Související články

Evropská komise bude tlačit na členské státy Evropské unie, aby při vyjednávání se Spojenými státy o memorandu o podmínkách budoucího bezvízového styku s USA postupovaly společně. Výzva směřuje hlavně do Česka, které už dalo jasně najevo, že hodlá s USA memorandum podepsat. Britský list The Guardian pak v pondělí napsal, že se USA snaží získat v EU jednoho "nedočkavce", který přistoupí na jejich podmínky pro bezvízový režim, aby ho použily jako bič na ostatní členské státy. A tímto "nedočkavcem" by měli být právě Češi. Dodal také, že EU má z podmínek, na které by mohli Češi přistoupit, obavy. USA prý mimo jiné požadují, aby jim aerolinky poskytovaly ještě víc údajů o cestujících či jejich rodinných příslušnících. Český vicepremiér Alexandr Vondra ale řekl, že ČR svým jednáním s USA není v rozporu se závazky vůči EU a nenarušuje žádná unijní pravidla.

I když většina zpráv nahrává zvolení Václava Klause, mají v jeho táboře ještě daleko k tomu, aby začali slavit, míní komentář Hospodářských novin.

Praha je 12. nejbohatším regionem v Evropské unii. Vyplývá to z nové statistiky Eurostatu. HDP na obyvatele v české metropoli převyšuje celoevropský průměr o 60 procentních bodů, což Prahu řadí jako nejbohatší region v rámci členských států, které vstoupily do EU v roce 2004 nebo 2007. V rámci České republiky je ovšem Praha naprostou výjimkou. Ostatní regiony totiž nedosahují ani 75 procent průměru EU, což je řadí do kategorie "rozvojové". Mají tak nárok na pomoc z evropských fondů. Nejbohatším regionem vůbec již řadu let zůstává Londýn a jeho okolí, kde je HDP na obyvatele v přepočtu zhruba třikrát vyšší než unijní průměr (EU=100). Vůbec nejchudší oblastí v unii je rumunský Nord-Est, který nedosahuje ani čtvrtiny unijního průměru.

České předsednictví v roce 2009 bude podle vlády symbolizovat moderní, hravé a nápadité logo, které může být ztvárněno v několika barvách. Logo je zábavné a má světu ukázat, že "Češi nejsou žádní suchaři a mají šmrnc", charakterizoval pro ČTK jeho podobu vicepremiér pro EU Alexandr Vondra. Před veřejností se ale zatím logo i jeho autor úzkostlivě tají, protože podle zvyků v EU je ho možné zveřejnit až těsně před začátkem předsednictví, aby nezastínilo předcházející předsedající členský stát. ČTK se podařilo získat alespoň náznakový popis loga, které už schválil i premiér Mirek Topolánek. Předností symbolu je prý hravá variabilita jeho základní struktury, která nabízí široké pole aplikací. Logo navazuje na motto českého předsednictví "Evropa bez hranic" a současně unijní motto "Jednota v rozmanitosti". Obě ústřední myšlenky reprezentuje pestrá barevnost loga, která pracuje s výrazným písmem. Barevná škála je odvozena od barevnosti státních vlajek členských zemí a od vlajky EU. Jde konkrétně o tmavě modrou, červenou, žlutou, světle modrou, zelenou, oranžovou, tmavě červenou a černou. Podle Vondry lze logo považovat dokonce ze jakýsi "originální český vynález".

Severoatlantická aliance plánuje výstavbu svého nového sídla v Bruselu a Česká republika na ni má jako členský stát přispět celkově asi 21 miliony eur (kolem půl miliardy korun). V částce, kterou Česko má dát na stavbu v rozmezí let 2008 až 2013, je zahrnuta i rezerva na případnou inflaci. Materiál má v pondělí projednat vláda. Společná část stavebního projektu bude financována z rozpočtu NATO. Náklady na prostory pro národní delegace budou hradit jednotlivé země samy. České ministerstvo zahraničí ČTK sdělilo, že sdílené náklady na výstavbu nového ústředí NATO budou činit asi 1,15 miliardy eur (necelých 30 miliard korun). "Česká republika z této sumy uhradí na základě dřívější dohody 1,6 procenta," uvedla mluvčí Zuzana Opletalová. Podle ní je výstavba nového sídla NATO fakticky zatím ve fázi plánů, do země se ještě ani jednou nekoplo. "Ale jde o poměrně vysokou investici, kterou předem musí projednat vláda," dodala.

Česko se s USA dohodlo na tom, že v hlavní smlouvě upravující podmínky pro případnou stavbu radaru v Česku bude samostatná kapitola o propojení stanice s NATO. Po čtvrtečním jednání s americkými představiteli to řekl náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar s tím, že smlouva bude hotova v horizontu týdnů, nikoli měsíců. Pojar dodal, že zbývá doladit "spíše pár odstavců než stránek". "Ale někdy je daleko jednodušší dohodnout jednu stránku než jednu konkrétní větu nebo slovo", řekl Pojar. Neupřesnil však, které sporné body zatím zůstávají. Česká vláda vyjednává už rok s Američany o případné stavbě protiraketového radaru ve vojenském prostoru Brdy. Česko a Polsko, kde by mělo stát silo s desítkou střel, mají podle amerických expertů ideální polohu na umístění protiraketového deštníku. V souvislosti s radarem chce Praha s Washingtonem také smlouvu, která určí právní rámec pro pobyt amerických vojsk. Podmínkou pro stavbu radarové základny je i to, že český parlament její umístění v ČR schválí.

České republice hrozí, že ji Evropská komise zažaluje u Evropského soudního dvora, pokud parlament urychleně neschválí zákon o předcházení ekologické újmě. Vyplynulo to z vyjádření vicepremiéra a ministra životního prostředí Martina Bursíka (Strana zelených) ve sněmovně. Hájil tam návrh uvedené normy a apeloval na poslance, aby ho neodmítali. Předloha nakonec postoupila do závěrečné fáze jednání. Rozprava ale ukázala, že má řadu kritiků. Například Petr Zgarba (ČSSD) míní, že je příliš složitý a výrazně omezuje práva vlastníků. Dolní komora o normě rozhodne ještě na této schůzi. Podle uvedeného zákona by původci znečištění měli platit za škody způsobené na životním prostředí. Bursík již dříve uvedl, že norma stejně jako evropská směrnice předpokládá, že po roce 2010 začnou evropské banky nabízet speciální programy pro ekologické pojištění firem. Pro české podniky zákon počítá s povinností pojistit se do začátku roku 2013.

V České republice operují gangy, které prodávají prostitutky do dalších zemí Evropy. Tvrdí to reportáž britské televize ITN, kterou odvysílala americká zpravodajská televize CNN. Zpravodaj ITN vystupoval jako zástupce fiktivní sítě britských nevěstinců EUrotica, který hledá prostitutky pro své podniky. V České republice podle reportáže fungují gangy, které sem přivážejí dívky z celé Evropy a pak je prodávají dál. Reportér ITN se dvakrát sešel v Dubí na severu Čech se zástupci dvou gangů, od nichž chtěl fiktivně koupit prostitutky. Setkání jsou zaznamenána skrytou kamerou a tváře údajných pašeráků jsou zřetelně vidět. Při obou schůzkách mu předvádějí konkrétní dívku, kterou by mohli do Británie ihned poslat. Podle mluvčí teplické policie Ilony Novotné policisté veškerá tvrzení, která v reportáži zazněla, prověří. Nikdo z jejích autorů však policii nekontaktoval a nepodal trestní oznámení. Podle ní se žádným případem souvisejícím s obchodem se ženami v Dubí nyní policie nezabývá. Podle starosty Dubí Petra Pípala reportáž upozornila jen na problém, který existuje celosvětově. Domnívá se, že podobná reportáž by se dala natočit v mnoha evropských městech.

Telekomunikační skupina Telefónica letos sníží v některých evropských zemích ceny za datový roaming o více než 40 procent. Změny, které se týkají i zákazníků v Česku, by měla firma zavést před letošní letní sezonou. ČTK to řekl mluvčí Telefóniky O2 Martin Žabka. Vedle zákazníků Telefóniky z Česka se budou moci levněji v zahraničí připojovat k internetu a posílat SMS zákazníci ze Španělska, Británie, Německa a Irska. V rámci navrhovaného balíčku by měly náklady na odeslání textové zprávy odkudkoli v rámci Evropské unie klesnout na maximálně 0,32 eura bez DPH (zhruba 8,3 koruny). Příjem SMS má být zdarma. Přístup k internetu kdekoliv na světě by měl stát jedno euro (zhruba 25,9 Kč) za megabyte přenesených dat.

České předsednictví Evropské unie v roce 2009 se možná nevyhne otázce sjednocení daňového základu pro právnické osoby (CCTB). ČTK to řekly důvěryhodné zdroje z EU a potvrdilo české ministerstvo financí. Češi a další státy střední a východní Evropy přitom o harmonizaci daňového základu příliš nestojí, protože by mohla omezit jejich konkurenceschopnost ve srovnání se západními sousedy. Na jeho zavedení však již delší dobu tlačí Francouzi a Němci, kteří v rozdílné výši daní vidí důvod odchodu některých podniků na východ a ztrátu pracovních míst. Podle Mileny Hrdinkové z ministerstva financí. by měl být základ daně co možná nejširší, neboť jen takový přístup by umožnil členským státům nadále rozhodovat o uplatnění sazby daně a celkovém zatížení příjmů společností na jejich území. Země EU nyní uplatňují různé odpisy a zvýhodnění, takže se v nich liší základ, na který se uplatňuje daňová sazba. O výši sazby by státy nadále rozhodovaly sami.