Související články

Člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek nepodpoří případnou žádost České republiky o přijetí do eurozóny. V diskusi se studenty Řežábek uvedl, že by pro přijetí eura v Česku nehlasoval, protože pro to nevidí jediný důvod. Česká republika by se podle Řežábka neměla zavázat ke vstupu do něčeho, co nepřijala od začátku. Dodal, že se eurozóna proměnila a že již není tím, čím byla, když Češi případný budoucí vstup do ní přislíbili. Řežábek připomněl, že je na centrální bance a kabinetu, aby o žádost o členství v eurozóně zažádaly. Česká republika přitom nemá v plánu předložit v následujících letech žádost o přijetí evropské měny za svou, napsala agentura Reuters. Země pro to nyní nemá stanovený ani žádný termín.

Pokud by vláda prosazovala smluvní zakotvení výjimky z Listiny základních práv EU, jejímž dojednáním prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou, riskovala by odmítnutí v Senátu. ČTK to řekla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) s tím, že kvůli výjimce by měli Češi nižší právní ochranu než ostatní občané zemí EU. "Ta výjimka je pro nás prostě nepřijatelná," prohlásila Gajdůšková. Sociální demokraté mají po letošních volbách v Senátu nadpoloviční většinu a vláda k přijetí mezinárodních smluv potřebuje souhlas obou komor parlamentu.

Jestliže by vláda případně dojednala připojení výjimky ke smlouvě o přistoupení některé z kandidátských zemí, šla podle Gajdůškové "do rizika, že v Senátu to bude smeteno". Místopředsedkyně Senátu by takový postup navíc vnímala jako omezení svobody rozhodování zákonodárce a věc by zřejmě postoupila Ústavnímu soudu. Senátorka ale nemá signály, že by kabinet Petra Nečase takovouto formu zvolil. Předchozí vláda Jana Fischera nicméně výjimku loni vyjednala s tím, že by byla včleněna do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU.

Evropská unie odložila o týden rozhodnutí o umístění sídla agentury, která bude mít na starosti navigační systém Galileo. Sdělila to zástupkyně české velvyslankyně při EU Jana Reinišová. O sídlo usilují dlouhodobě i Češi; pokud zvítězí, tak by agentura měla sídlit v budově bývalé České konsolidační agentury v Praze. Kromě Česka chce agenturu i Nizozemsko. Unie měla vítěze původně vybrat již ve čtvrtek na zasedání ministrů dopravy, ale kvůli pozdnímu termínu podání přihlášek celou proceduru údajně nestihne dokončit. Rozhodovat tak budou 8. prosince velvyslanci členských států EU a jejich rozhodnutí by měli 10. prosince potvrdit ministři, kteří mají na starosti konkurenceschopnost. Družicový systém Galileo by měl začít fungovat v roce 2014, ale řídící agentura by se z Bruselu, kde v současnosti sídlí, měla stěhovat již v průběhu příštího roku. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být 30. Pro plné spuštění systému jich však bude stačit 18. Nejznámější službou Galilea budou navigační služby řidičům.

Pokud budou nástupce prezidenta Václava Klause volit Češi počátkem roku 2013 přímo, vyjde to státní rozpočet nejméně na půl miliardy korun. Odhad nákladů na přímou volbu hlavy státu obsahuje návrh volebního kodexu, který poslal do připomínkového řízení ministr vnitra a šéf volební komise Radek John (VV). Částka 500 milionů se přitom vztahuje pouze na případ, že vítěz vzejde už z prvního kola volby. Volby se dál prodraží, pokud projde návrh, aby lidé ve všech volbách od roku 2012 mohli hlasovat poštou. "Finanční náklady v případě konání druhého kola volby prezidenta jsou přibližně o polovinu vyšší než náklady spojené s jednokolovou volbou prezidenta," uvádějí autoři volebního kodexu. Při odhadech vycházeli z toho, že finanční náklady spojené s uspořádáním jednoho kola volby prezidenta lze srovnat s náklady celostátního referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2003, případně s náklady na sněmovní volby.

Česká republika by podle premiéra Petra Nečase jen těžko vyjednala změnu přístupové smlouvy k Evropské unii, která by znamenala výjimku pro zavedení eura. Uvedl to server iDnes.cz. Premiér tak reagoval na požadavek prezidenta Václava Klause. Zdůraznil, že Česko nyní nemá stanovený žádný termín pro přijetí eura. "Fakticky si sami rozhodujeme, zda a kdy tento krok uděláme, přestože jsme se k němu zavázali. Není časově nijak ohraničen," uvedl. Opt out na euro podle něj proto nemusí být napsán v přístupové smlouvě. O tom, že by si prezident výjimku přál, řekli ve čtvrtek serveru iDnes.cz pod podmínkou anonymity dva členové Nečasovy vlády. Nečas potvrdil, že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. Vláda nyní podle serveru řeší, jak se postaví k možnosti, že by se na záchranných plánech pro země eurozóny podílely i země, které eurem neplatí.

Evropská komise šetří investiční pobídku pro největší českou automobilku Škoda Auto. Uvedl to první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Hynek Brom. Šetření EK se týká dvou projektů. Podle informací ČTK jde konkrétně o rozšíření výroby motorů a převodovek. Jedná se o investici v řádu stovek milionů korun. Podpora se týká možného snížení daní v případě její alokace v České republice. Mluvčí automobilky Rudolf Dreithaler informaci o šetření EK potvrdil. Plánovanou investici nechtěl upřesnit, podle něj se jedná o rozšíření výroby komponentů. "V současnosti probíhají jednání mezi Evropskou komisí a ministerstvem průmyslu a obchodu a ÚOHS o těchto projektech," uvedl Dreithaler.

Vláda ve středu rozhodla o tom, že po 7 letech od vstupu naší země do Evropské unie bude možné prodávat půdu zahraničním zájemcům. V květnu 2011 skončí totiž ochranná lhůta stanovená v přístupových jednáních a musí se proto s předstihem připravit legislativa, která například zabrání spekulacím s půdou.

Jedinou zásadní odlišností českého pracovního trhu v rámci Evropské unie je stagnující podíl zkrácených pracovních úvazků, který patří v Evropě k nejnižším. Vyplývá to z analýzy českého trhu práce, kterou zpracovali členové vědeckého grémia České bankovní asociace (ČBA). V jiných ohledech je podle studie český pracovní trh v rámci EU průměrný. Využívání zkrácených pracovních úvazků je v České republice na nízké a neuspokojivé úrovni, uvedl analytik UniCredit Bank a spoluautor analýzy Pavel Sobíšek. Chybí podle něj aktivní podpora ze strany státu, jehož politika je v této oblasti neujasněná. Opatření vedoucí k rozšíření kratších úvazků by zajistila pro mnoho lidí udržení kvalifikace se všemi jednoznačně pozitivními důsledky pro pracovní trh, ekonomický růst i pro veřejné finance, podotkl.

Podíl lidí pracujících na částečný úvazek je v ČR podle Českého statistického úřadu čtvrtý nejnižší ze všech zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí byl 6,2 procenta, zatímco v EU to bylo průměrně 19,3 procenta. Menší podíl než ČR mělo už pouze Bulharsko se 2,4 procenta, Slovensko se 3,5 procenta a Maďarsko s 5,6 procenta.

Němci způsobili Čechům v době okupace nevýslovné utrpení a nikdy na to nesmějí zapomenout. V reakci na aktuální debatu o poválečných osudech Němců v bývalém Československu to v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem řekl německý prezident Christian Wulff, který v pondělí přijede na svou první návštěvu Prahy ve funkci hlavy německého státu. O to víc si prý cení současných dobrých vztahů mezi oběma národy. V české metropoli má Wulff na programu setkání s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Petrem Nečasem, s nimiž bude jednat o sousedských vztazích a partnerství v NATO a Evropské unii. Právě Václav Klaus naposledy rozvířil diskusi o česko-německé minulosti, když v projevu k výročí zásahu nacistické moci proti českým vysokým školám 17. listopadu 1939 zdůraznil, že poválečné násilí Čechů na Němcích bylo nesrovnatelně menší než násilí páchané nacisty na okupovaných územích, a kritizoval, že se na tuto proporci i časovou posloupnost těchto činů zapomíná. "My Němci jsme Čechům v době okupace způsobili nevýslovné utrpení. Když myslím na vyhlazení Lidic a Ležáků a zločiny Terezína, tak jsou to nepochopitelné hrůzné činy," nezastírá německý prezident. "O to větší je dar, že v době usmíření a porozumění vycházíme spolu tak dobře a s takovým respektem," ocenil jednapadesátiletý Wulff současné vztahy mezi oběma zeměmi, které jejich představitelé opakovaně označují za nejlepší v dějinách.

Koaliční strana TOP 09 nadále odmítá vytvoření nové pozice státního tajemníka pro EU na úřadu vlády a nehodlá ze svého postoje ustoupit. ČTK to řekl předseda strany a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Premiér Petr Nečas (ODS) ale chce o vzniku nového postu dále debatovat. Věří prý, se s ministrem zahraničí dohodne. Pro Karla Schwarzenberga je nepřípustná představa, že by "zadními dvířky" vzniklo ministerstvo pro evropské záležitosti. "Jsem přesvědčen, že se s premiérem Nečasem jsem schopen domluvit, dokud nebude požadovat věci, které pro nás možné nejsou," prohlásil ministr Schwarzenberg. "Proč mám já postupovat pravomoci ministerstva zahraničí úřadu vlády. Není pro to jediný rozumný důvod," dodal. Podle Petra Nečase ale debata o státním tajemníkovi pro EU vyplývá z koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády. "O fungování útvaru podřízenému předsedovi vlády, který bude mít na starosti koordinaci evropské politiky, je rozhodnuto na základě koaliční smlouvy. Povedeme s ministrem Karlem Schwarzenbergem další věcnou diskusi a věřím, že se dohodneme," sdělil Petr Nečas ČTK.