Související články

Šopský salát, tyčinky s balkánským sýrem, rakouský štrúdl, čokoládové Mozartovy koule či pomazánku s uzených sleďů mohli v pondělí v Olomouci ochutnat lidé, kteří navštívili některý ze stánků 26 členských zemí EU. Na Dni Evropy tam kulinářské speciality, ale i tradice různých národů představovali středoškoláci z regionu. Náměstí také hýřilo národními barvami států, objevily se i národní kroje. Cílem akce je přiblížit veřejnosti členské země Evropské unie. Letos jich mohla poznat rekordní množství. "Zájem škol byl obrovský, například loni jsme představovali jen zhruba 20 členských zemí," řekl ČTK jeden z organizátorů akce Michal Brtnický z informačního střediska Europe Direct. Akce je přínosem i pro samotné středoškoláky, kteří během příprav o zemích shromáždili řadu informací. ČTK potvrdili, že o některých zemích před akcí bližší představu neměli.

Česká republika bude při jednáních o víceletém finančním rámci Evropské unie pro roky 2014 až 2020 prosazovat, aby i v tomto období zůstala čistým příjemcem peněz z EU. Zároveň by ČR podle premiéra Petra Nečase upřednostnila, aby rozpočet EU v tomto období činil jedno procento výkonu evropské ekonomiky. Premiér to uvedl na dnešní tiskové konferenci po jednání s eurokomisařem pro rozpočet a finanční plánování Januszem Lewandowským. Současný dlouhodobý rozpočet pro roky 2007 až 2013, jímž se unie nyní řídí, počítal s výdaji ve výši 975 miliard eur (asi 23,5 bilionu Kč), což je zhruba 1,13 procenta výkonu ekonomiky EU. Velké členské státy Evropské unie přitom chtějí zmrazit prostředky v rozpočtech unie pro roky 2014 až 2020 na úrovni rozpočtu roku 2013. Česko by tak teoreticky mohlo v budoucnosti získat méně unijních dotací ve srovnání s předchozími lety, pro roky 2007 až 2013 přitom dostalo nejvíc peněz v přepočtu na obyvatele z celé evropské sedmadvacítky. "Nepovažuji za reformní krok prosté seškrtání rozpočtu bez ohledu na položky. Rozpočet by měl být postaven s důrazem na investice. Není třeba jej redukovat, ale zacílit tak, aby celá jeho struktura sledovala jako cíl zvýšení konkurenceschopnosti," uvedl Nečas. Podle něj není při sestavování finančního rámce EU správná argumentace, že by se mělo provádět t, co na národní úrovni. "Zaměření evropského rozpočtu je jiné," dodal.

Česká republika, Slovensko a pět dalších zemí střední a východní Evropy podepsaly dohodu, která by měla vést k dosažení jednotného evropského nebe. To je dlouhodobý unijní projekt, který by měl přispět ke zkrácení letů v Evropě či omezení zpoždění v letecké dopravě. Dohodu o vytvoření "funkčního bloku vzdušného prostoru střední Evropy (FAB CE)" podepsaly kromě ČR a Slovenska ještě Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko a Bosna a Hercegovina. Jde o čtvrtý vzdušný blok v Evropě, přičemž se předpokládá, že další státy EU podobné dohody podepíší v příštím roce. "Dohoda o FAB CE je významným úspěchem sdružujícím pět členských států EU a dva sousední státy, které se zavázaly k strukturované spolupráci směrem k lepšímu řízení vzdušného prostoru a k optimalizaci poskytování letových navigačních služeb, tak aby byla dosažena výkonnost, kterou požadují uživatelé vzdušného prostoru," prohlásil eurokomisař pro dopravu Siim Kallas v reakci na podpis.

Prezident Václav Klaus u příležitosti oslav 66. výročí konce druhé světové války povýší vojáky Jiřího Balouna a Vladimíra Halenku do generálské hodnosti. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva obrany. Prezident povyšuje vojáky u příležitosti 8. května pravidelně. Balouna a Halenku jmenováním do vyšších hodností odmění za podíl na přípravě reformy armády. Oba vojáci výrazně přispěli k reformě ozbrojených sil České republiky a plně se podílejí na jejich další transformaci, zdůvodňuje zpráva, která doprovází návrh na jejich povýšení. Baloun bude jmenován do hodnosti generálmajora, Halenka do hodnosti brigádního generála. Padesátiletý Baloun je ředitelem sekce plánování sil ministerstva obrany. V armádě působí od počátku 80. let. V letech 1998 až 2001 byl styčným důstojníkem vojenského zastoupení České republiky v NATO a Evropské unii. V letech 2003 a 2004 byl náčelníkem sekce velení a řízení generálního štábu. Poté absolvoval kurz generálního štábu v USA. Devětačtyřicetiletý Halenka je ředitelem sekce logistiky ministerstva obrany. Logistika je obor, v němž pracoval po čas celého svého působení v armádě. Podílel se i na optimalizaci zásobovacích procesů. Současnou pozici zastává od roku 2009.

Senát ve středu hlasy opoziční ČSSD odmítl Národní program reforem, který souvisí se Strategií Evropa 2020 celé Evropské unie. Senátoři vládní ODS na protest opustili sál. Koaliční kabinet materiál s hospodářským reformním výhledem schválil koncem dubna. Na popud šéfa Senátu Milana Štěcha (ČSSD) přijali senátoři též třístránkové stanovisko, které předají Evropské komisi.

Vláda by měla při dalším projednávání návrhu evropské směrnice o využívání údajů z evidence leteckých pasažérů pro vyšetřování terorismu a závažných trestních dbát na dodržování práva na ochranu osobních údajů. Ve svém usnesení to uvedla sněmovna, která se k předloze stavěla velmi kriticky. Chce také přesnější vymezení trestních činů, kterých by se mělo využívání údajů z evidence týkat. Doba jejich uchovávání by podle ní měla být kratší než navrhovaných pět let. Poslanci také soudí, že by nebylo vhodné případné rozšíření povinnosti předávání údajů i na lety mezi státy Evropské unie. Návrh hovoří jen o letech mezi EU a ostatními zeměmi. Sněmovna neschválila usnesení, podle kterého by návrh směrnice "vzala na vědomí". Vláda se zavedení systému nebrání a směrnici ve sněmovně podpořil ministr vnitra Jan Kubice. Proti směrnici už dříve vystoupil Úřad na ochranu osobních údajů. Podle předsedy úřadu Igora Němce by prověřování údajů o všech cestujících bylo zřejmě v rozporu s ústavou.

Pomazánkové máslo zřejmě nerozšíří seznam českých produktů, které figurují na seznamu zaručených tradičních specialit. Evropská komise se totiž podle europoslance Jana Březiny postavila proti české žádosti. Bžerzina uvedl, že je to vůbec poprvé od vstupu ČR do EU v roce 2004, kdy komise českou žádost o zapsání na seznam zaručených specialit nechce uznat. Unie rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Celkem je na některém ze seznamů zhruba tisícovka různých výrobků. Z Česka jsou to například Pardubický perník, Mariánskolázeňské oplatky nebo Hořické trubičky.

Češi, Poláci ani Slováci po 1. květnu, kdy pro ně padnou poslední překážky na trhu práce v Německu a Rakousku, tyto dvě země zřejmě nezaplaví. Odborníci oslovení ČTK se shodují na tom, že ti, kteří za lepším výdělkem na západ vyjet chtěli, už tak udělali dříve. Otevření pracovního trhu tak sníží především administrativní zátěž. Kdo chtěl totiž pracovat v Rakousku či Německu, musel si obstarat pracovní povolení, od května nebude potřeba. Berlín tuto povinnost nicméně již postupně omezoval a v současnosti už se nevztahuje na některé profese a na absolventy vysokých škol. Také Rakousko se striktně nebránilo přílivu cizinců do vybraných odvětví. Volnější pravidla zaměstnávaní lidí z novějších členských států EU tak Vídeň uplatňuje například vůči zdravotnickému personálu, zájemcům o práci v ošetřovatelství nebo vysoce kvalifikovaným zaměstnancům. Obě země tak po 1. květnu neočekávají žádný nával žadatelů o místa z nových členských zemí EU. Němečtí experti spíše hovoří o promarněné šanci, když se Berlín rozhodl plně využít sedmileté přechodné období, po něž mohl bránit volnému přístupu pracovních sil ze střední a východní Evropy na svůj trh.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce změnit systém státních pobídek pro investory. Změny mají do Česka přilákat hlavně firmy vyrábějící produkty s vyšší přidanou hodnotou, řekl ředitel sekce evropských fondů, výzkumu a vývoje MPO Petr Očko. Úřad například navrhuje prodloužení čerpání slevy na dani ze současných pěti na deset let. Kromě slevy na dani navrhuje MPO také například zvýšení podpory na jedno vytvořené pracovní místo. Aktuálně činí 50.000 korun, ministerstvo chce podporu navýšit na 200.000 Kč. Návrh na změnu zákona o investičních pobídkách má v příštích týdnech putovat z MPO do meziresortního připomínkového řízení. Stát chce do volných ploch v tuzemských průmyslových zónách lákat hlavně výroby s vyšší přidanou hodnotou, řekl na konferenci o průmyslových zónách v Česku ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Na investory aktuálně v České republice čeká 1539 hektarů volné plochy. Státní podporu získalo od roku 1998 celkem 108 průmyslových zón, na jejichž výstavbu stát přispěl 10,88 miliardy korun.

Kritikou současné koaliční vlády i její obhajobou začala mimořádná schůze sněmovny, na které se má na popud opoziční ČSSD hlasovat o vyjádření nedůvěry vládě. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka před poslanci uvedl, že vláda neprosadila za devět měsíců svého fungování nic, co by se dalo s čistým svědomím označit za pozitivní změnu. Premiér Petr Nečas (ODS) naopak vládu i její reformy hájil. "Nebudou-li reformy, tato vláda nemá smysl," prohlásil premiér. Připustil, že ve vládě existuje vnitřní napětí, ale všichni její členové se podle něj chovají profesionálně, a napětí tak není na činnosti vlády znát. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka mimo jiné pravil: "Jediným výsledkem (Nečasovy vlády) zůstává narůstající veřejný dluh, jediným výsledkem je postupná izolace naší země v rámci EU a pád politické kultury v naší zemi na samé myslitelné dno." Kritizoval také chování vlády, která prý nediskutuje s opozicí, odbory ani veřejností o plánovaných reformách. Podle něho však reformy, které nebudou lidmi vnímány jako spravedlivé, nepřežijí déle než jedno volební období.