Související články

Zámek v Hluboké nad Vltavou a tamní Alšova Jihočeská galerie, litoměřický Dům kultury, pražské Kongresové centrum či Dům kultury města Ostrava jsou mezi místy, kde se během českého předsednictví v EU v roce 2009 budou konat neformální schůzky ministrů 27 zemí členských států. Osm lokalit vybral úřad vlády. Nyní ve vypsané soutěži hledá vláda architekty, kteří navrhnou reprezentativní a funkční uspořádání prostor a jejich vybavení pro jednání. Zasedání Rady EU budou také v Mariánských Lázních ve Společenském domě Casino, v luhačovickém Městském domě kultury Elektra, Regionálním centru Olomouc a v prostorách Brněnských veletrhů a výstav. V Hluboké bude využit také Parkhotel Hluboká. Podle dřívějších informací se z celkem 11 neformálních ministerských rad EU bude sedm konat v regionech, zbývající čtyři pak připadnou na Prahu.

Během jednání politiků a zástupců EU se do vybraných měst sjede několik stovek lidí, kteří tam budou pobývat maximálně tři dny. Architekti mají navrhnout, jak budou vypadat a jak budou rozčleněny zasedací sály, místnosti pro tiskové konference, prostory pro "family foto" účastníků jednání či tlumočnické kabiny. Návrhy, které je možné předkládat do 8. února, budou muset brát v úvahu architekturu a styl jednotlivých budov a výjimečnost a důležitost unijních akcí. Respektovat také budou muset jednotný vizuální styl pro předsednictví v EU, který vláda vybere. Vedle neformálních ministerských schůzek bude muset Česko zajistit i menší pracovní jednání a konference zástupců EU. Na to budou mít šanci regiony, které nebudou hostit ministerská zasedání. Jedním z míst, které by se pro tyto účely dalo využít, je například konferenční centrum u zámku Štiřín nedaleko Prahy

Předsednictví převezme ČR po Francii, předá ho pak Švédsku. Motto českého předsednictví je Evropa bez bariér. Má připomínat 20 let od pádu železné opony a pět let od rozšíření EU. Přípravy českého předsednictví v EU vyjdou stát na 3,3 miliardy korun.

Deníky komentují atentát, při němž byla v Pákistánu zabita bývalá premiérka Bénazír Bhuttová. Útok hrozí uvrhnout zemi do nové politické krize a zvýšit chaos v oblasti. Do světa mohla podle komentátora Hospodářských novin těžko přijít horší zpráva, než ta o vraždě expremiérky Bénazír Bhuttové. Pro prezidenta Parvíze Mušarafa přichází vražda Bhuttové jako paradoxní zadostiučinění.

Více než 30 procent Čechů považuje za hlavní prioritu českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009 téma svobody, bezpečí a práva. Vyplynulo to z prosincového výzkumu společnosti KMG. Asi čtvrtina Čechů by se při předsednictví soustředila na oblast evropské konkurenceschopnosti, která zahrnuje například svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu i liberální obchodní politiku. Celkově však je podle KMG zřejmé, že Češi zatím vnímají předsednictví vlažně a bez většího zájmu. Při výzkumu společnost KMG oslovila 1006 lidí starších 15 let. Česká republika převezme předsednictví 1. ledna 2009 od Francie, o šest měsíců později ho předá Švédsku.

Vstupem do schengenského prostoru se Česko přiřadilo ke 24 evropským zemím, jejichž obyvatelé nyní mohou neomezeně cestovat od Estonska po Portugalsko. Ostatním obyvatelům Evropy ale nová situace přinese tvrdší pravidla. Přísnější totiž bude česká vízová politika. Před vstupem do schengenu měla Česká republika k některým neunijním zemím relativně vstřícnější přístup. Takovým příkladem je Srbsko. Konzulát v Bělehradě tak některým kategoriím žadatelů vystavoval například roční víza pro větší počet vstupů a nevybíral žádné poplatky. Týkalo se to zejména

Téměř tři čtvrti miliardy eur (zhruba 19,62 miliardy korun) dá Evropská unie České republice a regionům s ní sousedícím na operační programy týkající se přeshraniční spolupráce v letech 2007 až 2013. Nejvyšší částka z evropských fondů je určena na spolupráci ČR s Polskem, která činí 219,4 milionu eur (zhruba 5,8 miliardy korun). Vyplývá to z informací, které zveřejnila Evropská komise. Peníze budou mimo jiné určené na zlepšování dopravní dostupnosti a životního prostředí a k podpoře cestovního ruchu.

Hranice Česka zmizely. O půlnoci ze čtvrtka na pátek skončily kontroly na hranicích a Česká republika vstoupila do schengenského prostoru. Co to znamená v praxi a jak vstup do 'Schengenu' lidé prožívají?

Komentátor Hospodářských novin se zamýšlí nad možností, že by domácí ekonomika v příštím roce nesplnila některá kriteria pro přijetí eura, a zároveň se ptá, zda jsou tyto podmínky vůbec důležité poté, co Česká republika podle něj oznámila světu i občanům, že do eurozóny nespěchá.

Česká republika pravděpodobně příští rok nesplní maastrichtské kritérium týkající se cenové stability. Upozorňuje na to společný dokument ministerstva financí a České národní banky, který vyhodnocuje plnění těchto kritérií a stupeň ekonomické sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Materiál ve středu schválila vláda, oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Miroslav Kalousek. Kalousek odmítl, že by neplnění tohoto cenového kritéria mělo zhoršit pověst Česka. "Kredit ČR by poškodilo, kdybychom nebyli schopni dodržet finanční disciplínu, kdybychom nebyli schopni dodržet své výdajové limity, kdybychom nebyli schopni snižovat deficit. Tento jev nikoliv," řekl. Jak ministr upozornil, zvýšení spotřebitelských cen postihne všechny státy EU kvůli zdražování surovin na komoditních burzách. Inflace stoupne především kvůli úpravě nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí, a ČR tak nebude plnit v tomto případě požadavky EU.

Více než tři čtvrtiny lidí vědí, že Česká republika v pátek vstoupí do schengenského systému, tedy mezi vybranou skupinu členských zemí EU bez kontrol na vnitřních hranicích. Pouze 22 procent lidí starších 15 let o tomto vstupu neví. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Westminster. Z těch, kteří o vstupu vědí, se tři čtvrtiny neobávají následků tohoto kroku. Naopak oceňují příjemnější cestování a spojení s Evropou. "Bylo to tu již za Karla IV. a bude zas," zní podle tazatelů jeden z argumentů. Naproti tomu 23 procent lidí se vstupu obává. Zaznívají mezi nimi obavy například z převaděčů lidí, pašeráků drog nebo vpádu islámských vojsk. Bojí se také, že přibude obchodníků s drogami, organizovaného zločinu nebo obchodu s lidmi a zvýší se zločinnost.

Češi v rámci Evropské unie patří k pětici nejpesimističtějších národů. Vyplývá to z jejich odpovědí na otázku, zda očekávají, že se jim v následujícím roce život zlepší. Zatímco například ve Švédsku je o tom přesvědčeno 42 procent obyvatel, tak v Česku je to pouhých 22 procent. Výsledky průzkumu Eurobarometr byly zveřejněny v Bruselu. S tím, že příštích 12 měsíců bude lepších než doposud, podle Eurobarometru souhlasilo v rámci celé "sedmadvacítky" 30 procent lidí. Pod unijní průměrem tak figuruje i Slovensko, kde tento názor sdílí 28 procent lidí. K pětici nejpesimističtějších se v tomto ohledu kromě Čechů řadí ještě Maďaři (15 procent), Portugalci (19), Němci (20) a Rakušané (21). Největší skupina Evropanů - 54 procent - nicméně neočekává ve svém životě žádné významnější změny, tedy ani k lepším, ani k horšímu. Průzkumu se zúčastnilo přes 30.000 respondentů. Prakticky ve všech zemích došlo proti stejnému průzkumu o půl roku dříve k poklesu optimismu.