Související články

Česká republika se poslední den příštího roku stane součástí schengenského prostoru. Prezident Václav Klaus nevyhoví vládě a neudělí milost manažerům vyšetřovaným v souvislosti s kauzou Investiční a Poštovní banky, v níž měla podíl japonská banka Nomura. Hrozí České republice, že bude muset potomkům Františka Ferdinanda d´Este vrátit státní zámek Konopiště?

Česká republika se poslední den příštího roku stane součástí schengenského prostoru. Cestování po Evropské unii se výrazně zjednoduší - odpadnou hraniční kontroly na cestách do většiny zemí EU. Nejpozději v březnu 2008 skončí hraniční kontroly při cestách do zemí Schengenu i na mezinárodních letištích. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Hranice zemí schengenského prostoru volného pohybu osob se České republice a dalším osmi novým členským zemím Evropské unie otevřou 31. prosince 2007. Čeští občané i obyvatelé dalších unijních nováčků tak budou moci překračovat hranice všech zemí EU vyjma Británie a Irska bez předkládání pasů. Dohodli se na tom unijní ministři vnitra. K 31. prosinci 2007 se otevřou pozemní a námořní hranice Schengenu a v březnu 2008 pak odpadnou kontroly i na letištích. Podle dřívějších předpokladů se schengenská zóna měla rozšířit o desítku nováčků a o Švýcarsko na podzim příštího roku. Ale kvůli technickým potížím se spouštěním nové policejní databáze a legislativním průtahům hrozilo až dvouleté zpoždění. Nové členské země kritizovaly toto zdržení jako politicky motivované.

Předsedové ODS a ČSSD Mirek Topolánek a Jiří Paroubek zahájili ve středu jednání o programu možné koaliční vlády. Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o více než 6 procent na zhruba 20 tisíc korun. Počtem dvanácti památek, které má dosud zapsány na Seznam světového kulturní dědictví UNESCO, patří Česká republika mezi velmoci.

Zrušení schůzky prezidenta Václava Klause s šéfem ODS Mirkem Topolánkem má podle komentátora deníku Právo nádech skandálu. Nestává se často, aby se prezident republiky jeden den odmítl setkat s předsedou vítězné strany z voleb a den druhý se setkal s předsedou strany poražené, podotýká komentátor.

Česko uplatnilo v Bruselu právo veta. Zamítlo návrh na zvýšení spotřební daně z piva. Zůstalo přitom bez podpory očekávaných spojenců. Praha ale tvrdí, že jde o principiální otázku. Někteří odborníci na druhou stranu vyjadřují jisté pochybnosti. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Češi zablokovali návrh Evropské unie na zvýšení minimální spotřební daně z piva. Ministr financí Vlastimil Tlustý na tiskové konferenci řekl, že nemůže přijmout zvýšení daně z piva, protože to vytváří konkurenční boj mezi pivem a vínem a pivo je český národní nápoj. Na nešumivé víno je v EU nulová sazba. Finský návrh na zvýšení daně o 4,5 procenta by se sice v ČR neprojevil, ale podle Tlustého Češi nemohou připustit nezvýhodnění piva do budoucna.

Teprve podruhé se Česko v Bruselu postavilo proti mínění většiny státu Evropské unie. Předtím spolu s Poláky ČR zablokovala dohodu o sníženém režimu daně z přidané hodnoty. Tehdy návrh dohody počítal s tím, že by se od roku 2008 zvýšila sazba DPH na výstavbu bytů a domů z pěti na 19 procent. Úterní české "ne" však smetlo ze stolu i ostatní návrhy, včetně automatického mechanismu, který měl zaručit zvyšování spotřebních daní o inflaci každé dva až tři roky. Tlustého nesouhlas rovněž zabránil zvýšení minimální spotřební daně například na sladká vína o 31 procent. Během jednání po boku České republiky stáli i Lotyši, ale podle diplomatických zdrojů byli ústupnější. Tlustého nesouhlas tak nakonec rozhodl.

Pokud v něčem nové členské státy Evropské unie dohnaly své západní sousedy, jsou to rozhodně ceny za elektřinu. V přepočtu na kupní sílu vynakládají na elektřinu jednoznačně nejvíce finančních prostředků slovenské domácnosti, české se ale nedrží příliš daleko za nimi. Vyplývá to z nové statistiky Eurostatu. Čechům patří pomyslné deváté místo mezi 29 státy Evropy (do tabulky jsou kromě 25 států EU započítány i další čtyři, které jsou mimo EU). Mezi prvními deseti státy, kde rodiny vzhledem ke svým příjmům platí za elektřinu nejvíce, jsou hned čtyři nové členské země plus Rumunsko, jež se stane členem evropského společenství 1. ledna 2007. Za elektřinu naopak nejméně peněz vydávají řecké domácnosti, jež zaplatí v přepočtu na kupní sílu zhruba dvakrát méně než Češi.

Česká republika podle Lidových novin ztratila spojence v úsilí proti zvýšení minimální sazby spotřební daně na alkohol. Německo, které dosud podle listu vystupovalo v pivním protestu jako klíčový český spojenec, údajně naznačilo, že je ochotno na zvýšení přistoupit. Český ministr financí přesto na úterním zasedání šéfů financí EU hodlá navýšení sazby vetovat.

Když v létě začínala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS), označila za jeden ze svých hlavních cílů přípravu na české předsednictví v Evropské unii v roce 2009. Přípravy považuje kabinet za velmi důležité, jsou podle něj věcí národní prestiže. Chce, aby se jich pokud možno vůbec nedotkly nejasnosti na české politické scéně. Do své demise stihl Topolánkův tým rozhodnout o tom, že předsednictví bude mít na starosti vládní tajemník, který bude pracovat se svým týmem na úřadu vlády přímo pod premiérem. Tajemníkem ministři jmenovali dosavadního šéfa dozorčí rady ČEZ Zdeňka Hrubého, který má zkušenosti z organizace pražského summitu finančníků a Světové banky v roce 2000. Hrubý, proti němuž nemají ostatní politické strany výhrady, by měl vydržet až do konce předsednictví nehledě na možné vládní zvraty nebo předčasné volby. Hrubý nastoupí do úřadu 1. ledna. Není ale jisté, zda v té době bude ještě podléhat vládě, která ho do úřadu jmenovala. Topolánek sice s největší pravděpodobností premiérem stále bude, zemi však patrně povede vláda v jiném složení. Ta také rozhodne, zda Hrubého z tajemníka povýší na ministra bez portfeje.