty s přislíbenou či už vyplacenou dotací, kterou by museli vracet. Celková nevyčerpaná částka by se v takovém případě ještě zvýšila.