Související články

Český eurokomisař Vladimír Špidla si myslí, že na summitu zemí EU v Bruselu je vidět vůle k dohodě a nalezení kompromisního řešení k vytvoření nové unijní smlouvy. Ta by měla nahradit navrženou euroústavu, kterou odmítly v referendech Nizozemsko a Francie. Dohodu zatím blokuje především Polsko, výhrady měla i Británie, na straně nespokojených bylo také Česko. Politici se přou hlavně o rozdělení hlasů v unii. Polsko trvá na větším počtu hlasů v EU pro svou zemi. Britové zase chtějí, aby Charta základních práv nebyla závazná a aby se zrušil návrh na vytvoření funkce evropského ministra zahraničí. Předsedající Německo usiluje o kompromisní řešení. "Myslím, že se dá zaznamenat velká vůle k dohodě a k nalezení kompromisního řešení," řekl v pátek v Praze novinářům Špidla, který představoval projekt celoevropské debaty o budoucnosti Evropy. Jeho hlavním cílem je zapojování občanů do veřejné diskuse.

Vítězství v žebříčku popularity je pro politika pochybná trofej, uvádí páteční Lidové noviny. Pražský primátor Pavel Bém, který v posledním takovém výzkumu skončil na prvním místě a předčil ministryni obrany Vlastu Parkanovou, je podle listu pro většinu české veřejnosti "politikem nevyzkoušeným".

Český premiér Mirek Topolánek si nepřipouští možnost, že by jednání o nové unijní smlouvě, která má nahradit odmítnutou euroústavu, na nadcházejícím summitu Evropské unie zkrachovala. Uvedl to před čtvrtečním zahájením summitu. Zároveň připomněl, že polský návrh změny hlasování při zasedání ministrů EU má nadále českou podporu, byť to není prioritou. "Koaliční vláda mi nedala mandát vetovat dohodu, pokud polský návrh nebude přijat," uvedl premiér. Podle něj je česká delegace připravena použít veto pouze ve dvou případech. Za prvé, pokud by se někdo chtěl vracet k dokumentu, který by nesl ústavní a kvazistátní prvky (například společná vlajka, hymna a heslo EU). A za druhé, pokud by se během jednání ukázalo, že budou jednotlivým státům umožněny exkluzivní, trvalé výjimky z unijních politik. "Jsme toho názoru, že možnost získávat trvalé výjimky mají mít buď všichni, nebo nikdo," dodal Topolánek.

Svoboda jednotlivce je v Evropské unii podle prezidenta Václava Klause důležitější než nyní diskutované poměry hlasů pro jednotlivé státy. Před významným summitem společenství o jeho reformě na to hlava státu poukazuje v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Novou dělbu hlasů mezi zeměmi EU, kterou prosazuje Polsko i za podpory české vlády, Klaus považuje za významnou, protože menší země mají obavy, že zůstanou na okraji. "Přesto to není v evropské debatě nejdůležitější otázka," říká prezident. Mnohem podstatnější podle něj je svoboda jednotlivců. To Klaus připomíná jako člověk, který žil téměř padesát let v komunismu. Prezident pochybuje také o možnosti rozšiřování většinového rozhodování v EU místo dosud převažujících jednomyslných, kdy je potřebný souhlas všech členských zemí. Ve většinovém systému se prý nedá dosahovat kompromisů. "Ve vztahu mezi státy se ale musejí hledat kompromisy. Vynucená řešení nepotřebujeme," říká. "Jsem sice dost pragmatický, abych byl schopen přijmout většinová rozhodnutí v podřadných otázkách, ale ve všech zásadních jsem pro jednomyslnost," uvádí Klaus.

Český premiér Mirek Topolánek si nepřipouští možnost, že by jednání o nové unijní smlouvě, která má nahradit odmítnutou euroústavu, na nadcházejícím summitu Evropské unie zkrachovala. Uvedl to před čtvrtečním zahájením summitu. Zároveň připomněl, že polský návrh změny hlasování při zasedání ministrů EU má nadále českou podporu, byť to není prioritou. "Koaliční vláda mi nedala mandát vetovat dohodu, pokud polský návrh nebude přijat," uvedl premiér. Podle něj je česká delegace připravena použít veto pouze ve dvou případech. Za prvé, pokud by se někdo chtěl vracet k dokumentu, který by nesl ústavní a kvazistátní prvky (například společná vlajka, hymna a heslo EU). A za druhé, pokud by se během jednání ukázalo, že budou jednotlivým státům umožněny exkluzivní, trvalé výjimky z unijních politik. "Jsme toho názoru, že možnost získávat trvalé výjimky mají mít buď všichni, nebo nikdo," dodal Topolánek.

Česká vláda bude na nadcházejícím summitu Evropské unie mimo jiné prosazovat, aby kompetence nepřecházely jen z národních států do Bruselu, ale i opačným směrem. Praha má za to, že by k tomu měl být zaveden patřičný mechanismus. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Německo ujistilo Českou republiku, že na konci roku podle plánu skončí vzájemné hraniční kontroly. V Berlíně na to poukázal ministr vnitra Wolfgang Schäuble po jednání se svým českým protějškem Ivanem Langerem. "Kontroly skončí koncem roku, přípravy postupují zcela bez problémů," uvedl Schäuble na společné tiskové konferenci. "Nepochybuji, že to do konce roku zvládneme."

Od 1. ledna 2008 se většina nových členských států Evropské unie chystá vstoupit do takzvaného schengenského prostoru, v němž mimo jiné na německých hranicích s Českem a Polskem odpadnou kontroly osob a vozidel. Názor Berlína na připravenost nových zemí patří mezi zásadní, protože Německo má velmi dlouhou společnou hranici se státy přijímanými do schengenské dohody. Do ní je už zapojena většina starých členských zemí EU. Účastníci dohody pak kontrolují pouze hranice na vnějším obvodu tohoto prostoru.

Lomnické suchary budou dalším z řady tradičních potravinářských výrobků z Česka, kterým Evropská unie udělí ochrannou známku. Proti registraci pečiva, které se vyrábí ve východočeské Lomnici nad Popelkou, nevznesla během uplynulého půl roku žádná země námitky. ČTK to potvrdil mluvčí EK Michael Mann. Lomnické suchary jsou už devátou českou lahůdkou, kterou bude EU chránit. Jen za posledních šest měsíců uspěla ČR při zápisu na evropský seznam chráněných potravinářských a zemědělských produktů šestkrát. Kromě lomnických sucharů nyní v lichotivé společnosti dalších proslavených evropských lahůdek figurují také štramberské uši, pohořelický kapr, žatecký chmel, hořické trubičky a karlovarský suchar.

Česko dál podporuje polský požadavek změnit rozdělení hlasů v Evropské unii, kterým Poláci podmiňují svůj souhlas s novou unijní smlouvou. Rozdělení hlasů by podle nich mělo být spravedlivější a více odpovídat počtu obyvatel v jednotlivých zemích, než systém převzatý z původní euroústavy. Sdělil to v Lucemburku řekl český vicepremiér Alexandr Vondra. Podle něj se při nedělním zasedání ministrů zahraničí podařilo vyřešit několik problémů, které zůstávaly otevřené před summitem EU, jenž začne ve čtvrtek. Stále však zbývají zhruba tři otázky - Charta základních práv, nadřazenost evropského práva a rozdělení pravomocí mezi unii a státy.

Německo, které unii v současnosti předsedá, přitom původně vymezilo pro summit šest témat "k diskusi" - symboly EU (vlajka a hymna); otázka, zda by měla být výslovně zmíněna nadřazenost evropského práva; Charta základních práv; evropská zahraniční politika; rozdělení pravomocí mezi unii a státy; úloha národních parlamentů. "Už jsem si vyčistil program na sobotu," naznačil Vondra, že summit plánovaný jako dvoudenní se nejspíš protáhne.

Český vicepremiér upozornil, že existují i další návrhy, které mohou ovlivnit finální podobu unijní smlouvy. Jedním z nich je holandský návrh, který požaduje více pravomocí pro národní parlamenty a s nímž Češi souhlasí. Najít kompromis v tomto bodě však nebude tolik komplikované jako u polského návrhu na změnu rozdělení hlasů mezi členské státy. "I tady věříme v kompromis, ale to neznamená kapitulaci," řekl Vondra.

Premiér Mirek Topolánek po nedělním jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou uvedl, že Česko podpoří polský návrh systému hlasování v EU, ale že by na unijním summitu vetovalo pouze snahy oživovat ztroskotanou euroústavu nebo případné pokusy některých států vyjednávat exkluzivní výjimky z dojednávaných pravidel. Kromě Česka polský požadavek žádný jiný členský stát otevřeně nepodporuje.

Premiér Mirek Topolánek věří, že se příští týden na summitu Evropské unie podaří dospět k dohodě o zásadách nové smlouvy, která by měla zajistit fungování společenství. Po nedělním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou u Berlína uvedl, že Česko by vetovalo pouze snahy oživovat podstatu neratifikované euroústavy nebo případné pokusy některých států vyjednávat si exkluzivní výjimky z dojednávaných pravidel.

Topolánek opakoval českou prioritu, kterou má být přenášení pravomocí nejen z národní úrovně na unijní, ale také naopak. Podle představ Prahy by měla existovat možnost vracet některé kompetence zpět do členských států, pokud se ukáže, že je tam jejich výkon efektivnější. Možnost "oboustranné flexibility" podle Topolánka pozitivně vnímá řada zemí. Praha bude podle premiéra mimo jiné podporovat i nizozemský návrh na posílení kompetencí národních parlamentů. Podpoří i polský návrh na nové přepočítávání hlasů členských zemí, kterým by se posílila v EU váha středních a menších zemí. Česko podle Topolánka dále vychází z toho, že v nové smlouvě nemá být Charta lidských práv EU a má na ni být pouze odkaz. Zahrnutí tohoto dokumentu mimo jiné odmítá také Británie.