Související články

Česká republika podporuje iniciativu Evropské komise k vytvoření skutečného jednotného vnitřního trhu. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s eurokomisařem pro vnitřní trh a služby Michelem Barnierem to uvedl premiér Nečas. Zároveň ale upozornil, že v návrzích na uspořádání trhu jsou i věci, které se české vládě nezamlouvají. ČR například nesouhlasí se zavedení bankovní daně, problém má i se sjednoceným základem daně. "Celková tendence je ale pozitivní," řekl premiér. Komisař Barnier uvedl, že výhrady české vlády bere v úvahu při formování evropské politiky. "Jsme připraveni vést další dialog a scházet se s představiteli České republiky. Oni jsou suverénní, ale rádi bychom, aby výsledek jednání zapadl do evropského rámce, který chceme posouvat dopředu. V našem návrhu o vnitřním trhu je hodně bodů, u kterých se shodneme a které mají posílit konkurenceschopnost," uvedl. Návrhy, které byly prezentovány jako Akt o jednotném trhu, se týkají například patentu EU, na jehož podobě se členské země EU zatím nemohou shodnout, ochrany autorských práv, vnitřního trhu služeb, elektronického obchodu, dopravy, podpory malých a středních podniků či posílení konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích.

Za nesolidaritu a nedůstojné nakládání s Českem kritizoval v pondělí v Bruselu Evropskou unii ministr vnitra Radek John. Ani jemu, stejně jako jeho předchůdcům, se totiž nepodařilo přimět Evropskou unii k razantnějším krokům proti Kanadě, která kvůli přílivu českých Romů uvalila loni na Česko vízovou povinnost, píše deník Právo.

Český ministr vnitra Radek John v pondělí v Bruselu na setkání s kolegy ostře kritizoval Evropskou komisi i členské země Evropské unie za to, jak se stavějí k česko-kanadskému vízovému sporu. Nesolidarita s ČR v této věci je podle něj skandální. Kanada vízovou povinnost pro Čechy jednostranně obnovila loni v červenci, proti čemuž Praha ostře protestovala. Nelíbilo se to ani Bruselu, který o tom sice s Ottawou jednal, žádná protiopatření ale nenavrhl a zatím se nezdá, že by k tomu hodlal něco podniknout. Loni Evropská komise hrozila, že by mohla navrhnout, aby státy EU zavedly víza pro kanadské diplomaty. V pátek ale vydala novou hodnotící zprávu, podle níž Ottawa splnila oba požadavky, které na ní Brusel měl. S tím ale John jednoznačně nesouhlasí. Zjednodušilo se vydávání víz pro Čechy tím, že Kanada otevřela pracoviště v Praze, zatímco předtím si lidé z ČR museli jezdit pro víza do Vídně. Druhá podmínka souvisela s tím, že měla vzniknout jakási "cestovní mapa", na jejímž konci by mělo být zrušení víz pro Čechy. Kanada slíbila, že změní azylový systém, a potom by měla podle slibů Ottawy následovat případná změna její vízové politiky. "Nelze hovořit o pokroku," řekl Radek John. "Pozice České republiky v rámci Evropské unie je zcela nedůstojná a naprostá nesolidarita s Českou republikou je skandální," podotkl český ministr.

Evropská komise zatím zavedení víz pro kanadské diplomaty kvůli tomu, že Kanada loni v červenci jednostranně obnovila vízovou povinnost pro Čechy a Moravany, nenavrhne. Ukázala to páteční zpráva o vízové reciprocitě. Loni tím přitom hrozila. Jenže nyní podle komise Ottawa splnila obě podmínky, které jí Brusel dal. Zjednodušilo se vydávání víz pro Čechy a Moravany tím, že Kanada otevřela pracoviště v Praze, zatímco předtím si lidé z ČR museli jezdit pro víza do Vídně. Druhá podmínka souvisela s tím, že měla vzniknout jakási "cestovní mapa", na jejímž konci by mělo být zrušení víz pro Čechy a Moravany. Kanada slíbila, že změní azylový systém, po čemž by měla podle slibů Ottawy následovat případná změna její vízové politiky. Kdy budou moci občané ČR jezdit do Kanady zase bez víz, je nicméně stále nejasné. Případné změny se dají očekávat zřejmě po zavedení nového azylového systému, což by mělo být na konci roku 2011.

Radnice možná získají pravomoc vymezit ve městech a obcích zóny, do nichž nebudou moci vjíždět starší automobily, které nesplňují určité emisní limity. Při vyhlášené smogové situaci by mohli řidiči jezdit zadarmo po zpoplatněných úsecích dálnic, které tvoří obchvaty měst a obcí. Uvádí to novela zákona o ochraně ovzduší, kterou podpořila sněmovna. Míří do výboru pro životní prostředí. Předloha by měla přispět podle autorů, tří moravskoslezských poslanců, ke zlepšení ovzduší v místech, kde jsou imisní limity překračovány. Moravskoslezký kraj patří v tomto ohledu k nejvíce postiženým v Evropě.

Sněmovna dnes schválila smlouvu, která přibližuje vstup Srbska do Evropské unie. O začlenění do unie Srbsko požádalo oficiálně koncem loňského roku. Asociační dohoda ho zavazuje kromě jiného k přizpůsobení národní legislativy zákonodárství EU. Výměnou za to Bělehrad získá nejen lepší přístup na evropské trhy, ale i přístup k některým unijním fondům. Některé země EU smlouvu ratifikovaly už dříve. Zatím jedinou zemí bývalé Jugoslávie, které se podařilo vstoupit do unie, je od května 2004 Slovinsko. Tato země je už i součástí eurozóny. Sousední Chorvatsko by mohlo vstoupit do unie v roce 2012.

Vstoupit do eurozóny, nebo ne? Co by to lidem přineslo, a co vzalo? Na bruselském setkání novinářů Euranetu a studentů s předními představiteli Evropské unie jsem o tom hovořil s místopředsedou Evropského parlamentu Liborem Roučkem. Na úvod jsem mu nabídl anketu natočenou v jedné pražské restauraci.

Současná situace, kdy drtivá většina států Evropské unie porušuje unijní rozpočtová pravidla, by se již nikdy neměla opakovat. Šéfové států a vlád EU se na dvoudenním summitu, který skončil v Bruselu, shodli, že v budoucnosti případní rozpočtoví hříšníci za špatné hospodaření a nadměrné zadlužení zaplatí tučné pokuty. Nová pravidla se zatím týkají jen zemí používajících euro, ale v létě příštího roku by měla být známá jejich podoba i pro zbytek zemí, tedy i pro Českou republiku.

EU se také obecně dohodla na potřebě zavedení nového mechanismu pro záchranu zemí, které by se dostaly do podobných problémů, jaké v nedávné době postihly silně zadlužené Řecko. Nyní bude na Evropské komisi, aby do prosincového summitu přišla s konkrétními návrhy.

Česko podle prohlášení premiéra Nečase zabouchlo dveře možnosti harmonizovat daně v Evropské unii. S návrhy v tomto směru podle něj na vrcholné schůzce v Bruselu přišli Finové. Podle nich je pro Evropu škodlivé, když mají různé země různě velké daňové sazby. To přispívá k tomu, že firmy přesouvají výrobu do zemí s nižším zdaněním. Mezi ně patří hlavně nové členské země Unie včetně Česka. Premiér Petr Nečas se spolu s dalšími státníky postavil ostře proti finskému požadavku. Do závěrů summitu se tak návrh Finska prosadit nepodařilo.

Česko se také připojilo ke skupině zemí vedených Británií, které ostře nesouhlasí s tím, aby se rozpočet EU pro příští rok zvýšil o šest procent. "My jsme přesvědčeni, že za situace, kdy se dělají úspory, kdy se dělají rozpočtové škrty, tak není možné, aby Evropská unie žila jako nějaký izolovaný ostrov, který si žije svým životem bez ohledu na to, že se všude jinde šetří," řekl český premiér Nečas. Rada EU zastupující členské státy navrhla navýšení rozpočtu na místo šesti procent o "pouhých" 2,91 procenta. Podle této skupiny 11 zemí není možné připustit vyšší navýšení než toto. EU se teoreticky kvůli sporům o podobu hospodaření v roce 2011 může ocitnout vůbec poprvé v historii v rozpočtovém provizoriu.

Pokud by se Evropská unie shodla na úpravě lisabonské smlouvy a znamenalo by to přenesení pravomocí na evropskou úroveň, pak by Češi o těchto změnách pravděpodobně rozhodovali v referendu. Novinářům to řekl český premiér Petr Nečas. O případných úpravách "Lisabonu", který reformoval unii a její vnitřní mechanismus, bude jednat začínající summit EU v Bruselu. Přenosem pravomocí by podle premiéra bylo dočasné odebrání hlasovacích práv členským zemím, které nebudou plnit rozpočtová pravidla. Právě to je částí návrhů, které chtějí prozatím jen v eurozóně prosadit dva klíčoví členové unie: Německo s Francií.

Česká republika je zastáncem dalšího rozšiřování Evropské unie. Podporuje také výstavbu plynovodu Nabucco. V Bruselu to po setkání s eurokomisařem pro rozšíření Štefanem Fülem řekl český premiér Petr Nečas. Plynovod o délce 3300 kilometrů by měl spojit ložiska zemního plynu kolem Kaspického moře s centrální distribuční stanicí v Rakousku.