Související články

Reformní smlouvu EU by český parlament mohl od vlády dostat ke schvalování koncem ledna, nejpozději v únoru. Občanští demokraté chtějí poté požádat Ústavní soud o předběžné stanovisko, zda smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. ČTK to řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) po setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Podle něj jsou Poláci daleko proevropštější a jejich parlament lisabonskou reformní smlouvu podpoří. "I kdyby šli do referenda, tak nálada Poláků je výrazně proevropská a pro tuto smlouvu," uvedl Sobotka. O evropských otázkách polský premiér jednal také s předsedou sněmovny Miloslavem Vlčkem (ČSSD). Projevil prý například zájem o to, aby mohli polští pozorovatelé sledovat přípravy České republiky na předsednictví v Evropské unii, v roce 2009, řekl ČTK po schůzce Vlček.

Česko stihlo v loňském roce vyčerpat peníze z Evropského sociálního fondu (ESF) a nebude muset do Bruselu nic vracet. Ze tří programů, přes které finance z ESF tečou, získaly české projekty do konce prosince 4,95 miliardy korun. Novinářům to řekl ministr práce Petr Nečas (ODS). Ze tří programů ESF mohlo Česko čerpat prostředky od svého vstupu do EU v roce 2004 do roku 2006. Celkem může využít 457 milionů eur (asi 12,33 miliardy korun). Podle unijních pravidel potečou finance za roky 2004 až 2006 do ČR až do konce letošního prosince. Peníze na příslušný rok je totiž možné získávat ještě v dalších dvou letech.

Z programu Rozvoj lidských zdrojů, který slouží ke vzdělávání a k růstu zaměstnanosti, může ČR dostat na svých 2603 projektů 318,8 milionu eur (nyní asi 8,29 miliardy korun). Z programu pro Prahu přijímá peníze 777 projektů. Má do nich plynout 58,8 milionu eur (1,53 miliardy korun). Třetím programem je Equal, který poskytne 32,1 milionu eur (834,6 milionu korun) na projekty proti diskriminaci na trhu práce. Ministerstvo v minulosti čelilo kritice za to, že čerpání peněz z ESF dostatečně nepřipravilo a rozjezd programů byl pomalý. Nečas uvedl, že problém zdědil po svém předchůdci a že po jeho nástupu do funkce se získávání peněz několikanásobně zrychlilo. Realizaci projektů částečně komplikuje posilování koruny. Zatímco na počátku čerpání počítali realizátoři s 30 korunami za euro, nyní za něj dostanou 26 korun.

Česko a částečně i Slovensko údajně patří k nejvíce globalizovaným zemím světa. Znamená to, že aktivně vyvíjejí ekonomické, kulturně sociální a politické vztahy se zahraničím, a to i s poměrně vzdálenými končinami. Uvádí se to v hodnotící zprávě o míře globalizace ve světě pro letošní rok, kterou zveřejnil švýcarský Institut pro výzkum hospodářského cyklu (KOF). Česko se svým takzvaným globalizačním indexem KOF letos umístilo mezi sledovanými 122 státy na osmém místě, Slovensko na 23. Nejvíce globalizované jsou ekonomicky nejvyspělejší země. Jejich další otevírání světu se ale v roce 2001, v době teroristického útoku na USA, v podstatě zastavilo a loni dokonce mírně polevilo. Na chvostu jsou nejchudší země třetího světa.

Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 stoupla v České republice průměrná hodinová mzda v eurech, zahrnující veškeré náklady včetně zdravotního a sociálního pojištění (tzv. superhrubá mzda), nejrychleji ze všech deseti nových členských států EU. Zatímco v roce 2003 činila 5,47 eura (nyní asi 142 Kč), v roce 2006 již byla o 30,5 procenta vyšší, tedy 7,14 eura (186 Kč). Vyplývá to ze studie Porovnání úspěšnosti konvergence deseti nových členských zemí EU, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Rozdíl mezi starými a novými zeměmi EU se ale nesnížil.

V pondělí odjel premiér Mirek Topolánek na jednodenní oficiální návštěvu do Vídně. Jednal zde nejen se svým rakouským protějškem, kancléřem Alfredem Gusenbauerem, ale i s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem a dalšími politiky. Ve Vídni máme svého kolegu Pavla Poláka.

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra si myslí, že nová smlouva EU, která má reformovat její instituce, by v Česku mohla být ratifikována a vstoupit v platnost do konce tohoto roku. Uvedl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Přesný termín nechtěl uvést, mimo jiné i proto, že skupina zákonodárců se možná obrátí na Ústavní soud, aby prozkoumal, zda je smlouva v souladu s ústavním pořádkem ČR. Vondra také upozornil, že ratifikace podobných smluv trvá ve všech zemích EU obvykle 18 až 24 měsíců. "Uměle to zdržovat nebudeme," řekl k průběhu ratifikace smlouvy v ČR. V minulosti se objevily spekulace, že Češi hrají mimo jiné o čas, neboť nemají na rychlé ratifikaci zájem - pokud by totiž začala platit "příliš brzy", mohlo by to ohrozit české předsednictví v EU v prvním pololetí 2009.

Vondra předpověděl, že ratifikace by mohla trvat v řádu měsíců. Uvedl, že vláda pošle smlouvu oběma komorám parlamentu do konce ledna. Česká vláda se podle něj domnívá, že smlouva není v rozporu s českým ústavním pořádkem. "Já k tomu dodávám: pro každý pád, pro jistotu, čím ... více to bude vyfutrováno, tím lépe pro budoucnost, protože budeme pak méně překvapeni třeba i v tom negativním smyslu," řekl k případnému zkoumání Ústavního soudu. Naznačil, že neočekává jeho negativní vyjádření. Vondra, který je současně senátorem za ODS, neřekl, zda se pod žádost zákonodárců Ústavnímu soudu podepíše. Řekl, že to bude záležet na formulaci otázky v žádosti.

České zemědělství prožilo loni nejlepší rok od pádu komunismu. Odhady zisku se pohybují mezi deseti a 15 miliardami korun, ministr zemědělství Petr Gandalovič je ještě optimističtější. "Hovoří se dokonce o 16 miliardách korun, což je velmi dobré číslo," řekl v rozhovoru pro ČTK. Nejvíce zatím zemědělci vydělali v roce 2004, necelých devět miliard korun. České zemědělství jako celek je podle Gandaloviče v dobrém postavení, v horší situaci jsou chovatelé prasat. "V sektoru prasat se investovalo velmi málo, dlouhodobě je na hranici a někdy i pod hranicí rentability," uvedl. Chovatelé prasat jsou v systému dotací EU znevýhodněni, protože přímé platby zemědělcům se vážou na výměru obhospodařovaných pozemků.

Budoucnost agrárního sektoru v Česku i celé EU ovlivní reforma systému dotací. Návrh evropské komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové znevýhodňuje velké zemědělské podniky pobírající nyní dotace přes 300.000 eur (osm milionů korun). ČR tak díky převaze velkých farem může přijít až o 40 procent přímých plateb. "Je otázka, jaký mechanismus bude přijat. Pokud budou peníze omezeny podle velikosti farmy, ale zůstanou v členské zemi, je to ještě diskutovatelné," uvedl Gandalovič. Česko by v takovém případě užilo peníze na jiné projekty podporující zemědělce. "Pokud by to znamenalo, že tyto peníze nebudou ČR vůbec vypláceny a rozplynou se někde v evropském rozpočtu, je to pro nás úplně nepřijatelné," doplnil.

Od vstupu Česka do EU je domácí zemědělství ziskové, farmáři každý rok vydělali šest až devět miliardy korun. V předchozích 13 letech ale měli zisk pouze dvakrát.

Reálné příjmy ze zemědělství v přepočtu na jednoho pracovníka se loni v České republice podle odhadů Evropského statistického úřadu (Eurostat) zvýšily zhruba o pětinu. ČR tak v tomto ohledu mezi 27 státy EU připadá druhé místo hned po Litvě, kde vzrostly o téměř 60 procent. Průměrný růst za celou "sedmadvacítku" dosáhl 4,7 procenta. Slovensku na pomyslném žebříčku připadlo díky navýšení o 8,9 procenta 11. místo. Reálné příjmy ze zemědělství zahrnují příjmy vytvořené zemědělskými činnostmi a takovými nezemědělskými činnostmi, které od těch prvních nelze oddělit. Nejde však o celkové příjmy zemědělsky hospodařících subjektů, neboť nepokrývají příjmy z jiných zdrojů, tedy například zisky z nemovitostí, platy či sociální výhody.

Česká republika by se podle bývalého prezidenta Václava Havla měla jako předsednická země Evropské unie v první polovině roku 2009 snažit posílit zájem EU o dodržování lidských práv ve světě a otevřít otázku dalšího možného rozšiřování unie. Havel to uvedl rozhlasovém pořadu Impulsy Václava Moravce. "Zatím jsme svědky velké rozpačitosti a místy až hanebnosti, s jakou Evropská unie jako celek podřizuje zájem o lidská práva zájmům ekonomickým," řekl exprezident. Jako konkrétní příklad zmínil situaci, kdy se EU chystala doporučit členským státům, aby na oslavy státních svátků v Havaně nezvaly kubánské disidenty. EU by podle Havla měla také jasně určit, které další státy by mohla v budoucnosti zahrnovat. "Evropská unie by se neměla ostýchat říct, odkud kam chce sahat. Že nebude novou OSN, je jasné," uvedl.

Česká republika nenašla podle komentáře Lidových novin ani 15 let po svém vzniku svoji roli v Evropě. Vedle toho, že jsme občany České republiky, jsme už dnes i občany Evropské unie. A aby nebyly pochybnosti, to evropské občanství si už nyní stojí ve většině případů výš než to české. Je možná na čase, aby tomu tak začalo být i v našich myslích, když už ne v srdcích. V těch to ještě pár let potrvá, píše autor komentáře.