Související články

Čtvrteční tisk komentuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého lékaři nadále nebudou moci vybírat od pacientů peníze za nadstandardní péči u případů, které hradí zdravotní pojišťovna. Velkou pozornost deníky věnují také navrhovaným změnám Ústavy. Shodují se, že by změny byly prospěšné, bude však těžké prosadit je v parlamentu.

Rerendum o vstupu Česka do Evropské unie se blíží. Lidé si stále více kladou otázky, které se jich bezprostředně týkají. Jak ovlivní vstup do unie pracovní trh, jak to bude s volným pohybem osob, co bude znamenat Evropská unie pro důchodce a podobně. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Asi 200 zemědělců se ve středu podle odhadu pořadatelů sešlo před Úřadem vlády k demonstraci na podporu finančních požadavků, které měl kabinetu původně předkládat kabinetu ministr zemědělství Jaroslav Palas. Kvůli svatební cestě ministra financí Bohuslava Sobotky však bylo projednávání Palasova návrhu odloženo.

Jde o návrh na dorovnání přímých plateb po vstupu do EU v maximální možné výši a také o žádost o dodatečné tři miliardy korun na řešení současných problémů zemědělství.

"Sešli jsme se proto, abychom podpořili našeho resortního ministra," prohlásil ke shromážděným rolníkům předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba.

Zástupci zemědělců zastavovali ministry přijíždějící na jednání kabinetu a žádali je o podporu Palasových návrhů. Zpravidla dostali vyhýbavou odpověď. Demonstrace byla po klidném průběhu rozpuštěna zhruba kolem půl desáté.

Demonstrovalo se také v Olomouci. Přímo před budovou olomouckého krajského úřadu, kterou zhruba na patnáct minut obklíčily traktory, se sešlo několik desítek zemědělců. V rukou třímali transparenty s nápisy "Stejné podmínky s EU" či "Vládo, srovnej podmínky zemědělcům".

"Cítíme se ohroženi. Nemáme stejné podmínky jako naši kolegové z Polska a Maďarska, protože ti narozdíl od nás mají přislíbeno, že dostanou třicet procent přímých plateb ze státního rozpočtu. Jako občan jsem pro vstup do EU, ale jako zemědělec pro něj hlasovat nemohu," řekl Miroslav Pur ze Zemědělského družstva Bohuňovice, který se protestní akce v Olomouci zúčastnil.

Dodal, že tuzemské zemědělství je navíc po loňském propadu farmářských cen a zmrznutí velké části ploch osetých ozimy v kritické finanční situaci. "Zemědělci, kteří mají průměrné výsledky, se dostávají do insolvence. Pracuji v zemědělství dvacet let, ale podobnou situaci nepamatuji," uvedl Pur.

Olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová řekla, že průjezd několika desítek traktorů ulicemi Olomouce nezpůsobil žádné vážnější komplikace v dopravě. "Nedošlo k sebemenším problémům. Řidiči traktorů i ostatní účastníci silničního provozu se chovali naprosto ukázněně a dodržovali předpisy," uvedla Dolejšová. Podle podmínek dojednaných na summitu v Kodani budou čeští zemědělci v letech 2004 až 2006 dostávat z unijních zdrojů 25, 30 a 35 procent toho, co kolegové v EU. Česká republika pak může z peněz na rozvoj venkova a vlastních zdrojů dotace dorovnávat na 55, 60 a 65 procent.

Představitelé nevládních agrárních organizací požadují záruky na dorovnání přímých plateb po vstupu do EU v maximální možné výši. Bez toho hrozí podle nich zemědělcům ztráta konkurenceschopnosti. "Naši východní sousedé už záruky různým způsobem mají," prohlásil Veleba s tím, že jde na příklad o zemědělce v Polsku či Maďarsku.

Navýšení 25 procent přímých plateb ze zdrojů Evropské unie na 55 procent z národního rozpočtu v příštím roce představuje náklady asi 7,6 miliardy korun. "My jsme včera s představiteli agrárního sektoru a s panem premiérem vedli jednání do pozdních nočních hodin. Myslím si, že určitý postup jsme vyjednali, který bude směřovat k dorovnání 55 procent," řekl novinářům Palas. Zemědělci se však obávají, že peníze nebudou k dispozici kvůli chystané reformě veřejných financí.

Kromě doplacení podpor si chtějí zemědělci vynutit také kompenzace aktuálních ekonomických ztrát, způsobených propadem farmářských cen a nepřízní počasí. Pokud vláda návrhy ministra zemědělství nepřijme, hodlají rolníci podle šéfa odborů Bohumíra Dufka lobovat v parlamentu a také stupňovat nátlakové akce. Hlavními organizátory dnešní demonstrace byly zemědělské odbory a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.

Brusel je hrozba, mluví do všeho, pod jeho okovanou botou evropské národy úpí. Takový dojem lze podle komentáře Mladé fronty Dnes získat ze zpráv o přehnaných či nesmyslných rozhodnutích unie. Ale není to tak prosté. Evropský úředník může navrhovat cokoli - bez souhlasu ministrů a úřadů členských států jsou však jeho nápady ničím. A tak i když unie rozhoduje z Bruselu, její verdikty se rodí jinde: v Paříži, Londýně, Římě - a po českém vstupu do unie i v Praze.

Většina Čechů se domnívá, že nejvíce informací o podmínkách vstupu do Evropské unie poskytují média. Sdělovací prostředky podle nich také informují nejobjektivněji. S informační politikou zástupců české politické scény a státu jsou lidé spíše nespokojeni. Míní, že jim dodávají jen málo údajů. Vyplynulo to z květnového průzkumu agentury STEM pro ministerstvo zahraničí. Média poskytují dostatek informací o podmínkách integrace podle tří pětin dotázaných.

Průměrný Čech si vydělá polovinu toho, co průměrný Němec, až v roce 2010, vyplývá ze studie Patria Online. Dnes dosahuje průměrná mzda v České republice po zohlednění skutečnosti, že je v tuzemsku zhruba o polovinu levněji, zhruba 46 procent německé úrovně. Srovnatelné platy s Němci by pak Češi mohli pobírat někdy v polovině tohoto století, míní hlavní ekonom Patria Online David Marek. Průměrná mzda v roce 2010 by tak podle Marka mohla činit 33.800 korun. Dnes je průměrný plat v České republice ani ne poloviční; v letošním prvním čtvrtletí dosáhl 15.407 korun.

Podmínkou pro nastíněné dohánění mzdové úrovně Německa je podle analytika roční růst HDP a produktivity práce o tři až čtyři procenta. To Česká republika letos zřejmě nesplní, protože odhady růstu ekonomiky se pohybují kolem dvou procent. V příštím roce by pak růst HDP mohl podle prognóz domácích i mezinárodních institucí zrychlit na tři procenta. Ve srovnání s ostatními zeměmi kandidujícími na vstup do Evropské unie si Česko nestojí špatně, dodal Marek. Podstatně lépe jsou na tom pouze Slovinci, kteří již dnes vydělávají 75 procent toho, co Němci. Následují Češi a Poláci se mzdami na úrovni 46 procent německých platů.

Občanští demokraté, kteří ohlásili, že nebudou v referendu hlasovat pro vstup Česka do EU, chtějí pouze škodit koaliční vládě. Soudí tak politolog Zdeněk Zbořil. Stejně jako Stanislav Hampl z TNS Factum se domnívá, že hlasy poslanců Ivana Langra a Martina Římana příliš neovlivní názor voličů. Oba přitom vycházejí z toho, že mezi voliči ODS je nejvíc příznivců Evropské unie. Hampl připustil, že část občanských demokratů před klíčovým hlasováním může vystupovat proti, aby se strana pojistila proti možným komplikacím do budoucna. "Ano, po vstupu dojde určitě v některých ohledech k rozčarování," řekl ČTK. Občanští demokraté říkají pro i proti, čímž podle Zbořila prokazují, že jsou taktičtější než ostatní politické strany. Jejich vystupování proti unii jim může pomoct v příštích volbách.

České republice patří druhé místo v hodnocení trhu nemovitostí v zemích střední a východní Evropy. Nejlépe si v oboru realit vedou Maďaři, třetí příčka náleží Polsku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cushman&Wakefield Healey&Baker, která je jedním z předních světových poradců v oboru nemovitostí. Praha vykazuje mezi sledovanými zeměmi největší kancelářskou plochu na osobu, a to 1,1 metru čtverečního. Trvalý růst vykazuje trh maloobchodních ploch, a to díky rostoucí konkurenceschopnosti domácích prodejců a vysokému zájmu zahraničních řetězců.

Obavy z budoucnosti a nedůvěra v podporu státu, jsou hlavními důvody, proč řada českých zemědělců příliš nepodporuje vstup do Evropské unie. Zemědělci mohou podle přístupových dohod v příštím roce počítat s přímými dotacemi na úrovni 25 procent přímých plateb v EU, dalších 30 procent má dodat vláda. "Většina kandidátských zemí zaručuje dorovnání zákonem, nám premiér Vladimír Špidla při návštěvě v Liberci řekl, že zákon je příliš tvrdý, peníze dostaneme, pokud je stát bude mít," řekl ČTK ředitel Agro Bílá na Liberecku Jiří Sameš. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy je návrh dorovnání dotací na úroveň celkových 55 procent součástí návrhu rozpočtu na příští rok. "Dorovnání musí projít, není možné aby ostatní kandidátské země dorovnání v rozpočtu měly a my nikoli," sdělil ČTK Severa. Pokud návrh skutečně projde, bude to podle něho znamenat výrazné posílení dotací do zemědělství. To si letos rozdělilo 14,4 miliardy korun a v příštím roce by podle návrhu mělo dostat na dotacích 23,5 miliardy. Zemědělci tomu však příliš nevěří. "Pokud stát krátí finance armádě, proč by je měl nechat zemědělcům," poznamenal Sameš.

Občanská demokratická strana bude prosazovat, aby po vstupu země do Evropské unie čeští občané rozhodovali v plebiscitu ještě jednou, tentokrát o nové evropské ústavě. Bude-li příliš federalistická, ODS nedoporučí svým voličům její ratifikaci, řekl po pondělním jednání výkonné rady místopředseda strany Jan Zahradil. Pokud by v druhém referendu voliči ústavu odmítli, nebyla by to podle Zahradila žádná tragédie. Česká republika by zůstala členem EU v současné smluvní podobě, spolu se státy, které se rozhodnou stejně. Znamenalo by to vícerychlostní podobu evropské integrace, dodal stínový ministr zahraničí ODS.

O nové ústavě se nyní diskutuje v Konventu; schválit novou architekturu bruselských institucí má mezivládní konference, která začne na podzim. Vize evropského prezidenta či ministra zahraničí jsou pro ODS nepřijatelným omezením suverenity členských zemí.

Občanští demokraté očekávají, že vláda sama navrhne speciální zákon o druhém referendu, protože obecný neexistuje. Pokud by to vláda neudělala, ODS předlohu navrhne sama. "Nebezpečí z prodlení nehrozí, protože referendum by asi nebylo dříve než v roce 2005," uvedl předseda ODS Mirek Topolánek.

Nejsilnější opoziční strana jako celek je pro členství Česka v unii, netají se ale výhradami k současné podobě integrace. Někteří její členové, například místopředseda Ivan Langer či poslanec Martin Říman, dokonce veřejně řekli, že v nadcházejícím referendu nebudou hlasovat pro vstup. Topolánek nepovažuje za nic divného, že část jeho stranických kolegů, odhadem pětina, vstup do EU nepodpoří. "Není to oficiální názor ODS. Ty dva dost ojedinělé hlasy patří do skupiny těch 20 procent, která vstup do EU tak výrazně nepodporuje," řekl. Příznivci ODS patří spolu s voliči Unie svobody-DEU k nejvýraznějším zastáncům vstupu ČR do unie. Topolánek i další představitelé ODS soudí, že je lepší být v unii a aktivně rozhodovat o její budoucnosti, než zůstat mimo.