Související články

Bankovní experti a právníci z Evropské komise prošetřují postup státu při sanaci našich bank. Evropská komise zkoumá, zda zhruba tří set miliardová pomoc českého státu bankám při jejich privatizaci byla slučitelná s evropským právem. Podle náměstka ministra financí Ladislava Zelinky její verdikt ovlivní i výsledek arbitráže mezi státem a japonskou Nomurou kvůli IPB. Pokud totiž komise řekne, že Česko porušilo soutěžní pravidla, významně by to podpořilo argumenty Nomury. Ministr financí Bohuslav Sobotka proto nevzdává snahu dohodnout se s Nomurou mimosoudně. Příští měsíc odletí do Japonska, aby v tokijské centrále osobně dokončil sérii jednání o případném smíru. Podle člena představenstva ČSOB Jana Lamsera své účty v Česku nemá vyřízeny ani Nomura. Obchodní banka na ní soudně vymáhá 12 až 24 miliard korun.

Rating dlouhodobých devizových závazků České republiky na stupni A1 a stabilní výhled se zakládá na nízkém zadlužení veřejného sektoru a pokročilé finanční a ekonomické integraci s Evropskou unií. Vyplývá to z výroční zprávy mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Service, kterou zveřejnila agentura Reuters. Mezi faktory, jež omezují rating České republiky, patří podle Moody's přetrvávající rozpočtový deficit a nedostatek politického konsensu. Výzvou pro úřady je rovněž tlak na růst domácí měny, který je důsledkem vysokého přílivu kapitálu.

Autor zprávy a viceprezident Moody's Jonathan Schiffer uvedl, že koaliční vládu charakterizuje politická slabost, vnitřní neshody a odpor některých klíčových lídrů ke strukturálním reformám. Čeští političtí předáci si podle Schiffera začínají teprve nyní uvědomovat naléhavou potřebu strukturálních reforem, které by pomohly řešit rozpočtové problémy. Neschopnost schválit tyto reformy by mohla vést k předčasným volbám, píše Moody's ve své zprávě.

Podle předsedy Českomoravského mlékárenského svazu Stanislava Coufala přežije vstup do Evropské unie méně než polovina ze současných 65 českých mlékárenských podniků. "Vyplývá to například ze zkušeností v sousedním Rakousku, kde po začlenění do EU zkrachovaly i moderně vybavené podniky," řekl Coufal ČTK na Mlékárenských dnech v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Konkurenci by mělo úspěšně čelit především deset exportních podniků, které se už se západoevropskými normami musely vyrovnat.

Německý kancléř Gerhard Schröder a český premiér Vladimír Špidla nepřímo potvrdili, že mezi Německem a Českem existují určité názorové rozdíly v otázce budoucí evropské ústavy. Schröder v Praze opakovaně zdůraznil, že jednání o návrhu ústavy je třeba dovést do konce, Špidla konstatoval, že jsou stále otázky, o nichž je možné jednat. Kancléř uvedl, že i malé státy mají samozřejmě plné právo vyjádřit své výhrady k nynějšímu návrhu a sdělit, s čím nesouhlasí. Připomněl, že ani Německo nesouhlasí se vším, co návrh obsahuje. Naléhavě však varoval, že "bez ohledu na rozdíly je třeba mít na paměti, co by mohlo způsobit úplné rozvázání balíčku, a zda by se tím celá konstrukce nezhroutila". "Máme respekt k rozdílným názorům, ale neměl by být ohrožen celý koncept," řekl.

Špidla souhlasil s tím, že jednání o evropské ústavě "musí být efektivní, kvalitní a musí vést k výsledku". Řekl ale zároveň, že podle jeho názoru existují otázky, o kterých je ještě možné jednat, a že je možné návrh pozměnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí. Malé a střední evropské státy mají dojem, že návrh evropské ústavy zvýhodňuje velké členské země. V pondělí se zástupci 15 členských a kandidátských zemí setkali z iniciativy Česka a Rakouska v Praze. Shodli se, že budou nadále usilovat například o to, aby každý člen měl svého komisaře a aby bylo zachováno rotující předsednictví v EU. K novému americkému návrhu Rady bezpečnosti OSN k Iráku, který probíral i se Špidlou, Schröder uvedl, že přinesl pohyb do jednání o poválečném vývoji v této zemi. Zdůraznil, že nyní jde bez ohledu na počátek konfliktu především o to, aby Irák dospěl ke stabilizaci a demokracii. K připomínkám k návrhu rezoluce řekl pouze, že Německo je bude tlumočit Radě bezpečnosti OSN. Americký návrh vyzývá ostatní země světa, aby přispěly více penězi i jednotkami k obnově Iráku, přičemž politické i vojenské rozhodování ponechává v rukou USA. Schröder s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem označili ve čtvrtek návrh za nedostatečný.

Evropská unie poskytne tuzemským vinařům prostředky na restrukturalizaci a přeměnu zhruba 280 hektarů vinic. Předběžný propočet částky na hektar vychází na 194.000 korun. Podpora EU se týká odrůdové přeměny, přesunů vinic do svahů, ale i závlah nebo zvýšení počtu keřů. Vyplývá to z odborných přednášek na páteční Znojemské galerii veltlínů.

Tuzemští vinaři se po vstupu do unie stanou součástí společné zemědělské politiky a tím i organizace trhu s vínem. Budou přitom moci využívat systém podpor. Například na soukromé skladování stolního vína a moštu dostanou paušálně 0,01544 až 0,06152 eura na den a hektolitr. Při užití hroznů na výrobu hroznové šťávy dostanou vinaři podporu 4,952 eur na 100 kilogramů produktu. Producenti mohou získat rovněž vývozní náhradu za export vína do třetí země. S osvědčením a vývozní licencí činí například nyní částka na vývoz stolního vína do ČR 3,771 až 6,271 eur na jeden hektolitr podle obsahu alkoholu. Při jednáních v Kodani získali vinaři výjimku a nemusí povinně destilovat vedlejší produkty z výroby vína, tedy výlisky a kaly.

Pokud se některý pěstitel vzdá vinohradnictví, získá prémii za plochu, kde bude po vyklučení ztraceno právo na opětovnou výsadbu. Částka se stanovuje podle průměrného hektarového výnosu a činí v přepočtu 43.500 až 396.000 korun na hektar. Vinohradníci také nebudou smět překročit stanovený maximální hektarový výnos z vinice, pokud nechtějí víno prodávat pouze jako stolní. Z řady dalších změn v oboru budou pro spotřebitele viditelné nové kategorie, například zemské víno, víno originální produkce nebo výběr z cibéb jako nový druh v kategorii vín přívlastkových.

Německý kancléř Gerhard Schröder a český premiér Vladimír Špidla nepřímo potvrdili, že mezi Německem a Českem existují určité názorové rozdíly v otázce budoucí evropské ústavy. Schröder v Praze opakovaně zdůraznil, že jednání o návrhu ústavy je třeba dovést do konce, Špidla konstatoval, že jsou stále otázky, o nichž je možné jednat.

Kancléř uvedl, že i malé státy mají samozřejmě plné právo vyjádřit své výhrady k nynějšímu návrhu a sdělit, s čím nesouhlasí. Připomněl, že ani Německo nesouhlasí se vším, co návrh obsahuje. Naléhavě však varoval, že "bez ohledu na rozdíly je třeba mít na paměti, co by mohlo způsobit úplné rozvázání balíčku, a zda by se tím celá konstrukce nezhroutila". "Máme respekt k rozdílným názorům, ale neměl by být ohrožen celý koncept," řekl.

Špidla souhlasil s tím, že jednání o evropské ústavě "musí být efektivní, kvalitní a musí vést k výsledku". Řekl ale zároveň, že podle jeho názoru existují otázky, o kterých je ještě možné jednat, a že je možné návrh pozměnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí. Malé a střední evropské státy mají dojem, že návrh evropské ústavy zvýhodňuje velké členské země. V pondělí se zástupci 15 členských a kandidátských zemí setkali z iniciativy Česka a Rakouska v Praze. Shodli se, že budou nadále usilovat například o to, aby každý člen měl svého komisaře a aby bylo zachováno rotující předsednictví v EU.

Česká republika a Německo musí překlenout minulost a společně hledět do budoucnosti. Tak zní poselství, s nímž do Prahy přijel německý spolkový kancléř Gerhard Schröder. Původně měl přijet už loni v březnu, ale svůji návštěvu odsunul po kontroverzních výrocích tehdejšího premiéra Miloše Zemana, který mimo jiné nazval sudetské Němce Hitlerovou pátou kolonou. Jak uvádí v rozhovoru se Zdeňkou Kuchyňovou, politolog Robert Schuster, německá vláda zřejmě čekala, až budou tato slova uvedena na pravou míru.

Na zápas o reformu veřejných financí je podle Mladé fronty Dnes vsazena hlava Vladimíra Špidly. Ten spojil s osudem reformy nejen svůj post a další fungování vlády, ale i budoucnost sociální demokracie. Špidla se ani tak nemusí obávat výpadů pravice, která reformě vyčítá, že skutečně neřeší žádný problém. Největší nebezpečí mu hrozí z vlastních řad.

Rozpory ohledně rodící se ústavy Evropské unie se promítají také do postojů českých pozorovatelů, kteří bedlivě sledovali středeční rozpravu v plénu Evropského parlamentu na toto téma. Vedle tradičního zlomu mezi zdrženlivými postoji ODS a euroambicemi ČSSD je celá řada odstínů. Senátor Daniel Kroupa (ODA) v rozhovoru pro ČTK nastolil otázku, zda mají vlády dostatečnou legitimitu pro změny výplodu Konventu, ve kterém byly zastoupeny nejen vlády, ale všechny politické proudy včetně opozic z 28 zemí - dosažené kompromisy zavazují proto celé politické spektrum. Kroupa považuje návrhy české vlády směřující ke změnám v návrhu institucionálního uspořádání EU za "nešťastné" a "neodpovídající českým zájmům". Její úsilí dosáhnout zastoupení všech zemí v EK považuje za "naprosté nepochopení role komise", jejíž členové nemají v žádném případě reprezentovat národní zájmy.

Naopak poslanec Vilém Holáň (KDU-ČSL) má zato, že by bylo záhodno, aby se mezivládní konference pokusila upravit některé sporné body, aniž by narušila návrh ústavy jako celek. Přeje si, aby se vlády textem zevrubně zabývaly - čím viditelněji budou pracovat, tím snáze se lidé s ústavou ztotožní. Senátor Luděk Sefzig (US) pochybuje celkově o smyslu ústavy, která rozšiřuje rozsah většinového hlasování - má za to, že by určujícím principem počínání EU měla být mezivládní spolupráce zahrnující široké využití národního práva veta. Není si jist, zda je pro vstupující země výhodné načasování ústavodárného procesu. Soudí, že by bylo bývalo lepší, kdyby se s ústavou nějaký čas počkalo.

Středeční rozprava v EP naznačila, jak bude vypadat scéna dramatu mezivládní konference, které nejvyšší představitelé 25 zemí včetně ČR odstartují 4. října v Římě. O modalitách se budou poprvé o víkendu bavit na neformálním zasedání v Lago di Garda ministři zahraničních věcí.

Vláda chce legislativně sjednotit uznávání zdravotnických profesí v České republice s Evropskou unií. Kabinet ve středu schválil předlohy, které podrobně upravují tři zdravotnická povolání - lékaře, zubaře a lékárníky, jež jsou v EU regulovaná, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Stárková. Z materiálů plyne, že například zubaři by měli v budoucnu užívat titul MDDr. Legislativa by měla rozlišovat, zda uchazeč o uznání odborné způsobilosti nabyl vzdělání v členské zemi Evropské unie nebo jinde. Pro ty, kteří uznání získali mimo EU, je pak stanovena povinnost složit aprobační zkoušku, prokázat bezúhonnost a schopnost odborně komunikovat v češtině.

Zůstat by měla zásada dobrovolnosti pro absolvování specializovaného vzdělávání a jednoznačně jsou stanoveny podmínky samostatného výkonu povolání. Zavádí se akreditační řízení. Akreditace totiž podle ministerstva zdravotnictví umožňují přístup ke specializovanému vzdělávání právnickým nebo fyzickým osobám, které splní její podmínky. Specializovaným vzděláváním byl dosud pověřen Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.