Související články

Členské státy evropské sedmadvacítky se na bruselském summitu dohodly, že EU do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě unie na 20 procent. Řešila se i další témata. Jednání summitu přímo v Bruselu sledovala Martina Lustigová.

Evropská unie do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 procent. Česká republika s tím podle premiéra Mirka Topolánka nakonec souhlasila, protože záměr bere v úvahu situaci v jednotlivých zemích, které budou mít vliv na výši svého závazku. Premiér Topolánek uvedl, že český souhlas s dohodou vyplývá z toho, že summit "zohledňuje parametry" jednotlivých zemí a jejich výchozí situaci při využívání obnovitelných zdrojů i jejich současnou strukturu energetického sektoru. Klíčovou roli hrálo i ujištění předsedy Evropské komise Barrosa, že členské státy musí souhlasit s podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, který jim komise navrhne. Česká republika tak nebude muset nezbytně dosáhnout požadovaných 20 procent, protože její "deficit" může vyvážit jiný stát, kde bude podíl obnovitelných zdrojů vyšší.

Na druhou stranu, politici z bruselského summitu odjeli bez textu návrhu deklarace, kterou by měli schválit za dva týdny v Berlíně u příležitosti 50. výročí vzniku EU.

Proti dalšímu politickému sjednocování Evropy a pro rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, Turecko a Ukrajinu se v úterý vyslovil český premiér Mirek Topolánek, který v Bruselu zahájil inaugurační konferenci Hnutí pro evropskou reformu (MER). Hnutí založili společně ODS a britská Konzervativní strana, jejíž předák David Cameron se bruselské konference rovněž účastní. Nesmíme připustit, aby veřejné diskusi dominovala debata o hlubší politické integraci a institucionální reformě a aby umělý spěch obklopující ústavní smlouvu překrývaly skutečné problémy EU, řekl Topolánek. Zdůraznil, že Evropa musí zůstat otevřená novým členům. Platí to pro Turecko, západní balkánské země a Ukrajinu. Tyto státy však podle něj musejí nejprve splnit potřebné podmínky. Premiér popřel, že by unie byla v krizi, jak tvrdí zastánci evropské ústavy. Všechny instituce pracují, fungují a přijímají rozhodnutí a rozšíření o 12 nových zemí nepřineslo problémy, řekl.

Topolánek a Cameron původně chtěli, aby jejich strany vystoupily z nejsilnější frakce Evropského parlamentu, Evropské lidové strany-Evropských demokratů, a ustavily vlastní klub. Nakonec nenašli dostatečnou podporu u stran v dalších zemích, tyto plány proto odložili na období po volbách do EP v roce 2009 a vytvořili MER. Topolánek vyjádřil naději, že se k tomuto hnutí připojí víc partnerů. Účastníci konference budou jednat o konkurenceschopnosti unie, ale i o globálním oteplování, které je oblíbeným tématem Camerona, ne však ODS. Ve svém projevu se český premiér o tomto tématu nezmínil, ale věnoval se obecným problémům unie, kde prý převažuje iracionální obava ze svobody a ztráty sociálních jistot. Vyslovil se pro "demokratickou, flexibilní Evropu", která poskytne rámec pro svobodu, ale ponechá na členských zemích úroveň politické integrace. Současně se postavil proti takzvané vícerychlostní Evropě, která by pro některé země znamenala druhořadé členství.

Občané Evropské unie by měli mít v Česku v podstatě stejné podmínky k nákupu státní zemědělské půdy jako tuzemci. Vyplývá to z novel dvou zákonů, se kterými minulý týden souhlasila vláda. Čeští zemědělci se bouří a uvádějí, že se dostanou do nerovnoprávného postavení. V tom s nimi souhlasí nejen opozice, ale i zemědělští analytici. A ani ve vládní koalici nepanuje jednota. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Čeští muži se na chodu domácnosti podílejí méně než většina jejich sousedů v Evropské unii. Ačkoli náklonnost k domácím pracím je u evropských mužů obecně velmi vzácná - na vaření, úklidu nebo žehlení se jich podílí jen kolem deseti procent, Češi svým partnerkám pomáhají ještě výjimečněji. Zodpovědnost za přípravu jídla a úklid má jen šest procent Čechů, u žehlicího prkna pravidelně stojí dokonce jen dvě procenta českých mužů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Eurobarometr, který byl zveřejněn v pondělí.

Lídři koaličních stran se shodli na pětibodové deklaraci o postoji k evropské ústavě. Východiskem k novému textu má být současný dokument. Nová euroústava však musí být jednodušší a srozumitelnější, řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Koaliční strany společnou pozici zformulují do okamžiku, kdy Německo jako země předsedající unii zahájí debatu o dokumentu. Jak řekl Topolánek, EU není v krizi, a proto bude při formulaci textu ústavy důležitější kvalita než časové hledisko. Ústavu zatím ratifikovalo 18 z 27 členských zemí unie. Na jaře 2005 ji v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. Ostatní poté ratifikaci z různých důvodů odložily. ČR patří k zemím, které celý proces zastavily.

S členstvím České republiky v Evropské unii je spokojena třetina občanů, nespokojenost cítí méně než polovina obyvatel země. Vyplývá to z lednového průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s výsledky podobného průzkumu z loňského dubna se podíl spokojených i nespokojených mírně snížil, naopak vzrostl ze 40 na 45 procent počet těch, kteří nejsou spokojeni ani nespokojeni.

Nejméně polovina českých obyvatel podle průzkumu CVVM souhlasí s rozšířením EU o Bulharsko a Rumunsko. V případě druhé země to bylo rovných 50 procent, v případě Bulharska 57 procent. S členstvím Rumunska v unii nesouhlasilo 32 procent dotázaných, s členstvím Bulharska 27 procent oslovených. Téměř tři čtvrtiny českých občanů by souhlasili s přijetím Chorvatska do EU, opačný názor zastává pouze 13 procent obyvatel. V případě Turecka a Ukrajiny naopak převážil podíl nesouhlasících nad podílem souhlasících. V případě Ukrajiny by pro bylo 36 procent obyvatel, nesouhlasila by téměř polovina (48 procent). S přijetím Turecka do Evropské unie by souhlasila jen zhruba čtvrtina lidí (26 procent), nesouhlas vyjádřilo šest z deseti oslovených (57 procent).

Evropská komise v poslední době podala osm žalob na Českou republiku kvůli tomu, že neuvedla některé zákony do souladu s unijními normami. Jednu žalobu, která se týká hodnocení hluku, už obdržel Evropský soudní dvůr, avšak podle ministra Cyrila Svobody již Praha tento nedostatek odstranila. "Existuje důvodný předpoklad, že bude řízení zastaveno," uvedl ministr a předseda legislativní rady vlády. Ten současně očekává, že k soudu v blízké době dorazí zbylých sedm žalob. "Většina se týká dosud neprovedených transpozic směrnic z oblasti humánních a veterinárních léčivých přípravků," upřesnil Svoboda. Převedení těchto směrnic do českého práva má na starosti ministerstvo zdravotnictví. Celkově komise rozhodla o devíti žalobách. Na její popud Evropský soudní dvůr v lednu poprvé odsoudil Českou republiku za porušování unijního práva. Bylo to kvůli uznávání diplomů lékařů a zubařů. Česko totiž nutí zahraniční doktory, aby byli členy lékařské komory v ČR, přestože jim má stačit osvědčení úřadů domovské země. Vláda musí tento nedostatek napravit. Svoboda sdělil, že ministerstvo školství už vypracovalo novelu, která má záležitost vyřešit.

Podle prezidenta Václava Klause jsou některé názory šéfa ústavního výboru Evropského parlamentu Jo Leinena srovnatelné s tím, jak v minulosti psal hlavní komunistický deník v Československu Rudé právo.

Lídři vládní koalice se ve středu odpoledne sejdou kvůli evropské ústavě. Občanští demokraté, lidovci a zelení by se na schůzce měli pokusit formulovat oficiální postoj české vlády v této otázce, kterou za svou prioritu považuje Německo jako předsednická země EU. Programové prohlášení koaličního kabinetu Mirka Topolánka závazný postoj k euroústavě neobsahuje a vládní strany mají na dokument definující fungování unie různé názory.

Opoziční ČSSD chce diskusi o euroústavě prosadit na středeční mimořádnou schůzi sněmovny. Podle šéfa zelených Martina Bursíka je třeba nejdříve najít společný postoj vlády. Bursík si myslí, že jednání o budoucím ústavním textu by mělo vycházet z kompromisů dosažených při jednání o nynějším textu, který ale v referendu zamítli Francouzi a Nizozemci. Je podle něj nesmyslné začínat nanovo, současně ale nepochybuje o tom, že by budoucí dokument měl být jednodušší a srozumitelnější. ODS i prezident Václav Klaus nynější podobu euroústavy odmítají.