Související články

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce změnit systém státních pobídek pro investory. Změny mají do Česka přilákat hlavně firmy vyrábějící produkty s vyšší přidanou hodnotou, řekl ředitel sekce evropských fondů, výzkumu a vývoje MPO Petr Očko. Úřad například navrhuje prodloužení čerpání slevy na dani ze současných pěti na deset let. Kromě slevy na dani navrhuje MPO také například zvýšení podpory na jedno vytvořené pracovní místo. Aktuálně činí 50.000 korun, ministerstvo chce podporu navýšit na 200.000 Kč. Návrh na změnu zákona o investičních pobídkách má v příštích týdnech putovat z MPO do meziresortního připomínkového řízení. Stát chce do volných ploch v tuzemských průmyslových zónách lákat hlavně výroby s vyšší přidanou hodnotou, řekl na konferenci o průmyslových zónách v Česku ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Na investory aktuálně v České republice čeká 1539 hektarů volné plochy. Státní podporu získalo od roku 1998 celkem 108 průmyslových zón, na jejichž výstavbu stát přispěl 10,88 miliardy korun.

Evropská komise definitivně schválila projekt superlaseru ELI, který společně s rozsáhlým vědeckým pracovištěm vyroste v Dolních Břežanech u Prahy. Laser bude nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě a bude spolupracovat s dvěma podobnými zařízeními v Rumunsku a Maďarsku. Zařízení se bude věnovat přímému i aplikovanému výzkumu a přitáhne domů špičkové české vědce, kteří v současné době pracují v zahraničí.

Vrchní státní zastupitelství v Praze obdrželo od policie návrh na podání obžaloby na dvě osoby kvůli údajně nezákonnému rozdělování evropských dotací na rozvoj regionů v Jihočeském a Plzeňském kraji. ČTK to řekla mluvčí vrchního státního zastupitelství Irena Válová. Jednou z nich je podle informací ČTK bývalý ředitel úřadu Regionální rady regionu Jihozápad Jiří Trnka. Podle Válové teď bude minimálně dva měsíce trvat, než zastupitelství materiály prostuduje. "Spis je velmi rozsáhlý a až po jeho důkladném prostudování rozhodneme, zda obě osoby obžalujeme," řekla Válová. Police Trnku stíhala kvůli nejasnostem při přidělování evropských dotací. Loni na jaře ho zadržela policie a zhruba tři měsíce byl ve vazbě. Spolu s ním byl na svobodě stíhán i jeho podřízený Martin Půlpytel. Trnka loni v létě ze své funkce po dohodě s tehdejší předsedkyní výboru a plzeňskou hejtmankou Miladou Emmerovou (ČSSD) odstoupil.

Česká republika patří v rámci Evropské unie mezi státy, jež mají nejmenší podíl osob s nedokončeným vzděláním mezi mladými lidmi a naopak nejvyšší podíl těch, kteří dokončili vyšší střední vzdělání. Ukázala to zpráva Evropské komise, která hodnotila naplňování unijních cílů v oblasti vzdělávání.

V případě lidí s nedokončeným vzděláním nebo nedokončenou odbornou přípravou by měl být podle cílů EU jejich podíl do roku 2020 nižší než deset procent. Průměr v EU ale zatím dosahuje 14,4 procenta (údaj za 2009). Česko však toto kritérium už bez potíží plní, neboť dosahuje jen 5,4 procenta. Komise tak ČR vyzdvihla do trojice zemí (kromě ČR ještě Polsko a Slovensko) s nejlepšími výsledky v tomto směru. Na stranu druhou má ale Česko podle zprávy například ve věkové skupině 30 až 34 let jeden z nejnižších podílů lidí s dosaženým vysokoškolským vzděláním v celé EU. Zatímco průměr EU přesahuje 32 procent a v Irsku dokonce 49 procent, tak v ČR to bylo v roce 2009 jen 17,5 procenta.

Česká republika prohrála u soudu EU spor s Evropskou komisí o náhrady za nesprávné využívání předvstupních fondů. Brusel chtěl po Praze vrátit do rozpočtu EU zhruba deset milionů eur, ČR to však neudělala. Soud dal zapravdu komisi. Česko se může odvolat, ministerstvo financí se o dalším postupu rozhodne po prostudování rozsudku, uvedl jeho mluvčí Ondřej Jakob. Spor, který se týká peněz z fondů před vstupem ČR do EU, se táhne už delší dobu. Brusel chtěl po Praze vrátit do unijního rozpočtu zhruba 9,4 milionu eur (227 milionů Kč). Komise přišla na to, že v některých případech nebyly peníze z předvstupního fondu Phare čerpány v souladu s unijními pravidly. ČR ale peníze do EU nevrátila. Komise následně z plánovaných plateb pro Česko "vzala" přibližně 10,8 milionu eur (261 milionů Kč). Praha to však napadla u tribunálu, který dal zapravdu komisi.

K 1. květnu letošního roku končí i v posledních dvou státech Evropské unie, Německu a Rakousku, přechodná opatření, kterými si tyto státy chránily své pracovní trhy před levnou pracovní silou z nových členských zemí. Pro Čechy to znamená, že poprvé od r. 2004, kdy se Česká republika stala řádným členem unie, mohou zcela volně odcházet za prací do celé sedmadvacítky. Mají ale o práci v zahraničí zájem? - Šéfredaktor Radia Praha Gerald Schubert se na to v Bruselu zeptal místopředsedy Evropského parlamentu Libora Roučka. Stalo se tak během diskusního

Viceprezidentem Evropské výzkumné rady (ERC) se stal český vědec Pavel Exner. O jmenování matematika a fyzika Exnera ČTK informovalo zastoupení Evropské komise v Praze. Funkci bude vykonávat do prosince 2013. Pětašedesátiletý profesor Exner se zabývá kvantovou mechanikou. V poslední době dostalo na svoji práci od ERC podporu i několik českých vědců.

Pokud by Portugalsko čerpalo pomoc i z Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), Česko by záruky za úvěry vyšly maximálně na 11,25 miliard korun. Vyplývá to z propočtů ČTK. EFSM existuje vedle záchranného fondu eurozóny (EFSF), ale účastní se jej všech 27 členských států Evropské unie. Česko se již teoreticky podílelo na záchraně Irska, když se zaručilo za 6,7 miliardy korun, tedy na podílu z 22,5 miliardy eur (zhruba 540 miliard korun), které Irové čerpají právě z EFSM. V Evropském mechanismu finanční stability přitom zbývá ještě 37,5 miliardy eur (zhruba 900 miliard korun). Podíl ČR na EFSM odpovídá podílu na rozpočtu EU a činí zhruba 1,25 procenta. Pokud by tak Portugalci vyčerpali celou zbývající částku, což není příliš pravděpodobné, Česko by se zaručilo za zhruba 11,25 miliardy korun.

Evropský parlament dnes schválil uvolnění více než pěti milionů eur (122 milionů korun) z Fondu solidarity EU na úhradu škod po loňských povodních na severní Moravě. Návrh na poskytnutí 5,111.401 eur České republice připravila už koncem loňska Evropská komise. Prostředky mají zamířit na úhrady za škody z ničivých záplav, které zasáhly Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj loni v květnu a v červnu. České úřady přímé škody odhadly na více než 204 milionů eur. I to je ale méně, než kolik vyžadují pravidla pro poskytování pomoci v podobných případech z tohoto fondu. Česko ale o pomoc zažádalo společně se Slovenskem a Polskem, což otevřelo cestu k tomu, aby peníze mohlo získat. Navíc komise navrhla, aby Česko z fondu dostalo dalších 10,9 milionu eur (266 milionů korun) na pomoc po záplavách, které loni v srpnu zasáhly sever země. I tyto peníze mají zamířit na obnovu poničené infrastruktury. O této částce bude Evropský parlament teprve rozhodovat.

Opoziční ČSSD vyvolá další mimořádnou schůzi k případu údajně předražené zakázky při českém předsednictví Evropské unii pro firmu Promopro. Kauza, v níž se skloňuje jméno ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), způsobila v minulých týdnech spory v koalici. Sociální demokraté se budou snažit ve sněmovně prosadit výzvu premiérovi Petru Nečasovi (ODS), aby nechal Alexandra Vondru odvolat, řekl po úterním zasedání poslanců ČSSD předseda Bohuslav Sobotka. Podezření kolem kontraktu si zaslouží podle něho to, aby o nich jednala sněmovna. Sociálním demokratům se v minulosti nepodařilo kauzu prosadit jako bod na řádnou schůzi sněmovny a koalice zamítla i program mimořádné schůze. Zejména představitelé TOP 09 a Starostů však vyzývali Alexandra Vondru otevřeně k rezignaci. Podle koaličních partnerů byly Vondrova omluva a vysvětlování nedostatečné. Sociální demokraté z toho vyvozují, že vládní poslanci mají informace, které je k výzvám k Vondrově odstoupení vedly. Zástupci TOP 09 ale později rétoriku zmírnili a poukazovali na to, že jde o věc ODS. Výkonná rada občanských demokratů Alexandra Vondru podržela.