Související články

České úrokové sazby se ve středu opět přiblížily sazbám v eurozóně, a zůstávají tak suverénně nejnižší ve střední a východní Evropě. Zatímco středeční krok centrální banky byl překvapivý, podobný pohyb sazeb v Polsku trh očekával.

Evropská centrální banka kvůli pomalému oživení v Evropě snížila sazby naposledy na počátku června, základní sazba je od té doby na dvou procentech. České sazby budou od čtvrtka, kdy dnešní krok vstoupí v platnost, vyšší o čtvrt procentního bodu.

V porovnání s okolními státy má česká ekonomika sazby výrazně nejnižší. V Polsku ve středu rovněž klesly sazby o čtvrt bodu, přesto jsou však o tři procentní body vyšší než v tuzemsku. Ještě výše, na 6,5 procenta, jsou sazby na Slovensku.

Nižší sazby znamenají i pro zahraniční podniky levnější úvěry, na druhé straně však jsou nižší výnosy ze státních cenných papírů či dluhopisů. Do zemí s vysokými sazbami tak přitéká spousta spekulativního kapitálu, který pouze těží z vyšších úroků při nákupu tamní měny či cenných papírů.

Počet stížností na referendum o EU, které lidé zaslali Ústavnímu soudu, ve středu stoupl na 24. Lhůta sice vypršela již v úterý o půlnoci, Ústavní soud se však řídí i datem odeslání pošty. Podle předsedy soudu Miloše Holečka se zřejmě 14 z nich bude zabývat plénum soudu. Ostatní nesplňují všechny potřebné právní náležitosti, takže čtyři senáty soudu budou rozhodovat o tom, zda je proto odmítnou.

Podle zákona o referendu si může u Ústavního soudu na jeho průběh stěžovat do deseti dnů od jeho konání každý občan, jenž má právo hlasovat.

Jedna ze stížností například napadla to, že hlasovací lístky prý byly opatřeny menším razítkem ministerstva vnitra, než ukládá zákon. Dušan Kučera pro změnu tvrdí, že ve volební místnosti měl vyplnit lístek obyčejnou tužkou, a tak hrozí vygumování jeho odpovědi. Ústavní stížnost osobně doručil Vilém Barák z Euroskeptické iniciativy. Stížnost podali i předsedové strany Národní sjednocení Jan Skácel, občanského sdružení Vlastenecká fronta David Macháček, sdružení Občané proti EU František Červenka a Akce národní obnovy Ladislav Malý.

Čtveřice euroskeptiků tvrdí, že ministerstvo zahraničí porušilo ústavu tím, že nespravedlivě rozdělilo 200 milionů korun, které vláda vyčlenila na kampaň před plebiscitem. Ústavní soud proto žádají o rozhodnutí nevyhlásit výsledky referenda.

Referendum o vstupu Česka do Evropské unie bylo už od loňského podzimu považováno za jakýsi mezník, který rozhodne o soudržnosti vládní koalice. Jak uvádí Zdeněk Vališ, o přeskupení politických sil se skutečně začíná hovořit, ale spíše kvůli chystané finanční reformě.

Část komentářů rozebírá postoje odborů a představitelů stran vládní koalice k reformě veřejných financí. Reformu si podle deníku Právo nevynutila žádná fyzická ani právnická osoba, ale stav veřejných financí, a to bez ohledu na zbožná přání, jako je 50 tisíc pro každého novorozence nebo státní příspěvky na nákup nových automobilů. "Zbývá už jen jedno, a to je nanejvýš nutné. Přestat s výmluvami a falešnými sliby, říci v Churchillově stylu celou ošklivou pravdu o nutnosti resuscitace veřejných financí, ale i o vlastním dílu viny za jejich stav,"

Evropská unie v sobotu slavnostně sdělila zemím západního Balkánu, že počítá perspektivně s jejich přijetím, ne však dřív, než splní bezezbytku všechny požadované podmínky. Nejvyšší představitelé EU vyzvali své kolegy z oblasti, aby se přednostně věnovali potírání organizovaného zločinu, soužití národů a spolupráci s mezinárodním tribunálem v Haagu. Podle českého premiéra Vladimíra Špidly je unie připravena podpořit tyto země v zájmu sbližování s EU a přistoupení k ní za předpokladu, že budou splněna "kodaňská kritéria". Důraz položil na ta z nich, jež se týkají demokracie, lidských práv a implicitně návratu uprchlíků. "Tento názor byl vyjádřen velmi jednoznačně a Česká republika ho sdílí," uvedl premiér.

Náměstek českého ministra zahraničí Jan Kohout v tom vidí "dosti jasné varování, že ačkoli stupeň reforem je potěšitelný, přetrvává spousta problémů hlavně v politické oblasti". Z jednání nabyl dojmu, že právě na otázky organizované kriminality či spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii reagovali balkánští státníci možná vlažněji, než se očekávalo.

Evropská unie nesmí být podle ministra zahraničí a předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody v rukou velkých států. Česká republika musí mít v jejích orgánech jasný hlas a zastoupení. Zatímco v Evropském parlamentu bude poměrné zastoupení, každá členská země musí mít svého komisaře. Musí platit: jedna země, jeden komisař, řekl Svoboda po sobotním zasedání celostátní konference lidovců. Po pátečním summitu EU v Řecku o návrhu evropské ústavy předložené Konventem soudí, že se jednání o konečné podobě dokumentu povlečou a nemusí skončit letos. Diskutovat o návrhu by podle něj měli především ústavní odborníci, věcně, bez politických motivů. KDU-ČSL chce mít v evropské ústavě odkaz na křesťanské kořeny evropské civilizace. Svoboda soudí, že se bitva povede především o preambuli.

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie - jaké bylo, co přineslo zajímavého. To jsou otázky, na které se známým představitelem českých emigrantských kruhů, publicistou Pavlem Tigridem hledal odpověď Josef Kubeczka.

Během pátečního jednání summitu EU o návrhu evropské ústavy podaném Konventem byly podle předpokladů respektovány názory ČR o tom, že jde pouze o dobrý základ pro další jednání mezivládní konference. Prohlásil to v místě summitu EU v řeckém letovisku Pórto Karrás český premiér Vladimír Špidla. "Stanovisko ČR nebylo osamocené. Byla řada zemí, které pronášely obdobná stanoviska. Je zřejmé, že mezivládní konference bude opravdu jednat a nebude pouhým formálním shromážděním," podotkl premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda podtrhl, že pro ČR zůstává nejdůležitější uchování principu rotace v zastoupení v institucích unie, aby se také dostalo na reprezentaci ČR. Dodal, že to mezi členy EU a přistupujícími státy není názor ojedinělý. Jednání "dalo jasný signál, že musí být zachována rovnost všech". Česko by chtělo také změnit návrh, aby se při rozhodování v Radě EU přešlo od roku 2009 na tzv. dvojí většinu, tedy přijímání rozhodnutí nadpoloviční většinou zemí představujících 60 procent obyvatel. Znamenalo by to, že Německo a dvě další velké země, které mají dohromady 40 procent, by mohly zablokovat jakékoli rozhodnutí. Ze stejných či podobných důvodů není s návrhem spokojena řada menších členských a vstupujících zemí - za jakési "pevné jádro" těchto "podobně smýšlejících" lze považovat Česko, Maďarsko, Rakousko, Finsko; vlažněji se projevují Slovinsko či baltské země.

Evropská unie zavede do pasů členských zemí digitalizované biometrické údaje o nositeli, které budou při kontrolách na hranicích či na letištích elektronicky snímatelné. Zatím není jasné, zda na nich budou zaneseny otisky prstů či mapa oční duhovky, sdělil během nynějšího summitu EU v řeckém letovisku Pórto Karrás mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci.

Český premiér Vladimír Špidla chce, v rámci příštího uspořádání institucí EU, prosadit, aby všechny členské státy měly stejné postavení. Prohlásil to na summitu Evropské unie v řecké Soluni, kde se sešly špičky společenství se zástupci kandidátských zemí. Je to poprvé od referenda o vstupu do unie, co se čeští zástupci účastní vrcholné schůzky Evropské unie.Více Jaromír Marek.