Související články

Česká republika má podle zjištění orgánů Evropské unie šesté nejméně bezpečné silnice v Evropě. Vyplývá to z ratingu, který připravil výbor EU pro dopravní bezpečnost a norská dopravní služba Statens Vegvesen. Nejméně bezpečné jsou podle tohoto ratingu silnice v Řecku, naopak nejbezpečnější jsou v Nizozemsku. ČTK o ratingu informoval mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Kritériem při zpracování ratingu byl počet osob usmrcených při dopravních nehodách na 100.000 obyvatel. Na základě tohoto kritéria dostaly jednotlivé země koeficienty naznačující bezpečnost jejich silnic. Česko s koeficientem 12,6 skončilo mezi 23 sledovanými zeměmi šesté. Česká policie si kritický stav na silnicích uvědomuje a snaží se najít způsob, jak nepříznivou situaci zvrátit. Minulý týden byl odvolán dlouholetý šéf republikové policie Zdeněk Bambas.

Evropská komise formálně schválila český Národní strategický referenční rámec (NSRR), což je plán na čerpání peněz z Evropské unie pro roky 2007 až 2013. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek v Bruselu přijal z rukou eurokomisařky pro regionální rozvoj Danuty Hübnerové tzv. finální rozhodnutí. Skončila tak několikaměsíční vyjednávání, která byla prvním krokem k samotnému čerpání, které ovšem ještě nezačne. K tomu je třeba, aby komise schválila i jednotlivé české operační programy, kterých je celkem 24. Právě operační programy tok peněz do České republiky zastřešují a jsou rozděleny podle jednotlivých sektorů či oblastí. První z nich však budou pravděpodobně schváleny na přelomu září a října, poslední možná až v příštím roce, přestože komise chce veškerá jednání s Čechy ukončit do konce letošního roku.

Češi mohou v příštích letech ze strukturálních fondů EU čerpat celkem 26,7 miliardy eur, tedy asi 750 miliard Kč. Nejdříve se finančních prostředků dočkají zřejmě zájemci o peníze z takzvaného Evropského sociálního fondu. Prostředky z něj jsou určeny především na inovace, vědu a výzkum a podporu zaměstnanosti. Největší naději na brzké schválení mají podle členky českého vyjednávacího týmu a bývalé ministryně školství Miroslavy Kopicové operační programy "Praha adaptabilita", "Vzdělávání pro konkurenceschopnost" a "Lidské zdroje a zaměstnanost". Peníze ze sociálního fondu přitom představují 14 procent celkové částky, kterou bude moci Česká republika v příštích letech čerpat.

Pro českou vládu je zřejmě potěšitelnější, že se podle Hübnerové dobře vyvíjejí jednání u operačního programu "Doprava". Dopady těchto peněz totiž občané České republiky poznají zřejmě nejvíce. Na stavby dálnic, silnic a další dopravní infrastruktury totiž z EU poputuje celkem 5,7 miliardy eur (téměř 160 miliard korun).

Někdejší ministr a místopředseda ODA Vladimír Dlouhý se asi nestane českým velvyslancem při EU. Podle zdrojů serveru Euro Online totiž odmítl nabídku vlády. Server však zároveň s odkazem na nejmenovaného ministra kabinetu Mirka Topolánka uvedl, že Dlouhý je v současnosti na dovolené a definitivně by nabídku měl posoudit do 6. srpna.

Informaci, že by se Dlouhý mohl stát velvyslancem při EU, přinesly Lidové noviny. Podle listu se Dlouhý, který v současnosti působí jako poradce zahraničních bank, k nabídce nechtěl vyjádřit. V minulosti ovšem podle LN připustil, že by se jednou mohl do politiky vrátit. Dlouhý by v Bruselu vystřídal Jana Kohouta, kterému původně funkční období mělo vypršet až v květnu 2008. Kvůli českému předsednictví EU ale má ve funkci zůstat jen do konce roku. Podle LN o nástupci Kohouta rozhoduje vicepremiér Vondra, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se na výběru nového velvyslance nijak aktivněji nepodílí.

Vláda chce odvolat českého velvyslance při EU Jana Kohouta. Diplomat by měl z Bruselu odejít do konce tohoto roku. Opozici se výměna nelíbí a hovoří o politických čistkách. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Úřad vlády vyhlásil veřejnou soutěž na výběr loga pro české předsednictví EU v první polovině roku 2009. Symbol má být jednoduchý, elegantní, moderní, originální i důvtipný. Zájemci mohou své náměty zasílat do konce října, uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Odborná komise v prvním kole vybere maximálně pět soutěžních návrhů, o vítězi definitivně rozhodne na přelomu letošního a příštího roku premiér. Vítěz obdrží 50.000 korun.

Logo je základem jednotné vizuální prezentace té země, která právě řídí chod sedmadvacítky. Objevuje se třeba na tiskovinách, pozvánkách či suvenýrech. Členské země pro svá loga často využívají například barvy svých vlajek a součástí grafického zpracování bývá i letopočet. Takovou formu zvolilo například Německo. Také Itálie využila v logu své standarty a spojila ji s modrožlutou vlajkou Evropské unie. Británie si vybrala jiný vzor. V minulosti tvořily její předsednické logo modré letící labutě s textem. Irsko zase využilo svého národního symbolu harfy.

Kabinet premiéra Mirka Topolánka se rozhodl odvolat českého velvyslance při EU Jana Kohouta. Diplomat by měl z Bruselu odejít nejpozději na konci letošního roku, funkční období mu přitom vyprší až v květnu 2008. Vláda chce výměnu provést kvůli českému předsednictví EU, uvádí úterní Lidové noviny.

Česká vláda investuje do 1. ledna 2008 částku 25 milionů korun do informační kampaně ke vstupu země do schengenského prostoru. Kampaň má Čechy i cizince upozornit na to, že z hranic zmizí zábrany volného pohybu. Více o kampani i o postojích Čechů k Schengenu uslyšíte v příspěvku Martiny Lustigové.

Česko podalo u Soudu prvního stupně v Lucemburku žalobu proti stamilionové pokutě, kterou mu vyměřila Evropská komise za údajně nadměrné zásoby některých zemědělských a potravinářských produktů před naším vstupem do EU. Stát žaluje neplatnost tohoto verdiktu EK. Potvrdil to vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropských společenství a Soudem prvního stupně Tomáš Boček. Pokuty za zásoby dostaly od EK vedle ČR i Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Kypr, Litva, Malta, Polsko a Slovinsko. Žalobu proti pokutě za zásoby potravin podalo minulý týden také Slovensko. Bez ohledu na žalobu musí Česko první část postihu ve výši 86 milionů korun zaplatit do konce července. Peníze má podle rozhodnutí vlády ze svých zdrojů uhradit ministerstvo zemědělství. Evropská komise Česku vyměřila celkovou sankci 12,3 milionu eur (350 milionů korun), a to za příliš velké zásoby drůbežího masa, konzervovaných žampionů, konzervovaných mandarinek a ananasu, pomerančového džusu a rýže. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče ale nebylo prokázáno, že by Česko způsobilo nějaké narušení trhu EU.

Česká republika zůstala za jiné rozdělení cukerných kvót v Evropské unii téměř osamocena. V současnosti její návrhy podporují jen dva státy - Slovensko a Maďarsko. Novinářům to v pondělí v Bruselu řekl český ministr zemědělství Petr Gandalovič. Většina ostatních států naopak souhlasí s plošným snížením produkce o čtyři až šest milionů tun cukru v rámci celé EU. Češi nepovažují tento systém za spravedlivý. Řada států, včetně těch největších, totiž stále v minulosti žádnou kvótu na cukr neodevzdala a svůj cukerný průmysl ani nerestrukturalizovala. Češi naproti tomu již přišli o zhruba čtvrtinu své cukerné kvóty a za to zaplatili cenu v podobě zrušení řady cukrovarů.

Ministerstvo zahraničí lituje rozhodnutí Ruska odstoupit od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) a nevidí k němu žádný věcný důvod. "Smlouva je základním kamenem bezpečnosti v Evropě a odstoupení od ní může znamenat ohrožení bezpečnosti," tlumočila stanovisko ministerstva zahraničí ČTK mluvčí úřadu Zuzana Opletalová. Rusko podle české diplomacie potvrzuje, že ztrácí zájem o kooperativní přístup k řešení bezpečnostních otázek. Česko bude reagovat jako součást Severoatlantické aliance. Dekret o odstoupení od smlouvy v sobotu podepsal ruský prezident Vladimír Putin. Podle politologa Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů je krok Ruska částečně odvetou za snahu Spojených států rozšířit protiraketovou obranu do střední Evropy. Předseda branného výboru sněmovny Jan Vidím (ODS) považuje odůvodnění Ruska, že jde o reakci na rozšiřování NATO a protiraketové obrany USA, za zástupné. Podle exministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který smlouvu v roce 1990 podepisoval, Rusko využilo skutečnosti, že Západ novelizovaný text dokumentu dosud neratifikoval. Smlouva byla podepsána v revidované formě v roce 1999 na summitu OBSE v Istanbulu. Má vstoupit v platnost po ratifikaci všemi 30 účastnickými zeměmi. Země NATO však hodlají smlouvu ratifikovat až poté, co budou ruské síly na severním Kavkaze redukovány na úroveň stanovenou v původní smlouvě.