Související články

Vyzývám touto cestou občany naší země, aby se zúčastnili referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii. Jsme v historicky neopakovatelné chvíli. Každý z nás bude spolurozhodovat o tom, zda má Česká republika dobrovolně předat významnou část své suverenity a samostatnosti většímu nadnárodnímu celku výměnou za spolupodílení se na jeho rozhodování a za možnost být jeho součástí. To je rozhodování daleko závažnější než parlamentní či senátní volby, neboť ty se opakují každé čtyři roky. Vstup do EU je jen jeden. Musíme vycházet i z toho, že Evropská unie prochází složitou diskusí o své budoucnosti. Její výsledky mohou natolik změnit podmínky našeho budoucího členství, že může být nezbytné za rok či dva uskutečnit další lidové hlasování. Spoléhám na to, že jsou naši občané nadáni vlastním rozumem a že jsou schopni tyto mimořádně závažné věci posoudit. Věřím, že se budou rozhodovat uvážlivě. Všichni, kteří s touto zemí cítí a jimž její osudy nejsou lhostejné, by měli v pátek 13. nebo v sobotu 14. června svůj názor vyjádřit.

Veřejné mínění před nadcházejícím referendem o vstupu do EU ovlivňují nejen politici, ale i známé a respektované osobnosti - umělci, sportovci, úspěšní podnikatelé, šéfové státních institucí i nevládních organizací. Nejvíce takové vlivné hlasy, ať již pro, či proti členství v EU, působí podle analytiků na voliče, kteří váhají, nemají jasný názor nebo jim je evropská integrace poměrně lhostejná.

Spíše zabere autentická výpověď populární osobnosti než reklamní šot, v němž vystupuje, řekl ČTK Stanislav Hampl z agentury TNS Factum. Postoje známých lidí ovlivní také ty, kteří pravidelně sledují televizi, poslouchají rozhlas a čtou denní tisk. Vliv celebrit ale není nijak dramatický, je to jen jeden ze střípků, z nichž si každý skládá svůj vlastní názor, dodal Hampl.

Většina lidí z ekonomické sféry, které oslovila ČTK, bude v referendu hlasovat ano. Patří k nim i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. "Z ekonomického hlediska integrace probíhá do značné míry spontánně a byla odstartována již počátkem transformace na tržní ekonomiku. Z institucionálního hlediska vnímám vstup jako završení tohoto politicko-ekonomického procesu," řekl guvernér ČTK.

"Vstup České republiky do Evropské unie bude znamenat definitivní tečku za rozdělením Evropy a samozřejmě nastaví příznivější podmínky pro růst české ekonomiky. Očekávám lepší podmínky pro práci i studium, větší bezpečnost osobní i celé země," uvedl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář. Také předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek bude tento týden hlasovat pro vstup do EU. "Důvod je prostý - nevidím totiž jinou cestu," řekl Kulhánek ČTK. Plusy členství zdůraznil i předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. "Když porovnám výhody i nevýhody, bilance vyznívá jednoznačně ve prospěch odpovědi ano. Česká republika se včlení do standardně fungujícího světa, z čehož bude těžit i česká ekonomika. Pro českou statistiku členství v EU znamená nikdy nekončící harmonizaci," uvedl šéf statistiků. Plebiscitu se zúčastní i řada herců a zpěváků. "K referendu samozřejmě půjdu a budu hlasovat pro. Vůbec si nedovedu představit, že bychom měli nějakou šanci, kdybychom zůstali stranou," řekl ČTK šéf Divadla Semafor Jiří Suchý. Prezident karlovarského festivalu, herec Jiří Bartoška připomněl slova spisovatele Milana Kundery. Když se ho prý kdysi západní novináři ptali, zda je z východní Evropy, odpověděl: Myslíte si, že kdyby tanky v osmašedesátém byly v Paříži, že by Paříž byla východní Evropa? "Čechy jsou střední Evropa. A neumím si představit, že by národ, který je ve střední Evropě, žil někde na jejím okraji nebo mimo ni. Proto jsem rád, že se to po mnoha letech podařilo, a že zase budeme centrem Evropy," dodal Bartoška.

Televizní moderátorka a herečka Bára Štěpánová k euroreferendu nepůjde, protože v té době nebude v místě bydliště. "Už jen představa, že musím někam psát nějakou žádost, případně chodit na úřad, mě děsí. Kdyby k tomu stačila občanka či cestovní doklad a mohla bych odvolit kdekoli, tak bych samozřejmě k referendu šla. Proto bohužel nepůjdu, ale budu podporovat ty, co půjdou," řekla Štěpánová ČTK.

Umělecký šéf pražského Divadla na Vinohradech Martin Stropnický se referenda zúčastní. Bývalý diplomat patří k zastáncům evropské integrace. "Chci, abychom se stali členy Evropské unie a přestali koketovat s takovým pokukováním směrem na Východ a do Orientu. Abychom se vrátili tam, kde před více než tisíci lety naše kultura, tradice, státnost a kořeny začaly," řekl Stropnický ČTK. "Nevěřím na taková ta tvrzení v panice, že přicházíme o jakési své specifikum nebo identitu. To jsou všechno velká slova, za kterými jsou často osobní cíle velmi konkrétních protagonistů. Buďme sami k sobě fér - v Evropské unii nám rozhodně nikdo palec neukousne," míní Stropnický.

Proti vstupu republiky do EU je například ředitel Národní galerie Milan Knížák nebo filozof Benjamin Kuras. Proti je z velkých politických stran jen KSČM, Vládní ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU i opoziční ODS doporučují svým voličům hlasovat pro. V některých stranách ale existují "rebelové" vůči oficiální stranické linii - například poslanci ODS Ivan Langer a Martin Říman přičlenění Česka k EU nepodpoří, naopak místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekne unii ano.

Německé státní zastupitelství se zabývá případem, v němž je jistý český odborník na evropské právo podezřelý, že připravil Evropskou unii (EU) o asi šest milionů korun. Před dvěma lety poskytoval poradenství ke vstupu do unie ve třech kandidátských zemích; Česku, Slovensku a Chorvatsku. Po unii pak na základě smlouvy žádal proplacení vykonané práce. "Pak se zjistilo, že podle dokladů byl v jeden čas na dvou místech," řekl ČTK ředitel odboru pro boj se závažnou hospodářskou kriminalitou Nejvyššího státního zastupitelství Petr Kovanda.

Na objasňování případu spolupracovali státní zástupci i policisté. Museli například prohledat kanceláře, byty a nebytové prostory na sedmi místech v Praze, které sedmačtyřicetiletý podezřelý využíval. "Zajistili jsme větší množství materiálů, včetně počítačů. Vše jsme předali státnímu zástupci z Berlína, který na případu dále pracuje," uvedl Kovanda. Vysvětlil, že podezřelý je také občanem Německa, kde šetření pokračuje.

Komentáře pondělních vydání hlavních českých deníků si všímají především referenda o vstupu do Evropské unie. Listy hodnotí nejen polský plebiscit, který se uskutečnil o víkendu, ale glosují také referendum, jež čeká občany České republiky na sklonku týdne. Autoři popisují i víkendový sněm sudetských Němců v Bavorsku.

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla souhlasí s návrhem opoziční ODS, aby připravovanou ústavní smlouvu Evropské unie Češi schvalovali v dalším referendu. Připustil to v nedělním pořadu Sedmička televize Nova. Ústavní smlouva má stanovit podobu budoucí EU. Špidlovo vyjádření potěšilo předsedu ODS Mirka Topolánka, jehož strana je proti federalistickému modelu uspořádání unie. ODS odmítá, aby se EU změnila ve stát, v němž by se rozhodovalo většinovým způsobem například v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Nesouhlasí ani s možností přesunu dalších pravomocí z členských států na centrální úroveň. Federativní uspořádání EU podle Špidly nehrozí. "Evropa zůstává unií samostatných evropských států. Ani mojí představou není, že by se měla stát federálním uspořádáním," prohlásil premiér. Nesouhlasí například s tím, aby unie měla svého prezidenta.

Na pražském Staroměstském náměstí se v sobotu odpoledne sešly dvě desítky odpůrců vstupu České republiky do Evropské unie. Zástupci iniciativy Občané proti EU, kteří demonstraci uspořádali, ve svých projevech jednoznačně odmítli rozšíření Evropské unie a vyzvali občany, aby v referendu hlasovali proti připojení. "Vstupovat do EU - je nemravné, bezbožné, nekřesťanské, vlastizrada, prokletí a cesta do pekel," stálo na jednom ze tří transparentů, který demonstrující drželi nad hlavami. Občané proti EU se obávají především ohrožení národní samostatnosti, posílení vlivu nadnárodních společností, rozšíření korupce a propojení a posílení organizovaného zločinu. Za skandování hesla "Ne Bruselu" se poklidné shromáždění přesunulo v doprovodu několika příslušníků městské policie před Úřad vlády. Přesto, že vláda nezasedá, protestující považují tento akt za alespoň za symbolický.

Navzdory dlouhodobým obavám českých zemědělců ze vstupu Česka do Evropské unie komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen tvrdí: čeští zemědělci se nemusí bát, na vstupu rozhodně neprodělají. Zemědělství je jediný sektor, který získá přímé dotace EU, a umožní tak vznik nových pracovních míst na venkově. Verheugen to uvedl při besedě se studenty Masarykovy univerzity v Brně. Ještě koncem května přitom vedení agrární komory tvrdilo, že české zemědělce po vstupu do EU čeká šok. Agrárníci také kritizovali vládu za to, že při vyjednávání o integraci Česka do EU získali čeští zemědělci nižší míru vládních garancí přímých plateb než okolní kandidátské země. Češi obecně jsou však podle Verheugena příliš velcí skeptici. "Kdyby existovala Nobelova cena za skepsi, snad každý rok by musel vyhrát každý Čech," poznamenal s nadsázkou. Na nové členy EU podle něj čekají v evropských fondech značné sumy, vše bude pouze závislé na kvalitě předložených projektů.

Hrozba stávek, k nimž se chystají kvůli reformě veřejných financí odborové organizace, by mohla poznamenat účast i výsledek hlasování v referendu o EU. Shodují se na tom experti na veřejné mínění, které oslovila ČTK. Většina z nich ale nepředpokládá, že by protesty mohly hrát v rozhodování voličů nějakou výraznější roli a ohrozit souhlas se vstupem do evropského společenství.

"Zprostředkovaně se to do hlasování v referendu promítnout může, ale nepředpokládám, že by to mělo mít nějaký podstatný význam," uvedl ředitel agentury STEM Jan Hartl. Podle něj diskuse o reformě veřejných financí a aktivity odborářů vyvolávají na vnitropolitické scéně jistý neklid. Shodný názor má i Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu Akademie věd. "Bylo by asi liché říkat, že to žádný vliv mít nebude. Žádný fatální následek pro výsledek referenda to ale mít nebude," uvedl. Poznamenal, že pro proevropskou vládu hrozba stávek krátce před plebiscitem není nejšťastnější.

Podle analytika TNS Factum Stanislava Hampla by se na výsledku referenda mohlo negativně podepsat medializování postojů protievropsky zaměřených odborářů, hlavně z řad zemědělců. "Určitý vliv to mít může, ale je otázka, jak velký," řekl Hampl. Někteří politici unie dali najevo, že lidé z kandidátských států v referendu nebudou rozhodovat o osudu svých vlád, ale o dalším směřování vývoje svých zemí. Mezi experty nepanuje jednotný názor na to, zda si voliči tento rozdíl uvědomují. Lebeda se obává, že řada lidí není schopna docenit historický význam blížícího se rozhodování. "Mám trošku pocit, že ty trošku ploché kampaně zastiňují podstatu věci," dodal.

Vláda zváží možnost zavést vůči státům, které hodlají po rozšíření Evropské unie omezit volný pohyb pracovních sil, podobné opatření. Novinářům to řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Zároveň však bude pokračovat v jednáních o zrušení přechodného období. Ministr věří, že by se omezení mohlo alespoň zkrátit ze sedmi na dva roky.

"Je paradoxní, že například ve vztahu s Německem v České republice legálně pracuje více Němců než českých občanů v Německu," uvedl Škromach. Přitom Německo spolu s Rakouskem patří k zemím, které se po rozšíření EU obávají nekontrolovaného přílivu pracovníků z nově přistupujících států. Podle ministra budou s těmito státy pokračovat jednání o určitých kvótách pro některé profese.

Češi, kteří budou pracovat za hranicemi, budou platit sociální pojištění v dané zemi. "Ale pokud přijde (pracovník) například o zaměstnání, tak on ani jeho rodina se nesmí stát přítěží jejich sociálního systému," upozornil ministr. Lidé tak budou mít právo na podporu v nezaměstnanosti po dobu obvyklou v daném státě, ale již ne na sociální dávky. "To je zásadní věc a samozřejmě to budeme uplatňovat i my vůči ostatním zemím," dodal.

Unionistický vicepremiér Petr Mareš hodlá ve vládě otevřít debatu o tom, zda by bylo možné odkriminalizovat držení malého množství konopí. Mareš v rámci své iniciativy požaduje zrušení tři roky starého protidrogového zákona. Jak uvádí Zdeněk Vališ, tato legislativní norma se už ukázala jako zcela neúčinná.