Související články

Evropský parlament (EP) hodlá nyní tlačit k ratifikaci zablokované euroústavy všech sedm členských států EU, které tak dosud neučinily a odložily tento krok na neurčito. Řekl to předseda EP Josep Borrell na adresu Česka, Británie, Polska, Irska, Dánska, Švédska a Portugalska. Všech 25 zemí EU podepsalo ústavní smlouvu, a mají proto povinnost si pospíšit s ratifikací bez ohledu na loňské zamítnutí euroústavy v referendech ve Francii a Nizozemsku, uvedl šéf EP na páteční tiskové konferenci při návštěvě Finska. To slíbilo ratifikovat text v rámci svého předsednictví unie ve druhé polovině roku. "Je důležité vědět, zda je více či méně než pět států, které souhlasí s projektem (euroústavy), protože to vždy znamená jinou politickou situaci," vysvětlil Borrell svůj záměr obrátit se v tomto duchu na nadcházející summit Evropské unie, které do konce června předsedá Rakousko.

Dosud ratifikovalo euroústavu 15 členů, dva ji odmítli a osm se dosud nevyjádřilo. V případě, že se pro text vyjádří v referendech či parlamentech alespoň 20 států, bude podle dohodnutých pravidel svolán mimořádný summit EU k této otázce. Ministři zahraničí EU se minulý víkend dohodli, že "doba na zamyšlení se" nad euroústavou bude prodloužena do června příštího roku. Podle agentury Reuters se tak rozhodli, protože nevidí možný pokrok v této citlivé otázce do voleb ve Francii a Nizozemsku v květnu 2007. Je také potřeba více času pro vysvětlení smyslu a obsahu euroústavy občanům.

Akademie věd se distancovala od skupiny vědců, kteří dali ve středu najevo znepokojení nad opakovanými kritickými prohlášeními prezidenta Václava Klause o Evropské unii. "Akademie věd České republiky, jakožto vědecká nepolitická instituce, se zásadně nevyjadřuje k politickým záležitostem. Názor některých vědců je toliko jejich osobním názorem," uvedl předseda Akademie věd Václav Pačes v prohlášení, které poskytl ČTK.

Šestašedesát vědců a akademiků Klausovi napsalo, že jeho obavy o ztrátu národní a kulturní identity jsou liché, že se nenaplnily obavy z ekonomických problémů a že signatáři nepozorují nesnesitelný útlak bruselské byrokracie nebo deficit demokracie. Reagovali tak mimo jiné na nedávné vystoupení hlavy státu na zasedání Učené společnosti. "Jsem z toho smutný a uráží mě to," reagoval dnes na iniciativu prezident Václav Klaus během návštěvy Litvy. "Jestli jsme to dopracovali tak daleko, že na akademický projev se píší petice a jako za komunismu rezoluce, tak je to skutečně velice smutné a mě mrzí, že se to u nás mohlo stát," řekl Klaus novinářům.

Prohlášení podepsal například předseda Učené společnosti astrofyzik Jiří Grygar, český člen americké akademie věd Jan Bureš, bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a senátor Josef Jařab, sociolog Jiří Musil, profesor JAMU a někdejší blízký spolupracovník prezidenta Václava Havla Petr Oslzlý, filozof a bývalý prezidentský kandidát Jan Sokol a další osobnosti.

Premiér Jiří Paroubek řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že jeho dlouhodobým plánem je přivést komunistickou stranu do vlády. Zkouškou možné spolupráce by mohl být podle představ premiéra způsob, jakým by se komunisté postavili k menšinové vládě ČSSD. Předseda komunistů Vojtěch Filip tento týden pro Hospodářské noviny řekl, jakou cenu by za podporu menšinové vlády žádal.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda soudí, že země EU by se nyní neměly pokoušet domluvit se na novém textu evropské ústavní smlouvy. Ostatní cesty považuje za schůdnější - unie může dál fungovat na základě smlouvy z Nice, případně lze uvažovat o pokračování v ratifikaci původního znění euroústavy, což chce podle Svobody Německo. Tento text ale už dříve odmítli v referendu obyvatelé Francie a Nizozemska. Svoboda o svém názoru na další postup hovořil v Senátu, který informoval o nadcházejícím červnovém summitu unie v Bruselu. Řekl, že o tomto víkendu budou o budoucnosti EU hovořit ministři zahraničí na neformálním setkání v Rakousku. "Velmi varuji před nadšením, že je dobré teď otevírat evropskou ústavní smlouvu a vyjednávat nový text," prohlásil. Dosavadní smlouva z Nice by podle něj mohla vydržet "ještě řadu let".

Dalším velkým tématem červnového summitu EU bude podle Svobody nelegální migrace. Je patrné, že pokud Evropa nedokáže řešit klíčové problémy například v Africe, bude čelit čím dál většímu přílivu nelegálních přistěhovalců, uvedl. Pak by podle něj mohlo jít až o desítky milionů lidí ročně. Summit EU se dotkne i problematiky západního Balkánu, rakouské předsednictví má podle Svobody zájem na "hluboké angažovanosti" unie v této oblasti. K výsledkům referenda, které rozhodlo o odchodu Černé Hory ze svazku se Srbskem, ministr poznamenal, že výsledek lidového hlasování v Černé Hoře "pouze respektujeme, my ho nevítáme". Je podle něj naivní omyl se domnívat, že samotné referendum Černou Horu přiblíží vstupu do EU. "Bude-li se pokračovat v rozšíření Evropské unie v západním Balkánu, bude to vždy skupina zemí," prohlásil.

V otázce ratifikace evropské ústavní smlouvy se přístup Estonska a České republiky liší. Po úterní schůzce se svým estonským protějškem Arnoldem Rüütelem v Tallinnu to řekl český prezident Václav Klaus, který spolu s manželkou Livií zahájil státní návštěvu dvou pobaltských zemí - Estonska a Litvy. Zatímco Česká republika se k euroústavě zatím nevyjádřila, estonský parlament ji nedávno schválil. "V České republice je jednoznačný politický názor, že referendy ve Francii a Holandsku byl evropský ratifikační proces v podstatě zastaven, proto ratifikace není na pořadu dne," uvedl Klaus. Francouzští a nizozemští občané evropskou ústavu loni odmítli, a proces ratifikace se tak dostal do krize. Rozdíl mezi Prahou a Tallinnem podle Klause spočívá také v tom, že v Česku převládá názor, že záležitost musí posoudit občané v referendu. Vláda Jiřího Paroubka neměla ratifikaci dokumentu původně ve svém programu, do voleb však již zřejmě žádné kroky podnikat nebude.

Jde o první návštěvu české hlavy státu v Estonsku za více než deset let. V dubnu 1996 navštívil tehdejší prezident Václav Havel všechny tři pobaltské státy. Klaus na tiskové konferenci v tallinnském prezidentském paláci poznamenal, že je v Estonsku ve své šestnáctileté politické kariéře poprvé. Podle Rüütela i Klause jsou vztahy obou zemí velmi dobré, jisté rezervy však existují v hospodářské spolupráci. Českého prezidenta a jeho manželku Livii na cestě po Estonsku a Litvě doprovázejí dvě desítky podnikatelů. Klaus také uvedl, že české a estonské zahraniční priority nemusejí být vzhledem k odlišné geografické poloze identické. "Jsme si vědomi tragické minulosti vztahu Estonska ke svému nejbližšímu velkému sousedovi," uvedl na dotaz ČTK český prezident.

Jednodenní schůzka prezidentů středoevropských zemí, včetně Václava Klause, začala v pátek dopoledne v bulharském letovisku Varna. Její účastníci jednali především o rozšiřování Evropské unie a o prohloubení spolupráce. Informovala o tom agentura DPA. Summitu se účastnili šéfové šesti členských států EU - České republiky, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska a Litvy - a prezidenti Chorvatska, Albánie, Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Moldavska, Ukrajiny a Bulharska. Rumunsko zastupoval předseda vlády. Nejvyšší představitelé středoevropských států se rovněž setkali s předními zástupci hospodářského sektoru a diskutovali s nimi o partnerství při rozvoji infrastruktury v regionu. Počátky setkání prezidentů států střední Evropy se datují od roku 1993, kdy se prezidenti Rakouska a Německa setkali se svými protějšky z Česka, Slovenské republiky, Slovinska a Maďarska, aby spolu řešili přibližování středoevropských států k EU. Setkání se konají každý rok v jiné zemi.

Česká republika byla v posledním loňském čtvrtletí mezi třemi zeměmi s nejnižším rozšířením rychlého internetu z nových členských států EU. Podle Evropské asociace pro konkurenční telekomunikace bylo Česko mezi deseti novými členy unie osmé s 4,4 přípojky na 100 lidí. Za ČR skončily jen Polsko s 2,6 přípojky a Slovensko s 2,4 přípojky na stovku obyvatel. Žebříček naopak vede Estonsko s více než 13 přípojkami, Malta, která má 12,8 připojení a Slovinsko s desetinou lidí připojených na internet. Mezi 15 původních členů EU vedou Dánsko s 28 přípojkami a Nizozemsko se čtvrtinou připojených. Začátkem letošního roku se počet přípojek pro rychlý internet výrazně zvýšil a v současnosti je přes 350.000 uživatelů ADSL a téměř 200.000 zákazníků kabelového internetu.

Lidové noviny se v komentáři pozastavují nad tvrzením prezidenta Václava Klause, že Česku se členství v Evropské unii nevyplácí. Při svém pondělním vystoupení na shromáždění Učené společnosti České republiky podle Lidových novin popíral fakta o členství České republiky v Evropské unii. Deník prezidentův přístup k přirovnává k práci historika Davida Irvinga, který byl souzen za popírán holokaustu. Irving podle listu zachází s fakty o holokaustu podobně jako Václav Klaus s fakty o unii.

Bývalý prezident Václav Havel u příležitosti oslav Dne Evropy znovu prohlásil, že by na Pražském hradě měla trvale vlát vlajka Evropské unie. Řekl to v úterý v kavárně Slavia v rámci projektu Café d'Europe, kdy se v jeden den v 27 kavárnách ve 27 evropských hlavních městech sešli přední evropští spisovatelé, aby společně přečetli své "Evropské příběhy". Současný prezident Václav Klaus se již dříve vyjádřil, že nevidí jediný důvod, proč by na Hradě měla vlát vlajka EU permanentně.

"Navštívil jsem mnoho sídel hlav států v Evropě a vždy tam vlála. Tak nevím, proč by u nás nemohla," řekl Havel. Vlajku EU se na Hradě pokusili v minulém roce v rámci protestního happeningu vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž. To, že vlajka na Hradě nevisí trvale, Havel tehdy označil téměř za skandální.

V kavárně Slavia se v úterý sešly osobnosti z politické i kulturní sféry, aby si poslechly Havlovo vystoupení. Nechyběli mezi nimi ani premiér Jiří Paroubek, ministr zahraničí Cyril Svoboda, eurokomisař Vladimír Špidla či šéf českého PEN klubu Jiří Dědeček. Podle Havla by se EU měla znovu zamyslet nad svým postavením v globalizovaném světě. "Evropa by neměla myslet pouze na okamžitý prospěch, ale i na zájem budoucích generací", uvedl. Zdůraznil také, že Evropa by měla ukázat, že mnoho jejích národů může spolupracovat, aniž by se tím cokoli ztrácelo z jejich samostatnosti. Exprezident rovněž vyzval Evropany, aby šetrněji zacházeli s vlastní planetou.

Den Evropy 9. května každoročně slaví všechny členské státy unie jako vzpomínku na vyhlášení takzvané Schumanovy deklarace z roku 1950, kterou tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman zahájil evropský integrační proces.

Hospodářský růst v České republice poněkud zmírní z letošních 5,3 na 4,7 procenta příští rok, poklesne nezaměstnanost a vzroste rozpočtový deficit i státní dluh. Vyplývá to z jarní hospodářské předpovědi pro Evropskou unii, kterou v pondělí zveřejnila Evropská komise. ČR loni dosáhla šestiprocentního růstu hrubého domácího produktu (HDP), což je nejlepší výsledek za 15 let existence státu, uvedla Evropská komise. V roce 2006 a 2007 zůstane růst silný, ale sníží se na 5,3 procenta letos a o rok později na 4,7 procenta. Hlavním motorem růstu se stane domácí poptávka, která v této úloze nahradí vývoz. Ten však nadále zůstane silný vzhledem k příznivému vývoji u hlavních obchodních partnerů. Česká národní banka v prognóze na konci dubna zvýšila odhad růstu HDP v letošním roce na 5,4 až 6,9 procenta. V roce 2007 odhaduje ČNB růst HDP o 3,9 až 6,9 procenta. Rovněž ministerstvo financí v závěru dubna zvedlo odhad letošního růstu ekonomiky, a to na 5,6 z 4,6 procenta. Pro rok 2007 ministerstvo předpokládá pětiprocentní růst HDP.