Související články

Většina velkých potravinářských firem v tuzemsku již splňuje nebo je schopna do konce roku vyhovět předpisům Evropské unie. Vyplývá to z ankety ČTK mezi oslovenými podniky. Řádově několika stovkám provozů na zpracování živočišných produktů však podle Státní veterinární správy hrozí uzavření, protože požadavky novely veterinárního zákona nesplní. Vyhláška platí od 1. července a harmonizuje českou úpravu s předpisy EU. Veterináři dohlížejí na zhruba 15.000 provozů jako jsou jatka, bourárny, balírny či výrobny.

Kvůli možnosti získat peníze z fondů Evropské unie se české obce a města pravděpodobně začnou ještě více zadlužovat. Obce budou potřebovat peníze na spolufinancování těchto projektů a ve většině případů tyto prostředky nemají. Pro ČTK to uvedl Vladimír Sodomka z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Při současném rozdělování daní je naprostá většina, okolo 80 procent, výdajů obcí povinných a na investice nezbývá příliš prostoru. Zadlužování je tedy pro obce v podstatě jediným řešením.

Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Petra Dimuna však budou dluhy obcí kvůli projektům ze strukturálních fondů krátkodobé a investice budou mít rychlou návratnost, takže by tím obce neměly utrpět. Navíc získají část potřebných peněz od státu. V letech 2004 až 2006 by měl stát na spolufinancování projektů vyčlenit 7,4 miliardy korun.

Celkový dluh obcí dosahuje 55,8 miliardy korun. Více jak polovinou se na tomto dluhu podílejí magistrátní města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, která dohromady dluží 29,6 miliardy korun. V roce 1994 přitom činilo zadlužení českých měst a obcí pouze 14,3 miliardy korun.

V sobotu jednaly ústřední výbory sociální demokracie a KSČM. Ústřední výkonný výbor ČSSD doporučil svým poslancům a senátorům, aby podpořili finanční reformu kabinetu Vladimíra Špidly. Komunisté proklamovali podporu případnému menšinovému kabinetu ČSSD v případě, že opustí směr udávaný premiérem Vladimírem Špidlou. Výsledky obou zasedání jsou námětem několika komentářů pondělních vydání hlavních českých deníků.

Druhý krok přišel rychleji, než mnozí očekávali. Před jedenácti dny se vláda v Praze opatrně distancovala od vyhnání zhruba tří milionů sudetských Němců po druhé světové válce. V neděli se český premiér Vladimír Špidla na Evropském fóru v Rakousku přihlásil k morální odpovědnosti své země za tehdejší vysídlení. A navíc: sociálně-liberální kabinet v Praze údajně v pondělí rozhodne o "humanitárním gestu" vůči německé menšině v Česku, uvádí se svém nedělním materiálu německá tisková agentura DPA. Agentura s odvoláním na důvěrný materiál úřadu českého premiéra poznamenává, že vláda chce pověřit svého místopředsedu Petra Mareše ustavením meziresortní komise. Toto grémium by do 31. října mělo zpracovat návrhy, jak zmírnit "individuální bezpráví". Podle údajů nejmenovaného "pražského diplomata" prý jde odhadem o 3000 příslušníků německé menšiny, kteří byli v poválečném období diskriminováni. DPA připomíná, že když někdejší český premiér Miloš Zeman označil v březnu 2002 sudetské Němce za "Hitlerovu pátou kolonu", odložil německý kancléř Gerhard Schröder již dojednanou cestu do Prahy. Nyní se očekává, že Schröder navštíví Prahu v září.

Vývoz českého zboží na trh Evropské unie stoupl za pět měsíců letošního roku o 30 miliard na více než 398 miliard korun. Dovoz se zvýšil asi o šest miliard na 341 miliard korun, takže přebytek Česka se zvedl skoro na 60 miliard korun. "Celkově se zvýšil přebytek našeho obchodu jak s Německem, tak se všemi zeměmi EU," řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. "To bych považoval za velmi příznivý signál, který svědčí o tom, že české firmy jsou schopny obstát v rostoucí konkurenci," zdůraznil s tím, že rostl export výrobků s vyšší přidanou hodnotou. "Přesto bych upozornil na určitá rizika, která spočívají v tom, že export je hodně tažen velkými firmami a společnostmi se zahraniční účastí," domnívá se. Není tedy jasné, jak na jednotném unijním trhu, kam české firmy vstoupí v květnu příštího roku, obstojí malé a střední firmy.

Mnozí Češi cítí ve větší či menší obavu, že po vstupu do Evropské unie začne Česko postupně ztrácet svou státnost a že ze Zemí koruny české nakonec zůstane jen ten geografický pojem. Nejprve vymizí občanská identifikace se státem a pak i národní cítění Čechů. K některým těmto obavám se v rozhovoru se Zdeňkem Vališem vyslovil známý britsko-český spisovatel a publicista Benjamin Kuras.

V Unii svobody - DEU vzniká nová platforma zakládají ji členové nespokojení s prosazováním zájmů podnikatelů ve vládě. Podle Lidových novin se k ní připojila mediálně známá jména - senátoři Robert Kolář a Petr Fejfar a poslankyně Hana Marvanová. Platforma podnikatelů požaduje totéž jako už existující pravicová platforma - návrat k původnímu programu Unie - tedy prosazování zákonů podporujících drobné podnikatele a živnostníky nebo hájení zájmů majitelů nemovitostí s cílem dokončit deregulaci nájemného.

Reforma zemědělské politiky Evropské unie by se neměla dotknout podpor, které Česko pro své zemědělce vyjednalo na summitu v Kodani. "Ten balík by měl zůstat stejný," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podstatou reformy je částečné zrušení vazby mezi přímými platbami a objemem zemědělské produkce. Česká republika přitom má podle Severy mít možnost, stejně jako ostatní přistupující země, rozhodnout se, zda k dohodnutým změnám systému dotací přistoupí hned poté, co začnou platit, nebo se bude až do roku 2013 držet podmínek z kodaňského summitu. Ministři zemědělství zemí EU se v noci na čtvrtek dohodli na radikální reformě zemědělské politiky pro příštích deset let. Klíčový návrh reformního plánu komisaře pro zemědělství Franze Fischlera na úplné zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce však doznal v kompromisním výsledku značných změn. Kompromis umožňuje členským zemím si do značné míry rozhodnout, u kterých komodit a v jaké míře platby od produkce oddělí.

Domácí zemědělci se různí v názorech na reformu společné zemědělské politiky, která je založena na myšlence zrušit vazbu mezi přímými zemědělskými podporami a objemem produkce. Asociace soukromého zemědělství podle předsedy Stanislava Němce proti základnímu principu oddělení dotací od výroby rozhodně není a vidí jako žádoucí posílit v zemědělství tržní prostředí. Naproti tomu podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka povede reforma ke ztrátě příjmů zemědělců. "To se nepříznivě projeví v rozvoji venkova a udržení stability venkovské struktury. Bude to vyvolávat sociální problémy," prohlásil. Společná zemědělská politika podle jeho slov skončila 13. prosince loňského roku, kdy z kodaňského summitu definitivně vzešly omezené přímé platby pro rolníky v přistupujících zemích. "To byl průlom a bylo evidentní, že dojde ke změnám," dodal.

Komentáře dnešního tisku si všímají především tématu lustrací. Poslanecká sněmovna totiž v prvním čtení zamítla komunistický návrh na zrušení lustračních zákonů. Lidé, kteří budou usilovat například o vysoké funkce ve státní správě, tak budou muset i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty komunistické tajné policie. "Už je to skoro jako rituál: komunisté čas od času ve sněmovně navrhnou zrušení lustračních zákonů a sněmovna jejich návrh zamítne," uvádějí Lidové