Související články

Na valnou většinu bytů a domů, které se nyní staví v České republice, by se měla i v budoucnu vztahovat snížená sazba daně z přidané hodnoty. Pondělní rozhodnutí vlády ještě není definitivní, ale v cestě mu nestojí téměř žádné překážky a je pravděpodobné, že ceny bytů v dohledné době nijak prudce neporostou.

Vláda schválila návrh Integrovaného operačního programu na léta 2007 až 2013, díky kterému bude moci ČR čerpat až 1,55 miliardy eur (43,7 miliardy korun). Na tiskové konferenci to řekl premiér Mirek Topolánek. Program je zaměřen na cestovní ruch, národní kulturní památky, opravy panelových sídlišť či zdravotnictví. Návrh předložilo ministerstvo pro místní rozvoj, které bude peníze z programu přidělovat. Nový program shrnuje všechno, na co se v ostatních programech zapomnělo, uvedlo už dříve ministerstvo. Mají se z něho podporovat nemocnice, sociální ústavy a sociální byty, kupovat počítače pro úředníky, opravovat památky, podporovat turistika, zavádět elektronická správa či řešit problematika romských komunit. Na peníze mají nárok všechny regiony s výjimkou Prahy.

Právě s tímto programem, jehož hlavním účelem bylo podle kritiků udržet na ministerstvu nějaké peníze, měla Česká republika v Bruselu značné potíže. Komise ho akceptovala až po zásahu minulého ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče, který z programu škrtl 400 milionů a připsal je přímo krajům. O čerpání většiny peněz z Evropské unie letos už nerozhoduje ministerstvo pro místní rozvoj; adresátem dotací na podporu regionů jsou samotné kraje. Do minulého roku rozdělovalo ministerstvo peníze z EU na podporu regionů operačním programem SROP. Šlo přitom o třetinu všech evropských dotací.

Česko stihlo do konce loňského roku z Evropského sociálního fondu (ESF) vyčerpat všechny přidělené peníze. Sdělil to ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Podle vrchní ředitelky ministerstva práce pro oblast EU a mezinárodních vztahů Blanky Elfmarkové obdržely české projekty 3,9 miliardy z celkem 16,77 miliardy korun, které musí vyčerpat do konce roku 2008. ESF poskytuje zhruba polovinu až tři čtvrtiny rozpočtu projektů, zbytek dá Česko.

ČR musela podle unijních pravidel do konce roku 2006 použít peníze přidělené pro rok 2004. Stanovené sumy je totiž nutné vyčerpat do dvou let od daného roku. Ještě loni se zdálo, že ČR nestihne přidělené finance z evropských fondů získat. Například ministerstvo práce sklidilo opakovaně kritiku za to, že čerpání peněz dostatečně nepřipravilo a žadatele o evropskou podporu vyzvalo k předkládání projektů pozdě. Ministerstvo nyní připravuje změnu systému získání peněz. Měl by být jednodušší.

Nejpozději do dvou týdnů vláda představí svůj postoj k euroústavě. Své stanovisko nejdříve sdělí příslušným parlamentním výborům, teprve potom má podle premiéra Mirka Topolánka smysl o tomto tématu hovořit v plénu sněmovny. To se ale nelíbí opozici, místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD přístup vlády označil za aroganci. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Členství v lékařské, lékárnické a stomatologické komoře zůstane v Česku prozatím povinné. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek totiž couvl a změnu na nepovinné prosazovat nebude. Přitom kvůli nesouladu české úpravy s evropskou legislativou vydal Evropský soudní dvůr 18. ledna na Česko odsuzující rozsudek. Řešení se však našlo.

Těsně před Vánocemi zamítl Senát vlastní novelu loterijního zákona. Poslanecká sněmovna se před tím odmítla zabývat vládní novelou tohoto zákona. Česko přitom musí do října letošního roku vyhovět směrnici Evropské unie, která má omezit možnost praní špinavých peněz v hazardních hrách. Je otázkou, zda to nová vláda stihne. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Česká republika výrazně ustoupila Evropské unii, když se koncem loňského roku snažila získat dotace pro čtyři vodohospodářské projekty. Původně hrozilo, že Češi zhruba o 1,7 miliardy korun přijdou, ale peníze se nakonec podařilo získat. Dosud však zůstávalo utajeno, že to bylo za cenu několika velkých ústupků, o jejichž existenci se ČTK dozvěděla od důvěryhodných zdrojů a má je k dispozici i v písemné podobě. Od Nového roku mělo o přidělování dotací EU pro vodohospodářské projekty rozhodovat ministerstvo životního prostředí. Češi si tak slibovali, že padnou výhrady Evropské komise, která ČR nechtěla peníze na některé projekty přidělovat kvůli údajně vadným smlouvám mezi městy a provozovateli vodohospodářské infrastruktury.

Ústupek z české strany, který podle informací ČTK učinil přímo bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, však vrací EK do hry. Česká strana totiž umožnila vznik takzvaného řídicího výboru, kde budou zástupci komise zastoupeni a znovu budou mít kontrolu na vodohospodářskými projekty. Na základě českého ústupku komise navíc do Operačního programu životního prostředí prosadila klauzuli, že EU bude financovat ve vodohospodářském sektoru jenom projekty, u kterých se uskuteční nové výběrové řízení na provozovatele. Výbor by navíc měl vytvořit jakousi modelovou smlouvu, podle níž by se dohody mezi městy a provozovateli uzavíraly.

O čerpání většiny peněz z Evropské unie už nebude rozhodovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Adresátem dotací na podporu regionů jsou od letošního roku samotné kraje. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek tak nemá v nové koaliční vládě Mirka Topolánka tak výnosný resort, jak se zdálo. Boj regionálních politiků ODS za to, aby ministerstvo pro místní rozvoj zůstalo jejich straně, byl tedy zbytečný, napsal internetový server Aktuálně.cz. Nespokojení hejtmani mylně předpokládali, že o 700 miliardách korun v rozpočtovém období 2007 - 2013 se bude rozhodovat stejným způsobem, jako o 70 miliardách v období 2004 - 2006. Byli tak přesvědčeni, že o všech evropských dotacích bude rozhodovat Čunek, napsal server.

Do minulého roku rozdělovalo MMR peníze z EU na podporu regionů operačním programem SROP. Šlo přitom o třetinu všech evropských dotací. Od Nového roku jsou však adresátem regionálních dotací podle serveru přímo kraje, přesněji řečeno osm tzv. "regionů soudržnosti", do kterých se 14 krajů sdružilo. Přitom dostanou mnohem větší částky než dosud. Ministr pro místní rozvoj jim v posledních třech letech posílal ročně 150 milionů eur (4,2 miliardy korun), napříště kraje samy každý rok rozhodnou o 700 milionech eur (19,6 miliardy korun). Navíc budou smět žádat u ostatních resortů, přitom nejbohatší operační program bude podle serveru spravovat ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). Martin Bursík (SZ) a Dana Kuchtová (SZ) kontrolují na životním prostředí a ve školství téměř devět miliard eur, tedy třetinu z evropských dotací. Především od Bursíka budou muset kraje a města žádat podporu například na stavby čistíren odpadních vod.

Vstup Slovenska a Česka do Evropské unie v květnu 2004 nepřinesl oběma zemím z krátkodobého pohledu žádné výrazné ekonomické efekty. Uvedl to ve čtvrtek český prezident Václav Klaus při diskusi se slovenskými podnikateli. Klaus opět kritizoval evropskou integraci a její dopady na členské země. "Nedošlo k jakémukoliv měřitelnému vlivu na hospodářský růst Slovenska či Česka," zhodnotil Klaus více než dvouleté členství obou zemí v EU. Podle Klause má evropská integrace spíše negativní vliv na hospodářský růst a ještě horší dopad v oblasti politiky. Sporný je podle něj například přínos nedávno schválené nové chemické politiky EU, známé pod anglickým názvem REACH a vyžadující zkoumání dopadů chemikálií na lidské zdraví a životní prostředí. To si od chemického průmyslu vyžádá miliardové investice. "Je to nejděsivější věc, která v Evropské unii vznikla," prohlásil. Lisabonskou strategii, podle které se unie má stát v příštích letech nejkonkurenceschopnějším světovým seskupením, považuje Klaus za "pokus nátlakové skupiny lidí o získání výhod". "Je to lobbistický proces ucházení se o veřejné peníze," soudí. Evropská ekonomika podle něj v poslední dekádě roste nejpomaleji ze všech významných ekonomických center a tempo jejího růstu navíc zjevně klesá.

Vládní tajemník pro koordinaci českého předsednictví v EU Zdeněk Hrubý odstoupil z funkce. ČTK to řekl nový vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který převezme jeho pravomoci. Hrubý se k rezignaci rozhodl proto, že považuje své jmenování tajemníkem za nadbytečné vzhledem k přerozdělení kompetencí v nové vládě. Hrubý ve funkci tajemníka pro koordinaci českého předsednictví působil velmi krátce, ujal se jí teprve začátkem nového roku. Přitom ještě minulý týden bývalá vláda rozhodla, že tajemník bude mít 20 spolupracovníků, přidělila mu přes 45 milionů korun a vymezila jeho úkoly.

Padesátiletý Hrubý byl v posledních dnech jmenován v tisku i v jiné souvislosti. Je údajně jedním ze skupiny státních zaměstnanců, které policie obvinila z nezákonného pobírání odměn od energetické společnosti ČEZ.