Související články

Starosta brněnské městské části Útěchov Miroslav Sládek na Václavském náměstí popisoval Pražanům chmurnou budoucnost České republiky po začlenění do Evropské unie. V chladném počasí mluvil celou hodinu. Hrstce asi padesáti posluchačů barvitě líčil zápory sjednocené Evropy. Současně se je snažil navnadit představou, že by se Česko jako člen EU mohlo přičinit o zánik unie.

V hlavním městě se podle Sládkova spolupracovníka koná konference strany Republikáni Miroslava Sládka. Sládek byl po roce 1989 téměř 11 let předsedou Sdružení pro republiku-Republikánské strany Československa. Po skandálech s financováním založili jeho věrní v roce 2001 stranu Republikáni Miroslava Sládka, jejímž je předsedou.

Jak známo, kvůli majetkovým požadavkům zablokovalo Lichtenštejnsko minulý týden přijetí Česka do Evropského hospodářského prostoru. Podle politiků i hospodářských odborníků to ale nebude mít žádný velký ekonomický dopad. Blíže už k tomu Zdeněk Vališ..

Evropská komise chce, aby česká vláda zrušila záruky, které dala největším českým bankám. Podle ekonomického listu Financial Times se komise obává, že banky využívají výhod, které neodpovídají pravidlům Evropské unie. List se zmiňuje o České spořitelně, Komerční bance a ČSOB, tedy bankách, které už mají zahraniční vlastníky. Česká vláda však argumentuje tím, že pokud by záruky zrušila, mohl by se ocitnout v ohrožení celý bankovní sektor v České republice. Česká vláda poskytla v devadesátých letech na záchranu bank přes půl bilionu korun. Většinu z těchto peněz ale vláda využila až na konci devadesátých let, kdy revitalizovala největší tři banky a pak je prodala zahraničním společnostem. Podle odhadů EK poskytl český stát na sanaci bank koncem 90. let částku, která odpovídá asi pětině českého hrubého domácího produktu. V řadě případů však pomoc doprovázely státní záruky, které jsou v EU a priori zakázané.

Ministr financí Bohuslav Sobotka nepředpokládá změnu postoje české vlády. Podle něj je zatím to, zda komise může donutit český stát ke změnám v podpoře, pouze předčasnou spekulací. Stát podle něj předá komisi restrukturalizační plány bank na přelomu tohoto a příštího roku. "Počkáme na verdikt Evropské komise. Bude jasno do našeho vstupu do EU," doplnil Sobotka. Podle Milana Tománka, mluvčího ČSOB, která převzala bývalou IPB, nelze komentovat každou zmínku o jednání mezi státem a komisí. ČSOB za převzetí bývalé IPB může uplatnit vůči státu záruky až do výše 160 miliard korun. Stát podle něj při záchraně IPB zabránil systémové poruše v českém bankovním sektoru. Komerční banka nechce podle mluvčí Markéty Dvořáčkové informace komentovat.

Česká republika a Slovinsko mají podle svých prezidentů při vstupu do Evropské unie mnoho společných zájmů. Shodli se v tom při úterních jednáních v Lublani Janez Drnovšek a Václav Klaus, který setkáním se svým hostitelem zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Slovinska. "Prezidenti vyjádřili přesvědčení, že obě země mají mnoho společných zájmů při vstupu a mezi jejich názory nejsou žádné velké rozdíly. Česká republika i Slovinsko mají zájem na tom, aby při vyjednávání na mezivládní konferenci v Římě a po vstupu do unie byly ochráněny jejich oprávněné zájmy. Z rozhovoru vyplynulo, že obě země se chtějí rozhodně vzájemně podporovat," informoval ČTK telefonicky o obsahu rozhovorů ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta České republiky Petr Hájek. Podle jeho slov prezidenti konstatovali, že v bilaterálních vztazích neexistují žádné spory ani nevyjasněné otázky. "Česká republika velmi podporovala a podporuje vstup Slovinska do NATO," citoval Hájek slova, která Klaus řekl svému hostiteli.

Na tiskové konferenci po setkání prezidentů Klaus podle agentury AFP varoval, že vytvoření evropského generálního štábu nezávislého na NATO by bylo riskantní. "Vybudování alternativní vojenské struktury je riskantní volbou," řekl Klaus podle agentury novinářům. Podle stejného zdroje upozornil, že pro malé země by mohly být neúnosné finanční nároky, které by na ně kladlo vydržování těchto vojenských struktur.

Dnešní rubrika O čem se mluví, by se spíše měla jmenovat O kom se mluví. V minulých dnech byla v České republice bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová. Do studia Radia Praha ji pozval Jaromír Marek.

Kritickou situací ve zdravotnictví se i v úterý zabývají komentáře hlavních deníků. Tisk si také v ekonomických komentářích všímá změn, které vláda schválila v zákoně o dani z přidané hodnoty.

Česká republika a Estonsko budou během mezivládního jednání o návrhu evropské ústavy konzultovat své postoje - především ve "zlomových okamžicích". Dohodli se na tom v pondělí premiéři obou zemí Vladimír Špidla a Juhan Parts. Česká republika a Estonsko, nově přistupující členové EU, patří mezi země, které prosazují změny v návrhu euroústavy. Domnívají se, že současné znění znevýhodňuje postavení menších zemí a posiluje velké členy.

Špidla se s Partsem například shodl na tom, že každý členský stát by měl mít svého komisaře a že přesun kompetencí na bruselské ústředí by měl být možný po ratifikaci národními parlamenty. Parts rovněž chce, aby daňová politika nebyla řízena centrálně, ale aby si ji každá země mohla určovat sama. To by podle něj zajistilo prosperitu jednotlivých členů. "Bude dobré v průběhu mezivládní konference konzultovat některé postoje," řekl novinářům Špidla. Podle něj bude důležitá přátelská konzultace ve vypjatých situacích, kdy bude nutné rychle rozhodovat.

Mezivládní konference o ústavě zatím nepřinesla žádný kompromisní výsledek. Zatímco velké země jako Německo či Francie soudí, že do návrhu by se nemělo zasahovat, menší a střední státy chtějí změny, které by zlepšily jejich postavení. Prosazují mimo jiné rotující předsednictví v orgánech EU. O ústavě jednají společně od 4. října jak současné členské země, tak desítka států, která do EU vstoupí již za půl roku.

Parts je prvním estonským premiérem na oficiální návštěvě ČR. Předseda vlády pobaltské země vyzval jak české, tak estonské podnikatele ke zvýšení obchodní spolupráce. Podle něj je nyní nedostatečná. V úterý zavítá Parts do senátu za jeho předsedou Petrem Pithartem.

Hlavními tématy pondělního českého tisku jsou budoucí osud ministryně zdravotnictví Marie Součkové a zadlužených nemocnic, vystoupení prezidenta Václava Klause ve sněmovně, návštěva tibetského duchovního vůdce dalajlamy a legalizace prostituce v Česku. Zahraniční rubriky si mimo jiné všímají údajné nové hrozby Bin Ládina a nebezpečí terorismu hrozícího proto v Česku.

Jednání o euroústavě, masívní investice do dopravní infrastruktury, vzdělání a vědy a zřízení agentury, která by koordinovala ochranu společných hranic Evropské unie po jejím rozšíření v květnu příštího roku - o tom všem jednal dvoudenní summit unie v Bruselu. Více informací má Milena Štráfeldová:

Co je to vlastně střední podnikání, střední podnikatel? Přesná definice asi neexistuje. Zjednodušeně by se snad dalo říci, že za střední podnikatelský stav lze považovat ty firmy, které už mají tolik setrvačných nákladů, že musí dál a dále generovat tržby. Aktivity už prostě není možné omezit na sebe či na svou rodinu a počkat až bude lépe. To mohou dělat ti malí, řemeslníci apod.