Související články

Míra nezaměstnanosti v České republice dosáhla podle Českého statistického úřadu 8 %. Ve 3. čtvrtletí se zvýšila o 1,9 %. Přitom mezi jednotlivými regiony existují v počtu lidí bez práce obrovské rozdíly, které jsou podle mnohých ekonomů dány především neexistujícím zákonem o nájemném. Nízké regulované a vysoké neregulované nájemné znehybnilo trh s byty a nezaměstnaní tak nemají šanci se za prací stěhovat. Jak je to s migrací za prací v České republice? Na tuto otázku hledal odpověď kolega Mikuláš Kroupa.

Posudky na desítku států včetně Česka, které příští týden schválí Evropská komise, jednoznačně ukáží, že jsou tyto země dostatečně připraveny stát se členy Evropské unie a že jejich příchod nezpůsobí výraznější otřesy. V rozhovoru pro ČTK to řekl komisař pro rozšíření Günter Verheugen. "Monitorovací zprávy potvrdí můj názor, že toto je nejlépe nachystané rozšíření v dějinách EU. Tedy že noví členové jsou dostatečně připraveni, že evropské instituce a politiky budou fungovat hladce dál - a také že jsou některé oblasti, kam nováčkové musejí napřít okamžité a rozhodné úsilí, aby zajistili, že všechno bude v pořádku k 1. květnu," řekl komisař. Odmítl jít v českém případě do podrobností, popřel však rozhodně, že by se EK chystala k použití ochranných opatření proti Praze tam, kde shledá zásadní nedostatky.

Günter Verheugen také bedlivě sleduje spor mezi Lichtenštejnskem na jedné a Českou republikou a Slovenskem na druhé straně, který zatím znemožňuje uzavřít dohodu o rozšíření Evropského hospodářského prostoru. Přímo se do něj však zatím nevložil. Je si vědom rizika, že spor by mohl vést až k (dočasnému) zániku EHP. Všeobecně se podle jeho slov nadále počítá s tím, že se povede dohodu o rozšíření EHP podepsat tak rychle, aby mohla být ratifikována v parlamentech členských a vstupujících zemí do 1. května příštího roku, kdy se EU rozšíří o deset nových členů. Pokud by se to nestihlo, došlo by k zapeklité situaci. Ačkoli příčinou postoje Lichtenštejnska je poválečné vyvlastnění a odsun Lichtenštejnců z Československa, Verheugen vyloučil, že by tento spor mohl vést k obnovení debaty o dopadech Benešových dekretů na evropské úrovni.

Stav veřejných financí v České republice se zhoršuje. V podzimní prognóze hospodářského vývoje na to upozorňuje Evropská komise. Hrubý domácí produkt ČR podle prognózy letos vzroste o 2,2 procenta a v následujících dvou letech se má růst zrychlit na 2,6, resp. na 3,3 procenta. Podle Pavla Sobíška z HVB Bank komise pro Česko předpovídá ze všech přistupujících zemí největší schodky veřejných financí a s výjimkou Malty a Kypru i nejnižší růst HDP. To je podle něj špatnou vizitkou tuzemské ekonomické politiky. Velmi znepokojivý je podle analytika předpoklad nízkého růstu a malého snižování deficitu veřejných financí. Odhady komise jsou mírně pesimističtější než vývoj, který očekává české ministerstvo financí. Podle něj by letos měla česká ekonomika vzrůst o 2,4 a příští rok o 2,8 procenta. Centrální banka očekává letos růst mezi 2,1 a 2,9 procenta, příští rok pak v intervalu 2,1 až 3,8 procenta.

Oficiální návštěva českého premiéra Vladimíra Špidly na Slovensku, symbolicky uskutečněná v den 85.výročí vzniku společného státu, měla jak pro Čechy, tak pro Slováky především emocionální náboj. Podle Vladimíra Špidly se Česká republika a Slovensko společně přihlásily k odkazu bývalého Československa a potvrdily si, že blízkost jejich vztahů nemusí v ničem ztratit ani po blížícím se vstupu obou států do Evropské unie.

Budoucí první český člen Evropské komise by měl mít zkušenost z působení ve vládě, orientovat se v Evropské unii a ovládat jazyky, soudí český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ačkoli on sám tyto podmínky splňuje, vylučuje svou vlastní kandidaturu. "Měl by to být člověk, který má ministerskou zkušenost, zná problematiku EU, je jazykově vybaven a podobně. Několik osob se rýsuje a já to nejsem, určitě ne," řekl ČTK. Evropská komise má dnes 20 členů - z každé členské země je jeden, Německo, Francie, Itálie, Británie a Španělsko mají komisaře dva. Na tom se nic nezmění do října, kdy EK předá žezlo své nástupkyni, mezitím navržené, jmenované a schválené Evropským parlamentem. Od vstupu nových zemí 1. května bude tedy pět měsíců existovat třicetičlenné kolegium zahrnující deset nových komisařů. Ti podle převažujícího názoru nebudou pověřeni žádným resortem a budou se zacvičovat vedle zkušených stávajících komisařů.

Podle Cyrila Svobody nemá Praha v úmyslu jmenovat jednoho člověka na počáteční pětiměsíční období a dalšího pak na řádných pět let. "Budeme-li nominovat, pak na celé volební období. Dvojí řešení nemá podle mě žádný valný význam," uvedl.

Výsledkem této napínavé politické hry bude nová Evropská komise o 25 členech, tedy po jednom z každé členské země, v souladu se Smlouvou z Nice. Pokud na tomto systému něco změní nová ústava, momentálně projednávaná, bude to aplikováno až od roku 2009.

Československo ještě úplně nezmizelo. Slováci a Češi se za půl roku opět spojí v Evropské unii. První květen 2004 ale nebude obnovou, ale konečnou tečkou za společným státem, napsal úterní slovenský list Pravda. Vstupem do EU totiž zanikne to, co nás jako zbytek společného státu spojovalo více než jiné země. Zmizí jedinečná, neopakovatelná česko-slovenská celní unie. Jednoduše proto, že jí budeme mít se všemi 25 státy EU. Za prací už bude možné jít stejně lehce do polovice Evropy jako do Česka, o studiu ani nemluvě. Česko-slovenská hranice s cestováním na občanský průkaz už nebude tak výjimečná a za několik let zmizí stejně, jako ta s Rakouskem či Polskem. Československou identitu, kterou mnoho lidí na obou stranách Moravy i deset let po rozpadu stále pociťuje, začne vytlačovat pocit nový, pocit evropanství. Ano, zůstane tu ještě jazyková blízkost. Pro tu nejmladší generaci může být však časem čeština stejně vzdálená jako polština. Angličtina se naopak stane jazykem, kterým budou hovořit stejně přirozeně, jako se v Čechách kdysi hovořilo německy a na Slovensku maďarsky. S touto výbavou bude pro nové "Slovákoevropany" už Vídeň i Budapešť opravdu bližší než Praha. I národní zájmy, dosud tak podobné, se mohou začít vzdalovat. Slovensko s nízkými daněmi a tvrdým sociálním prostředím může mít časem úplně jiný názor na směřování unie než Česko, pokud tam budou vládnout Špidlovi sociální demokraté. Po Československu tu časem zůstane pouze společný státní svátek. Tedy, pokud se ho podaří Mikulášovi Dzurindovi na Slovensku prosadit. Pokud tu nějaký český a slovenský stát po čase vůbec ještě budou.

V tento sváteční den Vás teď od mikrofonu Radia Praha vítá Josef Kubeczka. Nabízíme Vám dnes besedu, jejímž ústředním tématem bude identifikace občanů se svým státem.

Česká republika už netrvá na tom, aby každá změna hlasování v Radě EU podle nové ústavy podléhala schválení národních parlamentů všech členských zemí unie. Ministr zahraničí Cyril Svoboda v Bruselu řekl, že se Praha kloní k pružnějšímu pojetí, při kterém by národní parlamenty měly své slovo, nikoli však právo každý krok ratifikovat ve složité a zdlouhavé proceduře. Návrh ústavy schválený v červenci Konventem EU počítá s tzv. uličkovou či "průchodovou" klauzulí, která umožňuje přejít při rozhodování o té či oné věci z povinné jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu. Vyžaduje to napřed jednomyslný souhlas Evropské rady, tedy všech členských zemí, a čtyřměsíční konzultační období, během něhož se mohou vyjádřit národní parlamenty. ČR s ním dosud nesouhlasila, dnes však změnila názor. "Je to cesta, kterou se dá jít. Dá se takto skloubit obojí, požadavek pružnosti i role parlamentů," řekl Svoboda ČTK. "Nevzdali jsme se principu (schvalování v parlamentech), říkám však, jaká je realita a co je možné tady dosáhnout." Usoudil, že dobrým kompromisním řešením by bylo prodloužit období, po které mají národní parlamenty možnost se k takové změně vyjádřit. Uvedl také, že konečný kompromis lze čekat až v závěru jednání.

Použití zmíněné klauzule znamená de facto přesun svrchovanosti, protože se jím členské země zříkají v dané věci právu veta. Podle většinového názoru spočívá však v jednomyslném rozhodnutí již dostatečná pojistka, nehledě na možnost národních parlamentů změnu ovlivnit. Povinná ratifikace ve 25 zemích by znemožnila jakékoli změny v systému rozhodování a učinila by unii strnulou a pomalou.

Svoboda se dále na zasedání ústavodárné mezivládní konference EU vyslovil pro zachování práva veta při rozhodování o daních, o finančních zdrojích EU a také o jejím několikaletém finančním výhledu. Považuje tato tři témata za "naprosto zásadní", vzhledem k jejich vazbě na státní rozpočty členských zemí, financování EU, její sílu a budoucnost. ČR se tak ocitla mezi početnou skupinou států, které bojují o jednomyslnost v několika málo oblastech. Velké země ji chtějí hlavně v zahraniční politice, další tam, kde mají ten či onen specifický zájem. Svoboda si nemyslí, že právě veto ohledně financování unie může být zneužito jedním státem k blokování a vydírání. "Kdo to chce dělat, najde si i jiné nástroje - v dějinách EU je dost příkladů," řekl.

V debatě o tom, jak má být řízena v budoucnu Rada ministrů EU, se šéfové diplomacií přiklonili jednoznačně k myšlence týmového předsednictví. Česko a několik dalších zemí prosazovaly tříčlenný tým, který by stál v čele unie 18 měsíců a byl složen vždy z jedné "starší", jedné nové a jedné velké země, při zachování zeměpisné rovnováhy. Jiné země navrhovaly, aby se o chod unie staraly vždycky čtyři země po dobu 24 měsíců. K žádnému závěru se nedospělo. Podle Svobody i italského předsednictví však diskuse směřuje k řešení, podle něhož bude v ústavě stanoven základní koncept a na modalitách - složení týmu, rotaci, rozdělení sektorálních rad - se dohodne "pětadvacítka" vždy ad hoc na nejvyšší úrovni.

Částku 362 milionů korun žádá po vládě ministerstvo pro místní rozvoj na projekty, na něž z více než poloviny přispívá i Evropská unie. Návrh na zajištění spolufinancování předloží kabinetu ve středu ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Díky podpoře státu a programu Phare Evropské unie by na rozvoj podnikání v České republice mohlo jít přes 1,4 miliardy korun.

V programu Phare je na investiční projekty vyčleněno 820 milionů korun, stát zatím poskytl zhruba 260 milionů korun. Prostředky jsou určeny na podporu malých a středních podniků v pohraniční oblasti s Německem a na rozvoj podnikání, infrastruktury a průmyslových zón v republice. "Některé projekty vznikají, jiné se už realizují," řekl ČTK mluvčí MMR Petr Dimun.

"Cílem předvstupních programů je připravit kandidátské země na vstup do Evropské unie," podotkl mluvčí. K předvstupním programům patří vedle programu Phare také Ispa, která je zaměřená na projekty z dopravy a životního prostředí. Dalším programem je Sapard orientovaný na rozvoj venkova.

V letech 2004 až 2006 získají české regiony v rámci regionální politiky EU zhruba 70 miliard korun. Z toho 15 miliard korun je určeno na tzv. Společný regionální rozvojový program. Mezi jeho priority patří například rozvoj venkovských oblastí, podpora podnikatelských aktivit, rozvoj regionální dopravní infrastruktury či zlepšování životního prostředí.

V závěru minulého týdne se v Praze uskutečnila evropská konference o přijímání žadatelů o azyl. Jednalo se na ní především o tom, jak jsou na azylovou problematiku připraveni budoucí členové Evropské unie. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.