Související články

Evropská unie schválila, aby se bývalý český policejní prezident Oldřich Martinů stal zástupcem ředitele Europolu. V organizaci bude jedním ze tří zástupců. Do funkce byl Martinů jmenován od 1. listopadu na čtyři roky. "Jde o další významný úspěch v prosazování Čechů na důležité posty v institucích Evropské unie," uvedla velvyslankyně při EU Milena Vicenová v reakci na rozhodnutí, které přijali ministři zemědělství. Ti o tom rozhodovali kvůli tomu, že nominaci musí formálně schválit členské země unie na některé z ministerských schůzek. Europol sídlící v nizozemském Haagu má za cíl pomáhat zemím unie zejména v lepší spolupráci v boji s organizovaným zločinem. Oldřich Martinů zvítězil v konkurzu, kterého se účastnilo 59 lidí z různých zemí EU. Komise hodnotila uchazeče o místo ve vedení Europolu podle jejich zkušeností, jazykových znalostí a dalších kritérií. Největšími konkurenty byli pro OldřichA Martinů zřejmě uchazeči z Portugalska a Nizozemska.

Narůstající ekonomické problémy v Evropské unii i v Česku prohloubí potíže státu se zajištěním bydlení pro stále širší vrstvy společnosti. Řekl to na konferenci o bydlení náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Jednou z nejohroženějších skupin jsou podle něj senioři. "Roční potřeba bytů pro seniory je zhruba 2000 bytů, ministerstvo pro místní rozvoj může podpořit výstavbu 300 až 400," uvedl. Bytů jako takových podle něj málo není. Problémem je ale jejich skladba, kvalita a umístění. Stát se navíc musí vyrovnat s tím, že na politiku bydlení bude mít jen omezené zdroje. Podpora bydlení tak bude existovat hlavně v podobě státních garancí nebo nízkoúročených půjček investorům. S tím počítá i nedávno schválená nová koncepce bydlení do roku 2020, řekl Miroslav Kalous. Masová výstavba sociálních bytů není podle sociologa Martina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR řešením. Pomoci by podle něj mohla například možnost, aby se senioři nemuseli stěhovat z nynějších bytů.

Česko o peníze z Evropské unie na modernizaci čištění odpadních vod nepřijde. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Přesto však připustil možné problémy s financováním některých projektů, které by mohly vést v určitých lokalitách ke zdražení vody. Server iDnes.cz napsal, že EK definitivně odmítla proplatit asi deset miliard korun na lepší kvalitu odpadních vod, kvůli čemuž prý může někde voda podražit až o třetinu. Komisi se prý nelíbí, že má proplácet peníze projektům, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma. Ministr proto založil krizový tým, který jedná s Evropskou komisí. Podle Chalupy ale není pravda, že případné problémy s financováním modernizace vodohospodářské infrastruktury povedou k plošnému zdražení vodného a stočného, v některých lokalitách by ale vzrůst mohly.

V Česku by podle premiéra Petra Nečase mělo být před případným přijetím eura referendum. Eurozóna se totiž prý od vstupu ČR do EU výrazně změnila a z monetární unie se stala unií dluhovou a transferovou. Petr Nečas v Bruselu po úterním setkání s europoslanci také naznačil, že není příznivcem nového otevírání základních unijních smluv, o němž se nyní v EU v reakci na dluhovou krizi uvažuje. V současnosti není žádný návrh změn smluv, teprve se o tom bude jednat, podotkl ale Nečas před českými novináři. "V případě, že by tyto smlouvy znamenaly přesun pravomocí z národní úrovně na evropskou úroveň, tak by to i podle vládního programového prohlášení vyžadovalo v České republice referendum," řekl předseda české vlády. "Já jsem přesvědčený, že by (referendum) muselo být minimálně v tom okamžiku, kdy by se uvažovalo o vstupu do eurozóny," podotkl rovněž s tím, že jeho vláda termín přijetí eura v ČR nestanoví. ČR se na základě přístupové smlouvy zavázala, že euro přijme, ovšem nepíše se tam, kdy by se tak mělo stát.

Případné neschválení "Klausovy výjimky" z listiny základních práv EU by z České republiky v unii udělalo neseriózního partnera, řekl v Bruselu premiér Petr Nečas. Problém je v tom, že právě v ČR, ač si ji sama s EU vyjednala, by výjimka mohla narazit. Důvodem je odpor opozice: proti je totiž ČSSD, která ovládá Senát. "Jednoznačně by to ukázalo na Českou republiku jako na neseriózního partnera, který neplní dohody, které byly uzavřeny na Evropské radě (summitu) v roce 2009," podotkl Petr Nečas po setkání s europoslanci. K přijetí výjimky se státy EU zavázaly na žádost Václava Klause na podzim 2009. Prezident si ji tehdy vymínil před svým podpisem lisabonské smlouvy, která na listinu odkazuje. Výjimka má údajně zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle řady právníků jsou ale podobné obavy zbytečné, neboť sudetští Němci o bývalý majetek v ČR nežádají. Petr Nečas řekl, že podle něj jde v ČR o nedorozumění. Nejde prý totiž o žádnou výjimku z listiny. Jde podle něj pouze o interpretační nástroj, který má zabránit "extenzivnímu výkladu Evropského soudního dvora v některých ustanoveních".

Úvahy o přijetí eura v ČR nebudou kvůli stavu zemí platících eurem i stavu tuzemských veřejných financí po několik let aktuální. Na konferenci o krizi v eurozóně to uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Aktuální podle něj budou diskuse o přijetí eura až ve chvíli, kdy bude jasné, jakými pravidly se eurozóna bude řídit. Dosavadní pravidla byla porušována a často neplněna, uvedl Singer. "Česká ekonomika není na euro připravena. Nebudeme do eurozóny vpuštěni, dokud si nedáme do pořádku rozpočet. A eurozóna zřejmě nebude prozatím pro nikoho příliš lákavá," uvedl guvernér. Současné dluhové problémy eurozóny přitom nejsou podle Singera způsobeny samotnou krizí, ale nesourodostí zemí a neschopností vytvořit dlouhodobé podmínky pro růst.

Léky až za 16 miliard korun skončily loni podle odhadu ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Martina Beneše místo u českých pacientů v cizině. Je to zhruba pětina českého lékového trhu, v některých případech to vedlo až k nedostupnosti léku pro české pacienty, řekl novinářům Beneš. Dodal, že paralelní vývoz sám o sobě nelegální není, ústav ale stíhá lékárny, které nemají povolení. Od letoška začal všechny vývozy, legální i nelegální, evidovat. Hlavní příčinou je podle něj Beneše to, že léky v Česku jsou výrazně levnější než ve většině zemí EU. Lékárny si vývozem zvyšují zisk.

Vláda nestanoví termín vstupu České republiky do eurozóny. Premiér Petr Nečas (ODS) to řekl po jednání premiérů Česka, Polska a Maďarska. Eurozóna se podle něj výrazně mění z měnové unie na transferovou a dluhovou unii a hlubší integrace není řešením jejích nynějších problémů. Lídři zemí visegrádské skupiny (V4) také podpořili další využívání jádra jako součásti energetického mixu. "Není správné ustupovat od jaderného programu," uvedl Petr Nečas. Země V4 podle něj také mají společný zájem na silné a efektivní kohezní politice EU, která podpoří konkurenceschopnost unie, ale bude dále především pomáhat méně rozvinutým státům EU. V souvislosti s plány na přijetí eura Petr Nečas také připomněl, že ČR nyní nesplňuje kritéria pro přijetí eura. I to je podle něj důvod, proč vláda termín vstupu do eurozóny neurčí. "Otázka přijetí eura v České republice je nyní zcela mimo hru. Česká republika na to není připravena, nejdříve musí zvládnout vlastní veřejné finance, které stále vykazují příliš vysoké deficity," uvedl k tomu hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Navíc podle něj eurozónu čekají hluboké změny a bude mít dost práce i bez přijímání nových členů.

Spisovatel Tomáš Zmeškal za svůj knižní debut Milostný dopis klínovým písmem získal Cenu Evropské unie za literaturu za rok 2011. Samotné ocenění si spolu s dalšími 12 letošními laureáty převezme 28. listopadu v Bruselu. ČTK o tom informoval Viktor Debnár z Institutu umění - Divadelního ústavu, jehož Literární sekce výběr českého laureáta organizovala. Vyhlášení letošních vítězů z 12 zemí proběhlo na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, kterého se Tomáš Zmeškal sám účastnil. Zmeškal vystudoval obor anglický jazyk a literatura, pracoval jako odborný asistent na Univerzitě Karlově, lektor, překladatel, tlumočník a jako středoškolský pedagog. V současné době je spisovatelem na plný úvazek a pracuje na svém třetím románu.

Posledních čtyřiadvacet hodin přineslo dvě důležité zprávy, které se týkají zemí bývalého Československa a jejich vztahu k Evropské unii. Unie povolila ratifikaci české výjimky, kterou prezident Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou, a na Slovensku padla vláda poté, co se premiérce Radičové nepodařilo přesvědčit poslance, aby hlasovali pro rozšíření záchranného fondu eurozóny. Všechny ostatní státy eurozóny přitom tzv. euroval schválily. Staly se z České a Slovenské republiky zlobivé děti Evropy? Jak velké komplikace vlastně Evropské