Související články

Zlepšit spolupráci archivů holokaustu v Evropě a usnadnit práci historiků a dalších badatelů, učitelů či studentů je cílem projektu, který bude zahájen 16. listopadu v Bruselu. Má název Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu a v České republice se na něm kromě Židovského muzea v Praze podílí také Památník Terezín. Podle mluvčí Židovského muzea Noemi Holekové čtyřletý projekt koordinuje nizozemský Institut pro výzkum války, holokaustu a genocidy za účasti 20 evropských archivů a výzkumných institutů ze třinácti zemí. "Židovské muzeum v Praze povede pracovní skupinu, jejímž cílem je za pomoci moderních technologií vytvářet virtuální archivní průvodce sbírkami rozdělenými do různých archivů," uvedl v tiskové zprávě muzea vedoucí oddělení pro dějiny šoa Michal Frankl. Vzorovým příkladem jsou podle něj dochované archivní dokumenty o ghettu v Terezíně, kam byli za druhé světové války deportováni téměř všichni Židé z českých zemí a velké skupiny převážně starých lidí z Evropy. Hlavní soubory dokumentů, které nebyly na konci války zničeny, jsou dnes rozděleny mezi Památník Terezín, pražské Židovské muzeum, vzdělávací středisko Bejt Terezín a Jad vašem v Izraeli, přičemž mnoho dalších pramenů je rozptýleno v desítkách dalších archivů.

Za nesolidaritu a nedůstojné nakládání s Českem kritizoval v pondělí v Bruselu Evropskou unii ministr vnitra Radek John. Ani jemu, stejně jako jeho předchůdcům, se totiž nepodařilo přimět Evropskou unii k razantnějším krokům proti Kanadě, která kvůli přílivu českých Romů uvalila loni na Česko vízovou povinnost, píše deník Právo.

Český ministr vnitra Radek John v pondělí v Bruselu na setkání s kolegy ostře kritizoval Evropskou komisi i členské země Evropské unie za to, jak se stavějí k česko-kanadskému vízovému sporu. Nesolidarita s ČR v této věci je podle něj skandální. Kanada vízovou povinnost pro Čechy jednostranně obnovila loni v červenci, proti čemuž Praha ostře protestovala. Nelíbilo se to ani Bruselu, který o tom sice s Ottawou jednal, žádná protiopatření ale nenavrhl a zatím se nezdá, že by k tomu hodlal něco podniknout. Loni Evropská komise hrozila, že by mohla navrhnout, aby státy EU zavedly víza pro kanadské diplomaty. V pátek ale vydala novou hodnotící zprávu, podle níž Ottawa splnila oba požadavky, které na ní Brusel měl. S tím ale John jednoznačně nesouhlasí. Zjednodušilo se vydávání víz pro Čechy tím, že Kanada otevřela pracoviště v Praze, zatímco předtím si lidé z ČR museli jezdit pro víza do Vídně. Druhá podmínka souvisela s tím, že měla vzniknout jakási "cestovní mapa", na jejímž konci by mělo být zrušení víz pro Čechy. Kanada slíbila, že změní azylový systém, a potom by měla podle slibů Ottawy následovat případná změna její vízové politiky. "Nelze hovořit o pokroku," řekl Radek John. "Pozice České republiky v rámci Evropské unie je zcela nedůstojná a naprostá nesolidarita s Českou republikou je skandální," podotkl český ministr.

Evropská komise zatím zavedení víz pro kanadské diplomaty kvůli tomu, že Kanada loni v červenci jednostranně obnovila vízovou povinnost pro Čechy a Moravany, nenavrhne. Ukázala to páteční zpráva o vízové reciprocitě. Loni tím přitom hrozila. Jenže nyní podle komise Ottawa splnila obě podmínky, které jí Brusel dal. Zjednodušilo se vydávání víz pro Čechy a Moravany tím, že Kanada otevřela pracoviště v Praze, zatímco předtím si lidé z ČR museli jezdit pro víza do Vídně. Druhá podmínka souvisela s tím, že měla vzniknout jakási "cestovní mapa", na jejímž konci by mělo být zrušení víz pro Čechy a Moravany. Kanada slíbila, že změní azylový systém, po čemž by měla podle slibů Ottawy následovat případná změna její vízové politiky. Kdy budou moci občané ČR jezdit do Kanady zase bez víz, je nicméně stále nejasné. Případné změny se dají očekávat zřejmě po zavedení nového azylového systému, což by mělo být na konci roku 2011.

Radnice možná získají pravomoc vymezit ve městech a obcích zóny, do nichž nebudou moci vjíždět starší automobily, které nesplňují určité emisní limity. Při vyhlášené smogové situaci by mohli řidiči jezdit zadarmo po zpoplatněných úsecích dálnic, které tvoří obchvaty měst a obcí. Uvádí to novela zákona o ochraně ovzduší, kterou podpořila sněmovna. Míří do výboru pro životní prostředí. Předloha by měla přispět podle autorů, tří moravskoslezských poslanců, ke zlepšení ovzduší v místech, kde jsou imisní limity překračovány. Moravskoslezký kraj patří v tomto ohledu k nejvíce postiženým v Evropě.

Sněmovna dnes schválila smlouvu, která přibližuje vstup Srbska do Evropské unie. O začlenění do unie Srbsko požádalo oficiálně koncem loňského roku. Asociační dohoda ho zavazuje kromě jiného k přizpůsobení národní legislativy zákonodárství EU. Výměnou za to Bělehrad získá nejen lepší přístup na evropské trhy, ale i přístup k některým unijním fondům. Některé země EU smlouvu ratifikovaly už dříve. Zatím jedinou zemí bývalé Jugoslávie, které se podařilo vstoupit do unie, je od května 2004 Slovinsko. Tato země je už i součástí eurozóny. Sousední Chorvatsko by mohlo vstoupit do unie v roce 2012.

Vstoupit do eurozóny, nebo ne? Co by to lidem přineslo, a co vzalo? Na bruselském setkání novinářů Euranetu a studentů s předními představiteli Evropské unie jsem o tom hovořil s místopředsedou Evropského parlamentu Liborem Roučkem. Na úvod jsem mu nabídl anketu natočenou v jedné pražské restauraci.

Současná situace, kdy drtivá většina států Evropské unie porušuje unijní rozpočtová pravidla, by se již nikdy neměla opakovat. Šéfové států a vlád EU se na dvoudenním summitu, který skončil v Bruselu, shodli, že v budoucnosti případní rozpočtoví hříšníci za špatné hospodaření a nadměrné zadlužení zaplatí tučné pokuty. Nová pravidla se zatím týkají jen zemí používajících euro, ale v létě příštího roku by měla být známá jejich podoba i pro zbytek zemí, tedy i pro Českou republiku.

EU se také obecně dohodla na potřebě zavedení nového mechanismu pro záchranu zemí, které by se dostaly do podobných problémů, jaké v nedávné době postihly silně zadlužené Řecko. Nyní bude na Evropské komisi, aby do prosincového summitu přišla s konkrétními návrhy.

Česko podle prohlášení premiéra Nečase zabouchlo dveře možnosti harmonizovat daně v Evropské unii. S návrhy v tomto směru podle něj na vrcholné schůzce v Bruselu přišli Finové. Podle nich je pro Evropu škodlivé, když mají různé země různě velké daňové sazby. To přispívá k tomu, že firmy přesouvají výrobu do zemí s nižším zdaněním. Mezi ně patří hlavně nové členské země Unie včetně Česka. Premiér Petr Nečas se spolu s dalšími státníky postavil ostře proti finskému požadavku. Do závěrů summitu se tak návrh Finska prosadit nepodařilo.

Česko se také připojilo ke skupině zemí vedených Británií, které ostře nesouhlasí s tím, aby se rozpočet EU pro příští rok zvýšil o šest procent. "My jsme přesvědčeni, že za situace, kdy se dělají úspory, kdy se dělají rozpočtové škrty, tak není možné, aby Evropská unie žila jako nějaký izolovaný ostrov, který si žije svým životem bez ohledu na to, že se všude jinde šetří," řekl český premiér Nečas. Rada EU zastupující členské státy navrhla navýšení rozpočtu na místo šesti procent o "pouhých" 2,91 procenta. Podle této skupiny 11 zemí není možné připustit vyšší navýšení než toto. EU se teoreticky kvůli sporům o podobu hospodaření v roce 2011 může ocitnout vůbec poprvé v historii v rozpočtovém provizoriu.

Evropská komise žene Českou republiku k evropskému soudu kvůli výběru vojenských transportních letadel CASA. Praha podle jejího prohlášení nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek. Podle komise Česko mělo letadla vybrat na základě celoevropského tendru, ale místo toho o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo bez výběrového řízení.

Premiér Petr Nečas v Bruselu na dotaz, zda Česku nehrozí, že by musela letadla vrátit, nejprve v žertu podotkl: "Je otázka, jestli by to pro armádu nebylo dobře." Vzápětí už vážně dodal, že Praha nejprve musí počkat, až rozhodnutí dostane. "Což bude trvat možná až dva měsíce. Teprve poté samozřejmě zaujmeme k tomu stanovisko, ale pozice ministerstva obrany je taková, že jsme příslušným a správným způsobem využili výjimek z příslušné evropské směrnice," dodal.

Pořízení čtyř transportních letadel CASA C-295M vyráběných konsorciem EADS loni schválila bývalá vláda Mirka Topolánka. Obchod byl terčem kritiky od samého začátku. Napadl jej mimo jiné italský výrobce transportních letounů Spartan, který o zakázku rovněž usiloval, ale česká vláda se nakonec rozhodla, že výběrové řízení nevypíše. Český antimonopolní úřad navíc nyní zkoumá smlouvy na servis letounů CASA, který opět bez výběrového řízení připadl společnosti Omnipol.