Související články

Zastoupení Evropské komise v České republice zveřejnilo ve čtvrtek výsledky průzkumu Eurobarometr. O co přesně jde? Sociologický průzkum jednou ročně zkoumá názory a postoje obyvatel států unie. A co letos zjistil? Češi v důvěře k Unii ochladli, za jeden z nejdůležitějších problémů považují české zdravotnictví, požadují razantní kroky proti globálnímu oteplování a z médií věří nejvíc rádiu.

Česká veřejnost ve vztahu k Evropské unii na jaře ochladla. Názor, že členství v unii je dobrá věc, má podle výzkumu Eurobarometru jen 46 procent lidí. Pouhých 39 procent Čechů si myslí, že rozšíření EU v roce 2004 mělo na ČR pozitivní vliv. 29 procent soudí, že šlo o vliv negativní. Oproti roku 2006 příznivců unie ubylo o pět procent. Poklesl také podíl těch, kteří si myslí, že Česko má ze vstupu do unie prospěch a výhody. Aktuálně tak smýšlí 61 procent občanů ČR. Přesto podle výsledků šetření požívá EU poměrně velkou důvěru české veřejnosti (61 procent) a její instituce se Čechům jeví jako důvěryhodnější než české ústavní instituce.

Chemický průmysl v Evropě čeká revoluce. Po letech prudkých sporů platí od začátku června nová legislativa unie známá pod zkratkou REACH. Má zajistit registraci 30 tisíc dosud používaných chemických látek a regulovat vznik nových. Nadšeni z nové legislativy ale nejsou ani představitelé průmyslu, ani ekologové. Také české podniky si stěžují, že nová evropská politika výrazně zvedne jejich náklady. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Spolupráce členských zemí Evropské unie na regionální úrovni a společný boj v EU jsou podle českého prezidenta Václava Klause velmi důležité. Klaus, který je nyní na státní návštěvě Polska, při středečním rozhovoru s maršálkem Senátu Bogdanem Boruszewiczem uvedl, že výsledek červnového summitu unie ho nenaplňuje optimismem. Informovala o tom agentura PAP. Podle Klause členské země předávají Evropské unii mnoho kompetencí a nikdo přitom neprotestuje. "Čím více má EU kompetencí, tím důležitější je způsob hlasování," řekl. Polsko prosazovalo svůj návrh na způsob hlasování v EU, opatrně ho podpořila pouze Česká republika.

Brusel opět zkritizoval Českou republiku za vysoký schodek veřejných financí. Evropské unii se nelíbí, že přes rychlý hospodářský růst dosáhne letošní deficit zřejmě až čtyř procent hrubého domácího produktu. Podle unie je třeba zpřísnit rozpočtovou politiku tak, aby rychle klesl pod tři procenta. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Česko v Bruselu podle očekávání opět sklidilo kritiku za stav veřejných financí. Ministři financí Evropské unie vyzvali českou vládu, aby zpřísnila rozpočtovou politiku, která by umožnila snížit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP v co nejbližší době. Přestože ve stanovisku, které ministři schválili, se objevila i podpora pro české reformy, jež navrhuje nynější vláda, samotné vysvědčení není pro český stát lichotivé. Za současnou rozpočtovou "krizi" může jednoznačně nárůst mandatorních výdajů, ale i povolební nejistota, kdy se Česko na dlouhou dobu ocitlo bez akceschopné vlády.

Kritika není překvapením. Češi se dostali do problémů zejména kvůli tomu, že politici napříč politickým spektrem před loňskými volbami neodolali rozdávání takzvaných volebních dárečků a neváhali utrácet za jednorázové navýšení nejrůznějších sociálních dávek. Značně tak přispěli k růstu rozpočtového deficitu, který by měl letos vystoupit ke čtyřem procentům HDP. ČR se přitom zavázala, že schodek nepřekročí 3,3 procenta HDP. Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že Česká republika nadále patří mezi šest členských zemí s nejrizikovějším výhledem veřejných financí. Jak uvedl ministr financí Miroslav Kalousek, Evropská unie podpořila reformy, které navrhuje česká vláda.

Evropská komise zatím nerozhodla o prodloužení výjimky na sníženou sazbu DPH na výstavbu bytů v Česku. Původně se očekávalo, že Brusel prodlouží výjimku, která končí na konci letošního roku, do konce roku 2010. Konečné rozhodnutí však padne později. O návrhu měli hlasovat eurokomisaři, komise ho však místo toho přesunula do takzvané písemné procedury. Rozhodovat o ní definitivně budou až ministři financí EU na podzim. V daňových otázkách je ovšem třeba souhlas všech členských zemí EU. Češi tak budou muset přesvědčit všechny země, aby pro prodloužení výjimky hlasovaly, i když řada z nich není přílišným výjimkám nakloněna. Prodloužení výjimky o pár let by odvrátilo zdražení bytů, které mělo nastat začátkem příštího roku. Například nové rodinné domy měly zdražit o statisíce nebo dokonce o miliony korun. Výjimka totiž měla platit pouze pro sociální bydlení. Vláda letos v únoru přitom schválila definici sociálního bydlení, která předpokládá nejvýše 350 metrů čtverečních podlahové plochy u domů a nejvýše 120 metrů čtverečních u bytů.

Dvě největší politické strany, ODS a ČSSD, asi zatím nemají zcela jasno v tom, zda budou prosazovat, aby o nové smlouvě upravující fungování EU rozhodoval parlament nebo lidé v referendu. Vyplynulo to z nedělního vyjádření vicepremiéra pro Evropu Alexandra Vondry (ODS) a šéfa zahraničního výboru sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Bývalý prezident Václav Havel v ČT řekl, že v tomto případě je proti referendu. Hamáček potvrdil, že ČSSD chtěla referendum o původní euroústavě, a očekává tedy, že lidové hlasování bude i o nové smlouvě, konečné stanovisko to ale podle něj není. S definitivním postojem by se prý mělo vyčkat na to, jak bude smlouva vypadat. "Až uvidíme paragrafované znění, jednotlivé články, jak ta smlouva vyzní, tak potom bychom měli mluvit o tom, jakým způsobem ratifikovat," řekl v neděli Hamáček. Vondra uvedl, že ani ODS ještě žádné závazné stanovisko nepřijala a hodlá o tom jednat v koalici.

Ministři životního prostředí Evropské unie se v Lucemburku postavili proti úplné liberalizaci obchodu s odpady. Národní vlády budou moci regulovat dovoz komunálního odpadu, i když budou spalovny považovány za zařízení sloužící k výrobě energie, řekl ČTK český ministr životního prostředí Martin Bursík. Praha se obávala, že připravovaná unijní legislativa povede ke zvýšení vývozu odpadů do zemí s nižšími náklady na spalování, tedy do ČR a dalších nových států EU. Tyto obavy vyplývaly z toho, že Evropská komise chtěla, aby spalování nebylo již považováno za odstraňování odpadu, ale za jeho využití. A v takovém případě by podle nynějších předpisů již státy nemohly dovoz odpadu do energeticky účinných spaloven regulovat.

Česká republika se v loňském roce opět přiblížila průměrné životní úrovni v Evropské unii. Vyplývá to z ze statistik Eurostatu. Na rozdíl od roku 2005, kdy Češi v přepočtu hrubého domácího produktu podle parity kupní síly předstihli Portugalce, si však ČR v pořadí zemí loni nepolepšila ani nepohoršila. Odstup od průměrné životní úrovně EU se v Česku zmenšil na 21 PPS (Purchasing Power Standard), který vyjadřuje kupní sílu. Zatímco v roce 2005 měla ČR 74, loni to bylo 79 PPS. Průměr EU je přitom 100 PPS. Nejbohatším státem je nadále Lucembursko, které si dokonce výrazně polepšilo až na 280 PPS. Nicméně v tomto případě jsou čísla zavádějící, protože v Lucembursku pracuje hodně lidí z okolních zemí. Přispívají tak k tvorbě HDP, ale pak nejsou započítáni mezi obyvatele. Nejchudším státem je naopak Bulharsko (37 PPS), které však v loňském roce ještě nebylo členem Evropské unie.